Výstaviště Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Výstaviště Praha
Logo Výstaviště Praha
Účel stavby

Výstavy, kulturní a společenské akce, zábava

Poloha
Adresa Praha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 40601/1-1567 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výstaviště Praha, označované též jako holešovické výstaviště, je výstavní areál v Praze 7Bubenči.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Areál Výstaviště se nachází v blízkosti zástavby Holešovic, který slouží pro pořádání výstav, koncertů či dalších kulturních akcí. Nachází se nedaleko stanice Nádraží Holešovice na lince metra C. Pro své značné interiérové i exteriérové možnosti je skvělou a vyhledávanou příležitostí pro pořádání řady kulturních, společenských a zábavních akcí v průběhu celého roku.V těsném okolí výstaviště se na západní straně nachází rozlehlý park Stromovka a Planetárium Praha, na východní Tipsport arena, domovská hala klubu HC Sparta Praha. Dominantní stavbou vlastního areálu je secesní Průmyslový palác, dále se zde mj. nalézají Lapidárium Národního muzea, Maroldovo Panoráma bitvy u Lipan, Křižíkova světelná fontána či akvárium Mořský svět. Severní část areálu zaujímá Lunapark, dnes místo, kde se konává Matějská pouť.

Výstaviště je od 1. ledna 2015 ve správě akciové společnosti Výstaviště Praha, a.s., dříve Rozvojové projekty Praha, jejímž stoprocentním vlastníkem je Hlavní město Praha. Hlavní město tak rozhodlo na podzim minulého roku a jeho cílem je kompletní revitalizace areálu výstaviště. Areál spravuje Výstaviště Praha, a.s.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Výstaviště Praha, mylně označováno za Výstaviště Holešovice, leží oficiálně na katastru Bubenče. Vzniklo vydělením východní části z původní rozlohy parku Královská obora při příležitosti Jubilejní zemské výstavy, uspořádané v roce 1891 v upomínku 100. výročí první průmyslové výstavy z r. 1791. Stala se přehlídkou kulturní a hospodářské vyspělosti českého národa. Během jejího konání (od 15. května do 18. října) navštívilo výstaviště přibližně 2,5 milionu lidí. Centrem Výstaviště se stal secesní Průmyslový palác, otevřený 15. března 1891 a vystavěný dle projektu architektů Bedřicha Münzbergera a Antonína Wiehla. Veškeré výstavní budovy byly postaveny v rekordním čase jednoho roku. Návštěvníci měli možnost se seznámit s průmyslovou, zemědělskou, lesnickou, ale i společenskou a kulturní stránku života v Čechách. Před vcodem do Průmyslového paláce stála socha Jiřího z Poděbrad od Bohuslava Schnircha, kterou se dnes chlubí město Poděbrady. Vyhledávanou atrakcí byla balónová aréna. Konaly se tu vyhlídkové lety upoutaným i volným balónem.

Vzhledem k účasti Františka Křižíka na výstavě, nebylo pochyb o elektrickém osvětlení. Křižík použil obloukovky vlastní konstrukce - celkem jich nainstaloval 226. Nezaměřil se však jen na osvětlení, na věž Průmyslového paláce nainstaloval obří reflektor a také zkonstruoval světelnou fontánu. Ta se stala jakýmsi symbolem výstavy. Lidé si zde domlouvali schůzky a v podvečerních hodinách nechtěl nikdo propásnout tuhle atrakci. S dnešní podobou už má pramálo společného. Voda stříkala do výše několika desítek metrů a záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého města. Měnící se zabarvení tryskající vody bylo dosahováno různobarevnými skly, umístěnými nad obloukovkami a vyměňovány obsluhou v pravidelných intervalech.

Národopisná výstava českoslovanská 1895

Ukončením první výstavy ale éra Výstaviště nekončila, ba právě naopak. Na konci 19. století se ujala myšlenka uspořádat národopisnou výstavu, jako možnost předvést lidovou kulturu českého národa v celé její šíři. Schromážděné exponáty se měly stát základem národopisného muzea. Hlavním programátorem výstavy byl ředitel Národního divadla F.A.Šubert. Výstava proběhla ve dnec 16.5. - 31.10.1895 a předcházeli jí tři roky přípravných prací. Zastoupeny byly všechny země, ve kterých žil "českoslovanský" národ: Čechy, Morava, Slezsko, Dolní Rakousy, Uhry a Spojené státy americké. Hlavní atrakcí byla vesnice s replikami lidových staveb. V Národopisném (Průmyslovém) paláci se nacházela expozice figurín v lidových krojích. Během výstavy se konaly i četné doprovodné akce jako např. závody, dětské hry, a III. všesokolský slet. U příležitosti zahájení výstavy vzlétli se svým balonem "Ressel" vzduchoplavci František Hůlka a Ferdinand Wandas, kteří poté uskutečnili dalších 34 letů.

