V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Antonín Trýb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. MUDr. Antonín Trýb, DrSc.
Prof. MUDr. Antonín Trýb
Narození 7. března 1884
Karlov u Křivoklátu
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 3. září 1960 (ve věku 76 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání lékař, pedagog a spisovatel
Alma mater Univerzita Karlova
Ocenění Řád práce
Řád 25. února
Děti Richard Trýb
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
syn Richard Trýb
dcera Helena Trýbová

Antonín Trýb (7.[1] nebo 8. března[2] 1884, Karlov u Křivoklátu3. nebo 4. září[3] 1960, Brno), byl český lékař, básník a spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1903 vystudoval gymnázium v Příbrami, roku 1909 promoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a roku 1912 se habilitoval pro dermatovenerologii. Od roku 1923 byl řádným profesorem dermatovenerologie. V Brně založil Dermatovenerologickou kliniku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a v letech 19211956 byl jejím přednostou. Na fakultě je po něm dnes pojmenován Klub Antonína Trýba. Zabýval se pohlavními nemocemi, je průkopníkem histopatologie kůže u nás.

Byl asistentem v Histologickém ústavu Univerzity Karlovy v Praze, působil na Kožní klinice České lékařské fakulty v Praze pod vedením profesora Vítězslava Janovského, během 1. světové války vedl vojenskou nemocnici pro veneriky v Pardubicích, v letech 19191920 pracoval na Sibiři při misi Československých legií mezi Vladivostokem a Tomskem, poblíž Vladivostoku také řídil nemocnici pro veneriky.

V letech 1927–1928 a 1952–1953 byl děkanem Lékařské fakulty MU.

Původně byl sociálním demokratem, po sloučení části sociálních demokratů s komunistickou stranou (27. 6. 1948)[4] se stal členem KSČ.[5] [pozn. 1] Byl vyznamenán Řádem 25. února[7] a v roce 1954 obdržel Řád práce.[8]

Byl šéfredaktorem Lékařských listů, členem redakce České dermatologie a Encyklopedie praktického lékaře, psal do Lidových novin. Byl badatelem, básníkem a prozaikem.

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Křivoklát (1905) – rané básně oslavující rodné Křivoklátsko
  • Písně o malém Jaku (1906)
  • Nero
  • Tiché vody
  • Pohádky stříbrného pramene (1911)
  • Před branami Východu (1920) – cestopisné fejetony, v nichž zachytil své zážitky ze sibiřské mise.
  • Příběhy domu na Čang-Wu (1930) – román, v němž se autor pokusil zachytit odlišnosti východního a západního vnímání života, inspirovala ho jeho cest do Číny a Japonska
  • Císař chudých (1935) – román věnovaný osobnosti římského císaře Diokleciána, psychologická studie, autorovo stěžejní dílo
  • Až v nás (1940) – přírodní lyrika
  • Loňské listí (1946) a Kruh (1956) – sbírky, vrcholí v nich víra ve věčný koloběh života
Trýb zachycuje velmi pěkně svůj průhled do dalekého světa; poslán jako lékař přes Indii, Čínu a Japonsko na pomoc sibiřským hochům, putoval jako umělec: s citlivou pozorností, dychtě po dojmech, ostře vnímaje, přemýšlivě váže. Není smyslovým tulákem, zpracovává své dojmy v hutný výtěžek reflexí, srovnává, vysvětluje si, hledá poznání tu o koloniální politice anglické, tu o přednostech Číňanů a jejich vyhlídkách, tu o životě našich dobrovolců. Vždy bystrý, prakticky soudící a objektivní, dovede velmi často poučit i svého čtenáře; přitom dává mu půvabnou, pitoreskní a velmi živou četbu. Nesporně jeden z nejšťastnějších cestopisů, které dosud máme.

Karel Čapek, Antonín Trýb: Před branami Východu (recenze), otištěno v Lidových novinách 9. 10. 1921[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. „Bojoval vždy o to, aby se člověku žilo dobře a šťastně na této zemi. Zákonitost vlastního života a díla jej přivedla do komunistické strany, neboť jenom ona splňovala to, po čem Antonín Trýb toužil jako básník a oč usiloval jako lékař a vědec." [6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. záznam v databázi národních autorit NK ČR
  2. Antonín TrýbEncyklopedii dějin města Brna
  3. databáze Národní lékařské knihovny
  4. ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 1. vyd. Praha: Libri, 1998. 815 s. ISBN 80-85983-51-6. S. 685.
  5. Antonín TrýbEncyklopedii dějin města Brna
  6. -petr- (= PETRMICHL, Jan). Pozdrav Antonínu Trýbovi. Rudé právo. 7. 3. 1959, s. 5. Dostupné online. 
  7. Antonín TrýbEncyklopedii dějin města Brna
  8. Malá československá encyklopedie. 6. svazek (Š–Ž). 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 927 s. cnb000125650. S. 304.
  9. ČAPEK, Karel. O umění a kultuře. II. 1., souborné vyd. Praha: Československý spisovatel, 1985. 665 s. cnb000011598. [Citovaný text je na s. 334.]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. [Stať „Antonín Trýb" je na str. 653–654.]
  • MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 4., svazek 1. (S–T). 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 1020–1022.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]