František Filip ze Šternberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Filip hrabě ze Šternberka
Erb rodu Šternberků
Erb rodu Šternberků

Nejvyšší hofmistr císařovny
Ve funkci:
1765 – 29. listopad 1780
Panovnice Marie Terezie
Nástupce Marie Terezie zemřela

Rakouský vyslanec v Polsku a Sasku (Varšava)
Ve funkci:
1749 – 1763
Panovník Marie Terezie

Vyslanec Českého království u říšského sněmu v Řezně
Ve funkci:
1745 – 1748
Panovník Marie Terezie

Narození 21. srpna 1708
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 9. ledna 1786 (ve věku 77 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Marie Leopoldina ze Starhembergu
Rodiče František Damián ze Šternberka
Marie Josefa z Trauttmansdorffu
Děti Marie Josefa ze Šternberka
František Kristián ze Šternberka
Leopoldine von Sternberg
Profese šlechtic a diplomat
Ocenění 1763 rakouský Řád zlatého rouna (č. 771)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Filip hrabě ze Šternberka (21. srpna 1708, Praha9. ledna 1786, Vídeň) byl český šlechtic, diplomat a dvořan z rodu Šternberků. Od mládí působil v diplomacii a byl dlouholetým vyslancem v u říšského sněmu a ve Varšavě.[1] Poté získal Řád zlatého rouna (1763) a byl nejvyšším hofmistrem císařovny Marie Terezie (1765–1780). V Čechách vlastnil panství Častolovice a Zásmuky.[2]

Majetkové poměry a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodovém pražském paláci jako syn hraběte Františka Damiána ze Šternberka (1667–1723) a jeho manželky Marie Josefy z Trauttmansdorffu (1681–1742). Měl dva starší bratry, Adolfa Vratislava a Václava Josefa, kteří zemřeli v dětství. Po otcově úmrtí se stal dědicem fideikomisu Častolovice-Zásmuky, panství Cerhenice a rodového paláce na Malé Straně. V době jeho nezletilosti přikoupili poručníci statek Chocenice se dvěma vesnicemi, které pak František Filip připojil k Cerhenicím. Na častolovickém panství zřídil v okolí Třebechovic oboru o rozloze přes 2 000 hektarů, kterou nechal oplotit a zřídil zde lovecký zámeček Filipsruhe. V roce 1758 prodal státu panství Cerhenice-Chocenice, protože Marie Terezie měla zájem o pozemky v okolí vítězné bitvy u Kolína pro zřízení panství Ústavu šlechtičen. V roce 1775 se častolovické panství stalo jedním z center nevolnického povstání, došlo i k obležení zámku v Častolovicích, Františka Filipa se to ale nijak nedotklo, protože v té době jako vysoký dvořan pobýval ve Vídni.

V letech 1745–1748 byl vyslancem Českého království u říšského sněmu v Řezně, poté v letech 1749–1763 zastával post rakouského vyslance u polského královského a saského kurfiřtského dvora. Funkci opustil po smrti polského krále Augusta III. a za své služby získal v roce 1763 rakouský Řád zlatého rouna. V letech 1765–1780 byl nejvyšším hofmistrem Marie Terezie. Zemřel ve Vídni a pohřben je ve františkánském klášteře v Zásmukách.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se v katedrále sv. Štěpána ve Vídni v roce 1731 s hraběnkou Marií Leopoldinou ze Starhembergu (1712–1800), dcerou bývalého císařského vyslance v Londýně Konráda Zikmunda ze Starhembergu (1689–1727).

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUBEŠ, Jiří a kol.: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740; Praha, 2018 s. 511, 513, 516 ISBN 978-80-7422-574-1
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]