Stanislav Minařík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stanislav Minařík
Stanislav Minařík (Lidové noviny 1944)
Stanislav Minařík (Lidové noviny 1944)
Narození 6. ledna 1884
Bítouchov
Úmrtí 1. března 1944 (ve věku 60 let)
Lety
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Minařík (6. ledna 1884, Bitouchov u Semil[1]1. března 1944 Lety u Dobřichovic)[2] byl český nakladatel a překladatel z polštiny a ruštiny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině řídícího učitele v Bítouchově (tehdejším pravopisem Bytouchov) Františka Minaříka a jeho manželky Anny Kateřiny, rozené Pfeifrové. V roce 1904 vystoupil z římskokatolické církve a zůstal bez vyznání. [1]

Byl ženat, s manželkou Bohumilou, rozenou Tulachovou (1884–??) měl syna Vladimíra (1908–??) a dceru Jarmilu (1909–??).[3][p 1]

Bohumila Minaříková je uváděna jako nakladatelka u řady vydání Minaříkových překladů.

Nakladatelská činnost manželů Minaříkových, která měla veliký vliv na šíření slovanské literatury, nebyla ale ekonomicky příliš úspěšná. Jejich sklad vykoupilo v roce 1924 nakladatelství Kvasnička a Hampl.[4]

V dubnu 1926 byl Stanislav Minařík jedním ze zakládajících členů Klubu moderních nakladatelů Kmen.[5] Z klubu ale ještě během dvacátých let vystoupil.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vlastní dílo[editovat | editovat zdroj]

V povídkách z Podkrkonošska, zveřejněných v denících a časopisech, vzpomínal Mařík na rodný Bítouchov (Bytouchov); v některých obec přímo jmenoval.[7][8]

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Vratislav Hugo Brunner, obálka, překlad Stanislav Minařík 1925

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Předchozí policejní přihláška z období 1903–1912 uvádí ještě dceru Miloslavu bez data narození, která pravděpodobně zemřela.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, Semily, 1882-1887, snímek 185, Záznam o narození a křtu a pozn. o vystoupení z církve. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-11. 
  2. Jan Klestil: Za Stanislavem Minaříkem (nekrolog). Lidové noviny. 17. 4. 1944, s. 3. Dostupné online. 
  3. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 397, obraz 606
  4. ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Sladko je žít : Paměti nakladatele Aventina I.. Praha: Československý spisovatel, 1966. S. 224. 
  5. ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Sladko je žít : Paměti nakladatele Aventina I.. Praha: Československý spisovatel, 1966. S. 327. 
  6. JANIŠOVÁ, Hana. Klub moderních nakladatelů Kmen : Vývoj ideového sdružení nakladatelů v letech 1926–1934. Praha, 2009 [cit. 2018-1-10]. 90 s. bakalářská. Univerzita Karlova v Praze : Filozofická fakulta : Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Aleš Zach. s. 28. Dostupné online.
  7. Starý Matěcha. Lidové noviny. 28. 9. 1902, s. 10. Dostupné online. 
  8. Sněhuláci. Světozor. 10. 2. 1905, s. 496-497. Dostupné online. 
  9. Brjusov, Valerij Jakovlevič: Ohnivý anděl : povídka o XVI hlavách. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]