Přeskočit na obsah

Praha 4

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O obvodu Praha 4 tvořeném katastrálními územími Košíře, Motol, Jinonice a částí Smíchova v letech 1949–1960 pojednává článek Praha 4 (1949–1960).
Praha 4
Letecký pohled na Nusle, Krč a Braník (severní část Prahy 4)
Letecký pohled na Nusle, Krč a Braník (severní část Prahy 4)
Znak městské části Praha 4Vlajka městské části Praha 4
znakvlajka
Lokalita
Statusměstská část
Správní obvodPraha 4
ObvodPraha 4
Statutární městoPraha
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°3′44″ s. š., 14°26′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel131 793 (2011)[1]
Rozloha24,22 km²
PSČ14x xx
Počet domů9 584 (2021)[2]
Počet částí obce5 + 4 díly
Počet k. ú.5 + 4 části k. ú.
Počet ZSJ83
Kontakt
Adresa úřadu MČÚřad MČ Praha 4
Antala Staška 2059/80b
Praha 4 – Krč
140 46
posta@praha4.cz
StarostaIng.Ondřej Kubín, MBA (ODS)
Oficiální web: www.praha4.cz
Praha 4 na mapě
Praha 4
Praha 4
Další údaje
Kód MČ500119
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praha 4 označuje jednotku několika způsobů členění hlavního města Prahy, které mají pokaždé jiné územní vymezení.

Městská část Praha 4 představuje jednotku místní samosprávy statutárního města Prahy, kterou spravuje zastupitelstvo městské části (dalšími orgány jsou potom rada městské části, starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části). Prahu 4 v tomto rozsahu tvoří celá katastrální území Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotka a Podolí a části katastrálních území Nusle, Michle, Záběhlice a Vinohrady.

Správní obvod Praha 4 vytváří Statut hlavního města Prahy a svěřuje městské části Praha 4 (jednotce místní samosprávy) výkon státní správy v přenesené působnosti nad rozsah stanovený krajským zřízením pro sousední městskou část Praha-Kunratice, tvořenou katastrálním územím Kunratice.

Obvod Praha 4 je územní jednotka členění Prahy pro výkon státní správy, mimo hranici hlavního města představuje obdobnou jednotku okres. Tvoří jej městské části Praha 4, Praha 11 (k. ú. Chodov a Háje), Praha 12 (k. ú. Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná), Praha-Kunratice, Praha-Libuš (k. ú. Libuš a Písnice), Praha-Šeberov a Praha-Újezd.

Městská část Praha 4

[editovat | editovat zdroj]

Popis

[editovat | editovat zdroj]
Městská část Prahy 4 a její katastrální území

Praha se člení na celkem 57 městských částí. Městské části poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zvláštní zákon a obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy. Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.

Městská část zahrnuje celá katastrální území Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotka a Podolí. Spadá sem větší část Nuslí (kromě Nuselského údolí, tj. části Na Bělce, Lumírových sadů, Ostrčilova náměstí, ulic Sekaninova, Oldřichova, Zábojova, Lumírova, Spytihněvova a Jaromírova) a Michle (kromě Bohdalce a Slatin). Dále k Praze 4 patří menší část Záběhlic, tj. Spořilov včetně sídliště Spořilov I a Spořilov II, a nepatrná část Vinohrad, tj. části ulic Bělehradská a Závišova v trojúhelníku železničních tratí "Pod Nuselskými Schody".

Symboly

[editovat | editovat zdroj]

Městská část Praha 4 zpočátku používala historický znak Nuslí (v heraldicky levé půli znak Prahy, v modrobílé heraldicky pravé vinný keř na zeleném kopci a nad ním červený štít s českým lvem s korunou), jež byly jako jediná obec na území dnešní městské části před vznikem Velké Prahy v roce 1922 povýšeny na město (roku 1898). S rostoucím zájmem o obecní heraldiku rozhodla rada 21. října 1997 o výběrovém řízení na nový znak. Vítězný návrh vypracoval Marek Králík a heraldicky upravil Jan Dvořák. Znak tvoří čtvrcený štít, jehož první pole je modré, druhé a třetí stříbrné (bílé) a čtvrté zelené. Uprostřed je štítek s malým znakem hl. m. Prahy. Znak zdobí stříbrná (bílá) tzv. zděná koruna, typický prvek městských znaků. Vlajkou městské části zůstal historický prapor Nuslí s modrým, zeleným a bílým pruhem; ten obsahuje od roku 1927 i znak hlavního města Prahy (jako sedmý zprava). Symboly schválila Poslanecká sněmovna 27. dubna 1999 (č. rozhodnutí 15)[3], osvědčení předal v květnu 1999 starostce Studenovské její předseda Václav Klaus. Prapor slavnostně předal v září tehdejší poslanec a zároveň člen zastupitelstva Augustin Bubník.[4]

