Malý Buquoyský palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Sousední Buquoyský palác, rovněž součást francouzského velvyslanectví, nebo Buquoyský palác v Celetné ulici na Starém Městě.
Malý Buquoyský palác
na Malé Straně
Malý Buquoyský palác na Malé Straně
Malý Buquoyský palác
na Malé Straně
Základní informace
SlohRenesance
Výstavba1598
PřestavbaPřestavby v letech
kolem 1733
MateriálZdivo
StavebníkŘád maltézských rytířů
Další majiteléPáni z Redernu
Vraždové z Kunvaldu
Buquoyové
Současný majitelČesko
Poloha
AdresaVelkopřevorské náměstí 484/3
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky39525/1-863 (PkMISSezObr) (součást památky Buquoyský palác)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malý Buquoyský palác, dříve také palác Vraždův nebo Redernovský se nachází v Praze 1 na Malé Straně, v těsném sousedství velkého Buquoyského paláce na Velkopřevorském náměstí čp. 484. Oba paláce byly v roce 1816 propojeny a tvoří areál, který je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Portál Malého Buquoyského paláce

Původní objekt na místě Malého Buquoyského paláce nechal roku 1598 v pozdně renesančním slohu vybudovat maltézský řádový kancléř Melchior Gniesen z Kobachu. Původně se zde nacházela zahrada. Pak byl majetkem stavovského předáka Kryštofa z Redernu, kterému byl po bitvě na Bílé Hoře zkonfiskován a zakoupil ho hrabě Černín z Chudenic. Ten ho musel postoupit převorovi maltézských rytířů a objekt v letech 1621–1721 sloužil jako alumnát řádu.[2]

V 18. století se stal majetkem Vraždů z Kunvaldu a byl barokně přebudován; z té doby pochází i pozoruhodné munumentální schodiště s plastikami putti z dílny Ignáce Platzera.[3]

V roce 1816 se palác stal majetkem Buquoyů, kterým sousední palác patřil už od roku 1748, a obě budovy byly propojeny. V roce 1919 se synovec posledního přímého potomka majitelů, hraběte Karla Buquoyského, Karel Jiří (1885–1952) rozhodl přestěhovat z velkého paláce do malého a velký palác prodal francouzskému státu, který si v něm zřídil velvyslanectví. Po konfiskaci v roce 1945 je i Malý palác francouzskému velvyslanectví dlouhodobě pronajímán.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-01]. Identifikátor záznamu 151556 : Buquoyský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 274. 
  3. KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 152, 153. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]