Výstaviště Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Výstaviště Praha
Výstaviště Praha, Průmyslový palác
Výstaviště Praha, Průmyslový palác
Účel stavby

Výstavy, kulturní a společenské akce, zábava

Poloha
Adresa Praha, ČeskoČesko Česko
Ulice Výstaviště
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40601/1-1567 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výstaviště Praha, označované též jako holešovické výstaviště, je výstavní areálPraze 7Bubenči, v blízkosti zástavby Holešovic.

Popis a využití[editovat | editovat zdroj]

Logo Výstaviště Praha, v pozadí je silueta Průmyslového paláce

Dominantní stavbou areálu je secesní Průmyslový palác, dále se zde mj. nalézají Lapidárium Národního muzea, Maroldovo Panoráma bitvy u Lipan, Křižíkova světelná fontána či akvárium Mořský svět. Severní část areálu zaujímá zábavní park, tradičně známý jako dnešní místo Matějské pouti.

Areál slouží k pořádání výstav, koncertů či dalších kulturních akcí. K roku 2008 mělo výstaviště rozlohu 36 hektarů.[1] Dlouhodobým nájemcem byla do konce roku 2014 společnost Incheba Praha (nájemní smlouva původně měla platit do roku 2016[2]). Od 1. ledna 2015 je areál ve správě akciové společnosti Výstaviště Praha, a. s., dříve Rozvojové projekty Praha, jejímž stoprocentním vlastníkem je hlavní město Praha, a cílem hlavního města je kompletní revitalizace areálu výstaviště. Tato společnosti uzavřela s Inchebou Praha do roku 2018 smlouvu zajišťující realizaci konkrétních veletrhů.[3]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Výstaviště se nachází nedaleko stanice nádraží Holešovice na lince metra C. Areál vznikl ve východní části Královské obory, jejíž zbytek, park Stromovka, s Výstavištěm tedy na západní straně sousedí. V sousedství výstaviště se ve Stromovce nachází Planetárium Praha. Na východní straně na výstaviště navazuje Tipsport arena, domovská hala klubu HC Sparta Praha.

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Jubilejní zemská výstava 1891[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Jubilejní zemská výstava v Praze 1891.

Výstaviště vzniklo vydělením východní části z původní rozlohy parku Královská obora při příležitosti Jubilejní zemské výstavy, uspořádané v roce 1891 v upomínku 100. výročí první průmyslové výstavy z roku 1791. Stala se přehlídkou kulturní a hospodářské vyspělosti českého národa. Během jejího konání (od 15. května do 18. října) navštívilo výstaviště přibližně 2,5 milionu lidí. Centrem Výstaviště se stal secesní Průmyslový palác, otevřený 15. března 1891 a vystavěný dle projektu architektů Bedřicha Münzbergera a Antonína Wiehla. Veškeré výstavní budovy byly postaveny v rekordním čase jednoho roku. Návštěvníci měli možnost se seznámit s průmyslovou, zemědělskou, lesnickou, ale i společenskou a kulturní stránku života v Čechách. Před vchodem do Průmyslového paláce stála socha Jiřího z Poděbrad od Bohuslava Schnircha, kterou se dnes chlubí město Poděbrady. Vyhledávanou atrakcí byla balónová aréna, konaly se tu vyhlídkové lety upoutaným i volným balónem.

Vzhledem k účasti Františka Křižíka na výstavě nebylo pochyb o elektrickém osvětlení. Křižík použil obloukovky vlastní konstrukce – celkem jich nainstaloval 226. Nezaměřil se však jen na osvětlení, na věž Průmyslového paláce nainstaloval obří reflektor a také zkonstruoval světelnou fontánu. Ta se stala jakýmsi symbolem výstavy. Lidé si zde domlouvali schůzky a v podvečerních hodinách nechtěl nikdo propásnout tuhle atrakci. S dnešní podobou však už má pramálo společného. Voda stříkala do výše několika desítek metrů a záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého Města. Měnící se zabarvení tryskající vody bylo dosahováno různobarevnými skly, umístěnými nad obloukovkami a vyměňovány obsluhou v pravidelných intervalech.

Národopisná výstava českoslovanská 1895[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895.

Ukončením první výstavy ale éra Výstaviště nekončila, ba právě naopak. Na konci 19. století se ujala myšlenka uspořádat národopisnou výstavu, jako možnost předvést lidovou kulturu českého národa v celé její šíři. Schromážděné exponáty se měly stát základem národopisného muzea. Hlavním programátorem výstavy byl ředitel Národního divadla F. A. Šubert. Výstava proběhla ve dnech 16. 5. – 31. 10. 1895 a předcházeli jí tři roky přípravných prací. Zastoupeny byly všechny země, ve kterých žil „českoslovanský“ národ: Čechy, Morava, Slezsko, Dolní Rakousy, Uhry a Spojené státy americké. Hlavní atrakcí byla vesnice s replikami lidových staveb. V Národopisném (Průmyslovém) paláci se nacházela expozice figurín v lidových krojích. Během výstavy se konaly i četné doprovodné akce, jako např. závody, dětské hry nebo III. všesokolský slet. U příležitosti zahájení výstavy vzlétli se svým balonem „Ressel“ vzduchoplavci František Hůlka a Ferdinand Wandas, kteří poté uskutečnili dalších 34 letů.