Kultura

[editovat | editovat zdroj]

Architektura a veřejný prostor

[editovat | editovat zdroj]

Divadla

[editovat | editovat zdroj]

Knihovny

[editovat | editovat zdroj]

Na území Prahy 4 má Městská knihovna v Praze 6 poboček:

  1. Jezerka (Nuselská 603/94, bývalá Občanská záložna v Michli)
  2. Krč (Štúrova 1282/12, v Modrém pavilonu)
  3. Novodvorská (Novodvorská 1013/151, v Kulturním centru Novodvorská)
  4. Pankrác (Na Veselí 542/5)
  5. Spořilov (Postupická 2932/7)
  6. Vikova (Vikova 1223/4)

Na Praze 4 nepůsobí žádná jiná veřejná knihovna, ale některé z institucí sídlících na tamním území provozují vlastní knihovny, jako Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy (Pacovská 350/4).[5]

Majetek

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1990–2007 patřil této městské části zámek v Protivíně.[6]

Správa

[editovat | editovat zdroj]
Úřad městské části Praha 4, v pozadí poliklinika Budějovická

Vedení městské části sídlí tradičně v secesní Nuselské radnici (Táborská 500/30). V létě 2011 se většina oddělení úřadu MČ, jejichž kanceláře byly v provizorních prostorách nebo různě rozptýlené, přestěhovala do přestavěné budovy polikliniky u metra Budějovická (Antala Staška 2059/80b), navzdory odporu opozice pronajaté na 35 let.[7] Radnice od roku 1995 vydává měsíční zpravodaj (11x ročně) nazvaný Tučňák[8] (bez ISSN, registrace MK ČR E 12556 z března 1999).[9]

Jako největší městská část v ČR má Praha 45 zastupitelů (což příslušně zvyšuje údaje o počtech hlasů ve volbách níže).

Městská část v letech 2008 a 2009 založila tři společnosti k zajišťování služeb obyvatelům. V dubnu 2008 první vzniknuvší společnost 4-Volnočasová, o.p.s. měla podporovat kulturní, společenské a sportovní vyžití. Dlouhodobě ovšem vykazovala ztráty, a tak byla v dubnu 2016 zrušena s likvidací.[10] Druhá společnost 4-Majetková, a.s., která je vedena v obchodním rejstříku od října 2008 a jejímž jediným akcionářem je právě městská část Praha 4,[11] spravuje nemovitý obecní (včetně Biotopu Lhotka nebo ubytovny na Novodvorské) i komerční majetek (především SVJ).[12] Nejmladší společností je od března 2009 4-Energetická, a.s., působící jako zprostředkovatel dodávek tepelné energie a teplé vody.[13] Firma je nicméně terčem kritiky, že zneužívá svého monopolního postavení a odběr tepla svým odběratelům předražuje.[14] Zastupitelstvo se již několikrát pokusilo společnost prodat, vždy neúspěšně.[15]

Starostové

[editovat | editovat zdroj]
  1. Zdeněk Klausner (ODS) 1990–1994, 1994–1998
  2. Miroslava Studenovská (ODS) 1998–2000, odvolána
  3. Zdeněk Hovorka (ODS) 2001–2002, 2002–2005, odstoupil
  4. Bohumil Koukal (ODS) 2005–2006
  5. Pavel Horálek (ODS) 2006–2010, 2010–2012, odvolán
  6. Pavel Caldr (do 2013 ODS, od 2013 Pro Prahu) 2012–2014
  7. Petr Štěpánek (Zelení) 2014–2018, 2018–2019, odvolán
  8. Irena Michalcová (ANO 2011) 2019–2022
  9. Ondřej Kubín (ODS) 2022–

