Pálffyho palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o paláci v Praze. Další významy jsou uvedeny na stránce Pálffyho palác (rozcestník).
Pálffyovský palác v Praze

Pálffyovský palác v Praze
Základní informace
Sloh Klasicismus
Architekt František Maxmilián Kaňka
Výstavba 17141716
Přestavba 1655–1661 (barokní přestavba) 1909–1913
Materiál Zdivo
Stavebník Jan Josef z Valdštejna
Současný majitel Hlavní město Praha
Poloha
Adresa Valdštejnská 158/14
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Pálffyovský palác v Praze
Pálffyovský palác v Praze
Další informace
Kód památky 39125/1-613 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pálffyho nebo Pálffyovský palác je klasicistní budova s přilehlou zahradou v ulici Valdštejnská na Malé StraněPraze. Jedná se o jednu z budov v užívání Pražské konzervatoře.

Vznik a účel stavby[editovat | editovat zdroj]

Průjezd Pálffyho paláce s erbem

Vznikl přebudováním dvou domů v letech 17141716 podle projektu Františka Maxmilina Kaňky pro hraběte Jana Josefa z Valdštejna, v jehož vlastnictví se domy ocitly v roce 1709. Palác později získali Fürstenberkové a v roce 1881 jej koupili Pálffyové z Erdödu. Dnes je jednou z budov Pražské konzervatoře a ve zdejším koncertním sále se konají absolventské koncerty jejích posluchačů.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Výrazné půdorysné zalomení průčelí souvisí se vznikem paláce spojením dvou domů na počátku 18. století. Průčelí je zajímavě výškově členěno vložením řady nízkých oken prvního patra (toto řešení badatelé nacházejí i na jiných stavbách projektovaných Kaňkou). Nepravidelné boční průčelí vzniklo improvizovanými úpravami po odbourání sousedního domu v polovině 19. století.

Dějiny a okolnosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 1995 byl při úpravách v severních částech paláce v souvislosti s rozsáhlou rekonstrukcí palácových zahrad pod Pražským hradem objeven ve východní obvodové stěně úsek zdiva z drobnějších kvádrů s reliktem branky. Vzhledem k použité stavební technologii není zcela jasné, zda jde o relikt hradby z doby po novém vysazení Malé Strany v roce 1257, nebo o starší románské zdivo.

Parcela paláce přiléhá k linii bývalé městské hradby z vnitřní strany (úseky základů zdi byly později zachyceny i pod nádvořím Valdštejnského paláce). Na severním konci paláce byl ve zdi také odhalen relikt nevelké brány s neprofilovaným ostěním, takže není jasné, zda tudy vedl starší vstup do opevněného města – v takovém případě by mohla trasa nynější Valdštejnské ulice vzniknout až později, kdy tu existovala Písecká brána (protože se tudy chodilo k osadě na Pískách v dolní části dnešního náměstíčka na Klárově). Starší domy byly zřejmě poničeny za husitských válek a znovu byly zasaženy při požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541.

V letech 158092 došlo k významnější renesanční výstavbě. Dva dosud samostatné domy spojil teprve roku 1709 hrabě Jan Josef z Valdštejna, který pak provedl rozsáhlou barokní přestavbu.

Z pozdějších dílčích oprav stojí za zmínku zřízení klasicistní kašny v nádvoří. V roce 1881 palác koupil Eduard Pálffy z Erdödu. Již roku 1902 prodal palác státu pro místodržitelský archiv a stanici jízdní policie.

Po roce 1948[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1950 budovu vlastnilo ministerstvo informací a později i kultury (mj. tu sídlila některá pracoviště památkového ústavu). Nyní zde sídlí jedna z poboček Pražské konzervatoře. [1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související článek[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy. Malá Strana, Praha 1999, s. 256–259. Text uložen dne: 10. 4. 2008

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pavel Vlček a kolektiv. Umělecké památky Prahy. 1999, s. 256–259.  

.