Seznam kulturních památek v Záběhlicích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Záběhlice v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Praha 10[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel Narození Panny Marie (Q45058)


Kostel NPM Záběhlice - šířka 2009.jpg
 
Kategorie Church of the Nativity of the Virgin Mary (Záběhlice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40751/1-1663
Pam. katalog
MIS
Záběhlice K prádelně, pp. 40, 41
50°3′10,4″ s. š., 14°29′15,16″ v. d.
Kostel Narození Panny Marie, bývalý hřbitov, ohradní zeď. Jednolodní orientovaný kostel s věží při západním průčelí je původně románskou stavbou. Ve 14. století přistavěn gotický presbytář. Současný vzhled dán převážně novorománskou úpravou z 19. století. Jednoduchý venkovský kostelík obdélného půdorysu, s čtvercovou věží jehlancově zastřešenou a pětibokým presbytářem. Volně stojící kostel na ploše bývalého hřbitova, obehnán vysokou zdí s branou, situován mezi Botičem a hrází Hamerského rybníka; tvořil dominantu historického jádra obce.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Tvrz Václava IV. (Q28792123)


Hamrák revitalizace (26).jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40780/1-1679
Pam. katalog
MIS
Záběhlice na dně Hamerského rybníka
50°3′8,2″ s. š., 14°29′10,39″ v. d.
Pod rybníkem se nachází archeologické stopy tvrze Václava IV., která byla vystavěna v letech 1407–1408. Tvrz byla zničena za husitských válek. V únoru 1960 bylo při bagrování dna vypuštěného Hamerského rybníka odkryto kamené zdivo. Při následném archeologickém průzkumu (prozkoumána byla asi čtvrtina plochy stavby) byl zjištěn půdorys několika místností. V hlavní zkoumané místnosti o rozměrech 11 x 7 metrů se zachovala podlaha z pálených cihlových dlaždic, ve vedlejších zdech byly zjištěny stopy po dřevěné podlaze. V bahenních nánosech byly nalezeny prejzy ze střechy a četné zlomky keramiky, datované do přelomu 14. a 15. století. V místě pravděpodobně stávala tvrz zničená za husitských válek v roce 1420. Pod základy středověkého objektu bylo nalezeno několik zlomků slovanské keramiky, ukazující na možné dřívější osídlení lokality.[1]

Poznámka: Původně zapsáno pod názvem Záběhlice - tvrz Václava IV. - "Práče", ačkoliv osada Práče se nachází výrazně východněji.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Na vinobraní 38 (Q33413530)


Záběhlice, Na vinobraní 38, přes zeď (02).jpg
 
Kategorie Na vinobraní 38 (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40755/1-1665
Pam. katalog
MIS
Záběhlice Na vinobraní 93/38
50°3′24,08″ s. š., 14°28′58,55″ v. d.
Původně barokní usedlost se zahradou a souborem 8 soch. Současná podoba usedlosti dána převážně úpravami z počátku 19. století. Venkovská usedlost - předměstská, viniční, se zachovalými sklepy z přelomu 18. a 19. století. Bývalý viniční dům s přistavenou věžicí je situován na hraně vrchu Homole nad Botičem. Na severní straně se nachází malé nádvoří, na jižní straně byla ve svahu byla vybudována zahrada o několika úrovních, vyzdobená souborem 8 pískovcových soch funerálního charakteru. Usedlost byla počátku 19. století a v jeho průběhu přestavěna do podoby venkovského zámečku s neobarokním a neorenesančním tvaroslovím. Zahrada je ohrazená novodobě omítanou zdí se sloupky, krytou prejzovou stříškou k níž je u dvoru připojen zahradní domek.
  • budova,
  • zahrada,
  • socha Immaculaty, Anděla I, Anděla II, Anděla III, Truchlící ženy, Modlící se ženy, Genia I, Genia II.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Záběhlická 127 (Q33413547)


Záběhlická (03).jpg
 
Kategorie Záběhlická 127 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40854/1-1725
Pam. katalog
MIS
Záběhlice Záběhlická 28/127
50°3′13,29″ s. š., 14°29′34,93″ v. d.
Vila, terasa. Původně zde stávala zemědělská usedlost ze 17. století. Kolem roku 1850 byla razantně přestavěna na současnou vilu jako letní měšťanskou rezidenci. K obytné budově na západní straně dvora náleží bývalá kočárovna, maštal a stupňovitá záhrada.

Památkově chráněno od roku 1972. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Zámek Záběhlice (Q10861706)


Záběhlický zámek (02).jpg
 
Kategorie Záběhlice Castle na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40753/1-1664
Pam. katalog
MIS
Záběhlice U Záběhlického zámku 46/4, Za potokem 46/2 a 4. Zámek, sýpka, hospodářské budovy I-II, ohradní zeď s branou.
50°3′4,92″ s. š., 14°29′44,69″ v. d.
Trojpodlažní budova zámku vznikala postupnou úpravou starších objektů. Současný neorenesanční vzhled je z 2. poloviny 19. století. Středem velkého lichoběžníkového dvora je rezidenční budova zámku s dvěma výraznými věžicovými útvary. Severní a jižní hranu dvorce lemují dlouhá křídla obytných a hospodářských budov, která v se v mírném úhlu sbíhají směrem k budově zámku v čele dvora. Na západní straně dvorec vymezuje zeď s branou, na východní jej uzavírala budova sýpky, která však zanikla v 60. letech 20. století.
  • zámek čp. 46,
  • sýpka (zanikla)
  • hospodářské budovy I, II
  • ohradní zeď s branou

