Velkopřevorský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velkopřevorský palác
na Malé Straně
Velkopřevorský palác z Maltézského náměstí
Velkopřevorský palác
z Maltézského náměstí
Účel stavby

Sídlo velkopřevora Řádu maltézských rytířů v Praze

Základní informace
Sloh baroko
Architekti Carlo Lurago, Bartolomeo Scotti
Přestavba 1725
Materiál zdivo
Stavebník Johanité
Další majitelé Johanité
Současný majitel Řád maltézských rytířů
Poloha
Adresa Velkopřevorské náměstí 485/4
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
Ulice Velkopřevorské náměstí
Souřadnice
Další informace
Kód památky 38927/1-493 (PkMISSezObr) (součást památky Johanitská komenda)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velkopřevorský palác je barokní budova stojící na Velkopřevorském náměstí č. 485/4, na Malé Straněprvním pražském obvodu. Palác je součástí areálu Řádu maltézských rytířů, jenž je chráněn jako kulturní památka.[1]

Dějiny paláce[editovat | editovat zdroj]

Palác stojí na románských základech, neboť na jeho místě zřejmě již ve druhé polovině 12. století stával dům, jejž kníže Vladislav I. věnoval řádu johanitů, pozdějšímu Řádu maltézských rytířů. Menšími gotickými úpravami prošla budova po požárech za husitských válek a pak ještě začátkem 16. století. V letech 1516–1532 sem přesídlil jako první velkopřevor Jan III. z Rožmberka, který do té doby sídlil ve Strakonicích.

Před rokem 1610 byla provedena renesanční přestavba a další raně barokní přestavby provedl italský architekt Carlo Lurago. Rozsáhlá barokní přestavba paláce proběhla po roce 1725 pod vedením architekta Bartolomea Scottiho (snad i za účasti Františka Maxmiliána Kaňky).[2]

Od roku 1952 v paláci sídlilo hudební oddělení Národního muzea, které tu mělo archiv a sbírku starých hudebních nástrojů.[3] V roce 1991 získal palác zpět Maltézský řád.[4]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Palác je postaven na půdorysu okolo čtvercového atria. Tři ze čtyř křídlel jsou jednopatrová, pouze severní křídlo s gotickým atriem je třípatrové.

Vstup do paláce z Velkopřevorského náměstí s vyobrazením erbu velkopřevora Gundakera Popela z Ditrichštejna
Velkopřevorský palác z Velkopřevorského náměstí

Nad vstupním portálem z Velkopřevorského náměstí je umístěn erb velkopřevora Gundakara Poppa z Ditrichštejna, zadavatele barokní přestavby paláce. Sochy a výzdoba paláce jsou prací dílny Matyáše Brauna.

V místnostech s vrcholně barokních klenbou dnes sídlí kavárna a restaurace. V některých částech se dochovala i klenba raně barokní nebo renesanční.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Na východní straně přiléhá k Velkopřevorskému paláci tzv. Maltézská zahrada, kterou tvoří velká travnatá plocha s mohutným, památným Beethovenovým platanem. V prostoru sala terreny paláce a zahrady se nachází galerie se současným českým designem Artisème.[5]

V blízkosti paláce se nachází také:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-11-30]. Identifikátor záznamu 150936 : Komenda řádu Maltézských rytířů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Velkopřevorský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  3. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 274. 
  4. HRUBEŠ, Josef; HRUBEŠOVÁ, Jitka. Pražské domy vyprávějí ... VI. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 252 s. ISBN 80-200-0823-3. S. 231. 
  5. Artiseme [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]