Volby 1994

[editovat | editovat zdroj]
Volby 1994 – účast 53,64 % ze 129 711 voličů[16]
Volební strana počet hlasů hlasy v % počet zastupitelů zastupitelé v %
Občanská demokratická strana 187575 43,88 23 51,11
Občanská demokratická aliance 63334 14,82 8 17,78
Česká strana sociálně demokratická 44907 10,50 7 15,56
Komunistická strana Čech a Moravy 40677 9,52 6 13,33
Demokratická unie 24128 5,64 1 2,22

Volby 1998

[editovat | editovat zdroj]
Volby 1998 – účast 39,05 % ze 123 797 voličů[17]
Volební strana hlasů % zastupitelů v %
Občanská demokratická strana 93835 39,92 21 46,7
Unie pro Prahu 4 (KDU-ČSL, Unie svobody) 56557 24,06 10 22,2
Česká strana sociálně demokratická 43544 18,53 9 20,0
Komunistická strana Čech a Moravy 20139 8,57 5 11,1
Koalice ODA, DEU 12527 5,33 – –

Pro volby v listopadu 1998 rozdělilo Prahu 4 předchozí zastupitelstvo do dokonce 9 obvodů po 5 křeslech. Vítězná ODS uzavřela koalici s Unií pro Prahu 4 (KDU-ČSL, US) a starostkou se stala Miroslava Studenovská. Rozpor ve vedení radnice rozpoutala demise místostarosty Ondřeje Turka (US) v srpnu 2000, kterou chtěl ukázat na údajnou korupci svých kolegů.[18] Krize se vystupňovala v prosinci 2000, kdy zastupitelstvo 25 hlasy odvolalo starostku. Jako jeden z hlavních důvodů byla uváděna zahraniční cesta Studenovské do Spojených států, kterou měla platit společnost hodlající stavět na pankrácké pláni.[19] Po odchodu většiny Unie z koalice drželi radu tři její bývalí členové.[20] Vedením radnice byl pověřen Zdeněk Hovorka z ODS, kterého až v květnu 2001 zastupitelstvo zvolilo starostou s přispěním hlasů KSČM a za neúčasti opozice.[21]

Volby 2002

[editovat | editovat zdroj]
Volby 2002 – účast 34,83% ze 114 696 voličů[22]
Volební strana hlasů v % zastupitelů v %
Občanská demokratická strana 135255 41,16 20 44,44
Unie pro Prahu 4 (KDU-ČSL, US) 68233 20,77 9 20,00
Česká strana sociálně demokratická 61629 18,76 8 17,78
Komunistická strana Čech a Moravy 36777 11,19 5 11,11
Moderní město (SNK, SZ, SOS) 24029 7,31 3 6,67

Volby v roce 2002 potvrdily starostou Zdeňka Hovorku z ODS, která utvořila koalici s ČSSD podobně jako na magistrátu. Hovorka byl ale v červnu 2005 donucen rezignovat poté, co nebyl schopen vysvětlit, kde vzal peníze na luxusní byt v Podolí za 8 milionů korun.[23][24] Novým starostou byl zvolen Bohumil Koukal (ODS) 36 hlasy včetně Unie a KSČM.[25]

Volby 2006

[editovat | editovat zdroj]
Volby 2006 – účast 42,08 % ze 108 240 voličů[26]
Volební strana hlasů v % zastupitelů v %
Občanská demokratická strana 193638 52,69 29 64,44
Česká strana sociálně demokratická 60649 16,50 6 13,33
Strana zelených 50028 13,61 5 11,11
Unie pro Prahu 4 (KDU-ČSL, SNK ED) 29846 8,12 3 6,67
Komunistická strana Čech a Moravy 29329 7,98 2 4,44

Občanská demokratická strana získala rekordní nadpoloviční většinu hlasů a skoro dvě třetiny křesel a její nominant Pavel Horálek se stal starostou. Jeden zastupitel z Unie pro Prahu 4 změnil klub ve prospěch sociálních demokratů a členové Unie v roce 2009 přestoupili k nově založené TOP 09.[27]

