Národní muzeum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Národní muzeum (rozcestník).
Národní muzeum v Praze / Muzeum Království českého
Budova Národního muzea v noci
Budova Národního muzea v noci
Údaje o muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Adresa

Národní muzeum (Historická budova Národního muzea): Václavské náměstí 1700/68
Praha 1, Nové Město
110 00 Praha 1

Nová budova Národního muzea:
Vinohradská 52/1
Praha 1, Vinohrady
110 00 Praha 1


korespondenční adresa:

Národní muzeum
Václavské náměstí 1700/68
Praha 1, Nové Město
115 79 Depo Praha 702

Založeno 1818 / 1891
Původní účel budovy Muzeum Království českého
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky

Národní muzeum (NM) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno v roce 1818 a je zaměřeno na více vědních a sbírkových oborů, své sbírky spravuje a vystavuje v řadě budov v Praze i jinde v České republice.

Národní muzeum je také označení monumentální novorenesanční historické hlavní budovy muzea, která od roku 1891 uzavírá horní část Václavského náměstí v Praze na Novém Městě.

Šternberský palác na Hradčanech, první sídlo sbírek Národního muzea
Historická budova Národního muzea s plakátem věnovaným Václavu Havlovi

Historie instituce[editovat | editovat zdroj]

Muzeum bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenecké muzeum v Čechách, či Vaterländisches Museum, provoláním An die Vaterländichen Freunde der Wissenschaften. U zrodu stáli zástupci tehdejší české akademické veřejnosti a především šlechty, přičemž faktickým zakladatelem byl hrabě Kašpar Maria ze Šternberka, paleontolog světového významu, jenž muzeu věnoval své rozsáhlé sbírky, které se staly základem sbírek Národního muzea. Byl to také Šternberský palác na pražských Hradčanech, kde byly v letech 1821 až 1847 první sbírky muzea uložené[1]. Mezi další osobnosti raného období muzea pak patřili například také František Palacký, či hrabě Jan Dětmar z Nostic, J. T. Lindacker, František Xaver Maxmilián Zippe (zakladatel české mineralogie), botanici Tadeáš Haenke a Karel Bořivoj Presl, bratr Jana Svatopluka Presla. Jan Evangelista Purkyně, či francouzský paleontolog Joachim Barrande, jenž Národní muzeum proslavil celosvětově, matematik Bernard Bolzano.

Mezi další osobnosti patřili také cestovatelé Emil Holub, Vojta Náprstek, slavista Pavel Josef Šafařík ad.

Od roku 1848 nesla instituce název České muzeum, v období let 18541919 pak Museum Království českého, v letech 1919-1922 Zemské museum" a od roku 1922 do 1939 Národní museum. V letech 1940 - 1945 bylo přejmenováno na Landesmuseum in Prag.

Sídla[editovat | editovat zdroj]

Před postavením vlastní budovy[editovat | editovat zdroj]

Před postavením vlastní budovy muzea, nyní označované jako historická či hlavní, sídlilo muzeum provizorně ve Šternberském paláci na Hradčanech (18211846), a dále v Nostickém paláci (18461892) Na příkopě 858/20 na Novém Městě (v místech dnešní Živnostenské banky). S jeho činností souvisely také další instituce, především Matice česká, zaměřená na vydávání publikací v českém jazyce, a Archeologický sbor.

Historická budova[editovat | editovat zdroj]

Novorenesanční stavba, tvořící dominantu celého Václavského náměstí, byla postavena podle projektu architekta Josefa Schulze s centrálním prostorem panteonu. Vyniká výzdobou od umělců generace Národního divadla, především sochařů Bohuslava Schnircha, Antonína WagneraAntonína Poppa a malířů Vojtěcha Hynaise, Václava Brožíka či Julia Mařáka, vytvořenou v letech 18851895. Projekt vyšel vítězně ze soutěže 27 účastníků proto, že kladl důraz především na monumentalitu, zčásti na úkor funkčnosti (idea Muzeum jako chrám vědy a umění).

Zajímavostí budovy je dvaasedmdesát jmen české historie vepsaných zlatým písmem do fasády pod okny.

V květnu 1945 při Pražském povstání poškodila vestibul muzea nevybuchlá bomba.

Fasáda Historické budovy Národního muzea utrpěla během srpnové invaze v roce 1968 vážná poškození

V srpnu 1968 byla přední fasáda budovy poškozena střelami armád Varšavské smlouvy, zejména Sovětské armády.[2] Antonín Kapek při besedě se studenty obratně zdůvodnil poškození budovy; spřátelená vojska zahájila varovnou střelbu, avšak omezený náměr zbraní umístěných na těžké technice plně neumožnil střílet do vzduchu.[zdroj?] Poněkud pozapomenuté, ale stále používané pojmenování „El Grečkovy fresky“ je kombinací jména velkého malíře El Greca a sovětského maršála Andreje Grečka, tehdejšího ministra obrany SSSR.

Statika budovy byla poškozena během výstavby trasy A pražského metra v první polovině 70. let minulého století (při výstavbě vestibulu stanice Muzeum, kdy došlo k poničení západní věže budovy a některých stěn, vestibul musel být lépe vyztužen). Budova i přes několik projektů nebyla nikdy celkově rekonstruována, na začátku 21. století tak byla již ve velmi špatném stavu.[3]

Od 8. července 2011 je hlavní budova uzavřena kvůli rekonstrukci, která má trvat do roku 2018. Kromě celkové opravy exteriéru a interiéru budovy mají být také zastřešena nádvoří, zpřístupněna vyhlídková kupole a postaven propojovací tunel do budovy bývalého Federálního shromáždění. Nové expozice jsou plánovány na dvojnásobně větší ploše. Náklady rekonstrukce jsou předpokládány ve výši 4,5 mld. Kč.[4] Budova by měla být znovuoteřena ke 200. výročí založení Národního muzea roku 2018.

