Místodržitelský letohrádek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Místodržitelský letohrádek
Místodržitelský letohrádek, hlavní budova
Účel stavby

Lovecký zámeček

Základní informace
Sloh Gotika
Stavebník Jagellonci
Další majitelé Český král
Poloha
Adresa Praha 7 - Bubeneč, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 40595/1-1560 (PkMISSezObr) (součást památky Královská obora)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Místodržitelský letohrádek je původně gotická stavba z konce 15. století nacházející se v pražské Královské obořeStromovce v Praze–Bubenči v jihozápadní části obory na území bývalé osady Ovenec. V současné době budova slouží jako archiv a studovna oddělení časopisů Knihovny Národního muzea v Praze.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Místodržitelský letohrádek z Královské obory

Na konci 15. století zde byl postaven původní gotický lovecký hrádek. Budova pochází z doby panování krále Vladislava Jagellonského, až do dnešních dob se z této doby zachovala věž s kamenným schodištěm a plastikou lva. Jednalo se o královský lovecký zámeček, jenž fakticky spadal pod správu Pražského hradu.

Na konci 16. století došlo k zásadní renesanční přestavbě na letohrádek dnešní obdélníkové dispozice. V polovině 17. století v roce 1648 přežil bez úhony i vpád švédských vojsk do Prahy během třicetileté války. V 17. století byl letohrádek spojen s Pražským hradem kaštanovou alejí, kterou ovšem vykácela francouzská vojska při okupaci Prahy v roce 1742, alej však byla později obnovena, nicméně letohrádek v té době chátral a pustl, a nebyl nijak využíván.

V letech 18041805 v souvislosti s otevřením Královské obory pro veřejnost rozhodnutím nejvyššího purkrabího Jana Rudolfa Chotka došlo k rekonstrukci, přestavbě i dostavbě dalšího objektu, do romantizující podoby inspirované anglickou novogotikou. Došlo zejména k přestavbě vnější fasády objektu, nicméně základní renesanční ráz interiérů budovy zůstal i po další přestavbě budovy zachován. Letohrádek měl být sídlem nejvyššího purkrabího. Od roku 1849 byl letohrádek propůjčován královským místodržícím, jako jejich letní sídlo, odtud pak jeho dnešní název.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Letohrádek stojí na okraji Stromovky, u ohradní zdi s novogotickou bránou. Od ní vede široká cesta v místech bývalé Křižíkovy elektrické dráhy. Na východní straně je malá vyhlídková terasa se slunečními hodinami v podobě kamenného globu z roku 1698.[1] Na západě přiléhá prostor bývalého zahradnictví s torzem skleníku (oranžérie) z doby kolem roku 1814[2] a památným stromem jinanem dvoulaločným.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

  • V exteriérech letohrádku bylo díky novogotické architektuře budovy natočeno také několik audiovizuálních děl z prostředí staré Anglie, odehrávají se zde např. některé scény z českého filmu Fantom Morrisvillu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=21304
  2. http://stary-web.zastarouprahu.cz/kauzy/kanada/05-Stromovka.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]