Národní muzeum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Národní muzeum v Praze / Muzeum Království českého
Budova Národního muzea v noci
Budova Národního muzea v noci
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Adresa Václavské náměstí 68, Praha 1 Nové Město
Založeno 1818 / 1891
Původní účel budovy Muzeum Království českého
Souřadnice
Oficiální webové stránky

Národní muzeum (NM) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno v roce 1818 a má zaměření na více vědních a sbírkových oborů, které spravuje a vystavuje v řadě budov v Praze a České republice.

Výrazem Národní muzeum se také označuje monumentální hlavní budova muzea v novorenesančním slohu, která od roku 1891 uzavírá horní část Václavského náměstí v Praze na Novém Městě. V současnosti probíhá rozsáhlá rekonstrukce budovy, která by měla být dokončena a znovuoteřena k 200. výročí založení Národního muzea roku 2018.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Budova Národního muzea kolem roku 1900
Hlavní budova Národního muzea s plakátem věnovaným Václavu Havlovi

Muzeum bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenecké muzeum v Čechách, či Vaterländisches Museum. Od roku 1848 neslo název České muzeum, v období let 18541919 pak Museum království Českého. Před postavením nové budovy muzeum sídlilo provizorně ve Šternberském paláci na Hradčanech (18211846), a dále v Nostickém paláci (18461892) Na Příkopě č.p. 858/II. S jeho činností souvisely také další instituce, především Matice česká, zaměřená na vydávání publikací v českém jazyce, a Archeologický sbor.

Hlavní budova[editovat | editovat zdroj]

Novorenesanční stavba, tvořící dominantu celého Václavského náměstí, byla postavena podle projektu architekta Josefa Schulze s centrálním prostorem panteonu. Vyniká výzdobou od umělců generace Národního divadla, především sochařů Bohuslava Schnircha, Antonína WagneraAntonína Poppa a malířů Vojtěcha Hynaise, Václava Brožíka či Julia Mařáka, vytvořenou v letech 18851895. Projekt vyšel vítězně ze soutěže 27 účastníků proto, že kladl důraz především na monumentalitu, zčásti na úkor funkčnosti (idea Muzeum jako chrám vědy a umění).

V květnu 1945 při Pražském povstání poškodila vestibul muzea nevybuchlá bomba.

El Grečkovy fresky[editovat | editovat zdroj]

Fasáda národního muzea utrpěla během srpnové invaze v roce 1968 vážná poškození.

V srpnu 1968 byla přední fasáda budovy poškozena střelami armád Varšavské smlouvy, zejména Sovětské armády. [1] Antonín Kapek při besedě se studenty obratně zdůvodnil poškození budovy; spřátelená vojska zahájila varovnou střelbu, avšak omezený náměr zbraní umístěných na těžké technice plně neumožnil střílet do vzduchu.[zdroj?] Poněkud pozapomenuté, ale stále používané pojmenování je kombinací jména velkého malíře El Greca a sovětského maršála Andreje Grečka, tehdejšího ministra obrany SSSR.

Statika budovy byla poškozena během výstavby trasy A pražského metra v první polovině 70. let minulého století (při výstavbě vestibulu stanice Muzeum, kdy došlo k poničení západní věže budovy a některých stěn, vestibul musel být lépe vyztužen). Budova i přes několik projektů nebyla nikdy celkově rekonstruována, na začátku 21. století tak byla již ve velmi špatném stavu.[2]

Zajímavostí budovy je dvaasedmdesát jmen české historie vepsaných zlatým písmem do fasády pod okny.

Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

Národní muzeum v budově bývalého Federálního shromáždění

V roce 2006 byla do správy muzea převedena protější budova bývalého Federálního shromáždění, ve které působilo Rádio Svobodná Evropa.[3] Slavnostního aktu předání budovy muzeu v červnu téhož roku se zúčastnil někdejší redaktor mnichovské redakce Svobodné Evropy a zároveň tehdejší ministr kultury ČR Martin Štěpánek.

Do objektu byly přesunuty kanceláře hospodářské správy a Historického muzea, a část Knihovny Národního muzea. Přírodovědné muzeum včetně sbírek se přestěhovalo do areálu někdejšího zimoviště Čsl. státních cirkusů v Horních Počernicích. Sbírky Historického muzea, část knihovny a větší část sbírek Archivu Národního muzea se přestěhovaly do dvou objektů někdejších Hamburských a Magdeburských kasáren v Terezíně. Historická budova prochází rekonstrukcí. V budově bývalého Federálního shromáždění vedení muzea pořádá časové výstavy, semináře a komentované prohlídky.[4]

Od 8. července 2011 je hlavní budova uzavřena kvůli rekonstrukci, která má trvat do roku 2017. Kromě celkové opravy exteriéru a interiéru budovy mají být také zastřešena nádvoří, zpřístupněna vyhlídková kupole a postaven propojovací tunel do budovy bývalého Federálního shromáždění. Nové expozice jsou plánovány na dvojnásobně větší ploše. Náklady rekonstrukce jsou předpokládány ve výši 4,5 mld. Kč.[5]

Další expozice[editovat | editovat zdroj]

Knihovna Národního muzea v pražské Stromovce v Místodržitelském letohrádku.

Kromě sbírek v hlavní budově pod Národní muzeum spadají také tyto expozice:

Knihovna Národního muzea[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Knihovna Národního muzea.

Součástí Národního muzea je také knihovna. Všeobecná část knihovny a oddělení rukopisůstarých tisků je umístěno v hlavní budově muzea, unikátní soubor historických i současných novin a časopisů je uložen v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce. Knihovna NM také zajišťuje provoz Muzea knihy v zámku ve Žďáru nad Sázavou.

Archiv Národního muzea[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Archiv Národního muzea.

Od počátků patří k Národnímu muzeu, v současné době jsou jeho pracoviště a studovna v Praze 7, Na Zátorách.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://ihned.cz/c1-13255810-stopy-po-kulkach-v-narodnim-muzeu-zmizi-s-novou-fasadou-do-10-let
  2. Budova Národního muzea je ve špatném stavu, Lidové noviny 1. srpna 2006
  3. Národní muzeum se rozšíří, Lidové noviny 23. listopadu 2006
  4. iDNES 4. února 2009
  5. ČTK. Zavřeno. Po 120 letech existence čeká Národní muzeum první velká rekonstrukce. iHNed.cz [online]. 2011-07-08 [cit. 2011-07-10]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ, Jan Matouš. Museum království Českého : Stručná zpráva historická i statistická. Praha : vl.n., 1884. Dostupné online.  
  • Průvodce sbírkami Musea království českého v Praze. Praha : Společnost Musea království českého, 1905. Dostupné online.  
  • Karel Sklenář: Obraz vlasti, příběh Národního muzea. Nakladatelství Paseka Praha 2001.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]