Karel Hlaváček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O československém politikovi z třetí republiky pojednává článek Karel Hlaváček (poslanec).
Karel Hlaváček
Karel Hlaváček
Karel Hlaváček
Narození 24. srpna 1874
Praha
Úmrtí 15. června 1898 (ve věku 23 let)
Praha
Příčina úmrtí tuberkulóza
Povolání spisovatel a básník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska Karlu Hlaváčkovi v Podlipného ulici, Libeň, Praha 8

Karel Hlaváček (29. srpna 1874 Praha-Libeň[1]15. června 1898 Praha-Libeň[2]), byl český básník a výtvarník. Významný český dekadent a představitel českého symbolismu.

Svá literární díla publikoval v časopise Moderní revue, zde také otiskoval své výtvarné kritiky.

Za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy. Působil též coby první předseda a zakládající člen sokolské organizace v Praze-Libni. Bydlel ve Staré Libni v dnešní Podlipného ulici nedaleko křižovatky se Zenklovou ulici v místě zvaném U Kříže, je zde umístěna jeho pamětní deska. Před několika lety byla v Libni jeho jménem nazvána nově vzniklá ulice s bytovými domy. Ulice Karla Hlaváčka se nachází jen několik set metrů od ulice Podlipného.

Zemřel na tuberkulózu.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Pro jeho sbírky je typická hudebnost.

  • Sokolské sonety – První básnická sbírka. Většinou se jedná o apelativní verše, ale jsou zde i dekadentní a impresionistické rysy.
    • oslava sokolského sletu
  • Pozdě k ránu – Sbírka je zajímavá svoji zvukovou stavbou a melodií – tohoto dosahuje opakováním slov a zvláštním rýmem. V těchto básních se snaží čtenáři vsugerovat nějakou náladu, využívá k tomu zvuku slov. Často ukazuje neskutečnou krajinu v době přechodu dne a noci. Básně jsou melancholické a smutné. Sbírka je typickou ukázkou českého symbolismu;
    • psáno v ich formě, je monotónní
    • hudební nástroje viola, buben → hluboké tóny
    • báseň Svou violu jsem naladil co možná nejhlouběji
    • báseň Hrál kdosi na hoboj.
  • Mstivá kantiléna – Básně jsou psány z pohledu člověka, který je ponechán napospas hladu. Symbol nachází v postavách tzv. Geusů – tj. zchudlých potomků nizozemské šlechty ze 16. století.
  • Žalmynábožensky laděná sbírka hymnických básní, stylizovaných do podoby biblických žalmů, nedokončeno.
  • Z pozůstalosti – spisy vydané po Hlaváčkově smrti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]