Kongresové centrum Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kongresové centrum Praha
(původně Palác kultury)
Základní informace
SlohNeofunkcionalismus
ArchitektiJaroslav Mayer a Antonín Vaněk
Výstavba19761981 (jako Palác kultury)
Přestavba19982000
MateriályZdivo, sklo, beton
Současný majitelKongresové centrum Praha
Poloha
Adresa5. května 1640/65, 5. května 1640/65
Praha 4, Nusle
140 00 Praha 4, ČeskoČesko Česko
Ulice5. května
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky53823/1-2052 (PkMISSezObrWD)
Webwww.praguecc.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kongresové centrum Praha (zkratka KCP; původně Palác kultury, v dobové zkratce nazývaný „Pakul“, lidmi přezdívaný „Lidojem“[1] a „Moby Dick[2] nebo „briketa“[3]) je rozsáhlá neofunkcionalistická[4] budova v Praze 4-Nuslích. Nachází se na adrese 5. května 1640/65, poblíž stanice linky metra C Vyšehrad.

I díky kongresovému centru se Praha stala v roce 2017 osmou nejpopulárnější konferenční destinací světa dle asociace International Congress and Convention Association.[5]

Poloha a popis[editovat | editovat zdroj]

Interiér KCP v roce 2012

Budova se nachází na hraně Nuselského údolí a Pankrácké pláně mezi Nuselským mostem a Pankráckým náměstím u zmíněné stanice metra C Vyšehrad. Tato poloha umožňuje velkolepý výhled na část Nuselského údolí a panorama Prahy.

Jedná se o největší kongresové centrum v Česku.[6] K budově přiléhá také hotel Holiday Inn, Business Centrum Vyšehrad. Hlavním majitelem je v současnosti Česká republika s podílem 55 % a dále Hlavní město Praha s podílem 45 %.[7]

Podlahová plocha objektu má rozlohu 35 000 m2[8]

K dispozici je až 70 různě velkých sálů s kapacitou celkem 9300 osob; největší z nich, Kongresový sál (též Velký sál), pojme 2 764 lidí. Malý sál má kapacitu 440 osob. Dále zde byla postavena restaurace s kapacitou 1700 osob, pro jednání předsednický salonek (dnes Jednací sál II), který je dochován v původní podobě a dále prezidentský salonek (Jednací sál I).

Akustika Kongresového sálu patří podle odborníků k nejlepším na světě (13. v pořadí).[9] Běžně se zde konají koncerty, plesy, zasedání a další kulturní události. Velké varhany v Kongresovém sále byly v letech 19891999 využívány pro pořádání pravidelných dopoledních nedělních varhanních matiné.

Na střeše kongresového centra je umístěna solární elektrárna s rozlohou 7000 m2.[10] Pokryje svým výkonem 10 % spotřeby elektrické energie kongresového centra.[11]

Umělecká díla[editovat | editovat zdroj]

Detail osvětlovacího tělesa.

Uvnitř objektu se nachází řada uměleckých děl ať už malířů, sklářů nebo jiných umělců.[12][3] Celkem jich jsou zhruba dvě stovky.[4]

Je zde např. skleněná plastika Strom a další od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové,[3] stejní autoři, kteří připravili skleněný plášť budovy Nové scény Národního divadla. Umělecky pojaté jsou i lustry, např. Slunce od Vladimíra Procházky apod. Nachází se zde také reliéf Mírová slavnost od Kláry Patakiové.

Dále se zde nachází ručně tkané gobelíny, tapiserie stěny jsou obložené dekorativními kameny[8] apod. Jsou zde i pro svoji dobu typické mozaiky z keramických dlaždic. Nápadná jsou rovněž pásová okna a kouřová barva skel.[8]

Pro palác byl připraven rovněž i designový nábytek.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Typická prosklená fasáda budovy

Budova v době Československa[editovat | editovat zdroj]

Již Územní plán Prahy z roku 1971 předpokládal, že na jižní hraně Pankrácké pláně vznikne při Severojižní magistrále centrum služeb. K tomu lokalitu předurčovalo vynikající dopravní spojení (dálnice, metro a případné zaústění dalších komunikací ZÁKOSu, např. druhého vyšehradského tunelu.

