Praha 4

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O obvodu Praha 4 tvořeném katastrálními územími Košíře, Motol, Jinonice a částí Smíchova v letech 1949–1960 pojednává článek Praha 4 (1949).
Praha 4
letecký pohled na Nusle, Krč a Braník (severní část Prahy 4)

letecký pohled na Nusle, Krč a Braník (severní část Prahy 4)

Praha 4 – znak
znak
Praha 4 – vlajka
vlajka
městská část hlavního města Prahy
městský obvod: Praha 4
správní obvod (pověřený úřad): Praha 4
katastrální výměra: 24,22 km²
obyvatel: 128 259 (31. 12. 2015[1])
hustota zalidnění: 5 296 obyv./km²
celých katastrálních území: 5
částí katastrálních území: 4
celkem územně tech. jednotek: 9
počet zákl. sídelních jednotek: 83

PSČ: 14x xx
adresa úřadu MČ: Úřad MČ Praha 4
Antala Staška 2059/80b
Praha 4 – Krč
140 46
posta@praha4.cz
starosta / starostka: Mgr. Petr Štěpánek, CSc. (Trojkoalice, Strana zelených)
Oficiální web: www.praha4.cz/
Praha 4 na mapě

Praha 4 označuje jednotku několika způsobů členění hlavního města Prahy, které mají pokaždé jiné územní vymezení.

Městská část Praha 4 je jednotka místní samosprávy územně členěného statutárního města Prahy, která je spravována voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Prahu 4 v tomto rozsahu tvoří celá katastrální území Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotka a Podolí a části katastrálních území Nusle, Michle, Záběhlice a Vinohrady.

Správní obvod Praha 4 je území, na kterém vykonává městská část Praha 4 (jednotka územní samosprávy) určitý rozsah státní správy v přenesené působnosti. Územně spadá do této kompetence úřadu městské části Praha 4 i městská část (a zároveň katastrální území) Praha-Kunratice.

Městský obvod Praha 4 je jednotka územního členění státu na podobné úrovni jako okres. Funguje na ní řada článků řízení z jiných než administrativně správních oblastí (např. Obvodní soud pro Prahu 4). Městský obvod Praha 4 tvoří městské části Praha 4, Praha 11 (k. ú. Chodov a Háje), Praha 12 (k. ú. Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná), Praha-Kunratice, Praha-Libuš (k. ú. Libuš a Písnice), Praha-Šeberov a Praha-Újezd.

Městská část Praha 4[editovat | editovat zdroj]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Městská část Prahy 4 a její katastrální území

Praha se člení na celkem 57 městských částí. Městské části poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zvláštní zákon a obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy. Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.

Městská část zahrnuje celá katastrální území Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotka a Podolí. Spadají sem větší části Nuslí (kromě Nuselského údolí; části Na Bělce, Lumírovy sady, Ostrčilovo náměstí, ulice Sekaninova a Jaromírova) a Michle (kromě Bohdalce a Slatin). Naopak k Praze 4 patří menší část Záběhlic, tj. Spořilov a sídliště Spořilov I a Spořilov II, a nepatrná část Vinohrad, tj. části ulic Bělehradská a Závišova v trojúhelníku železničních tratí.

Historická radnice městské části se nachází Nuslích (ulice Táborská 500/30). V roce 2011 proběhl přesun většiny oddělení do přestavěné budovy polikliniky u metra Budějovická (ulice Antala Staška 2059/80b). Měsíčním zpravodajem městské části je časopis Tučňák.

Městská část Praha 4 používala zpočátku historický znak Nuslí, protože ty byly jako jediné před vznikem Velké Prahy v roce 1922 povýšeny na město (roku 1898). Vítězný návrh nového znaku vypracoval Marek Králík a heraldicky upravil Jan Dvořák. Znak tvoří čtvrcený štít, jehož první pole je modré, druhé a třetí stříbrné (bílé) a čtvrté zelené. Uprostřed je štítek s malým znakem hlavního města Prahy. Znak zdobí stříbrná (bílá) koruna. Jedná s o tzv. zděnou korunu, která byla typickým prvkem městských znaků.

Vlajkou městské části je historický prapor Nuslí s modrým, zeleným a bílým pruhem. Tento prapor obsahuje od roku 1927 i znak hlavního města Prahy (jedná se o sedmý prapor zprava).

Rada a zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

Volby do zastupitelstev obcí 2014
strana procento hlasů
ANO 2011
21,69 %
Trojkoalice
19,00 %
TOP 09
18,01 %
ČSSD
12,74 %
ODS
9,76 %
Pro Prahu
7,43 %
strany, které získaly mandáty v zastupitelstvu.

Po komunálních volbách v roce 2014 vznikla koalice stran Trojkoalice (Strana zelených, KDU-ČSL, Starostové a nezávislí), TOP 09 a ČSSD. V březnu 2015 se rozpadla a Trojkoalice se starostou Petrem Štěpánkem utvořila koalici s ANO 2011, ODS a Pro Prahu. Do klubu Trojkoalice v průběhu funkčního období zastupitelstva vstoupili dva členové z TOP 09. Zastupitelé zvolení za ANO 2011 se kromě domovského klubu rozpadli do klubu STAN-Tučňák, jeden se stal členem klubu TOP 09 a jeden je nezařazený.

