Karel Hlaváček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Karel Hlaváček (rozcestník).
Karel Hlaváček
Karel Hlavacek 1895.jpg
Narození 24. srpna 1874 nebo 29. srpna 1874
Libeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 15. června 1898 (ve věku 23 let)
Libeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí tuberkulóza
Místo pohřbení Libeňský hřbitov
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Karla Hlaváčka (1874-1898), českého dekadentního básníka a výtvarníka na Hřbitově v Libni

Karel Hlaváček (29. srpna 1874 Libeň[1]15. června 1898 Libeň[2]) byl český básník a výtvarník. Významný český dekadent a představitel českého symbolismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Syn dělníka Josefa Hlaváčka a matky Antonie, rozené Zemanové.[1] V letech 1885-1892 vystudoval reálnou školu. Za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy. Působil též coby první předseda a zakládající člen sokolské organizace v Praze-Libni. Bydlel ve Staré Libni v dnešní Podlipného ulici nedaleko křižovatky se Zenklovou ulici v místě zvaném U Kříže, je zde umístěna jeho pamětní deska. Neměl stálé zaměstnání, pouze příležitostné honoráře; též ho podporovala jeho rodina.[3]

Svá literární díla publikoval v časopise Moderní revue, kde také otiskoval své výtvarné kritiky a ilustrace. Jako malíř byl autodidakt, ovlivněný dílem Félicien Ropse, F. Sattlera a Edvarda Muncha. Ilustroval knihy Arnošta Procházky, Otokara Březiny, Jiřího Karáska ze Lvovic, Stanisłava Przybyszewského a své vlastní. Jeho malířské dílo bylo oceněno až posmrtně.[4]

Zemřel na tuberkulózu. Je pohřben na libeňském hřbitově.[5]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Pro jeho sbírky je typická hudebnost.

  • Sokolské sonety – První básnická sbírka. Většinou se jedná o apelativní verše, ale jsou zde i dekadentní a impresionistické rysy.
    • oslava sokolského sletu
  • Pozdě k ránu – Sbírka je zajímavá svoji zvukovou stavbou a melodií – tohoto dosahuje opakováním slov a zvláštním rýmem. V těchto básních se snaží čtenáři vsugerovat nějakou náladu, využívá k tomu zvuku slov. Často ukazuje neskutečnou krajinu v době přechodu dne a noci. Básně jsou melancholické a smutné. Sbírka je typickou ukázkou českého symbolismu;
    • psáno v Ich formě, je monotónní
    • hudební nástroje viola, buben → hluboké tóny
    • báseň Svou violu jsem naladil co možná nejhlouběji
    • báseň Hrál kdosi na hoboj.
  • Mstivá kantiléna – Básně jsou psány z pohledu člověka, který je ponechán napospas hladu. Symbol nachází v postavách tzv. Geusů – tj. zchudlých potomků nizozemské šlechty ze 16. století.
  • Žalmynábožensky laděná sbírka hymnických básní, stylizovaných do podoby biblických žalmů, nedokončeno.
  • Z pozůstalosti – spisy vydané po Hlaváčkově smrti.

Posmrtné ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • V Libni byla jeho jménem nazvána nově vzniklá ulice s bytovými domy. Ulice Karla Hlaváčka se nachází jen několik set metrů od ulice Podlipného
  • Na rodném domě v ulici Podlipného je umístěna pamětní deska

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-J. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Karel Hlaváček. 
  4. Dačevová R a kol., 2012, s. 98
  5. Czumalova nástěnka: Hrob Karla Hlaváčka

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]