Kvasnička a Hampl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kvasnička a Hampl
Status Ukončilo činnost
Předchůdce PhMr. M. Hampl
Rok založení 1923
Zakladatel Arnošt Kvasnička, Jaroslav Hampl
Sídlo Praha
Typy publikací Beletrie, jazykové příručky
E. A. Poe: Maska červené smrti, první publikace nakladatelství Kvasnička a Hampl, 1919

Nakladatelství Kvasnička a Hampl (též Kvasnička & Hampl) bylo významné pražské nakladatelství, které od roku 1923 do roku 1949 vydávalo beletrii a jazykové příručky. (V roce 1993 obnovilo pod stejným názvem činnost, kterou později ukončilo.[1])

Vznik nakladatelství[editovat | editovat zdroj]

Arnošt Kvasnička a Jaroslav Hampl vydávali společně knihy od roku 1918, nejprve pod jménem PhMr. M. Hampl; zpočátku pracovali v bytě Hamplovy matky na Královských Vinohradech. První vydanou publikací byla Maska červené smrti od Edgara Allana Poe. Již od počátku si nakladatelé vybírali schopné spolupracovníky – knihu upravil začínající Petr Dillinger.[2] Oficiálně zahájili činnost 21. 8. 1920 pod jménem A. Kvasnička, neboť Hampl byl v té době ještě nezletilý. V roce 1922 uzavřeli oba partneři smlouvu, koncesi získali v následujícím roce a ve vedení firmy se střídali.[3]

Činnost nakladatelství Kvasnička a Hampl[editovat | editovat zdroj]

Nakladatelství se orientovalo především na díla českých klasiků (Jan Neruda, Božena Němcová, Zikmund Winter), na zahraniční překlady a jazykovědné publikace. Za období své činnosti vydalo přes 600 knih.

Pro nakladatelství Kvasnička a Hampl byla charakteristická pečlivá vydání, včetně kvalitní grafické úpravy. Z výtvarníků spolupracovali na vydáních Cyril Bouda, Vratislav Hugo Brunner, Jan Zrzavý, Jindřich Štyrský, Toyen a další; mezi významné redaktory patřil zejména Miloslav Novotný (1894–1966)[4]. Po souborném vydání díla Jana Nerudy přistoupili Kvasnička a Hampl k soubornému vydání F. M. Dostojevského, D. S. Merežkovského a Henryka Sienkiewicze. Další vydávaná díla byla především klasická, současná především překladová (výjimkou bylo časté vydávání děl současníka Emila Vachka). Nakladatelství se též věnovalo produkci slovníků a jazykových příruček.[3][5] V letech 1928–1930 též vydali souborné dílo Boženy Němcové.

V roce roce 1924 vykoupilo nakladatelství Kvasnička a Hampl sklad knih nakladatele Stanislava Minaříka a jeho manželky.[6]; v témže období zakoupili dílo Henryka Sienkiewicze od J. R. Vilímek a Edvard Beaufort. Roku 1933 získali od J. Otty autorská práva na dílo Zimkunda Wintera.[5]

V roce 1930 došlo ke krizi odbytu knih a nakladatelství František Borový, Ladislav Kuncíř, Václav Petr a Kvasnička a Hampl vytvořila společnou prodejnu–antikvariát Česká expedice, která sídlila v pražské Spálené ulici 55. Nadbytek knih řešili prodejem zbytků starších výdání svých knih za nižší ceny a na splátky.[7]

Po smrti Arnošta Kvasničky vedl nakladatelství do jeho zániku (1947–1949) Jaroslav Hampl společně s Kvasničkovou dcerou Zdenou.

Majitelé nakladatelství[editovat | editovat zdroj]

Arnošta Kvasničku a Jaroslava Hampla spojoval podobný věk i to, že pocházeli z početných rodin, ve kterých otec předčasně zemřel. Oba vystudovali odbornou školu Grémia knihkupců a nakladatelů a seznámili se ve společném zaměstnání.

Arnošt Kvasnička[editovat | editovat zdroj]

Arnošt Kvasnička (29. prosince 1898 Třeboň8. října 1947 Praha[8])[3] se narodil v rodině třeboňského úředníka (officiant) a knihkupce Jana Vilhelma Kvasničky (1844–1911)[9] a jeho manželky Susany, rozené Kunstovné (1856[10]–1927[11]). Vystudoval nižší gymnázium. S ovdovělou matkou Suzanou Kvasničkovu a čtyřmi sourozenci byl od roku 1912 policejně hlášen v Praze.[12] V Praze nastoupil do učení ke knihkupci Josefu Springerovi (1870–1949). V letech 1916–1918 vystudoval dvouletou odbornou školu Grémia knihkupců a nakladatelů.[p 1]

Na odborné škole, kterou vystudoval, se později stal členem představenstva a vletech 1939–1940 i ředitelem. Měl dceru Zuzanu Kvasničkovou.[5]

Bratr Vilém Kvasnička byl architekt.[13]

Arnošt Kvasnička zemřel v Praze ve věku nedožitých 49 let.