Výstava architektury a inženýrství 1898[editovat | editovat zdroj]

Horská dráha Cyklon, která se nacházela v areálu výstaviště a v roce 2018 byla zrušena

Plný název výstavy v roce 1898 zněl „Výstava architektury a inženýrství spojená s výstavou motorů a pomocnách strojů pro živnostvníky a s odbornou výstavou klempířů v zemích koruny České“. Uskutečnila se ve dnech 15. června až 17. října 1898 a ze tří výstav 90. let 19. století byla relativně nejméně úspěšná – zavítalo na ni „jen“ něco přes půl milionu návštěvníků. Ke stavbám z minulých výstav přibyl ještě dřevěný pavilon pro Maroldovo panoráma bitvy u Lipan. Navrhl jej Jiří Justich, který byl i autorem malovaných pohlednic z výstavy. Kuriozitou výstavy se stala Krčma U Nesmysla, postavená podle projektu Jana Kouly, který tímto projektem zamýšlel výsměch vídeňské recesi. Krčma se stala velmi populární mezi umělci. Na výstavě působilo i kino s názvem Český kinematograf, ve kterém se promítaly první české filmy, natočené Janem Kříženeckým a Josefem Pokorným.

Jubilejní výstava Obchodní a živnostentské komory 1908[editovat | editovat zdroj]

Výstava se pořádala ve dnech 14. 5. – 18. 10. 1908 na oslavu 60 let panování císaře Františka Josefa I. a měla ukázat hospodářský pokrok v obvodu pražské Obchodní a živnostentské komory (OŽK), podíleli se na ní jak čeští, tak němečtí vystavovatelé. Hlavním architektem byl Rudolf Kříženecký. K významným stavbám patřil pavilon obchodu od Jana Kotěry, zdobený plastikami od Jana Štursy. Kotěra navrhl i pavilon průmyslového školství. Bývalý pavilon retrospektivní výstavy z roku 1891 byl novobarokně přestavěn pro pavilon města Prahy (dnešní Lapidárium), nově byla vystavena Strojovna. V časopise Zlatá Praha si toho roku si lze přečíst: „Nehlučná, avšak horlivá a neúnavná, asi od půldruha roku datující práce dospívá zdárných výsledků: stojíme již před brzkým otevřením bran nové velkolepé výstavy, která svým zevnějškem a hávem, svým bohatým obsahem, svou velkolepostí a daleko za hranice naší vlasti sahajícím významem předčiti má všecky dosavadní výstavy pražské a která – jak dnes již jest zjištěno – bude větší než všechny dosud v Rakousku vůbec pořádané výstavy mimo jedinou světovou vídeňskou z r. 1873“.

Pražské vzorkové veletrhy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pražský vzorkový veletrh.
Letecký pohled na výstaviště (PVV 1939)

V roce 1920 byly založeny z iniciativy Václava Boháče Pražské vzorkové veletrhy, jejichž pořadatelé si kladli za cíl organizovat výstavní a veletržní činnost a propagovat československé výrobky. První veletrh se konal v září 1920. Další se pak konaly každoročně na jaře a na podzim až do roku 1941 a dále v letech 1946 až 1951. Veletrhy přitahovaly nejen obchodníky z celého světa, ale i statisíce návštěvníků z Prahy a z celé republiky. Sloužily především k uzavírání obchodních kontaktů a v jejich rámci se konaly i menší, specializované výstavy jednotlivých druhů zboží.

Hospodářské výstavy[editovat | editovat zdroj]

Na Výstavišti každoročně v květnu pořádala hospodářské výstavy Ústřední hospodářská společnost. Výstavy byly největším trhem hospodářských strojů, nejlepším domácím skotem na trhu a hodpodářského zvířectva. Po roku 1945 již Hospodářské výstavy nebyly obnoveny.

Motosalony[editovat | editovat zdroj]

I. mezinárodní výstava automobilů, motocyklů a kol proběhla ve dvoraně Průmyslového paláce ve dnech 23. až 25. dubna 1905. Kromě domácích výrobců motocyklů Laurin & Klement, Josef Walter a dalších zde byli k vidění automobily značky Benz, Clément-Bayard, Mercedes a Spitz. V průběhu dalších let byly přítomny automobilky Fiat, Delahaye a okruh vystavovatelů se dále rozšiřoval. První poválečný autosalon se konal v roce 1947, pak byla tradice přerušena na třiačtyřicet let – až do roku 1991.

