Thurn-Taxisové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Thurn-Taxisové
Erb rodu Thurn-Taxisů
Erb rodu Thurn-Taxisů
země Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
mateřská dynastie Torrianiové, Taxisové
tituly svobodní páni, říšská hrabata
zakladatel Oldřich z Bukové
rok založení 12. století
poslední vládce dosud žijící
větve rodu Thurn-Valsassina

Thurn-Taxisové (německy von Thurn und Taxis či francouzsky de la Tour et Taxis) jsou německý knížecí rod, který pochází ze severní Itálie. Do Čech přišli v první polovině 16. století. V 17. století přišli genealogové na původ rodiny Taxis (it. Tasso), která vznikla z italského rodu Torriani, protože používali příjmení della Torre (věž). Proto jim bylo přiznáno právo spojit svůj erb s erbem a titulem Thurn-Valsassina.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Erb původního italského rodu Tasso (Taxis). Jezevec se později objevuje ve společném erbu Thurn-Taxisů. Poštovní roh

První zmínky o rodu se objevují již ve 12. století v okolí severoitalského Bergama. Později se rodina poněmčila.

V 16. století získali právo provozovat poštovnictví. František zřídil v roce 1516 první poštovní spoj mezi Vídní a Bruselem. Jeho syn Bernard spravoval pošty v Německu a španělském Nizozemí. V té době povýšili do panského stavu.

Rod v Českých zemích[editovat | editovat zdroj]

Jako první do Čech dorazil František, který měl čtyři syny, z nichž nejznámějším se stal Jindřich Matyáš Thurn (1567-1640). Vychovali jej v katolické víře, v dospělosti však přestoupil k protestantskému náboženství. Jako mladý bojoval proti Turkům. V roce 1609 se stal velitelem stavovského vojska. Po pražské defenestraci jej jmenovali direktorem a vrchním velitelem stavovského vojska. Bojoval v jižních Čechách, porazil císařskou armádu u Vídně. Ovšem nebyl vrchním velitelem vojsk, která bojovala na Bílé hoře. Po porážce utekl s Fridrichem Falckým, válčil v dánských a švédských službách. Albrecht z Valdštejna jej zajal v bitvě u Stínavy, ale propustil jej. Záhy poté Jindřich Matyáš v emigraci zemřel.

17. století získali hraběcí titul a v roce 1681 byl Evžen Alexandr povýšen do knížecího stavu.

19. století držel Karel Anselm Litomyšl, jeho nevlastní mladší bratr Maxmilián Josef (1769–1831) z řezenské větve rodu v roce 1809 zdědil Loučeň a Dobrovici. Roku 1831 nechal princ Karel Anselm zámek Dobrovice přestavět na největší cukrovar v Čechách. K panstvím přikoupili roku 1869 Mcely a roku 1874 vlastnili také zámek Biskupice. Panství pak rod držel až do roku 1945, kdy mu byl majetek zkonfiskován.

Rudolf (1833-1904) po studiích práv obhajoval práva českého národa. S K. J. Erbenem vydával právnický časopis, přispíval do Národních listů a Riegrova naučného slovníku. Založil a stal se prvním předsedou pražského Hlaholu. V 60. letech 19. století podporoval radikální demokratické křídlo v české politice, spolupracoval s J. V. Fričem.[1] Po roce 1880 působil jako generální prokurátorbulharském Plovdivu. Ke konci života se vzdal knížecího titulu a odstěhoval se do TroskovaDrážďan, kde žil jako svobodný pán z Troskova. Zemřel na Velehradě,[2] kde byl na návštěvě své dcery Hedviky.

10. května 1945 byl princ Bedřich v Biskupicích zavražděn „revoluční gardou“ a ostatní říslušníci rodu po roce 1945 odešli z Československa a zbylý majetek rodu v Československu byl v roce 1946 konfiskován. Potomci rodu v současné době žijí v cizině.

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Po Sametové revoluci byly vznesené nároky na navrácení uloupeného majetku zamítnuty, neboť členové rodu v době mezi válkami neměli československé státní občanství. Nicméně manželka prince Jana (1908–1959) z loučeňsko-mcelské větve rodu, Marie Julie, získala zpět zámek Dolní Beřkovice, který patřil rodu Lobkoviců, ze kterého pocházela.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Rodový erb Thurn-Taxisů

Nosí čtvrcený erb, v němž mají ve dvou stříbrných polích thurnovským mluvící znak (Turm – německy věž) s červenou věží a znak hrabství Valsassina s červeným lvem na zlatém podkladu.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Lobkovici, Šliky, Berky z Dubé či Fürstenberky.

Význační členové rodu[editovat | editovat zdroj]

Princ Albert, současná hlava rodu Thurn-Taxisů

Taxisové (Tasso)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rudolf Thurn-Taxis. [českých filosofů] [online]. Dostupné online. 
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Velehrad

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Thurn-Taxisové, s. 164-165. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]