Místodržitelský letohrádek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Místodržitelský letohrádek

Místodržitelský letohrádek, hlavní budova
Účel stavby
Lovecký zámeček
Základní informace
Sloh Gotika
Stavitel Jagellonci
Další majitel Český král
Poloha
Adresa Praha 7 - Bubeneč, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Místodržitelský letohrádek
Red pog.svg
Místodržitelský letohrádek
Další informace
Kód památky 40595/1-1560 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Místodržitelský letohrádek je původně gotická stavba z konce 15. století nacházející se v pražské Královské oboře - Stromovce v Praze - Bubenči v jihozápadní části obory na území bývalé osady Ovenec.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Místodržitelský letohrádek z Královské obory

Na konci 15. století zde byl postaven původní gotický lovecký hrádek. Budova pochází z doby panování krále Vladislava Jagellonského, až do dnešních dob se z této doby zachovala věž s kamenným schodištěm a plastikou lva. Jednalo se o královský lovecký zámeček, jenž fakticky spadal pod správu Pražského hradu.

Dnešní podoba letohrádku je renesanční, na konci 16. století došlo k jeho první a zásadní přestavbě, letohrádek dostal svoji dnešní obdélníkovou dispozici. V polovině 17. století v roce 1648 přežil bez úhony i vpád švédských vojsk do Prahy během třicetileté války.

V 17. století byl letohrádek spojen s Pražským hradem kaštanovou alejí, kterou ovšem vykácela francouzská vojska při okupaci Prahy v roce 1742, alej však byla později obnovena, nicméně letohrádek v té době chátral a pustnul, a nebyl nijak využíván.

V letech 1804-1805 v souvislosti s otevřením Královské obory pro veřejnost rozhodnutím nejvyššího purkrabího Jana Rudolfa Chotka došlo k další rekonstrukci, přestavbě i dostavbě dalšího objektu, jež byla inspirována anglickou novogotikou. Došlo zejména k přestavbě vnější fasády objektu, nicméně základní renesanční ráz interiérů budovy zůstal i po další přestavbě budovy zachován. Letohrádek měl být sídlem nejvyššího purkrabího. Od roku 1849 byl letohrádek propůjčován královským místodržícím, jako jejich letní sídlo, odtud pak jeho dnešní název.

V současné době budova slouží jako archiv a studovna oddělení časopisů Národního muzea v Praze.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

  • V exteriérech letohrádku bylo díky novogotické architektuře budovy natočeno také několik audiovizuálních děl z prostředí staré Anglie, odehrávají se zde např. některé scény z českého filmu Fantom Morrisvillu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]