Národní muzeum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Další významy jsou uvedeny na stránce Národní muzeum (rozcestník).
Národní muzeum v Praze / Muzeum Království českého
Budova Národního muzea v noci
Údaje o muzeu
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Město Praha
Adresa

Národní muzeum (Historická budova Národního muzea): Václavské náměstí 1700/68
Praha 1, Nové Město
110 00 Praha 1

Nová budova Národního muzea:
Vinohradská 52/1
Praha 1, Vinohrady
110 00 Praha 1

korespondenční adresa:

Národní muzeum
Václavské náměstí 1700/68
Praha 1, Nové Město
115 79 Depo Praha 702
Založeno 1818 / 1891
Původní účel budovy Muzeum Království českého
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní muzeum (NM) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno v roce 1818 a je zaměřeno na více vědních a sbírkových oborů, jak přírodovědných (mineralogie, zoologie), tak historických (archeologie, numismatika atd.) a uměleckých. Své sbírky spravuje a vystavuje v řadě budov v Praze i jinde v České republice.

Šternberský palác na Hradčanech, první sídlo sbírek Národního muzea

Národní muzeum - Muzeum Království českého je také označení monumentální novorenesanční historické hlavní budovy muzea, která od roku 1891 uzavírá horní část Václavského náměstí v Praze na Novém Městě. Hlavní budova je od roku 2015 v rekonstrukci, zčásti bude otevřena ke 100. výročí vzniku Československa 28. října 2018, plné obnovení provozu má být v únoru 2019. Část expozic je vystavena v Nové budově.

Pečeť k příležitosti založení Českého muzea v Praze 1818
Soutěžní návrhy budovy Národního muzea (Zlatá Praha 1884)
Fasáda Historické budovy Národního muzea utrpěla během srpnové invaze v roce 1968 vážná poškození
Historická budova Národního muzea s fotografií Václava Havla

Historie instituce[editovat | editovat zdroj]

Muzeum bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenské muzeum v Čechách, či Vaterländisches Museum in Böhmen) , provoláním An die Vaterländichen Freunde der Wissenschaften.[1][2] U zrodu stáli zástupci tehdejší české akademické veřejnosti a především šlechty, přičemž faktickým zakladatelem byl hrabě Kašpar Maria ze Šternberka, paleontolog světového významu, jenž muzeu věnoval své rozsáhlé sbírky, které se staly základem sbírek Národního muzea. Byl to také Šternberský palác na pražských Hradčanech, kde byly v letech 1821 až 1847 první sbírky muzea uloženy[3]. Mezi další osobnosti raného období muzea pak patřili například také František Palacký, či hrabě Jan Dětmar z Nostic, J. T. Lindacker, František Xaver Maxmilián Zippe (zakladatel české mineralogie), botanici Tadeáš Haenke a Karel Bořivoj Presl, bratr Jana Svatopluka Presla. Jan Evangelista Purkyně, či francouzský paleontolog Joachim Barrande, jenž Národní muzeum proslavil celosvětově, nebo matematik Bernard Bolzano.

Mezi zakladateli a pokračovateli muzea byli také členové významného českého šlechtického rodu Kolowratů. Hrabě František Antonín II. se zasloužil o vznik Vlastenského muzea, odkázal mu knihovnu čítající 35 000 svazků knih a sbírku minerálů. Dále hrabě Jan Nepomuk Karel stál u zrodu a odkázal část svých sbírek a březnickou knihovnu s mnoha vzácnými prvotisky a iluminovanými rukopisy. Následně muzeum podporoval hrabě Josef Maria. Mezi další osobnosti patřili také cestovatelé Emil Holub, Vojta Náprstek, slavista Pavel Josef Šafařík, historik Karel Jaromír Erben ad.

Od roku 1848 nesla instituce název České muzeum, v období let 1854–1919 pak Museum Království českého, v letech 1919-1922 Zemské museum" a od roku 1922 do 1939 Národní museum. V letech 1940-1945 se nazývalo Landesmuseum in Prag

Sídla[editovat | editovat zdroj]

Před postavením vlastní budovy[editovat | editovat zdroj]

Před postavením vlastní budovy muzea, nyní označované jako historická či hlavní, sídlilo muzeum provizorně ve Šternberském paláci na Hradčanech (1821–1846), a dále v Nostickém paláci (1846–1892) Na příkopě 858/20 na Novém Městě (v místech dnešní Živnostenské banky). S jeho činností souvisely také další instituce, především Matice česká, zaměřená na vydávání publikací v českém jazyce, Časopis Národního muzea nebo Archeologický sbor.

Historická budova[editovat | editovat zdroj]

Novorenesanční stavba, tvořící dominantu celého Václavského náměstí, byla postavena podle projektu architekta Josefa Schulze s centrálním prostorem panteonu. Projekt vyšel vítězně ze soutěže 27 účastníků proto, že kladl důraz především na monumentalitu, zčásti na úkor funkčnosti (dobová idea Muzeum jako chrám vědy a umění), a byl otevřen roku 1891. Výzdobu tvořili umělci generace Národního divadla, především sochaři Bohuslava Schnircha, Antonína WagneraAntonín Popp a malíři Vojtěch Hynais, Václav Brožík či Julius Mařák v letech 1885–1901. Zajímavostí budovy je dvaasedmdesát jmen české historie vepsaných zlatým písmem do fasády pod okny.