Volby 2010

[editovat | editovat zdroj]
Volby 2010 – účast 43,76 % ze 101 853 voličů[28]
Volební strana hlasů hlasy v % zastupitelů v %
Občanská demokratická strana 115148 30,30 16 35,56
TOP 09 99665 26,23 14 31,11
Česká strana sociálně demokratická 73314 19,29 10 22,22
Strana zelených 34670 9,12 4 8,89
Komunistická strana Čech a Moravy 25950 6,83 1 2,22

Volby v roce 2010 potvrdily v starostenském křesle dosavadního Pavla Horálka z ODS, jehož strana utvořila koalici s ČSSD. V prosinci 2012 ale 13 ze 16 členů domovského klubu vyjádřilo starostovi nedůvěru a na jeho místo zvolilo Pavla Caldra.[29] V této souvislosti se skloňovalo jméno vlivného podnikatele Ondřeje Palounka jako hlavního hybatele dění v ODS.[30] Koalici nově podpořili tři nezávislí, kteří odešli z TOP 09. Centrála občanských demokratů v únoru 2013 nechala tamní oblastní sdružení kvůli údajnému netransparentnímu náboru nových členů (tzv. „černých duší“) rozpustit.[31]

Volby 2014

[editovat | editovat zdroj]
Volby 2014 – účast 34,83% ze 114 696 voličů[32]
Volební strana počet hlasů hlasy v % počet zastupitelů zastupitelé v %
ANO 2011 64110 21,69 12 26,67
Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, STAN) 56160 19,00 11 24,44
TOP 09 53259 18,01 10 22,22
Česká strana sociálně demokratická 37658 12,74 5 11,11
Občanská demokratická strana 28853 9,76 5 11,11
Pro Prahu 21978 7,43 2 4,44

Po komunálních volbách v roce 2014 vznikla koalice stran Trojkoalice (Strana zelených, KDU-ČSL a Starostové a nezávislí), TOP 09 a ČSSD. Poprvé od sametové revoluce se do zastupitelstva nedostali komunisté. V březnu 2015 se koalice rozpadla a Trojkoalice se starostou Petrem Štěpánkem utvořila koalici s ODS a odpadlíky z hnutí ANO 2011 (klub STAN-Tučňák), koalici potom hlasy podpořili zastupitelé z hnutí Pro Prahu.[33] Do klubu Trojkoalice v průběhu funkčního období zastupitelstva vstoupili dva členové z TOP 09. Zastupitelé zvolení za ANO 2011, které po volbách skončilo v opozici, se kromě domovského klubu rozpadli do klubu STAN-Tučňák, jeden se stal členem klubu TOP 09 a jeden byl nezařazený.

Volby 2018

[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách v říjnu 2018 bylo zrušeno rozdělení Prahy 4 na volební obvody, zavedené již roku 1994 s odůvodněním, že jednotlivé čtvrti se liší, ovšem kritizované jako poškozující menší strany. Přesto se poprvé od sametové revoluce do zastupitelstva nedostala ČSSD (3,16 %, jen těsně před KSČM). Vyhlášené výsledky voleb[34] na konci října změnil soud[35] na základě stížnosti, že v okrsku 4041 volební komise chybně vykázala méně než desetinu odevzdaných hlasů pro ANO;[36] to tím získalo osmý mandát na úkor Společně pro Prahu 4.

Volby 2018: účast 45,6 % ze 96 394 voličů
strana % hlasů (zvoleno)
Piráti a nezávislí
 
 18,85 % (10)
ODS
 
 17,49 % (9)
P4S (Zelení a nezávislí)
 
 17,46 % (9)
ANO 2011
 
 15,46 % (8)
SpP4 (STAN s KDU-ČSL)
 
 10,80 % (5)
TOP 09
 
 8,55 % (4)
jen strany s mandáty (z 11 kandidujících); výsledky po soudním přepočtu

Vítězní Piráti a nezávislí, kteří se už v předvolební strategii vymezili proti ANO a jeho údajnému střetu zájmů,[37] podle ČTK krátce jednali s poslední TOP09 a dokonce i s druhou ODS, ale do týdne uzavřeli koalici s uskupeními Praha 4 sobě – Zelení a nezávislí a Společně pro Prahu 4 (STAN s KDU-ČSL).[38] Sám pirátský lídr Vansa uvedl, že jednal o koalici buď se Zelenými, nebo ODS, v obou případech doplněné na většinu o Společně pro Prahu 4 a TOP09;[39] sám by chtěl „přesně zrcadlit magistrátní koalici, ale koaliční partneři preferovali jiný formát“, takže TOP 09 (na magistrátě v trojkoalici Společně pro Prahu) nakonec nepřibrali, přestože v „programu ani personálních otázkách nenarazili na sporné body“.