Výstava architektury a inženýrství 1898

Plný název zněl následovně: "Výstava architektury a inženýrství spojená s výstavou motorů a pomocnách strojů pro živnostvníky a s odbornou výstavou klempířů v zemích koruny České". Uskutečnila se ve dnech 15.6. - 17.10.1898 a ze tří výstav 90.let byla relativně nejméně úspěšná - zavítalo na ni "jen" něco přes půl milionu návštěvníků. Ke stavbám z minulých výstav přibyl ještě dřevěný pavilon pro Maroldovo panoráma bitvy u Lipan. Navrhl jej Jiří Justich, který byl i autorem malovaných pohlednic z výstavy. Kuriozitou výstavy se stala Krčma U Nesmysla, postavená podle projektu Jana Kouly, který tímto projektem zamýšlel výsměch vídeňské recesi. Krčma se stala velmi populární mezi umělci. Na výstavě působilo i kino s názvem Český kinematograf, ve kterém se promítaly první české filmy, natočené Janem Kříženeckým a Josefem Pokorným.

Jubilejní výstava Obchodní a živnostentské komory 1908

Výstava se pořádala ve dnech 14.5. - 18.10.1908 na oslavu 60 let panování císaře Františka Josefa I. a měla ukázat hospodářský pokrok v obvodu pražské Obchodní a živnostentské komory (OŽK) a podíleli se na ní jak čeští, tak němečtí vystavovatelé. Hlavním architektem byl Rudolf Kříženecký. K významným stavbám patřil pvilon obchodu od Jana Kotěry, zdobený plastikami odJana Štursy. Kotěra navrhl i pavilon průmyslového školství. Bývalý pavilon retrospektivní výstavy z r. 1891 byl novobarokně přestavěn pro pavilon města Prahy (dnešní Lapidárium), nově byla vystavena Strojovna. V časopise Zlatá Praha si toho roku můžeme přečíst: " Nehlučná, avšak horlivá a neúnavná, asi od půldruha roku datující práce dospívá zdárných výsledků: stojíme již před brzkým otevřením bran nové velkolepé výstavy, která svým zevnějškem a hávem, svým bohatým obsahem, svou velkolepostí a daleko za hranice naší vlasti sahajícím významem předčiti má všecky dosavadní výstavy pražské a která - jak dnes již jest zjištěno - bude větší než všechny dosud v Rakousku vůbec pořádané výstavy mimo jedinou světovou vídeňskou z r. 1873".

Pražské vzorkové veletrhy (PVV)

V roce 1920 byly založeny z iniciativy Václava Boháče Pražské vzorkové veletrhy, jejichž pořadatelé si kladli za cíl organizovat výstavní a veletržní činnost a propagovat československé výrobky. První veletrh se konal v září 1920. Další se pak konaly každoročně na jaře a na podzim až do r. 1941 a dále v letech 1946 - 51. Veletrhy přitahovaly nejen obchodníky z celého světa, ale i statisíce návštěvníků z Prahy a z celé republiky. Sloužili přdevším k uzavírání obchodních kontaktů a v jejich rámci se konaly i menší, specializované výstavy jednotlivých druhů zboží.

Hospodářské výstavy

Na Výstavišti každoročně v květnu pořádala hospodářské výstavy Ústřední hospodářská společnost. Výstavy byly největším trhem hospodářských strojů, nejlepším domácím skotem na trhu a hodpodářského zvířectva. Po roku 1945 již Hospodářské výstavy nebyly obnoveny.

Motosalony

I. mezinárodní výstava automobilů, motocyklů a kol proběhla ve dvoraně Průmyslového paláce ve dnech 23. - 25.4.1905. Kromě domácích výrobců motocyklů Laurin a Klement, Josef Walter a dalších zde byli k vidění automobily značky Benz, Clément - Bayard, Mercedes a Spitz. V průběhu dalších let byly přítomny automobilky Fiat, Delahaye a okruh vystavovatelů se dále rozšiřoval. První poválečný autosalon se konal v r. 1947, pak byla traduce přerušena na třiačtyřicet let - do r. 1991.

