V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Karel Egon I. z Fürstenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Egon I. z Fürstenbergu
Erb Fürstenbergů

Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
20. červenec 1771 – 18. srpen 1782
Panovník Marie Terezie, Josef II.
Předchůdce Filip Nerius Krakovský z Kolovrat
Nástupce František Antonín Nostic-Rieneck

Tajný rada
Panovník Marie Terezie

Císařský komoří
Panovník Marie Terezie

Narození 7. května 1729
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 11. července 1787 (ve věku 58 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Marie Josefa ze Šternberka
Rodiče Josef Vilém Arnošt z Fürstenbergu
a Marie Anna z Valdštejna
Děti Filip Nerius Maria z Fürstenbergu
Karel Josef Alois z Fürstenbergu
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Ocenění 1767 rakouský Řád zlatého rouna (č. 783)
Commons Kategorie Karl Egon I. zu Fürstenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
manželka Marie Josefa ze Šternberka
1735–1803
otec Josef Vilém Arnošt z Fürstenbergu
1699–1762
matka Marie Anna z Valdštejna
1707–1756
bratr Josef Václav z Fürstenberg
1728–1783
sestra Marie Augusta z Fürstenbergu
1731–1770, abatyše
sestra Marie Jindřiška, provdaná z Thurnu a Taxisu
1732–1772
syn Filip Nerius Maria z Fürstenbergu
1755–1790
syn Karel Josef Alois z Fürstenbergu
1760–1799
děd Prosper Ferdinand z Fürstenbergu
1662–1704
babička Žofie z Königsegg-Rothenfelsu
1674–1727
vnuk Karel Egon II. z Fürstenbergu
1796–1854
praděd Maxmilián František z Fürstenbergu
1634–1681
prababička Maria Magdalena z Bernhausenu
† 1702

Karel Egon I. z Fürstenbergu (německy Karl Borromäus Egon zu Fürstenberg, 7. května 1729, Praha11. července 1787, Praha) byl příslušníkem šlechtického rodu Fürstenbergů původem z Německa, který založil mladší českou větev rodu. Byl císařským komořím, tajným radou a v letech 17711782 zastával úřad nejvyššího purkrabí Českého království. Staral se o povznesení vzdělanosti prostého lidu a o rozvoj věd a umění. Byl jmenován prvním čestným prezidentem nově založené Královské české společnosti nauk v Praze (1784–1787).

Původ a život[editovat | editovat zdroj]

Karel Egon I. se narodil 7. května 1729 v Praze jako druhý syn Josefa Viléma Arnošta z Fürstenberg-Stühlingenu (12. leden 169929. duben 1762 Vídeň), zakladatele knížecí větve, a jeho manželky (sňatek 1723) hraběnky Marie Anny Valdštejnové z Vartenberka (22. únor 170712. listopad 1756), dědičky křivoklátského panství. Jeho starší bratr Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu (21. březen 1728 Praha2. červen 1783 Donaueschingen) zdědil majorát knížecí linie s centrem v Donaueschingenu a stal se tak druhým vládnoucím knížetem z Fürstenbergu.

Shromáždil knihovnu s asi 20 000 svazky, k nimž také sepsal pětisvazkový katalog. Knihovna patří mezi největší a nejcennější šlechtické knihovny v Čechách. V současné době (od roku 1881) je umístěna na hradě Křivoklát. Svou bohatou sbírku přírodnin a uměleckých předmětů věnoval Společnosti nauk, která je dnes ve správě Národního muzea. Proslavilo ho výrazné humanitní cítění, podporoval řadu škol. Založil i první soukromou hospodářskou školu v Rakouském císařství. Na svém panství v Podmoklech zrušil robotu v roce 1779, tedy několik desítek let před tím, než byla oficiálně zrušena v celém království.

V roce 1767 mu byl udělen Řád zlatého rouna.

Na jeho panství v Podmoklech byl v roce 1771 nalezen největší keltský zlatý podklad. Z nálezu 42,5 kilogramu zlatých mincí, tzv. duhovek, část věnoval nejrůznějším numismatickým sbírkám, většinu však nechal přetavit na pamětní mince s vlastním portrétem.

Zemřel v Praze na Malé Straně. Pohřben byl ve Fürstenberské hrobceNižboru.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Po smrti matky v roce 1756 zdědil křivoklátské panství, které zahrnovalo velkostatek Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Skřivaň, Podmokly, Všetaty a na mladoboleslavsku statky Dobrovice a Loučeň. V roce 1779 založil architektonicky zajímavý Dvůr Karlov, který je dnes památkově chráněn. V roce 1782 zavedl na křivoklátském panství novátorské pěstování jetele a řepky.

Setkání Královské české společnosti nauk se často odehrávala v jeho paláci (dnes polské velvyslanectví) na Malé Straně, který dokonce dostal přezdívku Chrám múz.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se 25. června 1753Marií Josefou ze Šternberka (24. červen 173516. leden 1803 Praha), dcerou Františka Filipa ze Šternberka (21. srpen 1708 Praha – 9. leden 1786 Vídeň), nejvyššího hofmistra Marie Terezie a jeho manželky (sňatek 18. duben 1731 Vídeň) Marie Leopoldiny ze Starhembergu (pokřtěna 26. srpen 1712 Vídeň – 22. březen 1800 Vídeň). Narodily se jim 3 děti:

  • 1. Josef Maria Václav (16. 8. 1754 – 14. 7. 1759)
  • 2. Filip Nerius Maria (21. 10. 1755 Praha – 5. 6. 1790)
    • ∞ (1779 Donaueschingen) jeho sestřenice Josefa Johanna Benedikta z Fürstenbergu (14. 11. 1756 – 2. 10. 1809), jejich děti:
      • 1. Karel Gabriel Maria Josef (2. 2. 1785 – 13. 12. 1799 Praha)
      • 2. Josefa Maria Filipína (5. 3. 1780 – 10. 3. 1780)
      • 3. Leopoldina Filipina Karolína (10. 4. 1781 – 7. 6. 1806 Praha)
        • ∞ (20. 10. 1799 Praha) Viktor Amadeus z Hessen-Rotenburgu (2. 7. 1779 Rotenburg – 12. 11. 1834 zámek Zembowitz)
  • 3. Karel Josef Alois (26. 6. 1760 – 25. 3. 1799 Liptingen)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]