Slovanská knihovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slovanská knihovna
Slavonic Library in Prague
Chybí zde svobodný obrázek
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Poloha

Národní knihovna ČR Klementinum 190

110 00 Praha 1
Založena 1924
Další informace
Ředitel Lukáš Babka
Webové stránky nkp.cz/slovanska-knihovna
Telefon (00 420) 221 663 356
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slovanská knihovna je veřejně přístupná specializovaná vědecká knihovna pro obor slavistiky, patří mezi největší a nejvýznamnější slavistické knihovny v Evropě. Od svého vzniku v roce 1924 systematicky doplňuje, zpracovává, trvale uchovává a zpřístupňuje fond světové slavistické literatury, zejména historické, filologické a politologické a vybrané původní tvorby slovanských národů. Ve svých depozitářích uchovává více než 800 000 svazků knihovních dokumentů, sbírku map, plakátů, obrazových a uměleckých materiálů a řadu sbírek speciálních dokumentů.

Poskytuje knihovnické a informační služby o politickém, ekonomickém a kulturním životě slovanských národů, jejich vzájemných vztazích a vztazích k jiným národům v minulosti a současnosti. Práci s dokumenty zajišťuje ve své studovně vybavené bezplatným přístupem k internetu, rozsáhlou příruční knihovnou referenční literatury a volným výběrem čítajícím 20 000 svazků.

Zpracovává a rediguje odborné bibliografie a publikace ve svém oboru. Pořádá kulturní akce, odborné semináře, konference a výstavy. Z rozhodnutí Mezinárodního komitétu slavistů plní funkci centra pro evidenci a zpracování materiálů, vztahujících se k mezinárodním sjezdům slavistů.

Slovanská knihovna je odborem Národní knihovny České republiky, v odborných knihovnických záležitostech však požívá autonomního postavení. K plnění svých úkolů disponuje samostatnými odděleními doplňování fondu, zpracování fondu a služeb.

Historie knihovny[editovat | editovat zdroj]

Leto-depo.jpg

Knihovna byla založena roku 1924 ministerstvem zahraničí a nesla název "Ruská knihovna ministerstva zahraničních věcí". Její vznik lze dát do souvislosti s tzv. ruskou akcí československé vlády, kterou inicioval prezident T.G.Masaryk. Akce představovala na tehdejší dobu ve světě nevídanou pomoc emigraci z území Ruska. Byly zakládány školy, kulturní a vzdělávací instituce, spolky a další organizace, které zajišťovaly důstojné materiální a duchovní podmínky pro uprchlíky. Tím jim bylo také umožněno pokračovat ve studiích, odborné vědecké činnosti a ve výchově nastupující generace.

V roce 1927 bylo rozhodnuto doplňovat literaturu i dalších slovanských národů a název knihovny byl změněn na "Slovanskou knihovnu ministerstva zahraničí", knihovna tedy i nadále zůstávala v majetku ministerstva. Tato skutečnost umožnila shromáždit velké knižní bohatství, knihy a časopisy byly nakupovány ve 12 zemích a byla také rozvinuta široká mezinárodní výměna. Z duplikátů byl založen výměnný fond a jeho první seznamy byly vydány tiskem.

O bohaté výměnné činnosti v 30. letech svědčí tato čísla: v roce 1928 byl udržován kontakt s 284 místy (vědeckými institucemi, vědci, knihovnami a vydavatelstvími) ve 150 městech 26 zemí. Rovněž největší roční přírůstky byly zaznamenány v letech 1925-1929, kdy nejvyšší přírůstek činil 50 tisíc a nejnižší 14 tisíc svazků. Díla technická, přírodovědecká a lékařská nebyla sbírána.Těžiště od počátku spočívalo v oborech historických a filologických.

Prostory v Letohrádku v Královské oboře přestaly zanedlouho vyhovovat rychle rostoucím fondům, a proto ministerstvo školství a národní osvěty nabídlo knihovně přístřeší v Klementinu. Slovanská knihovna se tam přestěhovala v roce 1929. Na konci prosince roku 1938 skončilo řízení knihovny ministerstvem zahraničních věcí. V únoru 1942 byla knihovna převedena pod německou správu a připojena k Zemské a univerzitní knihovně. Druhá světová válka představovala velice složité období také pro fungování knihovny, její vlastní knihovnická činnost však nebyla ochromena.

