František Damián ze Šternberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Damián ze Šternberka
Erb Šternberků
Erb Šternberků

Zemský sudí

Královský rada

Narození 26. července 1676
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 15. května 1723 (ve věku 46 let)
Častolovice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Marie Josefa z Trauttmansdorffu
Rodiče Adolf Vratislav ze Šternberka a Anna Lucie Slavatová z Chlumu a Košumberka
Děti 11 mezi nimi:
František Filip ze Šternberka (1708–1786)
Příbuzní děd: Jan Rudolf ze Šternberka (1601–1638)
babička: Helena Eustachie Křinecká z Ronova († 1644)
bratr: František Leopold ze Šternberka (1680–1745)
strýc: Štěpán Jiří ze Šternberka (1626–1706)
synovec: František Adam ze Šternberka (1711–1789)
synovec: Jan Nepomuk I. ze Šternberka (1713–1798)
vnuk: František Kristián ze Šternberka (1732–1811)
Sídlo Zásmuky a Častolovice
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Damián ze Šternberka, celým jménem František Damián Jakub Josef hrabě ze Šternberka (26. července 1676 Vídeň15. května 1723 Častolovice) byl český šlechtic z rodu Šternberků, zakladatel Damiánovy linie se sídlem v Zásmukách a Častolovicích.

Původ a život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako starší syn pozdějšího nejvyššího purkrabí Českého království Adolfa Vratislava ze Šternberka (1627 Postoloprty – 4. 9. 1703 Zásmuky) a jeho manželky Anny Lucie Slavatové z Chlumu a Košumberka (17. 7. 1637 Vídeň – 3. 3. 1703 Praha). Jeho mladší bratr František Leopold ze Šternberka (1680 nebo 1681–1745), v letech 1727–1745 prezident české komory, založil Leopoldovu linii se sídlem v Žirovnici, jejíž potomci žijí dodnes.

František Damián zastával málo prestižní pozice královského rady a zemského sudího.[1] Na svůj zámek Častolovice několikrát pozval Josefa Dobrovského.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Po otci zdědil fideikomis Zásmuky a Častolovice, panství Cerhenice a Šternberský palác na Malostranském náměstí v Praze.[1] Navázal na otce a pokračoval v úpravách malostranského paláce. Na přelomu 17. a 18. století byla upravena fasáda tak, že už nebylo patrné, že palác tvoří dva domy. Proměnou prošly i interiéry.[2]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Dne 25. 11. 1699 se v Praze oženil s Marií Josefou z Trauttmansdorffu (29. 8. 1681 – 30. 11. 1742), dcerou Jana Fridricha z Trauttmansdorffu (1619–1696) a jeho třetí manželky Marie Eleonory Holické ze Šternberka (1654–1703). Narodilo se jim 11 dětí, z toho sedm synů. Z nich však pouze František Filip měl potomky. Tato Damiánova linie, která zdědila titul říšských hrabat z Manderscheidu, vymřela v roce 1847 po meči a v roce 1870 i po přeslici.[3]

Děti[editovat | editovat zdroj]

  • 1. Adolf Vratislav (1702–1702)
  • 2. Václav Josef (1703 – asi 1703)
  • 3. Marie Františka Terezie (1704–1714)
  • 4. Františka Marie Josefa (1706–1707)
  • 5. František Filip (21. 8. 1708 Praha – 9. 1. 1786 Vídeň), nejvyšší hofmistr Marie Terezie, rytíř Řádu zlatého rouna
    • ∞ (18. 4. 1731 Vídeň) Marie Leopoldina ze Starhembergu (pokřtěna 26. 8. 1712 Vídeň – 22. 3. 1800 Vídeň)
  • 6. František Antonín Josef (1710–1711)
  • 7. Marie Anna (1712–1738)
  • 8. František Karel Josef (1713–1715)
  • 9. Filip Jáchym (asi 1715–1715)
  • 10. Marie Františka Josefa (1716 – asi 1716)
  • 11. František Michal (1718–1720)[4]

Vyobrazení[editovat | editovat zdroj]

Na chodbě zámku v Častolovicích se nachází portrét hraběte i jeho manželky.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 78. 
  2. VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy: Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 138. 
  3. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 359. 
  4. MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2019-07-11]. Dostupné online. 
  5. Šternberkové, s. 158

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 77, 78, 155, 158, 163. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen Šternberků (Miroslav Marek)