Skokan hnědý
 Skokan hnědý |
|
.jpg) Skokan hnědý |
|
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 málo dotčený[1] |
|
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | žáby (Anura) |
| Čeleď | skokanovití (Ranidae) |
| Rod | skokan (Rana) |
| Binomické jméno | |
| Rana temporaria Linné, 1758 |
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skokan hnědý (Rana temporaria) je obojživelník z čeledi skokanovití. Patří k nejhojnějším žábám střední Evropy.[2]
Obsah
Popis[editovat | editovat zdroj]
Skokani hnědí mohou dorůst délky těla 10 cm, zřídka i více. Zbarvení je dosti proměnlivé, obecně se však pohybuje v odstínech hnědé barvy. Na hřbetní straně těla bývají nepravidelné skvrny. Na nohách jsou tmavší příčné pruhy. Zadní nohy jsou silně vyvinuty a umožňují skoky o délce až 1 m a také velmi dobré plavání a potápění.[3]
Rozšíření a prostředí[editovat | editovat zdroj]
Evropa kromě nejjižnějších částí. V ČR na celém území.[4] Areál skokana hnědého zasahuje také do celé severní Asie až po Japonsko. V Evropě žije ze všech žab nejseverněji.[3]
Skokani hnědí se vyskytují do nadmořské výšky asi 2 500 m. Na prostředí nemají zvláštní nároky, pouze nesmí být příliš suché. Nejvhodnější jsou vlhké nížiny.[3]
Způsob života[editovat | editovat zdroj]
Kromě období rozmnožování žije skokan hnědý na souši. Zdržuje se ve vlhkých úkrytech a za potravou vychází v noci nebo i ve dne za deštivého nebo vlhkého počasí.[3] Potravou je mu různý hmyz, pavouci, žížaly, slimáci či drobní korýši.[2] Koncem října či začátkem listopadu vyhledávají skokani zimoviště. Zimují buď na dně menších vodních nádrží (avšak s hloubkou minimálně 50 cm), nebo v mrazu prostých úkrytech v zemi. Probouzejí se časně na jaře, už když začíná odtávat led.[3][2]
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Rozmnožování probíhá časně na jaře, hned po probuzení žab ze zimní strnulosti. Pokud žáby přezimovaly na dně vodní nádrže, většinou se ve stejné nádrži i množí.[2] Samci se ozývají mručivým : vrrru – vrrru – vrrru….[4] Snůška má podobu rosolovitého chuchvalce plovoucího při hladině a obsahuje obvykle 1 000 až 2 500 vajíček[4], ale velké samice s dobrou kondicí mohou naklást až 4 000 vajíček.[2] Ve vajíčkách je tmavý pól (směřující vzhůru) a světlý pól (směřující dolů). Pulci se líhnou za 3 až 4 týdny, k proměně v malé žabky potřebují asi 2 až 3 měsíce. Pohlavní dospělosti dosahují ve třetím roce života.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-12]
- ↑ a b c d e f DIESENER, Günter, DIESENEROVÁ, Ruth, REICHHOLF, Josef. Obojživelníci a plazi. Praha: IKAR, 1997, str. 82
- ↑ a b c d e DIESENER, Günter, DIESENEROVÁ, Ruth, REICHHOLF, Josef. Obojživelníci a plazi. Praha: IKAR, 1997, str. 80
- ↑ a b c http://www.biolib.cz/cz/taxon/id330/
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skokan hnědý ve Wikimedia Commons- Skokan v ZOO Děčín – neplatný odkaz !
- Galerie Skokan hnědý ve Wikimedia Commons
