Malý Buquoyský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Sousední Buquoyský palác, rovněž součást francouzského velvyslanectví, nebo Buquoyský palác v Celetné ulici na Starém Městě.
Malý Buquoyský palác
na Malé Straně
Malý Buquoyský palác na Malé Straně
Malý Buquoyský palác
na Malé Straně
Základní informace
Sloh Renesance
Výstavba 1598
Přestavba Přestavby v letech
kolem 1733
Materiál Zdivo
Stavebník Řád maltézských rytířů
Další majitelé Páni z Redernu
Vraždové z Kunvaldu
Buquoyové
Současný majitel Česko
Poloha
Adresa Velkopřevorské náměstí 484/3
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 39525/1-863 (PkMISSezObr) (součást památky Buquoyský palác)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malý Buquoyský palác, dříve také palác Vraždův nebo Redernovský se nachází v Praze 1 na Malé Straně, v těsném sousedství velkého Buquoyského paláce na Velkopřevorském náměstí čp. 484. Oba paláce byly v roce 1816 propojeny a tvoří areál, který je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Portál Malého Buquoyského paláce

Původní objekt na místě Malého Buquoyského paláce nechal roku 1598 v pozdně renesančním slohu vybudovat maltézský řádový kancléř Melchior Gniesen z Kobachu. Původně se zde nacházela zahrada. Pak byl majetkem stavovského předáka Kryštofa z Redernu, kterému byl po bitvě na Bílé Hoře zkonfiskován a zakoupil ho hrabě Černín z Chudenic. Ten ho musel postoupit převorovi maltézských rytířů a objekt v letech 1621–1721 sloužil jako alumnát řádu.[2]

V 18. století se stal majetkem Vraždů z Kunvaldu a byl barokně přebudován; z té doby pochází i pozoruhodné munumentální schodiště s plastikami putti z dílny Ignáce Platzera.[3]

V roce 1816 se palác stal majetkem Buquoyů, kterým sousední palác patřil už od roku 1748, a obě budovy byly propojeny. V roce 1919 se synovec posledního přímého potomka majitelů, hraběte Karla Buquoyského, Karel Jiří (1885–1952) rozhodl přestěhovat z velkého paláce do malého a velký palác prodal francouzskému státu, který si v něm zřídil velvyslanectví. Po konfiskaci v roce 1945 je i Malý palác francouzskému velvyslanectví dlouhodobě pronajímán.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-01]. Identifikátor záznamu 151556 : Buquoyský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 274. 
  3. KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 152, 153. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]