Kongresové centrum Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kongresové centrum Praha
Prague Congress Centre (1).JPG
Základní informace
Sloh Neofunkcionalismus
Výstavba 19761981 (jako Palác Kultury)
Přestavba 19982000
Materiály Zdivo, sklo, beton
Současný majitel
  • Český stát (55 %)
  • Praha (45 %)
Poloha
Adresa 5. května 1640/65
Praha 4, Nusle
140 00 Praha 4, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kongresové centrum Praha
Red pog.svg
Kongresové centrum Praha
Další informace
Kód památky 53823/1-2052 (PkMnMISSezObr)
Web www.kcp.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kongresové centrum Praha (zkratka KCP) původně Palác kultury (v dobové zkratce nazývaný Pakul, či Lidojem),[1] je rozsáhlá neofunkcionalistická budova v Praze 4Nuslích. Nachází se na adrese ulice 5. května 1640/65 v Praze 4Nuslích.

Poloha a popis[editovat | editovat zdroj]

Interiér KCP v roce 2012

Nachází se na hraně Nuselského údolí a Pankrácké pláně mezi Nuselským mostem a Pankráckým náměstímstanice metra C Vyšehrad. Tato poloha umožňuje velkolepý výhled od KC na část Nuselského údolí a panorama Prahy.

Jedná se o největší kongresové centrum v Česku.[2] K budově přiléhá také hotel Holiday Inn, Business Centrum Vyšehrad. Hlavním majitelem je v současnosti Český stát s podílem 55 % a dále Hlavní město Praha s podílem 45 %.[3]

K dispozici je až 70 různě velkých sálů s kapacitou celkem 9300 osob; největší z nich, Kongresový sál, pojme 2 764 lidí. Akustika Kongresového sálu patří podle odborníků k nejlepším na světě (13. v pořadí).[4] Běžně se zde konají koncerty, plesy, zasedání a další kulturní události.[5] K jeho přednostem patří mj. jedinečný výhled přes Vltavu na panoráma Pražského hradu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Typická prosklená fasáda budovy

Budova v době Československa[editovat | editovat zdroj]

Projektová příprava budovy byla vypracována ve Vojenském projektovém útvaru v Praze 6, za vedení inženýra architekta Vladimíra Conka CSc.[zdroj?] Výstavba budovy byla zahájena v roce 1976 na místě hřiště Nuselského SK a dokončena roku 1981. Po několika změnách byl v závěrečné fázi pověřen vedením výstavby doc. ing. Josef Šnejdar, CSc., který za její včasné dokončení obdržel Řád práce. Při zahájení stavby bylo o budově referováno jako o Sjezdovém paláci, neboť byla určena též pro konání stranických sjezdů, které KSČ do té doby pořádala v přejmenovaném Průmyslovém paláci na pražském holešovickém Výstavišti. Teprve od počátku roku 1981 byla budova známa pod názvem Palác kultury. Ke slavnostnímu otevření došlo 2. dubna za účasti prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. Budova nikdy nebyla příliš oblíbena veřejností.[2]

V roce 1981 byla odhalena před Palácem kultury směrem k centru na kamenném podstavci bronzová socha s názvem „Radostný den“ od sochaře Jana Hány (1927-1994). Šlo o sochu matky s dcerou, které se s květy v rukou radují ze života. Po sametové revoluci byla tato socha odstraněna, přestože neměla žádný politický podtext a dodnes zde po ní zbyl jen podstavec.

V prosinci 1989 zde proběhla jednání o složení první polistopadové vlády Československa.

1993–současnost[editovat | editovat zdroj]

Budova byla v roce 1995 přejmenována na Kongresové centrum. V letech 19982000 proběhla generální rekonstrukce a dostavba, také kvůli 55. zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v září 2000.[3]

V roce 2014 odkoupil český stát 55 % KCP, čímž se stal většinovým vlastníkem, zbavil tím také budovu dluhu více než 2 miliard Kč z rekonstrukce 1998 až 2000.[3] Předtím vlastnila KCP pouze Praha, která také mezi roky kvůli rekonstrukci a odstranění vnitřního dluhu navýšila základní jmění firmy o 800 milionů korun.

V prosinci 2016 vypsalo Kongresové centrum Praha architektonickou soutěž na dostavbu a rozšíření výstavní ploch,[3] rekonstrukci přilehlého Pankrácké náměstí, výsledky budou známy v polovině roku 2017. KCP má pro tuto činnost vyhrazenou přibližně 1 miliardu Kč, oprava by měla vyjít na 250 až 300 milionů Kč. Od roku 2016 také probíhá rekonstrukce interiérů budovy, která potrvá až do konce roku 2017.[3]

Památková ochrana[editovat | editovat zdroj]

Palác byl dokončen roku 1981 a na základě rozhodnutí odboru kultury NVP z 31. 5. 1982 čj. kult/5-1420/81 byl vzápětí zapsán jako kulturní památka. Památková ochrana byla zrušena k 6. květnu 1991. Ústřední seznam kulturních památek v rozhraní MonumNet i v Památkovém katalogu uvádějí na základě svérazného výkladu předchozího památkového zákona (podle nějž zápis do rejstříku status kulturní památky neustanovuje, ale pouze potvrzuje) počátek památkové ochrany k 3. květnu 1958, tedy již před počátkem výstavby.

Významné události[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický pohled z Pražského hradu, kde je Kongresové centrum vidět ve střední pravé části snímku. V popředí Rašínovo nábřežíTančícím domem, uprostřed Emauzský klášter a zcela vzadu silueta Kunratického lesa, vlevo je vidět hotel Corinthia Hotel Prague

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HAVEL, Ivan M.. Dopisy od Olgy. Praha : Knihovna Václava Havla, 2010. ISBN 978-80-903518-4-4. Kapitola 64, s. 234. Dopis ze 16. května 1982. 
  2. a b Kongresové centrum připravuje soutěž na dostavbu své budovy [online]. archiweb.cz, ČTK, 2016-11-22, [cit. 2017-02-01]. Dostupné online.  
  3. a b c d e Kongresové centrum Praha vypsalo soutěž na dostavbu budovy [online]. archiweb.cz, ČTK, 2016-12-14, [cit. 2017-02-01]. Dostupné online.  
  4. Lidové noviny. 6. září 2001.  
  5. Palác kultury je už 30 let nemilovanou dominantou Prahy [online]. 2011-03, [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.  
  6. Na zasedání MMF do Prahy asi přijede až 20 tisíc kritiků [online]. 2000, [cit. 2017-02-01]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]