Zelený Petr Štěpánek zůstal starostou, Piráti za to získali 4 z 9 radních s výběrem gescí. V opozici kromě ODS a TOP 09, které deklarovaly, že nadále budou postupovat společně, skončilo ANO. Koalice však disponovala nejtěsnější většinou 23 hlasů proti 22: vedle toho, že o jeden po uzavření dohody přišla soudním přepočtem, plastická chiruržka MUDr. Aneta Krajcová (bezpartijní za STAN, v předchozím období zastupitelka zvolená za ANO; roku 2010 kandidovala na magistrát na nevolitelném místě jako členka ODS)[40] zvolená díky osobním hlasům ze 7. místa kandidátky přešla do klubu ANO.[41]

Na zastupitelstvu 23. dubna 2019 opozice s podporou radního Josefa Svobody (KDU-ČSL) prosadila hlasování o odvolání rady[42] a odvolala starostu Štěpánka a většinu radních. Svoboda se poté v nové koalici ANO, ODS a TOP 09 stal místostarostou, starostkou byla 23 hlasy proti Štěpánkovým 21 zvolena Irena Michalcová (ANO). Celostátní předsedové STAN, TOP 09 a Strany zelených (všechny tři kandidovaly do květnových eurovoleb společně a vymezovaly se proti ANO) deklarovali, že jednání proběhlo bez konzultace se stranickými orgány a nová rada „stojí na hlasech dvou přeběhlíků, což celostátní vedení považují za nesprávné rozhodnutí.“[43] Místní organizace KDU-ČSL Svobodovo jednání důrazně odsoudila,[44] Svoboda byl vyloučen z klubu a strana mu pozastavila členství.[45] V březnu 2021 přestoupila zastupitelka za ODS Klára Cingrošová do SPD, ve svém domovském zastupitelském klubu však zůstala.[46]

Volby 2022

[editovat | editovat zdroj]

Radu městské části pro nadcházející volební období utvořila koalice Společně ODS s TOP 09 a ANO 2011. Starostenský post získala ODS pro Ondřeje Kubína, dosavadní starostka Irena Michalcová se stala 1. místostarostkou.[47]

Volby 2022: účast 41,9 % ze 93 860 voličů
strana % hlasů (zvoleno)
Společně (ODS s TOP 09)
 
 24,99 % (13)
ANO 2011
 
 20,22 % (10)
P4S (Zelení a nezávislí)
 
 16,88 % (8)
Piráti a nezávislí
 
 15,28 % (8)
SpP4 (STAN s KDU-ČSL)
 
 12,30 % (6)
jen strany s mandáty (z 9 kandidujících)
  • Starosta: Ondřej Kubín (ODS)
  • Místostarostové: Irena Michalcová (ANO)
  • Další členové rady:
Kluby v ZMČ Praha 4 (říjen 2022) (45 mandátů)

Společně ODS s TOP 09Společně ODS s TOP 09Společně ODS s TOP 09Společně ODS s TOP 09Společně ODS s TOP 09Společně ODS s TOP 09Společně ODS s TOP 09
Společně ODS s TOP 09Společně ODS s TOP 09Společně ODS s TOP 09Společně ODS s TOP 09Společně ODS s TOP 09Společně ODS s TOP 09

ANO 2011ANO 2011ANO 2011ANO 2011ANO 2011
ANO 2011ANO 2011ANO 2011ANO 2011ANO 2011

Praha 4 soběPraha 4 soběPraha 4 soběPraha 4 sobě
Praha 4 soběPraha 4 soběPraha 4 soběPraha 4 sobě

Piráti a nezávislíPiráti a nezávislíPiráti a nezávislíPiráti a nezávislí
Piráti a nezávislíPiráti a nezávislíPiráti a nezávislíPiráti a nezávislí

Společně pro Prahu 4Společně pro Prahu 4Společně pro Prahu 4
Společně pro Prahu 4Společně pro Prahu 4Společně pro Prahu 4

