Místodržitelský letohrádek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Místodržitelský letohrádek

Místodržitelský letohrádek, hlavní budova
Účel stavby

Lovecký zámeček

Základní informace
Sloh Gotika
Stavebník Jagellonci
Další majitel Český král
Poloha
Adresa Praha 7 - Bubeneč, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Místodržitelský letohrádek
Red pog.svg
Místodržitelský letohrádek
Další informace
Kód památky 40595/1-1560 (PkMnMISSezObr) (součást památky Královská obora)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Místodržitelský letohrádek je původně gotická stavba z konce 15. století nacházející se v pražské Královské obořeStromovce v Praze–Bubenči v jihozápadní části obory na území bývalé osady Ovenec. V současné době budova slouží jako archiv a studovna oddělení časopisů Knihovny Národního muzea v Praze.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Místodržitelský letohrádek z Královské obory

Na konci 15. století zde byl postaven původní gotický lovecký hrádek. Budova pochází z doby panování krále Vladislava Jagellonského, až do dnešních dob se z této doby zachovala věž s kamenným schodištěm a plastikou lva. Jednalo se o královský lovecký zámeček, jenž fakticky spadal pod správu Pražského hradu.

Na konci 16. století došlo k zásadní renesanční přestavbě na letohrádek dnešní obdélníkové dispozice. V polovině 17. století v roce 1648 přežil bez úhony i vpád švédských vojsk do Prahy během třicetileté války. V 17. století byl letohrádek spojen s Pražským hradem kaštanovou alejí, kterou ovšem vykácela francouzská vojska při okupaci Prahy v roce 1742, alej však byla později obnovena, nicméně letohrádek v té době chátral a pustl, a nebyl nijak využíván.

V letech 18041805 v souvislosti s otevřením Královské obory pro veřejnost rozhodnutím nejvyššího purkrabího Jana Rudolfa Chotka došlo k rekonstrukci, přestavbě i dostavbě dalšího objektu, do romantizující podoby inspirované anglickou novogotikou. Došlo zejména k přestavbě vnější fasády objektu, nicméně základní renesanční ráz interiérů budovy zůstal i po další přestavbě budovy zachován. Letohrádek měl být sídlem nejvyššího purkrabího. Od roku 1849 byl letohrádek propůjčován královským místodržícím, jako jejich letní sídlo, odtud pak jeho dnešní název.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Letohrádek stojí na okraji Stromovky, u ohradní zdi s novogotickou bránou. Od ní vede široká cesta v místech bývalé Křižíkovy elektrické dráhy. Na východní straně je malá vyhlídková terasa se slunečními hodinami v podobě kamenného globu z roku 1698.[1] Na západě přiléhá prostor bývalého zahradnictví s torzem skleníku (oranžérie) z doby kolem roku 1814[2] a památným stromem jinanem dvoulaločným.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

  • V exteriérech letohrádku bylo díky novogotické architektuře budovy natočeno také několik audiovizuálních děl z prostředí staré Anglie, odehrávají se zde např. některé scény z českého filmu Fantom Morrisvillu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=21304
  2. http://stary-web.zastarouprahu.cz/kauzy/kanada/05-Stromovka.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]