Projektová příprava budovy byla vypracována ve Vojenském projektovém útvaru na Praze 6, za vedení inženýra architekta Vladimíra Conka CSc.[zdroj?] Výběr projektu byl nesnadný. V prvním kole soutěže, která byla vypsána již v roce 1972, návrh VPÚ vybrán nebyl[1] a výběrová komise dala přednost projektu, který vypracoval Projektový ústav hlavního města Prahy.[1] V dalších kolech byl projekt VPÚ přepracováván, nakonec odstoupil předseda výběrové komise. Návrh VPÚ byl nakonec odmítnut s odůvodněním, že je z hmotového hlediska příliš masivní, ačkoliv bylo poznamenáno, že vhodným způsobem dotváří panorama města. Další z komplikací soutěže byla původně zamýšlená cena ve výši 1,2 miliardy Kčs, kterou nedokázal nikdo z přihlášených dodržet a vybraný projekt nakonec byl uskutečněna za sumu dvojnásobnou.

Realizovaný návrh vznikl s výzaným přihlédnutím (dle kritiků se jedná o prostou kopii) kongresového centra v Hamburku.[1] Jeho architekty byli Jaroslav Mayer a Antonín Vaněk.

Československá vláda rozhodla o výstavbě objektu dle předloženého projektu v únoru roku 1975.[1]

Výstavba budovy byla zahájena v roce 1976 na místě hřiště Nuselského SK a dokončena roku 1981. Nosné ocelové konstrukce budovy byly vyrobeny v letech 1975 až 1979 v provoze MOSTÁRNA, v tehdejším státním podniku Vítkovické železárny Klementa Gottwalda v Ostravě. Panely pro výstavbu dodávala Prefa Přeštice, která se nachází nedaleko Plzně Po několika změnách byl v závěrečné fázi pověřen vedením výstavby doc. ing. Josef Šnejdar, CSc., který za její včasné dokončení obdržel Řád práce. V závěru roku 1980 byl uskutečněn zkušební provoz sjezdového paláce.

Při zahájení stavby bylo o budově referováno jako o Sjezdovém paláci, neboť byla určena též pro konání stranických sjezdů, které KSČ do té doby pořádala v přejmenovaném Průmyslovém paláci v tehdejším Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (nyní Výstaviště Praha).

V souvislosti s výstavbou Paláce kultury bylo rozhodnuto u Národního divadla přepracovat původní projekt Nové scény tak, aby z něj byl odstraněn velký společenský sál, neboť se předpokládalo, že akce tohoto charakteru se budou moci konat právě v novém sjezdovém paláci. Vzhledem k povinnosti tehdejších projektantů investovat určité procento z celkové ceny na umělecká díla byl pořízen pro objekt jejich nemalý počet.[4]

Teprve od počátku roku 1981 byla budova známa pod názvem Palác kultury. Budova přiléhala k veřejnému prostranství s brutalistní dekorativní zdí u stanice metra Vyšehrad, prostranství bylo v souvislosti s výstavbou paláce přestavěno a doplněno o nová umělecká díla.

Ke slavnostnímu otevření došlo 2. dubna za účasti prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. Budova nikdy nebyla příliš oblíbena veřejností.[6][1] Náklady na výstavbu dosahovaly ve své době 2,5 miliardy Kčs.[13][12] Tehdejší komunistický režim se o ní nicméně vyjadřoval v superlativech.[1] Byla přirovnávána i svým umístěním k pražskému hradu a bývalý předseda pražské organiazce KSČ při slavnostním oevření tvrdil, že se jedná o objekt, jichž je „málo ve světě i v Evropě“.[1]

Prohlédnout si nově dokončenou budovu v rámci dne otevřených dveří si nechalo okolo sta tisíc Pražanů.[1]

V roce 1981 byla odhalena před Palácem kultury směrem k centru na kamenném podstavci bronzová socha s názvem „Radostný den“ od sochaře Jana Hány (19271994). Šlo o sochu matky s dcerou, které se s květy v rukou radují ze života. Po sametové revoluci byla tato socha odstraněna, přestože neměla žádný politický podtext a dodnes zde po ní zbyl jen podstavec.

