Skokan hnědý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSkokan hnědý
alternativní popis obrázku chybí
Skokan hnědý
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída obojživelníci (Amphibia)
Řád žáby (Anura)
Čeleď skokanovití (Ranidae)
Rod skokan (Rana)
Binomické jméno
Rana temporaria
Linné, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skokan hnědý (Rana temporaria) je obojživelníkčeledi skokanovití. Patří k nejhojnějším žábám střední Evropy.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Skokani hnědí mohou dorůst délky těla 10 cm, zřídka i více. Zbarvení je dosti proměnlivé, obecně se však pohybuje v odstínech hnědé barvy. Na hřbetní straně těla bývají nepravidelné skvrny. Na nohách jsou tmavší příčné pruhy. Zadní nohy jsou silně vyvinuty a umožňují skoky o délce až 1 m a také velmi dobré plavání a potápění.[3]

Rozšíření a prostředí[editovat | editovat zdroj]

Evropa kromě nejjižnějších částí. V ČR na celém území.[4] Areál skokana hnědého zasahuje také do celé severní Asie až po Japonsko. V Evropě žije ze všech žab nejseverněji.[3]

Skokani hnědí se vyskytují do nadmořské výšky asi 2 500 m. Na prostředí nemají zvláštní nároky, pouze nesmí být příliš suché. Nejvhodnější jsou vlhké nížiny.[3]

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Kromě období rozmnožování žije skokan hnědý na souši. Zdržuje se ve vlhkých úkrytech a za potravou vychází v noci nebo i ve dne za deštivého nebo vlhkého počasí.[3] Potravou je mu různý hmyz, pavouci, žížaly, slimáci či drobní korýši.[2] Koncem října či začátkem listopadu vyhledávají skokani zimoviště. Zimují buď na dně menších vodních nádrží (avšak s hloubkou minimálně 50 cm), nebo v mrazu prostých úkrytech v zemi. Probouzejí se časně na jaře, už když začíná odtávat led.[3][2]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

skokan hnědý mezi shluky vajíček

Rozmnožování probíhá časně na jaře, hned po probuzení žab ze zimní strnulosti. Pokud žáby přezimovaly na dně vodní nádrže, většinou se ve stejné nádrži i množí.[2] Samci se ozývají mručivým : vrrru – vrrru – vrrru….[4] Snůška má podobu rosolovitého chuchvalce plovoucího při hladině a obsahuje obvykle 1 000 až 2 500 vajíček[4], ale velké samice s dobrou kondicí mohou naklást až 4 000 vajíček.[2] Ve vajíčkách je tmavý pól (směřující vzhůru) a světlý pól (směřující dolů). Pulci se líhnou za 3 až 4 týdny, k proměně v malé žabky potřebují asi 2 až 3 měsíce. Pohlavní dospělosti dosahují ve třetím roce života.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. a b c d e f DIESENER, Günter, DIESENEROVÁ, Ruth, REICHHOLF, Josef. Obojživelníci a plazi. Praha: IKAR, 1997, str. 82
  3. a b c d e DIESENER, Günter, DIESENEROVÁ, Ruth, REICHHOLF, Josef. Obojživelníci a plazi. Praha: IKAR, 1997, str. 80
  4. a b c http://www.biolib.cz/cz/taxon/id330/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]