  • Společně ODS s TOP 09 (13): Ondřej Kubín, Michal Hroza, Lucie Michková, Jaroslav Míth, Filip Vácha, Patrik Opa, Petr Hais, Hana Horálková, Petr Kučera, Olgerd Pukl, Zdeněk Kovářík, Pavel Fikar, Petr Tomáš Opletal
  • ANO 2011 (10): Irena Michalcová, Tomáš Hrdinka, Jan Hušbauer, Radek Lacko, Robert Králíček, Tomáš Chaloupka, Pavel Fišer, Jaroslava Mörwicková, Aneta Krajcová, Jana Svatá
  • Praha 4 sobě – Zelení a nezávislí (8): Petr Štěpánek, Jan Slanina, Alžběta Rejchrtová, Iva Kotvová, Petr Kutílek, Eva Benešová, Petr Štádler, Jana Jurdová
  • Piráti a nezávislí (8): Petra Rejchrtová, Jan Hora, Josef Vlach, Ivana Wurmová, Tibor Vansa, Vladimíra Sýkorová, Tereza Nislerová, Tomáš Liškutín
  • Společně pro Prahu 4 – Starostové a nezávislí s KDU-ČSL (6): Lukáš Zicha, Tomáš Kaplan, Ondřej Růžička, Jan Žáček, Kateřina Kapková, Václav Horčička

Senátoři

[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané

[editovat | editovat zdroj]

Seznam čestných občanů MČ Praha 4 (+ zemřelí):[48]

Správní obvod Praha 4

[editovat | editovat zdroj]

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zmocňuje zastupitelstvo města k vydání obecně závazné vyhlášky (tzv. Statutu), ve které upraví své vnitřní poměry včetně výkonu státní správy v přenesené působnosti. V Praze od 1. ledna 2002 funguje 22 správních obvodů. Městská část Praha 4 na základě Statutu vykonává pro sousední městskou část Praha-Kunratice, tvořenou katastrálním územím Kunratice, např. agendu matričního, stavebního nebo živnostenského úřadu.

Obvod Praha 4

[editovat | editovat zdroj]

Praha se člení na celkem 10 obvodů. Ustanovil je s účinností od 1. ledna 2021 zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu. Jeho prováděcím předpisem je vyhláška ministerstva vnitra č. 346/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu.

Obvod Praha 4 se spádovým centrem v Nuslích leží na pravém břehu Vltavy jižně od pražského centra. V současné době zahrnuje městské části Praha 4, Praha 11 (k. ú. Chodov a Háje), Praha 12 (k. ú. Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná), Praha-Kunratice, Praha-Libuš (k. ú. Libuš a Písnice), Praha-Šeberov a Praha-Újezd. Toto členění využívá např. finanční správa, která zřizuje územní pracoviště pro Prahu 4. Stejnou územní působnost vymezuje zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, pro Obvodní soud pro Prahu 4, který sídlí v justičním areálu Na Míčánkách. Pobočky České pošty v obvodu Prahy 4 nesou označení Praha 4xx a poštovní směrovací číslo adres označení 14x xx. Jinak je tomu např. u Obvodního ředitelství Policie Prahy IV, které zahrnuje obvody 4 a 10. Registr územní identifikace definuje obvod jako součást adresy, uliční tabule v Praze 4 tedy ve druhém řádku nesou označení katastrálního území (části obce) a obvodu Praha 4.