V roce 1987 se zde uskutečnil festival rockových kapel s názvem Rockfest.[3]

K paláci byl později přibudován jako ubytovací zařízení hotel Forum (později Corinthia Tower).

V prosinci 1989 zde proběhla jednání o složení první polistopadové vlády Československa.

Památková ochrana[editovat | editovat zdroj]

Palác, který byl dokončen roku 1981, byl na základě rozhodnutí odboru kultury NVP z 31. května 1982 čj. kult/5-1420/81 byl vzápětí zapsán jako kulturní památka. Památková ochrana byla zrušena k 6. květnu 1991. Ústřední seznam kulturních památek v rozhraní MonumNet i v Památkovém katalogu uvádějí na základě dobového tendenčního výkladu předchozího památkového zákona (podle nějž zápis do rejstříku status kulturní památky neustanovuje, ale pouze potvrzuje) počátek památkové ochrany k 3. květnu 1958, tedy z doby již před počátkem výstavby.

Změna využití v nové době[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický pohled z Pražského hradu, kde je Kongresové centrum vidět ve střední pravé části snímku. V popředí Rašínovo nábřežíTančícím domem, uprostřed Emauzský klášter a zcela vzadu silueta Kunratického lesa, vlevo je vidět hotel Corinthia Hotel Prague a část Nuselského mostu

Přestože objekt byl vybudován pro pořádání sjezdů KSČ v moderním prostředí a za přítomnosti co největšího počtu svých zástupců, s politickými změnami ztratil svůj význam. Nové politické strany z důvodu spjatosti budovy s předchozím režimem odmítaly objekt využívat pro vlastní kongresy a sjezdy.[zdroj?] Vyvstala tak otázka, co s tak velkou budovou a jak ji využít.[1] Objevovaly se názory, že by palác měl být zbourán.[12] Jako možné se stalo pořádání celosvětově významných akcí. Palác byl jako subjekt nicméně dlouhodobě v červených číslech.

Budova byla v roce 1995 přejmenována na Kongresové centrum. V letech 19982000 proběhla generální rekonstrukce a dostavba. Její cena dosahovala tří milionů korun.[1] Konala se také kvůli chystanému 55. zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, které se uskutečnílo v září 2000.[7]

V roce 2014 odkoupil český stát 55 % KCP, čímž se stal většinovým vlastníkem, zbavil tím také budovu dluhu více než 2 miliard Kč z rekonstrukce z let 19982000.[7] Předtím vlastnila KCP pouze Praha, která také mezi roky kvůli rekonstrukci a odstranění vnitřního dluhu navýšila základní jmění firmy o 800 milionů korun.

Pořádaly se zde také prezidentské debaty před prezidentskými volbami v roce 2018.

Rekonstrukce a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

V letech 20162017 proběhla rekonstrukce tentokrát interiérů budovy.[7] Byly např. také položeny nové koberce, postaveny nové záchody a kongresové centrum získalo novou vizuální identitu. V témže roce se stalo osmým světově nejoblíbenějším centrem svého typu na světě.[12] V souvislosti s chystanými přestavbami se začaly objevovat hlasy, vyzývající k ochraně původního vyznění stavby, a to jak zvenku, tak i zevnitř.[14]

V prosinci 2016 vypsalo Kongresové centrum Praha architektonickou soutěž na dostavbu a rozšíření výstavní ploch,[7] rekonstrukci přilehlého Pankráckého náměstí. Důvodem byla skutečnost, že pro pořádání těch největších akcí světového významu kapacita i tak velkého objektu v řadě směrů nedostačuje.[15] Výsledky byly představeny na podzim 2017, soutěž vyhrál španělský architektonický ateliér OCA, celkem bylo k dispozici 76 návrhů. Kongresové centrum získá menší konferenční i výstavní prostory, mělo se rekonstruovat také prostranství jižně od KCP. Snížit se měla také značná energetická náročnost budovy a vyměnit se měla celá řada zastaralých technologií z doby, kdy byl objekt postaven.[15] Dostavba se předpokládala v ceně 300 až 600 milionů korun, k zahájení výstavby mělo podle původního plánu dojít kolem roku 2020.[16]