Po válce, hlavně v první polovině 50. let, byl charakter knihovny značně narušen doplňováním sovětské literatury z neprofilových oborů. Od roku 1956 se knihovna postupně vracela ke svému původnímu poslání. V oblasti akvizice navázala na tématický plán doplňování, vypracovaný ještě dávno před 2. světovou válkou a na mezinárodní spolupráci zvláště v oblasti výměny publikací přerušenou poválečným obdobím.

V roce 1958 byla Slovanská knihovna začleněna jako autonomní odbor do struktur Státní (dnes Národní) knihovny. V této organizační pozici se nachází dodnes.

Od svého založení se knihovna věnovala bibliografické činnosti. V souladu se svou specializací se v této práci zaměřovala na vydávání slavistických bibliografií a bibliograficko-informačních příruček. Její činnost v této oblasti se výrazně prohloubila po roce 1973, kdy byla Mezinárodním komitétem slavistů pověřena funkcí vědecko-informačního a bibliografického ústředí pro oblast slavistiky. Současně se stala i garantem za činnost bibliografické komise při tomto komitétu.

Teprve společensko-politické změny v roce 1989 umožnily plnou obnovu odborné činnosti knihovny na poli světové slavistiky. Byly navázány zpřetrhané svazky se západními slavistickými pracovišti a Slovanská knihovna začala opět realizovat objektivní a v rámci možností všestranné doplňování svého fondu a jeho svobodného využívání.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Digitalizace[editovat | editovat zdroj]

Slovanská knihovna průběžně realizuje odborné projekty zaměřené na ochranu a kvalitnější zpřístupnění unikátních a ohrožených částí svého fondu zaměřené na digitalizaci vzácných částí své sbírky periodik. Knihovna tím zajišťuje budoucí využívání a studium tohoto typu dokumentů, neboť většina periodik z konce 19. a počátku 20. století je vytištěna na nekvalitním kyselém papíře, který podléhá rychlé zkáze.

Projekt digitalizace historických dokumentů ve spolupráci se společností Google[editovat | editovat zdroj]

Na počátku roku 2011 byl zahájen společný rozsáhlý několikaletý projekt Národní knihovny ČR a společnosti Google zaměřený na digitalizaci historických dokumentů z fondů knihovny. Ze sbírek Slovanské knihovny byly do programu vybrány především staré tisky a tisky 19. století. Jde zejména o ucelené a historicky cenné sbírky ruské, polské a jihoslovanské provenience. Předpokládá se zpřístupnění podstatné části knihovny Alexandra F. Smirdina, většiny dokumentů ze sbírky Milana Rešetara zaměřené na tematiku Dubrovníku, rozsáhlých celků knih polské provenience ze sbírek Tomasze Ruśkiewicze, Eugeniusze Barwińského a řady dalších.

Digitalizace rukopisů a starých tisků z fondu Slovanské knihovny[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2007 Slovanská knihovna postupně digitalizuje vybrané unikátní rukopisy a staré tisky ze svých sbírek. Digitalizaci provádí v koordinaci s Historickými a hudebními fondy Národní knihovny ČR v rámci Národního programu digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů Memoriae Mundi Series Bohemica (VISK6). Popisná data i faksimile digitalizovaných dokumentů jsou zpřístupňovány v rámci digitální knihovny rukopisů a starých tisků Manuscriptorium.

Publikační činnost Slovanské knihovny[editovat | editovat zdroj]

Publikační činnost představuje jednu ze statutárních aktivit Slovanské knihovny. Knihovna především zpracovává a rediguje odborné bibliografie, speciální soupisy literatury a publikace ve svém oboru. V současné době jsou vydávané tituly řazeny do tří edičních řad: Publikace Slovanské knihovny, Bibliografie Slovanské knihovny a Edice Slovanské knihovny.

Jedním ze základních cílů publikační činnosti je prezentace vlastních knihovních sbírek.

Dalším cílem je prezentace české slavistické vědy a jejích tradic pomocí vydávání personálních či tematických bibliografií nebo sborníků studií.

Stěžejní tematický prvek publikační činnosti Slovanské knihovny po roce 1989 představuje tematika ruské, ukrajinské a běloruské emigracev meziválečném Československu i v zahraničí. K této problematice knihovna vydává bibliografie, odborné studie, katalogy i sborníky příspěvků z vědeckých konferencí.

Z rozhodnutí Mezinárodního komitétu slavistů plní knihovna od roku 1973 funkci centra pro evidenci a zpracování materiálů, vztahujících se k mezinárodním sjezdům slavistů. Knihovna vydává bibliografické soupisy publikovaných příspěvků přednesených na mezinárodních sjezdech slavistů.