Autopošta na Výstavišti

V r. 1937 uvedla Československá pošta do provozu nové zařízení - autopošty. V sobotu 16.10.1937 byl na Výstavišti představen první vůz autopošty značky Škoda. A protože se osvědčil, objednala pošta i druhý a ten byl dán do užívání v květnu 1938 při Hospodářské výstavě.

Letecké výstavy

V roce 1920 se v Průmyslovém paláci uskutečnila I. mezinárodní letecká výstava pod patronátem prezidenta T.G.Masaryka, který zaštítil i výstavy následující. Celkem bylo k vidění 16 letadel. Na následující výstavě vystavovaly i zahraniční firmy, které předvedli 40 letadel, motory a příslušenství. V r. 1927 se konala již IV. mezinárodní letecká výstava. Tradici přerušila hospodářská krize a po II. světové válce se již letecké výstavy nepodařilo obnovit.

Mezinárodní výstava hasičsko-samaritánská 1928

Mezinárodní výstava hasičstva, bezpečnosti a samaritánství proběhla na Výstavišti ve dnech 29.6. - 8.7.1928 v rámci sjezdu Slovanského hasičstva. Výstavu navštívil i tehdejší prezident T.G.Masaryk. Jednotlivých cvičení se zúčastnilo i 2000 hasičů.

Slovanská zemědělská výstava

Výstava proběhla ve dnech 2.5. - 10.7.1948 a zapadala do rámce oslav 100. výročí revolučního roku 1848 a zrušení poddanství. Lišila se od Hospodářských výstav tím, že jejím hlavním úkolem byla propagace nového lidově-demokratického zemědělstvá a družstevnictví. Jednotný architektonický ráz vtiskl výstavě arch. Jiří Kroha, který ale bohužel nechal zbourat historickou výstavní bránu Antonína Wiehla z r. 1891.

Bruselský pavilon

Na dnešním Výstavišti už byste z pavilonu nalezli jen základy. Pavilon Československa byl vystavěn pro světovou výstavu v Bruselu. V r. 1958 jej navrhli architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný, jako ocelovou stavbu s hliníkovým pláštěm. Získal na výstavě zlatou medaili a proto byl uchován a přemístěn na Výstaviště, do tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Bruselský pavilon sloužil různým výstavám až do r. 1991, kdy vyhořel. Tahle stavba již nebyla nikdy obnovena.

Současnost

K roku 2008 mělo výstaviště rozlohu 36 hektarů.[1] V současnosti je majitelem areálu hlavní město Praha, dlouhodobým nájemcem byla do konce roku 2014 společnost Incheba Praha (nájemní smlouva původně měla platit do roku 2016[2]). Od 1. ledna 2015 areál provozuje a spravuje akciová společnost Rozvojové projekty Praha, která je ve 100% vlastnictví hlavního města Prahy a která má za úkol areál za provozu postupně revitalizovat. Tato společnosti uzavřela s Inchebou Praha do roku 2018 smlouvu zajišťující realizaci konkrétních veletrhů.[3]

Požáry[editovat | editovat zdroj]

  • 25. října 1991 na výstavišti zcela shořel Bruselský pavilon, jeho příčinou zde patrně byla nedbalost při používání elektrického spotřebiče.
  • 12. listopadu 2005 také v areálu výstaviště shořelo dřevěné kruhové Divadlo Globe, šlo o repliku starého alžbětinského divadla Globe, postavenou roku 1999, oheň ji zcela zničil.
  • 16. října 2008 zachvátil levé křídlo hlavního Průmyslového paláce velký požár, který jeho levé křídlo úplně zničil.[4] Podle následných šetření oheň vznikl na základě nesprávné manipulace s elektrickým vařičem během jedné ze zdejších výstav.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výstaviště Praha Holešovice [online]. Newbalkan.com [cit. 2008-10-16]. Dostupné online. 
  2. http://beta.parlamentnilisty.cz/kraje/praha/Incheba-na-Vystavisti-skonci-v-roce-2016-168266
  3. Czechbus 2014: Rekapitulace nejen pohledem BUSportálu, BUSportál.cz, 4. 2. 2015, Dagmar Braunová
  4. http://zpravy.idnes.cz/pozar-prumysloveho-palace-na-vystavisti-f10-/domaci.aspx?klic=64069

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]