  • Starosta: Petr Štěpánek (Trojkoalice, SZ)
  • Místostarostové: Iva Kotvová (Trojkoalice, SZ), Zdeněk Kovářík (ODS), Lukáš Zicha (STAN-Tučňák, BPP)
  • Uvolnění členové rady: Jaroslav Míth (ODS), Zdeněk Pokorný (STAN-Tučňák, BPP), Alžběta Rejchrtová (Trojkoalice, SZ)
  • Neuvolnění členové rady: Adéla Gjuričová (Trojkoalice, BPP), Ondřej Růžička (STAN-Tučňák, BPP)
Mandáty klubů v zastupitelstvu (45 mandátů)

TrojkoaliceTrojkoaliceTrojkoaliceTrojkoaliceTrojkoalice
TrojkoaliceTrojkoaliceTrojkoaliceTrojkoalice
TrojkoaliceTrojkoaliceTrojkoaliceTrojkoalice

TOP 09TOP 09TOP 09
TOP 09TOP 09TOP 09
TOP 09TOP 09TOP 09

STAN-TučňákSTAN-Tučňák
STAN-TučňákSTAN-Tučňák
STAN-TučňákSTAN-Tučňák

ČSSDČSSD
ČSSDČSSD
ČSSD

ODSODS
ODSODS
ODS

ANO 2011ANO 2011
ANO 2011
ANO 2011

Čtyřka
Čtyřka
 

Nezařazení
 
 

  • Trojkoalice (13): Jiří Bendl, Jaromíra Eismannová, Adéla Gjuričová, Marie Jelínková, Iva Kotvová, Daniel Kunc, Ladislav Kunert, Petr Kutílek, Jana Niklová, Alžběta Rejchrtová, Petra Rejchrtová, Josef Svoboda, Petr Štěpánek
  • TOP 09 (9): Michal Hroza, Petr Kučera, Martin Nikolo, Jan Petr, Patrik Šebesta, Alois Těšitel, Filip Vácha, Marie Zacharová, Jitka Zykánová
  • STAN-Tučňák (6): Viktor Janouškovec, Aneta Krajcová, Zdeněk Pokorný, Ondřej Růžička, Ivo Vaněk, Lukáš Zicha
  • ČSSD (5): Jiří Bodenlos, Petr Horálek, Dominika Krejčová, Karel Ptáčník, Karel Šplíchal
  • ODS (5): Aleš Borkovec, Klára Cingrošová, Zdeněk Kovářík, Lucie Michková, Jaroslav Míth
  • ANO 2011 (4): Tomáš Hrdinka, Radek Lacko, Antonín Lébl, Jarmila Machová
  • Čtyřka (2): Pavel Caldr, Jan Schneider
  • Nezařazení (1): Petr Crkoň

Senátoři a poslanci[editovat | editovat zdroj]

Seznam starostů[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

Správní obvod Praha 4[editovat | editovat zdroj]

Správní obvod Praha 4

Městská část Praha 4 vykonává některé přenesené působnosti státní správy i pro městskou část Praha-Kunratice. Území těchto dvou městských částí je tak společně jedním z 22 pražských správních obvodů podle systému zavedeného 1. ledna 2002, tzv. správním obvodem Praha 4.

Městský obvod Praha 4[editovat | editovat zdroj]

Praha se člení na celkem 10 městských obvodů. Právní zakotvení stanovil s účinností od 11. dubna 1960 i v současné době platný zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. Současná právní úprava zahrnuje i vyhlášku ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy.

Městský obvod Praha 4 leží na pravém břehu Vltavy jižně od pražského centra. Obvod s původním spádovým centrem Nuslích vznikl v podstatě sloučením dosavadních obvodů Praha 13, Praha 14 a Praha 15 z roku 1949, nástupníků obvodů Praha XIII-Vršovice, Praha XIV-Nusle a Praha XV-Braník z roku 1923. Původně jej tvořily Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotka, Podolí, větší část Nuslí (kromě Nuselského údolí) a Michle a menší část Záběhlic (Spořilov s okolím).

V letech 1968 a 1974 se rozrostl o obce nově připojované k Praze. K 1. lednu 1968 se obvod rozšířil o obce Háje, Chodov, Kunratice, Libuš a město Modřany. Na základě zákona ČNR č. 31/1974 Sb. s platností od 1. července 1974 přibyly obce Cholupice, Točná, Písnice, Šeberov, Újezd u Průhonic. Roku 1990 byl obvod předefinován výčtem městských částí. Od roku 1995 není obvod jednotkou územní samosprávy ani obecné státní správy, ale je značen na tabulích územní orientace a jsou podle něj nadále organizovány například justice (Obvodní soud pro Prahu 4 v justičním areálu Na Míčánkách), pošta nebo finanční úřady.

V současné době obvod zahrnuje městské části Praha 4, Praha 11 (k. ú. Chodov a Háje), Praha 12 (k. ú. Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná), Praha-Kunratice, Praha-Libuš (k. ú. Libuš a Písnice), Praha-Šeberov a Praha-Újezd.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obyvatelstvo Prahy podle městských částí 1991–2015 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-06-08]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Období Obvody hlavního města Prahy (přibližné schéma návaznosti)
historické I. III. IV. V. II. VI. XII. VII. VIII. X. IX. XI XII. XX. XIII. XIV. XV. XVI. XVII. XVIII. XIX.
19491960 1 2 7 8 3 9 11 12 10 13 14 15 16 4 5 6
od 1960 1 2 7 8 9 3 10 4 5 6
od 2002 1 2 7 8 9 14 18 19 20 21 3 10 15 22 11 4 12 5 13 16 17 6