Tisovec dvouřadý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxTisovec dvouřadý
alternativní popis obrázku chybí
Tisovec dvouřadý (Taxodium distichum)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď cypřišovité (Cupressaceae)
Rod tisovec (Taxodium)
Binomické jméno
Taxodium distichum
(L.) Rich., 1810
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kmen s dýchacími kořeny
Kmen s náběhovými kořeny
Strom na suché půdě

Tisovec dvouřadý (Taxodium distichum) je opadavý, jednodomý strom, který toleruje několikaměsíční a často i půlroční záplavení stanoviště vodou. Je nejrozšířenějším a nejznámějším druhem úzkého rodu tisovec, jehož původním areálem jsou východní a jižní nížinaté oblasti ve Spojených státech amerických. Vyskytuje se jak v pobřežních nížinách u Atlantiku, Mexického zálivu i na Floridě, tak i zasahuje hluboko do vnitrozemí podél řek v povodí Mississippi. Pro svou odolnost se stal státním stromem Louisiany.

Byl jedním z prvních stromů introdukovaných po objevení Nového světa do Evropy a následně i do Asie. V Evropě začal být vysazován po roku 1640 a na území dnešního Česka začal růst roku 1835 v Praze.[2][3][4][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Tento vysokokmenný strom roste hlavně na naplavených humózních půdách bohatých na živiny. Vyskytuje se převážně v údolních, vodou naplavených zeminách a tzv. tisovcovitých bažinách na hlubokých hlinitých, písčitých i rašelinných půdách, které obsahují v propustných povrchových vrstvách nadbytek vlhkosti. Dobře se mu daří jak kolem mohutných, do široka se rozlévajících vnitrozemských vodních toků, tak i v širokých deltách do moře ústících řek, kde je salinita brakické vody nižší než 9 ‰ (9 g soli v 1 kg vody). Často vytváří rozsáhlé jednodruhové lesy vzdálené od řek a močálů, ve kterých rostou stromy pomaleji a bývají nižší.

Mladý jedinec dobře snáší zastínění, ve starším věku však vyžaduje plné osvětlení, z toho se vyvozuje i pozdější vysoký vzrůst. Vyskytuje se obvykle v nadmořské výšce do 30 m n. m., je však schopný růst i o 500 m výše. Prospívá mu vyšší vzdušná vlhkost, roční srážky v jeho domovině často bývají v rozmezí od 760 do 1630 mm; důkazem této vlhkosti je epifytická bromélie tilandsie provazovkovitá rostoucí témě pravidelně v jeho koruně. Tisovec dvouřadý roste jak ve vlhkém tropickém klimatu na Floridě, tak i podél středního toku Mississippi s vnitrozemským podnebím, se studenou a suchou zimou.

Je dlouhověkou dřevinou dožívající se 500 až 700 let, u některých stromů se uvádí i více. Skutečné stáří lze jen těžko dokázat, neboť klasické letokruhy se netvoří v závislosti na kalendářním roce, ale ve vazbě na střídající se půdní zamokření. Při odhadu věku se předpokládá, že počet letokruhů převyšuje asi 1,6krát skutečné stáří stromu. Ploidie druhu je 2n = 22.[2][3][4][6][7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vlhkomilný, opadavý, jednodomý strom s obvykle rozšířenou bázi kmene o mohutné kořenové náběhy. Dorůstá do výše 20 až 50 m a může mít výčetní tloušťku 2 až 3 metry. Kmen je kuželovitý s poměrně tenkou, v pásech se odlupující, slabě rozpraskanou kůrou hnědočerné barvy a s korunou široce kuželovitou až deštníkovitou s větvemi rostoucími blízko od země.

Strom má hluboký, kůlovitý kořen doplněný mnoha silnými kotevními kořeny. Tento systém společně s hrubými náběhovými kořeny zajišťuje dřevině dobrou stabilitu i v měkké, promočené půdě a velkou odolnost při hurikánech. Stromy rostoucí v záplavové oblasti s kolísavou vodní hladinou vypouštějí z podzemních kořenů směrem vzhůru kolenové dýchací kořeny (pneumatofory), sahající nad úroveň pravidelných záplav. Podobně je kolísavou výškou hladiny stimulován i růst náběhových kořenů. Pokud dřevina roste na pevné půdě, která není součásti zátopového území, obvykle nevytváří kořenové náběhy a nikdy dýchací kořeny.

Dlouhé větve v koruně jsou nazelenalé nebo leskle hnědé a porostlé šupinovitými listy. Střídavě na nich vyrůstají krátké větvičky, brachyblasty, dlouhé okolo 10 cm a porostlé jehlicovitými listy o délce asi 1 cm. Jehlice jsou uspořádané střídavě ve dvou řadách, jsou ploché, měkké, světle zelené a na podzim červenohnědé. Koncem podzimu brachyblasty i jehlice opadávají.

Samčí šišticepylem je asi 2 mm velká, krátce stopkatá, červenofialová, vytváří se již koncem zimy na koncích větviček a bývá součásti 7 až 15 cm dlouhých svěšených latovitých nebo hroznovitých květenství. Samičí šištice je asi 2 cm dlouhá, hnědavě žlutá, okrouhlá a vyrůstá jednotlivě nebo až tři společně. Má po deseti až dvanácti semenných šupinách a pod každou z nich jsou dvě vajíčka.

opylení větrem dochází v březnu a dubnu, následně se vytvoří hnědavě žluté, dřevité, kulovité nebo vejčité semenné šišky 3 cm velké s jedním nebo dvěma tříhrannými semeny pod šupinou. V říjnu až prosinci semena dozrají a vypadají, prázdné šišky ještě krátce na stromě zůstávají. Bezkřídlá semena jsou asi 2 cm velká, dobře plavou a jsou obvykle šířena vodou.[2][3][4][6][7][8]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Dřevo tisovce dvouřadého je žádanou surovinou, jeho jádro bývá černočervené a běl bílá nebo žlutavá. Je měkké, snadno se opracovává, nesesychává se a je odolné vůči hmyzu i hnilobě. Je vhodné pro venkovní použití pro stavbu domů, zahradní nábytek, kůly pro oplocení, konstrukce stojící ve vodě, stavbu lodí i výrobu šindelů na střechy, vyrábí se z něj též podlahy, nábytek i další vybavení. Stromy se vysazují jako okrasné a často se využívají k zalesnění bažinatých oblastí, i přes mohutný vzrůst se z nich dá vypěstovat bonsaj.[2][6][7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN. 5. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2017-12-21]
  2. a b c d LEUGNEROVÁ, Gabriela. BOTANY.cz: Tisovec dvouřadý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 03.07.2007 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c Dendrologie.cz: Tisovec dvouřadý [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 09.06.2007 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c Tisovec dvouřadý [online]. ZOO Praha, rev. 13.04.2017 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (česky) 
  5. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Taxodium distichum [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2018 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database:Taxodium distichum [online]. Christopher J. Earle, The Gymnosperm Database, rev. 29.12.2017 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c FARJON, Aljos. IUCN Red List of Threatened Species: Taxodium distichum [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2013 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. WATSON, Frank D. Flora of North America: Taxodium distichum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]