Praha 8

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Praha 8
Libeňský zámek
Libeňský zámek
Znak městské části Praha 8Vlajka městské části Praha 8
znakvlajka
Lokalita
Statusměstská část
Správní obvodPraha 8
ObvodPraha 8
Statutární městoPraha
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel104 918 (2011)[1]
Rozloha21,82 km²
PSČ180 00
Počet domů6 065 (2011)[1]
Počet částí obce4 + 5 dílů
Počet k. ú.4 + 5 částí k. ú.
Počet ZSJ58
Kontakt
Adresa úřadu Úřad MČ Praha 8
Zenklova 1/35
Praha 8, Libeň
180 48 Praha 8
posta@praha8.cz
StarostaOndřej Gros (ODS)
Oficiální web: www.praha8.cz
Praha 8 na mapě
Praha 8
Praha 8
Další údaje
OceněníFairtradové město
Kód 500208
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praha 8 je jak svou plochou, tak i charakterem různorodý. Jižní část – Karlín a Libeň – se bezprostředně dotýká centra města, Dolní Chabry a Březiněves jsou pak městské části na severních hranicích města. Charakter obvodu je dán i tím, že vznikal jako část Prahy postupně.

Nejstarší součástí města je katastrální území Libně, ta byla k Praze připojena již 12. září roku 1901. Nejstarší pražské předměstí Karlín se stal součástí Velké Prahy spolu s Bohnicemi, Trojou a Kobylisy roku 1922. Od roku 1960 jsou součástí obvodu Čimice, od roku 1968 pak Ďáblice a Dolní Chabry a konečně od roku 1974 Březiněves.

Hranice obvodu Prahy 8 byly stanoveny v roce 1960 a v roce 1990 se tento obvod stal městskou částí Praha 8.

Vymezení Prahy 8[editovat | editovat zdroj]

Praha 8 označuje jednotku několika způsobů členění hlavního města Prahy, které mají pokaždé jiné územní vymezení.

  • Správní obvod Praha 8 je území, na kterém vykonává městská část Praha 8 (jednotka územní samosprávy) určitý rozsah státní správy v přenesené působnosti. Územně spadají do této kompetence úřadu městské části Praha 8 i městské části (a zároveň katastrální území) Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry a Praha-Ďáblice. Území Prahy 8 jako jednoho z 22 pražských správních obvodů podle systému zavedeného 1. ledna 2002 je tak totožné s územím Prahy 8 jako jednoho z 10 obvodů členění Prahy v rámci územního členění státu.
  • Městský obvod Praha 8 je jednotka územního členění státu na podobné úrovni jako okres. Funguje na ní řada článků řízení z jiných než administrativně správních oblastí (např. Obvodní soud pro Prahu 8). Městský obvod Praha 8 tvoří městské části Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry a Praha-Ďáblice. Obvod se spádovým centrem v Libni označený arabskou číslicí poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v odlišném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů. Od roku 1990 byl předefinován výčtem městských částí.

Historie Prahy 8[editovat | editovat zdroj]

Praha VIII (1901–1949)[editovat | editovat zdroj]

Římské číslo VIII. označovalo Libeň jako osmou část Královského hlavního města Prahy už po jejím připojení 12. září 1901.

Poté, co k 1. lednu 1922 byla vytvořena Velká Praha, zavedlo k 17. lednu 1923 vládní nařízení č. 7/1923 Sb. její členění do 19 číslovaných obvodů (fakticky 13 volebních, od roku 1947 i státosprávních obvodů), přičemž do VIII. obvodu byly k Libni z nových částí připojeny ještě Střížkov, Kobylisy, Troja a Bohnice.

Městský obvod Praha 8 (1949–1960)[editovat | editovat zdroj]

Poprvé existoval obvod Praha 8 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období 1. dubna 194930. června 1960 na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej větší část Libně, malá část Karlína (Rustonka), část Troji, Kobylisy, Střížkov a Bohnice.

V rámci správní reformy v roce 1949 byla dolní část Troji přeřazena do obvodu Praha 7, části Libně do obvodu Praha 7 a Praha 9, naopak z dosavadního obvodu Praha X - Karlín přeměňovaného na obvod Praha 3 byla do Prahy 8 přeřazena část Karlína (okolí Rustonky).

Městský obvod Praha 8 (1960–1990)[editovat | editovat zdroj]

Od 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 8. Ten vznikl v podstatě sloučením dosavadních obvodů Praha 8 (viz výše) a Praha 3 (Karlín a malá část Nového Města, pozůstatek někdejšího obvodu X.). Zahrnul tak Bohnice, Čimice, Karlín, Kobylisy, Nové Město (malou část mezi Karlínem a Žižkovem), Střížkov, většinu Libně a horní část Troji.

11. července 1960 přibyla do obvodu nově připojená osada Čimice, současně došlo i k úpravě hranic s některými sousedícími mimopražskými obcemi (Dolní Chabry, Ďáblice). K 1. lednu 1968 se obvod rozšířil o nově připojené obce Ďáblice a Dolní Chabry. V rámci rozšiřování Prahy zákonem ČNR č. 31/1974 Sb. od 1. července 1974 přibyla do Prahy 8 Březiněves. Části připojené od roku 1968 si zachovaly vlastní úřady a samosprávu. Obvod tak od roku 1990 zahrnuje 4 městské části: Praha 8, Ďáblice, Dolní Chabry a Březiněves.

Městská část Praha (od roku 1990)[editovat | editovat zdroj]

Praha se člení na celkem 57 městských částí, ty poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zvláštní zákon a obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy. Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.

Území městské části Praha 8 zahrnuje celá katastrální území: Bohnice, Kobylisy, Čimice a Karlín a části katastrálních území Libeň (hlavní část), Troja (horní část), Střížkov, Nové Město (malá část v oblasti ÚAN Florenc) a Žižkov (neobydlené území - část kolejiště Nového spojení nad Sluncovou).