V květnu 1945 při Pražském povstání poškodila vestibul muzea nevybuchlá bomba. V srpnu 1968 byla přední fasáda budovy poškozena střelami armád Varšavské smlouvy, zejména Sovětské armády.[4]

Statika budovy byla poškozena během výstavby trasy A pražského metra v první polovině 70. let minulého století (při výstavbě vestibulu stanice Muzeum, kdy došlo k poničení západní věže budovy a některých stěn, vestibul musel být lépe vyztužen). Budova i přes několik projektů nebyla nikdy celkově rekonstruována, na začátku 21. století tak byla již ve velmi špatném stavu.[5]

Od 8. července 2011 je hlavní budova uzavřena kvůli rekonstrukci, která má trvat do roku 2018-2019. Kromě celkové opravy exteriéru a interiéru budovy mají být také zastřešena nádvoří, zpřístupněna vyhlídková kupole a postaven propojovací tunel do budovy bývalého Federálního shromáždění. Nové expozice jsou plánovány na dvojnásobně větší ploše. Předpokládané náklady rekonstrukce činí 4,5 mld. Kč.[6] Budova by měla být zčásti znovu oteřena ke 200. výročí založení Národního muzea roku 2018.

Přírodovědné muzeum včetně sbírek se přestěhovalo do areálu někdejšího zimoviště Čsl. státních cirkusů v Horních Počernicích. Sbírky Historického muzea, část knihovny a větší část sbírek Archivu Národního muzea se přestěhovaly do dvou objektů někdejších Hamburských a Magdeburských kasáren v Terezíně. V budově bývalého Federálního shromáždění pořádá muzeum časové výstavy, semináře a komentované prohlídky.[7]

V noci z 11. února na 12. února 2016 hořela podkrovní část pravého křídla (tedy blíže Čelakovského sadům) v rozsahu asi 200 m² střechy. zasahovalo na 150 hasičů z 12 profesionálních a 8 dobrovolných jednotek, ředitel muzea ocenil profesionální a rychlý zásah. Vzhledem k rekonstrukci nebyly v muzeu žádné exponáty, mluvčí hasičů předběžně vyčíslila škodu na 10 milionů Kč.[8]

Nová budova (Federální shromáždění)[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 byla do správy muzea převedena protější budova bývalého Federálního shromáždění, ve které působilo Rádio Svobodná Evropa.[9] Slavnostního aktu předání budovy muzeu v červnu téhož roku se zúčastnil někdejší redaktor mnichovské redakce Svobodné Evropy a zároveň tehdejší ministr kultury ČR Martin Štěpánek. Do objektu byly přesunuty kanceláře hospodářské správy, historického muzea, a část Knihovny Národního muzea. Pro veřejnost byla tato "nová budova" otevřena v roce 2009 a slouží pro pořádání krátkodobých výstav. Hostí také stálou přírodovědeckou expozici Archa Noemova.

Další expozice[editovat | editovat zdroj]

Národní muzeum v budově bývalého Federálního shromáždění

Kromě sbírek v hlavní budově pod Národní muzeum spadají také tyto expozice:

Knihovna Národního muzea[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Knihovna Národního muzea.

Součástí Národního muzea je také knihovna. Všeobecná část knihovny a oddělení rukopisůstarých tisků je umístěno v hlavní budově muzea, unikátní soubor historických i současných novin a časopisů je uložen v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce. Knihovna NM také zajišťuje provoz Muzea knihy v zámku ve Žďáru nad Sázavou.

Archiv Národního muzea[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Archiv Národního muzea.

Od počátků patří k Národnímu muzeu, v současné době jsou jeho pracoviště a studovna v Praze 7, Na Zátorách.

Ze sbírek muzea[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/218411058220007
  2. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6011
  3. http://www.nm.cz/Historie-NM/Instituce/
  4. http://ihned.cz/c1-13255810-stopy-po-kulkach-v-narodnim-muzeu-zmizi-s-novou-fasadou-do-10-let
  5. Budova Národního muzea je ve špatném stavu, Lidové noviny 1. srpna 2006
  6. ČTK. Zavřeno. Po 120 letech existence čeká Národní muzeum první velká rekonstrukce. iHNed.cz [online]. 2011-07-08 [cit. 2011-07-10]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  7. iDNES 4. února 2009
  8. Michal Bělka, Jiří Meixner: Národní muzeum hořelo. Hasiči museli rozebrat střechu, iDnes.cz, 12. 2. 2016
  9. Národní muzeum se rozšíří, Lidové noviny 23. listopadu 2006

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ, Jan Matouš. Museum království Českého : Stručná zpráva historická i statistická. Praha: vl.n., 1884. Dostupné online. 
  • HANUŠ, Josef. Národní museum a naše obrození. Kniha 1. Kulturní a národní obrození šlechty české v 18. a v prvé půli 19. století. Jeho význam pro založení a počátky musea. Praha: Národní museum, 1921. 364 s. Dostupné online
  • HANUŠ, Josef. Národní museum a naše obrození. Kniha 2. Založení vlasteneckého musea v Čechách a jeho vývoj do konce doby Šternberkovy (1818-1841). Praha: Národní museum, 1923. 505 s. Dostupné online
  • Průvodce sbírkami Musea království českého v Praze. Praha: Společnost Musea království českého, 1905. Dostupné online. 
  • Karel Sklenář: Obraz vlasti, příběh Národního muzea. Nakladatelství Paseka Praha 2001.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]