Po svém připojení k Velké Praze v roce 1922 dostaly dosavadní samostatné obce ležící jihovýchodně od hlavního města nová označení. Vládní nařízení č. 7/1923 stanovilo obvody Praha XIII (dosavadní město Vršovice a obce Záběhlice, Hostivař a Staré Strašnice), Praha XIV (dosavadní město Nusle a obce Michle a Krč) a Praha XV (dosavadní obce Braník, Podolí a Hodkovičky). V roce 1947 se názvy obvodů rozšířily o názvy sídelních čtvrtí Vršovice, Nusle a Braník a oddělením Hostivaře, Starých Strašnic a části Záběhlic z XIII. obvodu vznikl nový obvod Praha XX-Strašnice. Správní reformou z roku 1949 došlo k redefinování obvodů Praha 13 (rozšířený o část Michle z původní Prahy XIV), Praha 14 (zúžený o část Nuslí ve prospěch Prahy 2, část Michle ve prospěch Prahy 13 a část Krče ve prospěch Prahy 15) a Praha 15 (rozšířený o část Krče z původní Prahy XIV a zúžený o část Hodkoviček ve prospěch Prahy 14), které byly napříště označeny arabskými číslicemi. Zákon č. 36/1960, o územním členění státu vytvořil nový obvod Prahy 4 (toto označení neslo původně území Košíř, Motola, Jinonic a části Smíchova na levém břehu Vltavy, dnešní Praha 5), který zahrnoval Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotku, Podolí, větší část Nuslí (kromě Nuselského údolí) a Michli a menší část Záběhlic (Spořilov s okolím). V letech 1968 a 1974 se rozrostl o obce nově připojované k Praze. K 1. lednu 1968 se obvod rozšířil o obce Háje, Chodov, Kunratice, Libuš a město Modřany. Na základě zákona ČNR č. 31/1974 Sb. s platností od 1. července 1974 přibyly obce Cholupice, Točná, Písnice, Šeberov, Újezd u Průhonic. Roku 1990 byl obvod předefinován výčtem městských částí.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  3. ↑ https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/12b8fc7c-fc8e-44c5-8f26-dc3bab78d551
  4. ↑ https://www.praha4.cz/Znak-a-prapor
  5. ↑ https://htf.cuni.cz/HTF-101.html
  6. ↑ Zámek Protivín | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2020-10-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ https://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/clanek/radnice-prahy-4-ma-nove-sidlo-stehuje-se-do-krce-115041
  8. ↑ http://www.praha4.cz/Casopis-Tucnak-1
  9. ↑ Archivovaná kopie. www.mkcr.cz [online]. [cit. 2019-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-16. 
  10. ↑ ‚Spekulace z intimního vztahu.‘ Milenka při zpronevěře nepomáhala, řekl definitivně soud | Domov. Lidovky.cz [online]. 2016-08-11 [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ O společnosti – 4-Majetková, a.s.. www.4-majetkova.cz [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ 4-Energetická: společnost 4-Energetická, a. s.. www.4-energeticka.cz [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ Společnost 4-energetická prý předražuje teplo, firmu už vyšetřuje policie. E15.cz [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  15. ↑ Rozhovor s Matejem Šandorem: Jak koalice v Praze 4 zpackala prodej 4-Energetické. www.piratskelisty.cz [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  16. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 18.11. - 19.11.1994 [online]. Český statistický úřad (volby.cz) [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 1998 - 2000 [online]. Český statistický úřad (volby.cz) [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ BARTONÍČEK, Radek. Rezignace místostarosty rozpoutala na radnici Prahy 4 ostrý spor [online]. idnes.cz, 2000-08-02 [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  19. ↑ JANÍK, Miloslav. Odvolaná starostka se na nuselskou radnici možná vrátí [online]. idnes.cz, 2000-12-21 [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ KEDROŇ, Radek. V Nuslích vládne nesnášenlivost [online]. idnes.cz, 2001-04-11 [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  21. ↑ Starostou Prahy 4 se stal Zděnek [sic] Hovorka z ODS [online]. idnes.cz, 2001-05-24 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 01.11. - 02.11.2002 [online]. Český statistický úřad (volby.cz) [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  23. ↑ KMENTA, Jaroslav. Starosta dokazuje, kde vzal 5,5 milionu [online]. idnes.cz, 2005-06-14 [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  24. ↑ Starosta Prahy 4 rezignoval kvůli bytu [online]. idnes.cz, 2005-06-26 [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  25. ↑ Novým starostou Prahy 4 je Bohumil Koukal [online]. idnes.cz, 2005-06-30 [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 20.10. - 21.10.2006 [online]. Český statistický úřad (volby.cz) [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  27. ↑ Časopis Tučňák [online]. MČ Praha 4 [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  28. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15.10. - 16.10.2010 [online]. Český statistický úřad (volby.cz) [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  29. ↑ STUCHLÍKOVÁ, Lucie. Boje uvnitř pražské ODS: Z čela Prahy 4 odvolán Horálek [online]. aktualne.cz, 2012-12-06 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 
