Čolek obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxČolek obecný
alternativní popis obrázku chybí
Čolek obecný - samička
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Třída obojživelníci (Amphibia)
Řád ocasatí (Caudata)
Čeleď mlokovití (Salamandridae)
Rod čolek (Lissotriton)
Binomické jméno
Lissotriton vulgaris
(Linné, 1758)
Rozšíření čolka obecného na mapě zeleně.
Rozšíření čolka obecného na mapě zeleně.
Synonyma

Triturus vulgaris

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čolek obecný (Lissotriton vulgaris) je 6 - 10 cm velký obojživelník. Samec je větší, dosahuje velikosti maximálně 10 cm, samice bývají menší. Je nejběžnějším druhem čolka v Česku.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o štíhlého čolka s drobnými končetinami a dlouhou hlavou. Pokud se vyskytuje ve vodě, jeho kůže je hladká, na souši ji má suchou a jemnozrnnou. Čolek obecný má pohlavní dimorfizmus, odlišné charakteristické zbarvení pro samečka a samičku.

Samečci mají světle a tmavě podélně pruhovanou hlavu, hřbet a boky kovově zelené, hnědavé s tmavými skvrnami. Při svatebním obřadu jsou barvy intenzivnější. Mezi nejnápadnější znaky patří vysoký zvlněný hřeben, který se táhne téměř po celé délce těla.

Samička má obyčejně okrové nebo hnědé zabarvení s malými tmavými skvrnami. Břicho je po stranách žlutavě lesklé.

Larvy jsou světle hnědavé, ploutevní lem ocasu je zakončen do špičky. Dýchají vnějšími keříčkovitými žábrami. Přední nožky jsou slabé.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožování probíhá ve vodě od dubna do června. Samečkům v té době narůstá vysoký hřeben. Po oplodnění začne samička klást do listů vodních rostlin 150 - 300 vajíček. Vylíhlé larvy jsou asi 10 mm dlouhé a zpočátku se nedokáží samy pohybovat. Zpočátku se živí prvoky, později začínají lovit drobné korýše a další kořist. Proměna probíhá od července do září, kdy získávají matnou suchou kůži žlutavé nebo hnědavé barvy. Žijí zahrabaní v zemi a vodu vyhledávají hlavně k rozmnožování ve stáří tří let.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Jeho potravu na souši tvoří drobný hmyz (brouci), larvy hmyzu, pavouci, svinky a malí červi, dešťovky a plži. V časném předjaří mohou hlavní potravu tvořit vajíčka skokana hnědého. Ve vodě loví hmyz, červy a drobné korýše.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Žije v listnatých lesích, parcích, na loukách, v děrách a v mechu. Rozmnožuje se na menších vodních nádržích, lesních rybníčcích a v kalužích. Můžeme se s ním setkat i v blízkosti lidských obydlí.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PŘÍRODA V ČSSR, Dr. Jiří Čihař a kolektiv autorů, Praha 1976

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]