Palác Věžníků (Hybernská)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Palác Věžníků v Thunovské ulici na Malé Straně.
Palác Věžníků v Hybernské ulici
Palác Věžníků v Hybernské
Palác Věžníků v Hybernské
Účel stavby

městská rezidence

Základní informace
SlohBaroko, neoklasicismus
ArchitektFrantišek Kavalír
Výstavba17. století
Přestavba1928
MateriálZdivo
StavebníkVěžníkové z Věžník
Další majiteléVršovci, páni z Vrtby, Valdštejnové, Strakové z Nedabylic, Lobkovicové
Současný majitelHybernská Properties, s.r.o.
Poloha
AdresaHybernská 1002/12
Praha 1, Nové Město
110 00  Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceHybernská
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věžníkovský palác, též palác či dům (U) Věžníků (jindy podle dalších majitelů též palác Vršovců, Vrtbovský, Valdštejnský či Strakovský. Jedním z posledních majitelů paláce byl také roudnický vévoda Ferdinand z Lobkovic, proto je možné se také setkat s názvem Lobkovický palác).[1] Jedná se o původně dvoupodlažní barokní palácovou stavbu, od konce 19. století klasicistně přestavěnou (a zvýšenou). Nachází se v ulici Hybernská č.p. 1002, č.o. 12, Praha 1, naproti baroknímu paláci Losyů z Losinthalu (nyní Lidový dům).

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

15. století na místě dnešního paláce stávaly dva větší měšťanské domy. Ty byly v polovině 17. století stavebně sloučeny a přestavěny na barokní palác.

V průběhu 17. a 18. století se zde vystřídalo několik majitelů, byli jimi duchcovští Valdštejnové, Strakové z Nedabylic, Vrtbové. Známý byl rovněž český zemský cenzor hrabě František Věžník z Věžník, jméno jehož rodu palác nese.

Na konci 19. století proběhla přestavba barokního paláce na neoklasicistní nájemní dům. Ten pak podle projektu z let 1924–1927 doznal zásadních úprav podle návrhu architekta Františka Kavalíra. Dům byl roku 1928 přestavěn a interiéry byly upraveny pro potřeby Gremiální pojišťovny a Obchodní úřednické pojišťovny. Fasádu v 1. patře zdobí zalamované zvlněné římsy s ženskými bustami, mušlemi a medailony s reliéfy Římanů.

Po druhé světové válce sloužila budova jako zdravotnické středisko OÚNZ, a to až do roku 1996, kdy ji koupila developerská společnost a upravila pro potřeby hotelu.[2] Autory návrhu byli architekti ateliéru Ian Bryan Architects.

Architektura a rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

Při rekonstrukci pro potřeby hotelu bylo zachováno původní průčelí paláce (včetně vstupních vrat). Nádvoří paláce bylo zachováno, a vznikla zde zahrada o rozloze asi 1 800 m². Rovněž byly zachovány některé prvky tzv. iluzivního baroka v interiérech.

V zadní části zahrady paláce u zdi se nachází pískovcová kašna nad nádrží s chrličem ve tvaru lví hlavy.[3]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

V okolí Věžníkovského paláce se nacházejí další významné instituce:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 529
  2. The Grand Mark Prague | v centru Prahy. www.grandmark.cz [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  3. Kašna v zahradě hotelu The Grand Mark Prague – na webu Pražské kašny a fontány

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 529-530.
  • RUTH, František: Kronika královské Prahy1, 1903, s. 345

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]