Úřad městské části má sídlo v Libeňském zámečku a v tzv. Bílém domě, kde zasedá i zastupitelstvo Prahy 8.

Vedení MČ Praha 8[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Rada MČ Praha 8.

Starostou MČ Praha 8 je Ondřej Gros z ODS. Menšinovou koalici tvoří zástupci ODS, TOP 09, STAN a hnutí Patrioti pro Prahu 8.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Na území Prahy 8 se nachází 10 chráněných území na celkem 35 hektarech.

Některé tyto cenné přírodní lokality jsou ohrožené plánovanou výstavbou severozápadní části silničního okruhu okolo Prahy (varianta J). Alternativní trasa se Praze 8 zdaleka vyhýbá.

Osobnosti spojené s Prahou 8[editovat | editovat zdroj]

Obchod[editovat | editovat zdroj]

Na území Prahy 8 se momentálně nachází obchodní centra Krakov a Odra v Bohnicích a řada menších obchodních domů v Ládví, Kobylisích, na Palmovce a v Karlíně.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na území Prahy 8 se nachází více než 10 zahrádkářských kolonií: Koráb, Pod Plynojemem, Libeňský ostrov, Kotlaska, Kuchyňka, Labuťka, Košinka (u Thomayerových sadů), Troja (podél ulice Nad Trojou), Okrouhlík (podél ulice Na Okrouhlíku), Drahaňské údolí, U Drahaně (Bohnice), nebo Střížkov (podél ulice Střížkovská).

Symboly Prahy 8[editovat | editovat zdroj]

Znak vychází z původního znaku města Libně, který byl používán v období od povýšení Libně na město do jejího připojení k hlavnímu městu Praze. Znakem městské části je polcený štít. V pravém (heraldicky levém) červeném poli je hradební zeď s otevřenou bránou, z níž vyniká obrněná paže držící meč. Levé (heraldicky pravé) pole je svisle rozděleno. V levé červené a zlatě orámované části je uvnitř korunovaná iniciála „K“, která odkazuje na císařovnu Karolinu Augustu, manželku rakouského císaře Františka I, za jehož panování Karlín jako první pražské předměstí v roce 1817 vznikl. Zbývající část je horizontálně rozdělena do čtyř pruhů modré, stříbrné, červené a opět modré barvy. Červená a bílá představují barvy českého znaku, dva modré pruhy by měly znamenat Vltavu a Rokytku, které městskou částí protékají. Na štít je postavena hradební koruna, která odlišuje znaky měst od znaků šlechtických rodů.

Referendum o zákazu heren 2014[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 byla v rámci Prahy 8 snaha o vymýcení hazardu, což se týkalo zákazu heren a dalších provozoven. K tomuto kroku mělo vést referendum vyhlášené na území městské části na datum 12. 4. 2014. Kompletní znění otázky bylo:

„Souhlasíte, aby městská část Praha 8, z důvodu zlepšení míry ochrany veřejného pořádku, učinila veškeré právní kroky vedoucí k zákazu provozování loterií a sázkových her, zejména výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterijních terminálů a jiných obdobných přístrojů uvedených v ust. § 2 písm. e), g), i), j), l), m) a n) a ust. § 50, odst. 3, zákona České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a to na celém jejím území?“[2]

O uspořádání referenda rozhodli zastupitelé na zasedání 19. února,[3] Referendum se uskutečnilo 12. dubna 2014. Cena i zvolený termín byly předmětem kritiky opozičních zastupitelů i občanů. S myšlenkou referenda se sice ztotožňovali, nicméně na jeho uspořádání podle nich nebyl dostatek času a ani k němu nepřijde dostatečné množství obyvatel městské části.[4] Aby byl výsledek referenda platný, musel splnit především podmínku účasti. Tou je, že bude hlasovat minimálně 35 % voličů z městské části, což nebylo splněno. Oprávněných osob zapsaných k hlasování bylo 79 312, hlasovací lístky a obálky byly vydány 10 950 z nich. Celkový počet odpovědi ANO (pro zákaz hazardu) byl 10 483, pro NE 295 a 34 lidí se zdrželo hlasování. Dalších 138 hlasů bylo v konečném součtu neplatných. Z lidí, kteří přišli do volebních místností, se tak proti hazardu vyslovilo přes 95 % voličů. Uvedená čísla však celkově znamenala volební účast 13,81 %, což znemožnilo platnost referenda kvůli nepokoření minimální hranice 35 %.[5] Aby se dosáhlo úřední platnosti, muselo by vyjádřit svůj názor minimálně 27 760 občanů městské části Praha 8

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Úřad MČ Praha 8: Archiv - Místní referendum – herny. www.praha8.cz [online]. [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. 
  3. Vymizí z Prahy hazard? Několik městských částí chystá referenda. iDNES.cz [online]. 2014-04-08 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. 
  4. V Praze 8 řekli ne hazardu. Lidí ale přišlo málo a referendum neplatí. iDNES.cz [online]. 2014-04-13 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. 
  5. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 8. Vyhlášení výsledků místního referenda (12. 4. 2014) [online]. [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Období Obvody hlavního města Prahy (přibližné schéma návaznosti)
historické I. III. IV. V. II. VI. XII. VII. VIII. X. IX. XI XII. XX. XIII. XIV. XV. XVI. XVII. XVIII. XIX.
19491960 1 2 7 8 3 9 11 12 10 13 14 15 16 4 5 6
od 1960 1 2 7 8 9 3 10 4 5 6
od 2002 1 2 7 8 9 14 18 19 20 21 3 10 15 22 11 4 12 5 13 16 17 6