Přeskočit na obsah

Bubeneč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Lhota Bubeneč – část městyse Křivsoudov.
Bubeneč
Úřad městské části Praha 6
Úřad městské části Praha 6
Lokalita
Městská částPraha 6 a Praha 7
Správní obvodPraha 6 a Praha 7
ObvodPraha 6 a Praha 7
ObecPraha
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°6′17″ s. š., 14°23′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel21 989 (2021)[1]
Počet domů1 010 (2024)[2]
Počet ZSJ7
Bubeneč na mapě
Bubeneč
Bubeneč
Další údaje
Kód části obce490024
Kód k. ú.730106
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bubeneč (česky původně Ovneč, později Oveneč a nejpozději od roku 1452 i Přední Ovenec,[3] později Bubenč;[4][5] německy Bubentsch, ale dříve i jinak, například Owenetz=Vorder[6]) je městská čtvrť a katastrální území Prahy na levém břehu Vltavy. Součástí katastru Bubenče je i celý Císařský ostrov, Stromovka (Královská obora) a Výstaviště včetně Sportovní haly Fortuna. Patří sem i fotbalový stadion Sparty a část Vítězného náměstí. Většina katastru Bubenče – 52 % – patří do obvodu a městské části Praha 7,[7] ale většina zastavěné plochy leží v obvodu a městské části Praha 6,[8] (v Praze 7 leží především Stromovka). V letech 1904–1921 byl Bubeneč samostatným městem, pak byl připojen k Praze.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Jméno Bubeneč je rodu mužského (skloňuje se podle vzoru stroj), ale pravidla českého pravopisu umožňují používání i rodu ženského.[9]

Dnešní název Bubeneč je založen na německé výslovnosti (Bubentsch) českého „Vovenec“[10] nebo odvozen od názvu blízké obce Bubny (dnes součást katastru Holešovic),[9] která se nacházela na předmostí dnešního Hlávkova mostu a jejíž katastr zahrnoval i dnešní Letenské sady. Název Ovenec se na Bubeneč oficiálně změnil až v roce 1880.[11][12][13]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší keramika z Bubenče v Muzeu hlavního města Prahy
Historický znak Bubenče

V  ulicích Terronská, Albánská a Ve Struhách byly odkryty zajímavé archeologické nálezy. Mělce uložené pozůstatky pravěkého osídlení zachránilo slabé osídlení v pozdější době, od raného středověku až do začátku 20. století se jednalo o převážně zemědělskou oblast.

Bubeneč, původně nazývaný Přední Ovenec (Zadní Ovenec byl názvem vsi na místě dnešní městské části Troja),[14] je poprvé připomínán roku 1197.

V 19. století se severně od ulice Rooseveltova (dříve Bučkova)[15] nacházely rozlehlé veřejné Bučkovy sady ve stylu romantického anglického parku. Nechal je zřídit Josef Ignác Buček, pozdější rytíř z Heraltic,[16] který v Bubenči zakoupil statky koncem 18. století. Jejich malým pozůstatkem je park Willyho Brandta, malé údolíčko s prameništěm nazývaným Struhy či Ve struhách vedle nemocnice Bubeneč.

Dne 26. října 1904 získala obec Bubeneč status města a zároveň jí byl udělen i městský znak. Privilegium na používání znaku však Bubeneč obdržel až 17. února 1905.[17] V letech 1901–1906 byla v Bubenči vybudována čistírna odpadních vod pro Prahu podle projektu britského inženýra

Lindlyho. Nová čistírna byla zprovozněna v roce 1967 a Stará čistírna je dnes národní kulturní památka.

Součástí Prahy se Bubeneč stal 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. o vzniku Velké Prahy, a v jejím rámci se stal součástí obvodu Praha XIX. Od roku 1960 je území Bubenče rozděleno mezi městské obvody (dnes i městské části) Praha 6 a Praha 7.

Popis

[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Gotharda, pozůstatek starého Bubenče
Stará čistírna odpadních vod

Zbytek původního, tzv. starého Bubenče, se nachází okolo kostela sv. Gotharda, hostince Na Slamníku a nedalekého Bubenečského nádraží (sloužícího už jen jako výhybna), ve středu čtvrti na západním okraji Královské obory (Stromovky). Odtud na jih se rozkládá vilová čtvrť, budovaná již od 2. poloviny 19. století mj. významnými osobnostmi české kultury (např. Lannova vila se sbírkami starožitností, Petschkova, Suchardova), vily nebo domy, ve kterých bydleli malíři Max Švabinský (Na Zátorách 172) nebo Karel Svolinský (Na Zátorce). Dnes zde sídlí řada zastupitelských úřadů. Jihozápadní část a západní okraj je tvořen bytovými domy stavěnými od dvacátých let 20. století podle (úspěšného) urbanistického plánu (A. Engel). Směrem k východu přechází dobová výstavba ve vilovou čtvrť. Severní část je v západní části historicky průmyslová se zbytky renesančního Císařského mlýna, papírny a starou a novou (na Císařském ostrově) čistírnou odpadních vod pro Prahu. Na východě sousedí sportovní areály vč. jezdeckého areálu na Císařském ostrově. Východní část Bubenče zaujímá především lesopark Královská obora neboli Stromovka s Místodržitelským letohrádkem a Šlechtovkou. Východní část stromovky byla vyhrazena pro Jubilejní zemskou výstavu Království českého v roce 1891 a výstavně-zábavným areálem zůstala, dnes pod názvem Výstaviště Praha. Výstaviště je ale od Bubenče stavebně odtrženo a těsně přiléhá k Holešovicím. Jihovýchodní část Bubenče zaujímá stadion Sparty (běžně označovaný „na Letné“, ve smyslu na Letenské pláni) a souvislá bytová zástavba, mezi kterou dominuje budova Akademie výtvarných umění.

