Královská obora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Královská obora

Jezírko v Královské oboře
Datum vyhlášení 1. září 1988
Kód ÚSOP 1118
Lokalita Praha 7 (Bubeneč)
Výška 178-220 m n. m.
Výměra 104,55 ha
Seznam chráněných území v Praze
Souřadnice
Kód památky 40595/1-1560 (PkMnMISSezObr)
Královská obora
Královská obora
Přírodní památky v Česku

Park Královská obora, lidově též Stromovka, se nachází v Praze-Bubenči v nivě Vltavy jižně od Císařského ostrova, od něhož ji odděluje průplav. Rozloha, uspořádání i funkce dnešního parku se v průběhu staletí podstatně měnily. Dnes je udržován ve stylu anglického parku. Je chráněn jako přírodní památka s názvem Královská obora[1] a je spolu s místodržitelským letohrádkem rovněž chráněn jako kulturní památka.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Čtvrtek ve Stromovce, obraz Viktora Barvitia z roku 1885

Předpokládá se, že Královská obora byla založena králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1268 v místě jilmové doubravy. Historická zmínka o Královské oboře (v Ovenci) se týká roku 1320, kdy ji Jan Lucemburský vyňal z majetku, který postupoval svatovítskému proboštství.

V roce 1495 byl na jižní náhorní hraně obory vystavěn královský lovecký letohrádek pro Vladislava Jagellonského, pozdější místodržitelský letohrádek.

Za panování Ferdinanda I. v roce 1547 byl v oboře zřízen rybník a o 12 let později byla obora rozšířena.

Za panování Rudolfa II. byly v oboře provedeny rozsáhlé změny. Lovecký letohrádek byl po roce 1578 renesančně přestavěn na lodžiovou vyhlídkovou stavbu. V roce 1584 byly provedeny parkové úpravy, vytvořeny další rybníky. V letech 1584 až 93 byla pod Letnou proražena tzv. Rudolfova štola pro napájení nového Velkého rybníka. Toto nesmírně technicky a časově náročné dílo přivádělo vodu z Vltavy poblíž dnešního Štefánikova mostu, vyústění pak bylo do středu Královské obory poblíž Šlechtovy restaurace .

V této souvislosti Česká komora zřejmě vyjádřila svůj vděk panovníkovi tím, že zakoupila a Rudolfovi II. darovala mlýn v Předním Ovenci. Jde o dnešní Císařský mlýn na západním okraji Stromovky. Mlýn byl v letech 15891590 přestavěn, jeho areál byl rozšířen o arkádovou chodbu a lázeň s grottou a navíc zde byla vybudována brusírna drahých kamenů. V roce 1606 byla k Císařskému mlýnu přistavěna mohutná reprezentační brána. V roce 1679 však Císařský mlýn vyhořel.

O deset let později v roce 1689 byla v Královské oboře poblíž Velkého rybníka postavena nákladem hraběte Kryštofa Vratislava z Mitrovic Královská dvorana (pozdější Šlechtova restaurace).

Šlechtova restaurace (2008)
Jezírko v místech Rudolfova rybníku

Od roku 1804 je Královská obora zpřístupněna veřejnosti a je využívána jako park, pro nějž se ujal název Stromovka. Současné úpravy pocházejí z 19. století, kdy byly některé rybníky zrušeny a vytvořena současná soustava luk a zalesněných ploch. Bylo vysazeno mnoho druhů introdukovaných dřevin a zahradních kultivarů, což vytvořilo z Královské obory významné arboretum.

Roku 1866 společnost Buštěhradská dráha prodloužila železniční trať Kladno - Bruska (dnes stanice Praha-Dejvice) do Buben, kde ji napojila na státní dráhu. Ve Stromovce trať prochází po jejím horním okraji a také krátkým tunelem, zvaným Bubenečský či Dejvický.

Vroce 1885 byla do Královské obory prodloužena trať koněspřežné tramvaje, která končila u Marinkovy továrny v Holešovicích (u dnešního Veletržního paláce). 8. září 1898 byla jako první z pražských tratí koňky zprovozněna pro elektrické tramvaje. 15. května 1908 byla vybudována u Výstaviště tramvajová smyčka, druhá v Praze, první stálá. Úsek Výstaviště – Královská obora byl naposledy v provozu 28. září 1941, koleje byly vytrhány 1944, později byla v úvodní části tohoto úseku obnovena smyčka Výstaviště. U bývalé konečné Královská obora dosud stojí budova bývalé vozovny.

Část Královské obory byla koncem 19. století vyčleněna pro vybudování výstaviště.

U příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891 byla u horního vstupu parku (u dnešního severního konce Ovenecké ulice) ukončena Křižíkova elektrická dráha na Letné, první elektrická tramvajová trať v Praze i v českých zemích, navazující na letenskou lanovku. Roku 1893 byla tramvajová trať prodloužena Stromovkou k Místodržitelskému letohrádku, přičemž překračovala železniční tunel. Roku 1903 byly koleje z Královské obory odstraněny.

V roce 1891 byl v Královské oboře nedaleko výstaviště, uspořádán II. všesokolský slet. Sokolové se tak připojili k Jubilejní výstavě na blízkém výstavišti, kde se prezentovali svou výstavkou. Přípravy poněkud zkomplikovala jarní povodeň, která vyhlédnutý pozemek zanesla bahnem. Za necelé dva měsíce byly na pozemku zapůjčeném městem vybudovány tribuny a další objekty, 15 dní po akci byl pozemek v původním stavu městu vrácen.[3]

Při povodni v srpnu 2002 byla zaplavena vodou, což vedlo k částečnému poškození vegetace. Část obory za železniční tratí Praha-Děčín u řeky Vltavy pak poškodila další velká povodeň v červnu 2013.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době Královská obora slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům. Na západním okraji obory se nachází tenisový areál Tenisového klubu Sparta Praha a areál Centra sportu MV ČR - lehkoatletická Hala Otakara Jandery.

Pod oborou vede Bubenečský tunel, součást tunelového komplexu Blanka, součásti pražského Městského okruhu. Po mnoha odkladech byl otevřen na podzim roku 2015.

Významné objekty[editovat | editovat zdroj]

Pozdně renesanční brána Císařského mlýna

Kulturní odkazy[editovat | editovat zdroj]

Park Stromovka je pevnou součástí pražské historie a byl tématizován i v prostonárodní[4] písni.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/chrob_find/index.php?frame=1&h_kod=1118
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-10-10]. Katalogové číslo 152672 : Královská obora. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  3. KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha : Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola II.Všesokolský slet, s. 8.  
  4. Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Heslo prostonárodní.  
  5. http://www.zpevnik.wz.cz/?id=15376

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]