V roce 2023 byla výstavba nové multifunkční haly při budově Kongresového centra připravená a zbývala jen dohoda mezi hlavním městem Prahou a Ministerstvem financí České republiky.[17] Diskutována byla rovněž i směna majetkových podílů mezi oběma subjekty.[13]

Významné události[editovat | editovat zdroj]

Summit NATO se v roce 2002 konal v KCP

Lokalita pro nátáčení filmů[editovat | editovat zdroj]

Kromě využití pro kongresové akce místní prostory využívají také ať už domácí, či zahraniční filmové štáby. Natáčely se zde např. záběry, které se měly odehrávat v letištní hale, neboť některé části paláce s takovým objektem mají jistou podobnost.[20] Oblíbené je využití jednacích sálů pro scény, kde se dělají politická nebo vojenská rozhodnutí v akčních a dramatických filmech. Byly využit např. v seriálu Whiskey Cavalier,

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k Palác kultury je už 30 let nemilovanou dominantou Prahy. archiweb.cz [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  2. HAVEL, Ivan M. Dopisy od Olgy. Praha: Knihovna Václava Havla, 2010. ISBN 978-80-903518-4-4. Kapitola 64, s. 234. Dopis ze 16. května 1982. 
  3. a b c d Říkalo se mu lidojem nebo briketa. Dochované interiéry nenáviděného domu skrývají umělecké unikáty. Ctidoma [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  4. a b c Obama, Schwarzenegger i vyděšená uklízečka: Kongresové centrum Praha překvapí každého návštěvníka. blesk.cz [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  5. Praha je osmou nejpopulárnější kongresovou destinací světa. TTG.cz [online]. 2018-05 [cit. 2018-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-14. 
  6. a b Kongresové centrum připravuje soutěž na dostavbu své budovy [online]. archiweb.cz, ČTK, 2016-11-22 [cit. 2017-02-01]. Dostupné online. 
  7. a b c d e Kongresové centrum Praha vypsalo soutěž na dostavbu budovy [online]. archiweb.cz, ČTK, 2016-12-14 [cit. 2017-02-01]. Dostupné online. 
  8. a b c Kolos v centru Prahy. Vláda si nadělila jednu budovu za částku, která by stačila na výstavbu celého sídliště. Reflex [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  9. Lidové noviny. 6. září 2001. 
  10. KOLLEROVÁ, Petra. Z nadhledu: Největší solární elektrárna v centru Prahy. ČEZ [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. 
  11. Největší fotovoltaická elektrárna v centru Prahy zahájila provoz. hybrid.cz [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  12. a b c d Palác socialismu. Kongresové centrum v Praze skrývá několik pokladů, přesto budovu chtěli někteří zbořit. Ctidoma [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  13. a b Směna století: Stát vymění s magistrátem svůj podíl v Kongresáku, ve hře je Centrum Nová Palmovka. Blesk [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  14. Zachovejte interiéry Kongresového centra, neodehrávaly se tam jen sjezdy KSČ, vyzývá sdružení. aktualne.cz [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  15. a b Místo demolice čeká Kongresové centrum proměna za miliardu. Bývalý Palác kultury se rozroste. aktualne.cz [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  16. Pakul dostaví za stamiliony Španělé, začít se má stavět za tři roky. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-09-12 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online. 
  17. MAŠEK, Adam. Chybí už jen dohoda státu s Prahou. Výstavba nové multifunkční haly „Pakulu“ za více než miliardu může začít. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  18. Na zasedání MMF do Prahy asi přijede až 20 tisíc kritiků [online]. 2000 [cit. 2017-02-01]. Dostupné online. 
  19. Kongresové centrum Praha bude hostit neformální zasedání Rady EU během českého předsednictví EU v roce 2022. Prague Convention [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  20. Kongresák slaví čtyřicet let, je plný nečekaných skvostů. Metro.cz [online]. [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]