Přírodovědné muzeum včetně sbírek se přestěhovalo do areálu někdejšího zimoviště Čsl. státních cirkusů v Horních Počernicích. Sbírky Historického muzea, část knihovny a větší část sbírek Archivu Národního muzea se přestěhovaly do dvou objektů někdejších Hamburských a Magdeburských kasáren v Terezíně. V budově bývalého Federálního shromáždění vedení muzea pořádá časové výstavy, semináře a komentované prohlídky.[5]

15. května 2015 byl z důvodů rekonstrukce z muzea odnesen preparát mozku Františka Palackého.[6][7]

V noci z 11. února na 12. února 2016 (požár ohlášen v 1:32 hodin) hořela podkrovní část pravého křídla (tedy blíže Čelakovského sadům) v rozsahu asi 200 m² střechy. zasahovalo na 150 hasičů z 12 profesionálních a 8 dobrovolných jednotek, ředitel muzea ocenil profesionální a rychlý zásah. Z důvodu rekonstrukce budovy v muzeu nebyly žádné exponáty, mluvčí hasičů předběžně vyčíslila škodu na 10 milionů Kč. Ředitel muzea uvedl, že podle předběžné spekulace požár pravděpodobně souvisí se stavební činností a pravděpodobně s elektroinstalací, přičemž odpovědnost plně nese konsorcium stavebních firem M-P-I, skládající se z firem Metrostav, Průmstav a Imos, které provádějí rekonstrukci. Mluvčí Metrostavu uvedl, že souvislost požáru s probíhající rekonstrukcí nelze potvrdit ani vyloučit. Podle ČTK se za nejpravděpodobnější příčinu zatím považuje závada na elektroinstalaci, podle předběžného ohledání se mohl přehřát ventilátor nebo přístroj na likvidaci azbestu. Hořet zřejmě začalo v jedné místnosti o velikosti zhruba 3×3 metry, odkud se oheň rozšířil do druhé, zhruba stejně velké místnosti a následně prohořela střecha, která ale stejně měla být v rámci rekonstrukce sejmuta. Po dobu hašení požáru byl asi na dvě hodiny přerušen provoz na obou směrech Severojižní magistrály.[8]

Nová budova (Federální shromáždění)[editovat | editovat zdroj]

Národní muzeum v budově bývalého Federálního shromáždění

V roce 2006 byla do správy muzea převedena protější budova bývalého Federálního shromáždění, ve které působilo Rádio Svobodná Evropa.[9] Slavnostního aktu předání budovy muzeu v červnu téhož roku se zúčastnil někdejší redaktor mnichovské redakce Svobodné Evropy a zároveň tehdejší ministr kultury ČR Martin Štěpánek.

Do objektu byly přesunuty kanceláře hospodářské správy a Historického muzea, a část Knihovny Národního muzea.

Pro veřejnost byla budova otevřena v roce 2009. V současné době je pro ni užíváno označení Nová budova Národního muzea a slouží pro pořádání krátkodobých výstav. Hostí také přírodovědeckou stálou expozici Archa Noemova.

Další expozice[editovat | editovat zdroj]

Místodržitelský letohrádek v pražské Stromovce, sídlo knihovny Národního muzea

Kromě sbírek v hlavní budově pod Národní muzeum spadají také tyto expozice:

Knihovna Národního muzea[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Knihovna Národního muzea.

Součástí Národního muzea je také knihovna. Všeobecná část knihovny a oddělení rukopisůstarých tisků je umístěno v hlavní budově muzea, unikátní soubor historických i současných novin a časopisů je uložen v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce. Knihovna NM také zajišťuje provoz Muzea knihy v zámku ve Žďáru nad Sázavou.

Archiv Národního muzea[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Archiv Národního muzea.

Od počátků patří k Národnímu muzeu, v současné době jsou jeho pracoviště a studovna v Praze 7, Na Zátorách.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.nm.cz/Historie-NM/Instituce/
  2. http://ihned.cz/c1-13255810-stopy-po-kulkach-v-narodnim-muzeu-zmizi-s-novou-fasadou-do-10-let
  3. Budova Národního muzea je ve špatném stavu, Lidové noviny 1. srpna 2006
  4. ČTK. Zavřeno. Po 120 letech existence čeká Národní muzeum první velká rekonstrukce. iHNed.cz [online]. 2011-07-08 [cit. 2011-07-10]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.  
  5. iDNES 4. února 2009
  6. (Ne)odpočívej v pokoji? Palackého mozek čeká stěhování i výzkum. ČT24 [online]. 2015-05-15 [cit. 2015-08-18]. Dostupné online.  
  7. Fotky: Problémy s Palackým. Tak stěhovali mozek Otce národa. Aktuálně.cz [online]. 2015-05-15 [cit. 2015-08-18]. Dostupné online.  
  8. Michal Bělka, Jiří Meixner: Národní muzeum hořelo. Hasiči museli rozebrat střechu, iDnes.cz, 12. 2. 2016
  9. Národní muzeum se rozšíří, Lidové noviny 23. listopadu 2006

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ, Jan Matouš. Museum království Českého : Stručná zpráva historická i statistická. Praha : vl.n., 1884. Dostupné online.  
  • Průvodce sbírkami Musea království českého v Praze. Praha : Společnost Musea království českého, 1905. Dostupné online.  
  • Karel Sklenář: Obraz vlasti, příběh Národního muzea. Nakladatelství Paseka Praha 2001.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]