Hranice

[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
  3. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny : Díl I. A-H. I. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954 (7. 10. 1954 tisk). VIII, 824 s. Heslo Bubeneč (ten, ta; v Bubenči, do Bubenče), dnes část Prahy: 1197 (Henricus, epis. Boh., confirmat monio Teplensi villas) Ovence, in Ouence, CB. I, 326; [...]; 1452 v Předním Ovenci, AČ. 7/649; [...]; úř. 1854 Ovenec přední, Bubeneč, 1916 Bubeneč, Bubentsch., s. 217–218. (česky, latinsky, německy)
  4. ↑ Seznam míst v království Českém. V Praze: Tisk místodržitelské knihtiskárny, 1893, s. 357. Dostupné také z:https://ndk.cz/view/uuid:3dda81c0-4d40-11ee-8e5e-5ef3fc9bb22f?page=uuid:820c30e2-ffd9-4636-b44f-2430c01c9f5b&fulltext=Buben%C4%8D, 22. září 2025.
  5. ↑ CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Království českého. V Praze: nákladem vlastním, 1912. sv. 1, s. 961. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:411051ed-f942-4b8b-9356-25ca57ae6bd8, 22. září 2025.
  6. ↑ DAL BEN, Anton; ELLINGER, Franz. Gemeinde, Owenetz=Vorder böhmisch Owenetz=Přzednj in Böhmen Rakonitzer Kreis. : 1840. 1. vyd. Owenetz=Vorder: Landständisch Oberstburggräflich Amtsgütter - Gemeinde Vorder Owenetz, 8. 1840. 26 s. Dostupné jako sken z Národního archivu na aplikaci Archiv Ústředního archivu zeměměřického a kartografického. (německy, česky) Indikační skica stabilního katastru.
  7. ↑ Bubeneč [online]. www.bubenec.eu, 2016 [cit. 2016-02-17]. Kapitola Poloha a rozloha. Dostupné online.
  8. ↑ Mapa Prahy – základní [online]. T-mapy, 2006 [cit. 2011-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-13.
  9. 1 2 Bubeneč [online]. www.bubenec.eu, 2016 [cit. 2016-02-17]. Kapitola Od Ovence k Bubenči. Dostupné online.
  10. ↑ Pytlík Radko: O Bubenči a okolí. Emporius, Praha 2004. S. 8
  11. ↑ SVOBODNÝ PÁN WEBER, Filip. Číslo 18. : Vyhlášení c. k. místodržitele pro Čechy ze dne 9. května 1880, číslo 22107, o tom, že změněno bylo jmeno místní obce „Přední Ovenec“ v „Bubenč“. Zákonník zemský království Českého. 9. červenec 1880, Ročník 1880., Částka VII., s. 44. Dostupné online [cit. 2026-1-8].
  12. ↑ FREIHERR VON WEBER, Philipp. Nr. 18. : Kundmachung des k. k. Statthalters für Böhmen vom 9. Mai 1880, Z. 22107, betreffend die Aenderung des Namens der Ortsgemeinde „Vorder=Owenetz“ in „Bubentsch“. Landes=Gesetzblatt für das Königreich Böhmen. 9. Juli 1880, Jahrgang 1880., Stück VII., s. 44. Dostupné online [cit. 2026-1-8]. (německy)
  13. ↑ Pytlík (2004), s. 10
  14. ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku : V. díl Par-Pra. Praha: Libri, 2002. 672 s. ISBN 80-7277-039-X. Podkapitola kapitoly Jméno a statut podhesla *Bubeneč oddílu Novodobá města pražské aglomerace hesla Pražská aglomerace (Zadní Bubeneč, Troja), s. 527.
  15. ↑ LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; LEDVINKA, Václav. Rooseveltova. Pražský uličník [online]. Archivu hlavního města Prahy [cit. 2026-01-27]. Dostupné online.
  16. ↑ MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti : Díl I : A - M. 1. vyd. Praha: Argo, 2008. 672 s. ISBN 978-80-257-0027-3. Kapitola Buček z Heraltic, s. 119.
  17. ↑ ČAREK, Jiří. Městské znaky v českých zemích. I. vyd. Praha: Academia, 1985. 604 s. Podkapitola hesla Praha 17. Bubeneč, s. 317.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. -kapitola Bubeneč, s. 179-185. 
  • VACEK, František. Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí. In: TEIGE, Josef. Sborník příspěvků k dějinám král. hlav. města Prahy. Praha: Obec pražská, 1911. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-21. S. 47–461. Archivováno 21. 8. 2014 na Wayback Machine.
  • VACEK, František. Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí. In: VOJTÍŠEK, Václav. Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy. Praha: Důchod obce hlavního města Prahy, 1923. Dostupné online. Svazek IV.
  • HOLUB, Jan Bohumil. Odkryté poklady : Paměti děje- a místnopisné vikariátního obvodu Libockého. Praha: vl.n., 1893. Dostupné online. - kapitola Farnost bubenečská, s. 170-182. 
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Bubeneč, s. 92–94. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bubeneč&oldid=25821477“