Jaroslav Hampl[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Hampl (31. října 1900 Rychnov nad Kněžnou[14]30. června 1960 Praha)[3] se narodil v rodině strojníka v továrně Bohumila Hampla a jeho manželky Antonie, rozené Váňové. S ovdovělou matkou Antonií (1868–??) a čtyřmi sourozenci byl od roku 1913 policejně hlášen na Královských Vinohradech.[15]

Po absolvování měšťanské školy pracoval jako účetní v nakladatelství Františka Bačkovského. Vychodil, stejně jako Kvasnička, odbornou školu Grémia knihkupců a nakladatelů a v roce 1916 nastoupil do knihkupectví Josefa Springera. Zde se oba budoucí partneři seznámili. Od roku 1927 byl pokladníkem, od roku 1930 jednatelem klubu moderních nakladatelů Kmen; v letech 1932–1942 vykonával funkci jednatele Svazu knihkupců a nakladatelů, byl též předsedou představenstva Záložny knihkupců a nakladatelů.[5]

Vydané publikace (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Nakladatelství Arnošt Kvasnička[editovat | editovat zdroj]

Pod jménem staršího z partnerů (tj. A. Kvasnička nebo Arnošt Kvasnička) vyšlo např.:

  • Emile Zola: Práce (překlad Otakar Kunstovný[p 2], 1921)
  • Slovník francouzsko-český (s udáním výslovnosti a se zvláštním zřetelem ke gallicismům i rčením lidovým; autoři František Pover a Vladimír Buben, 1921)

Nová bibliotéka[editovat | editovat zdroj]

Nová biblioteka[p 3] byla hlavní edice nakladatelství Kvasnička a Hampl. Databáze Národní knihovny uvádí celkem 62 publikací vydaných v jejím rámci, např.:

Jazykovědné publikace (příklady)[editovat | editovat zdroj]

  • A dictionary of the English and Czech languages (giving pronunciation of all words, with special regard to idiomatic phrases and phraseology of commercial correspondence = Slovník anglicko-český, s připojenou výslovností všech slov a se zvláštním zřetelem k anglickým rčením a vazbám, jakož i k potřebám obchodní korespondence; autoři František Krupička, 1924)
  • Česko-německý auto-mechanik (pro praktickou potřebu v dílnách, kancelářích a na cestách; autor Břetislav Josef Procházka-Dubé, 1941)
  • Česko-německý slovník (mající stálý zřetel k českému tvarosloví a české frazeologii, jakož i k potřebám obchodní korespondence a řeči mluvené = Tschechisch-Deutsches Wörterbuch; sestavil V. Ruth, vydal Jindřich Neudert, Praha, 1941)

Jiné (příklady, abecedně dle autorů)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Později Učňovská škola knihkupecká, Praha V., Vězeňská 5.[1]
  2. Synovec Susany Kvasničkové–Kunstovné, matky Arnošta Kvasničky.[2] [3] Zabit davem za květnové revoluce 1945.[4]
  3. Podobný název – Nová biblioteka spisů veršem i prosou použil v letech 1885–1886 nakladatel Josef R. Vilímek.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Almanach Labyrint: Kvasnička a Hampl
  2. František Kocourek (Dr. F. K.): Hovory s nakladateli/Jaroslav Hampl. Přítomnost. 21. 9. 1932, s. 607-608. Dostupné online. 
  3. a b c d badatelna.eu: Kvasnička a Hampl
  4. TRÁVNÍČKOVÁ, Markéta. Slovník české literatury po roce 1945 (Miloslav Novotný) [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2006-08-14 [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 
  5. a b c d HOMOLA, Oleg. Kvasnička a Hampl. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0469-6. Svazek 2/II. K–L. S. 1083-1085.
  6. ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Sladko je žít : Paměti nakladatele Aventina I.. Praha: Československý spisovatel, 1966. S. 224. 
  7. Česká expedice. Národní listy. 31. 3. 1933, s. 4. Dostupné online. 
  8. úmrtní oznámení Arnošta Kvasničky. Lidové noviny. 11. 10. 1947, s. 3. Dostupné online. 
  9. Matrika zemřelých, Třeboň, 1878–1914, snímek 368
  10. Index narozených, Třeboň, 1885–1896, snímek 15
  11. Úmrtí. Národní politika. 11. 9. 1927, s. 8. Dostupné online. 
  12. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 334, obraz 350
  13. Matriční záznam o narození a křtu Víléma Kvasničky farnost Třeboň
  14. Matrika narozených, Rychnov nad Kněžnou, 1894–1903, snímek 169, Záznam o narození a křtu a pozn. o vystoupení z církve
  15. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 156, obraz 755

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • František Kocourek (Dr. F. K.): Hovory s nakladateli/Jaroslav Hampl. Přítomnost. 21. 9. 1932, s. 607-608. Dostupné online. 

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]