František Filip ze Šternberka

František Filip hrabě ze Šternberka
Erb rodu Šternberků
Nejvyšší hofmistr císařovny Ve funkci: 1765 – 29. listopad 1780 Panovnice Marie Terezie Nástupce Marie Terezie zemřela
Rakouský vyslanec v Polsku a Sasku (Varšava) Ve funkci: 1749 – 1763 Panovník Marie Terezie
Vyslanec Českého království u říšského sněmu v Řezně Ve funkci: 1745 – 1748 Panovník Marie Terezie
Narození	21. srpna 1708 Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	9. ledna 1786 (ve věku 77 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	Marie Leopoldina ze Starhembergu
Rodiče	František Damián ze Šternberka Marie Josefa z Trauttmansdorffu
Děti	Marie Josefa ze Šternberka František Kristián ze Šternberka Leopoldine von Sternberg
Profese	šlechtic a diplomat
Ocenění	1763 rakouský Řád zlatého rouna (č. 771)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Filip hrabě ze Šternberka (21. srpna 1708, Praha – 9. ledna 1786, Vídeň) byl český šlechtic, diplomat a dvořan z rodu Šternberků. Od mládí působil v diplomacii a byl dlouholetým vyslancem v u říšského sněmu a ve Varšavě. Poté získal Řád zlatého rouna (1763) a byl nejvyšším hofmistrem císařovny Marie Terezie (1765–1780). V Čechách vlastnil panství Častolovice a Zásmuky.

Majetkové poměry a kariéra

Narodil se v rodovém pražském paláci jako syn hraběte Františka Damiána ze Šternberka (1667–1723) a jeho manželky Marie Josefy z Trauttmansdorffu (1681–1742). Měl dva starší bratry, Adolfa Vratislava a Václava Josefa, kteří zemřeli v dětství. Po otcově úmrtí se stal dědicem fideikomisu Častolovice-Zásmuky, panství Cerhenice a rodového paláce na Malé Straně. V době jeho nezletilosti přikoupili poručníci statek Chocenice se dvěma vesnicemi, které pak František Filip připojil k Cerhenicím. Na častolovickém panství zřídil v okolí Třebechovic oboru o rozloze přes 2 000 hektarů, kterou nechal oplotit a zřídil zde lovecký zámeček Filipsruhe. V roce 1758 prodal státu panství Cerhenice-Chocenice, protože Marie Terezie měla zájem o pozemky v okolí vítězné bitvy u Kolína pro zřízení panství Ústavu šlechtičen. V roce 1775 se častolovické panství stalo jedním z center nevolnického povstání, došlo i k obležení zámku v Častolovicích, Františka Filipa se to ale nijak nedotklo, protože v té době jako vysoký dvořan pobýval ve Vídni.

V letech 1745–1748 byl vyslancem Českého království u říšského sněmu v Řezně, poté v letech 1749–1763 zastával post rakouského vyslance u polského královského a saského kurfiřtského dvora. Funkci opustil po smrti polského krále Augusta III. a za své služby získal v roce 1763 rakouský Řád zlatého rouna. V letech 1765–1780 byl nejvyšším hofmistrem Marie Terezie. Zemřel ve Vídni a pohřben je ve františkánském klášteře v Zásmukách.

Rodina

Oženil se v katedrále sv. Štěpána ve Vídni v roce 1731 s hraběnkou Marií Leopoldinou ze Starhembergu (1712–1800), dcerou bývalého císařského vyslance v Londýně Konráda Zikmunda ze Starhembergu (1689–1727).

Potomci

• František Kristián (1732–1811), c. k. tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna
• Marie Leopoldina (1733–1809), manžel 1750 František Josef kníže z Lichtenštejna (1726–1781), diplomat, c. k. tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna
• Marie Josefina (1735–1803), manžel 1753 Karel Egon kníže z Fürstenbergu (1729–1787), nejvyšší purkrabí, rytíř Řádu zlatého rouna
• Gundakar Tomáš (1737–1802), říšský dvorní rada 1762–1792
• Sophie (1738–1803), manžel 1759 Jan Vincenc hrabě z Valdštejna-Vartemberka (1731–1797)
• Marie Karolína (1741–1771), manžel 1764 Jan Nepomuk hrabě Lützow (1742–1822), c. k. generálmajor, velitel v Salzburgu

Externí odkazy

• Rodokmen Šternberků

Portály: Česko | Lidé