Poznámka: Dříve čp. 97.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Zámeček Práče (Q12047425)


Práče-zámek 2.jpg
 
Kategorie Práče Castle na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40745/1-1660
Pam. katalog
MIS
Práče Práčská 1881/14 (obytná budova, hospodářská budova), sýpka Práčská 3152/75
50°3′9,57″ s. š., 14°30′26,16″ v. d.
První zmínka o zámku pochází z počátku 18. století, ovšem je známo, že již od poloviny 14. století zde stála práčská tvrz. Kolem poloviny 18. století byl zámek popsán jako poplužní dvůr s pivovarem, obilnou sýpkou, mlýnem a několika chalupami. K rozsáhlejším stavebním úpravám došlo na konci 19. stoleží a poté roku 1910, kdy byla přistavěna jednopatrová část zámku. K zámku původně patřil i rozsáhlý anglický park.
  • zámek čp. 1881, pp. 659/1: v severozápadní části bývalého dvora, tvořený dvěma na sebe navazujícími budovami. Přední, užší a nižší část je jednopatrová s přístavbou arkádové pavlače. Druhá část je širší, rovněž patrová, ale vyšší s příkrou sedlovou střechou.
  • obytná budova, pp. 659/1, zjednodušená architektura vybudovaná po roce 1950 na torze eklektické budovy z roku 1910, tato budova byla ve stopě dnešního obytného objektu a přízemního objektu garáží. Obytný objekt je vyšší a širší než budova zámečku, na kterou navazuje. Je rovněž patrový, ale vyšší s příkrou sedlovou střechou.
  • hospodářská budova, pp. 659/1, za přízemní budovou garáží ve stopě hranice areálu, patrová, se sedlovou zvalbenou střechou (dnes truhlárna)
  • brána, části pp. 687, 688, 690, pojí se kolmo k jižnímu průčelí zámečku. Trojdílnou bránu tvoří přízední pilíř, dále branka pro pěší, hlavní brána s dvoukřídlými vraty a symetricky branka pro pěší. Pilíře hlavní brány jsou ukončeny krycí deskou, na které sedí plastiky lvů.
  • úsek ohradní zdi, pp. 686; navazuje jižně pod bránou, při hranici potoka u rybníka; torzo zdi někdejší stodoly či jiného hospodářského objektu.
  • sýpka čp. 3152, pp. 2077. Mohutná barokní dvoupatrová sýpka s polovalbovou střechou. Sýpka je od areálu zámku zcela neorganicky oddělena komunikací. K sýpce bezprostředně přiléhá zídka a kapličkou se sochou sv. Jana Nepomuckého, zřízenou po roce 1710, která ale není kulturní památkou ani součástí areálu.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Vodní mlýn v Práčích (Q33255010)


Práče, mlýn a rybníček.jpg
 
Kategorie Watermill in Práče na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44567/1-1659
Pam. katalog
MIS
Práče Práčská 1885/12
50°3′7,32″ s. š., 14°30′24,25″ v. d.
Patrová budova vodního mlýna z 1. poloviny 19. století. První zmínka o mlýně pochází z roku 1450. Do dnešní doby se z období kolem roku 1841 dochovala hlavní hmota budovy i některé pozdně klasicistní detaily fasád. Kolem roku 1900 byl provoz mlýna modernizován a tehdy vznikla přístavba pro turbínu. Úpravou prošla i hospodářská stavení. Objekt byl rekonstruován na přelomu 20. a 21. století a adaptován pro bydlení. Mlýn má nepravidelný protáhlý půdorys, k hlavní budově se připojuje několik přístavků pro turbínu. Obytná budova mlýna je takřka čtvercového půdorysu, je zděná z lomového kamene, patrová, částečně podsklepená, krytá valbovou střechou. Na hlavní budovu navazuje při západním průčelí přístavek mlýnice s pozdější přístavbou pro turbínu, a dále hospodářské křídlo mírně zalomené směrem k severu.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Praha 4 (Spořilov)[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svaté Anežky České (Q21874572)


Kostel svaté Anežky České v Praze.jpg
 
Kategorie Church of Saint Agnes of Bohemia (Spořilov) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104271
Pam. katalog
MIS
Spořilov Roztylské sady 2500, Praha 4
50°2′38,98″ s. š., 14°28′44,18″ v. d.
Kostel sv. Anežky České byl postaven v letech 1934–1935 podle návrhu projekční kanceláře architekta Stanislava Režného. Provedením stavby byl pověřen ruský architekt Nikolaj Paškovskij, který byl v kanceláři zaměstnán jako šéf projekční kanceláře. V literatuře jsou mylně označováni jako autoři Karel Polívka a Vlastimil Brožek, kteří ale byli pouze autory prvního, neuskutečněného návrhu na stavbu kostela.

Památkově chráněno od 7. března 2011.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Norbert Mašek: Zbytky středověké stavby v Záběhlicích, Staletá Praha, 1967

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]