  30. ↑ Starosta Prahy 4 Horálek končí, potopili ho spolustraníci [online]. ct24.cz, 2012-12-06 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 
  31. ↑ Výkonná rada ODS zrušila tři oblastní sdružení v Praze [online]. idnes.cz, 2013-02-28 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 
  32. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. Český statistický úřad (volby.cz) [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  33. ↑ LEDERER, Benedikt. Strany v Praze 4 přeskupují síly do voleb, čekají na konec obvodů [online]. idnes.cz, 2018-04-13 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 
  34. ↑ https://volby.cz/pls/kv2018/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=5&xnumnuts=1100&xobec=500119&xstat=0&xvyber=0
  35. ↑ https://volby.cz/pls/kv2018/kv1111?xjazyk=CZ&xid=2&xdz=5&xnumnuts=1100&xobec=500119&xstat=0&xvyber=0
  36. ↑ MS v Praze, 14 A 213/2018; https://zpravy.aktualne.cz/domaci/na-praze-4-soud-prerozdelil-hlasy-pridal-hnuti-ano-koalice-m/r~9722efa6dddd11e8abf3ac1f6b220ee8/
  37. ↑ https://praha4.pirati.cz/program/strategie.html[nedostupný zdroj]
  38. ↑ Nové koalice vznikly v Praze 2 a 4 [online]. Česká tisková kancelář, 2018-10-12. Dostupné online. 
  39. ↑ https://forum.pirati.cz/viewtopic.php?f=940&t=40185&p=586664#p586664
  40. ↑ https://www.volby.cz/pls/kv2010/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=12&xdz=4&xnumnuts=1100&xobec=554782&xobvod=3&xstrana=53
  41. ↑ Martin Bajtler: Politický otřes v Praze 4, MF DNES 26. dubna
  42. ↑ Praha 4 má nové vedení, skončil starosta Štěpánek a téměř všichni radní [online]. prazskypatriot.cz, 2019-04-24 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  43. ↑ Společné prohlášení předsedů STAN, TOP 09 a Strany zelených k odvolání Rady MČ Praha 4 [online]. top09.cz, 2019-04-26 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  44. ↑ Omluva všem členům a sympatizantům KDU-ČSL na Praze 4 [online]. praha4.kdu.cz, 2019-04-25 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  45. ↑ http://www.praha4.cz/appo/card/1525/Svoboda-Josef.html
  46. ↑ PROKEŠ, Jan. Politický otřes na čtyřce. Zastupitelka Klára Cingrošová změnila „tým". Pražský deník. 2021-03-06. Dostupné online [cit. 2021-10-04]. 
  47. ↑ MČ Praha 4: Zprávy z Prahy 4 - Prahu 4 povede koalice ODS, TOP 09 a ANO 2011. www.praha4.cz [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  48. ↑ Čestní občané městské části Praha 4 [online]. MČ Praha 4 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Období Obvody hlavního města Prahy (přibližné schéma návaznosti)
historické I. III. IV. V. II. VI. XII. VII. VIII. X. IX. XI XII. XX. XIII. XIV. XV. XVI. XVII. XVIII. XIX.
1949–1960 1 2 7 8 3 9 11 12 10 13 14 15 16 4 5 6
od 1960 1 2 7 8 9 3 10 4 5 6
od 2002 1 2 7 8 9 14 18 19 20 21 3 10 15 22 11 4 12 5 13 16 17 6
Praha – hlavní město České republiky
obvody (1–10),
správní obvody (1–22),
městské části (57)
Praha 1
SO Praha 1 (Praha 1)
Praha 2
SO Praha 2 (Praha 2)
Praha 3
SO Praha 3 (Praha 3)
Praha 4
SO Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), část SO Praha 11 (Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), SO Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)
Praha 5
Praha 6
Praha 7
SO Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)
Praha 8
Praha 9
SO Praha 9 (Praha 9), SO Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), SO Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), SO Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice), SO Praha 20 (Praha 20), SO Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)
Praha 10
katastrální území
a části obce (112)
Běchovice • Benice • Bohnice • Braník • Břevnov • Březiněves • Bubeneč • Čakovice • Černý Most • Čimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy • Dolní Počernice • Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice • Holyně • Horní Měcholupy • Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle • Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic • Veleslavín • Velká Chuchle • Vinohrady • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov
Administrativní dělení Prahy • Vývoj území Prahy a jeho administrativního dělení
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Praha_4&oldid=24245399“