Autopošta na Výstavišti[editovat | editovat zdroj]

V roce 1937 uvedla Československá pošta do provozu nové zařízení – autopošty. V sobotu 16. října 1937 byl na Výstavišti představen první vůz autopošty značky Škoda. A protože se osvědčil, objednala pošta i druhý a ten byl dán do užívání v květnu 1938 při Hospodářské výstavě.

Letecké výstavy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1920 se v Průmyslovém paláci uskutečnila I. mezinárodní letecká výstava pod patronátem prezidenta T. G. Masaryka, který zaštítil i výstavy následující. Celkem bylo k vidění 16 letadel. Na následující výstavě vystavovaly i zahraniční firmy, které předvedly 40 letadel, motory a příslušenství. V roce 1927 se konala již IV. mezinárodní letecká výstava, tradici ale poté přerušila hospodářská krize a po druhé světové válce se již letecké výstavy nepodařilo obnovit.

Mezinárodní výstava hasičsko-samaritánská 1928[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní výstava hasičstva, bezpečnosti a samaritánství proběhla na Výstavišti ve dnech 29. června až 8. července 1928 v rámci sjezdu Slovanského hasičstva. Výstavu navštívil i tehdejší prezident T. G. Masaryk. Jednotlivých cvičení se zúčastnilo i 2000 hasičů.

Slovanská zemědělská výstava[editovat | editovat zdroj]

Výstava proběhla ve dnech 2. května až 10. července 1948 a zapadala do rámce oslav 100. výročí revolučního roku 1848 a zrušení poddanství. Lišila se od Hospodářských výstav tím, že jejím hlavním úkolem byla propagace nového lidově-demokratického zemědělství a družstevnictví. Jednotný architektonický ráz vtiskl výstavě architekt. Jiří Kroha, který ale bohužel nechal zbourat historickou výstavní bránu Antonína Wiehla z roku 1891.

Bruselský pavilon[editovat | editovat zdroj]

Na dnešní Výstaviště byl přenesen pavilon Československa pro světovou výstavu v Bruselu (bez restaurace umístěné na Letnou), dnes z něj zbyly jen základy. V roce 1958 jej navrhli architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný jako ocelovou stavbu s hliníkovým pláštěm. Získal na výstavě zlatou medaili a proto byl uchován a přemístěn na Výstaviště, do tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Bruselský pavilon sloužil různým výstavám až do roku 1991, kdy vyhořel. Tato stavba již nebyla nikdy obnovena.

Požáry[editovat | editovat zdroj]

  • 25. října 1991 na výstavišti zcela shořel Bruselský pavilon, jeho příčinou zde patrně byla nedbalost při používání elektrického spotřebiče.
  • 12. listopadu 2005 také v areálu výstaviště shořelo dřevěné kruhové Divadlo Globe, šlo o repliku starého alžbětinského divadla Globe, postavenou roku 1999, oheň ji zcela zničil.
  • 16. října 2008 zachvátil levé křídlo hlavního Průmyslového paláce velký požár, který jeho levé křídlo úplně zničil.[4] Podle následných šetření oheň vznikl na základě nesprávné manipulace s elektrickým vařičem během jedné ze zdejších výstav.

Návrh na přejmenování[editovat | editovat zdroj]

Pavel Sehnal, předseda Občanské demokratické aliance (ODA) a majitel skupiny SPGroup (která vlastní mimo jiné výstaviště v Letňanech, pojišťovnu Slavia a akvapark v Čestlicích) v srpnu 2018 navrhl, aby byl areál přejmenován na Park Miloše Formana po režisérovi, který zemřel v dubnu 2018. Součástí návrhu jsou i záměry na změnu zaměření areálu, který by se měl stát kulturním a relaxačním místem a vznikly by zde například pavilony pro letní filmový a divadelní festival, tedy Pavilon Miloše Formana nebo letní scéna pro filmový a divadelní festival. Potomci Miloše Formana, dvojčata Petr a Matěj, podle Sehnala tuto myšlenku podporovali. Část území by podle něj měla i nadále sloužit pro zábavní atrakce.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výstaviště Praha Holešovice [online]. Newbalkan.com [cit. 2008-10-16]. Dostupné online. 
  2. http://beta.parlamentnilisty.cz/kraje/praha/Incheba-na-Vystavisti-skonci-v-roce-2016-168266
  3. Czechbus 2014: Rekapitulace nejen pohledem BUSportálu, BUSportál.cz, 4. 2. 2015, Dagmar Braunová
  4. http://zpravy.idnes.cz/pozar-prumysloveho-palace-na-vystavisti-f10-/domaci.aspx?klic=64069
  5. Přejmenujte Výstaviště Praha na Park Miloše Formana, vyzval šéf ODA, Lidovky.cz, 30. 8. 2018

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]