Újezd nad Lesy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Újezd nad Lesy
Fotka Újezdu nad Lesy z leteckého pohledu focená dronem
Fotka Újezdu nad Lesy z leteckého pohledu focená dronem
Lokalita
Městská částPraha 21
Správní obvodPraha 21
ObvodPraha 9
ObecPraha
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel10 352 (2011)[1]
PSČ190 16
Počet domů2 436 (2011)[1]
Počet ZSJ5
Újezd nad Lesy
Újezd nad Lesy
Další údaje
Kód části obce173771
Kód k. ú.773778
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Fotka druhé části Újezdu nad Lesy z leteckého pohledu focená dronem

Újezd nad Lesy (německy Aujest am Walde) je městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy u jeho východní hranice. Jako jediná část města tvoří území samosprávné městské části Praha 21.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dějiny[editovat | editovat zdroj]

Ves Oujezd (v některých zdrojích psáno Viesd) je poprvé zmiňována roku 1309, kdy ji tehdejší majitel Vítek ze Švábenic předal zderazskému klášteru. Ve stejném století, v roce 1395, jej koupil držitel nedalekých Kolodějí, člen pražského měšťanského rodu Rotlevů, kutnohorský královský mincmistr, Martin Rotlev. Na začátku 15. století přešel do vlastnictví Doroty a AlžbětyValdštejna. Po bitvě na Bílé hoře koupil celý kraj od Kostelce nad Černými lesy až po Oujezd kníže Karel I. z Lichtenštejna.

Dočasný zánik po třicetileté válce a pomalá obnova[editovat | editovat zdroj]

Ves Oujezd byla v závěru třicetileté války (1645) vypálena švédskými vojsky. Po této tragické události zůstal celý kraj 140 let neobydlen, a to až do roku 1783, kdy se zde za držby Aloise I. Josefa z Lichtenštejna usadilo deset německých rodin. I tak zůstala osada velmi malá, a proto byla administrativně připojena ke Kolodějům.

Roku 1806 zde byl srovnán se zemí kostel sv. Bartoloměje a materiál z něj byl použit na stavbu kostela Povýšení sv. Kříže v Kolodějích.[2] Do Koloděj při tom byl z Újezda převezen obraz sv. Bartoloměje a tři zvony. Jeden z nich, pocházející z roku 1486, je v kolodějském kostele dosud.[3]

Oživení na začátku 20. století[editovat | editovat zdroj]

Začátkem 20. století se Újezd rozrůstá, v roce 1914 už má 80 domů. Impulzem ke stěhování obyvatel do lesa Vidrholec (tehdy psáno Fidrholec) bylo zejména roku 1883 zřízení zastávky na železniční trati z Prahy. Nedaleké nádraží původně neslo název Jirna, po vzniku republiky v roce 1918 je doložen název Jirny-Koloděje[4], po osamostatnění Klánovic Jirny-Klánovice.

Období první československé republiky[editovat | editovat zdroj]

Samostatná obec Újezd vznikla 14. srpna 1921. Ve stejném roce se od něj odpojily Koloděje, naopak se k němu připojila osada Blatov (se třemi rybníky – Chobotem, Slavětínem a Nohavičkou).

Ve 20. a 30. letech 20. století zesílil příliv nových obyvatel. Podél státní silnice z Prahy do Kolína vyrostlo množství rodinných domů, proběhla výstavba kanalizace, chodníků, koupaliště nebo hasičské zbrojnice. Do roku 1938 byla postavena Masarykova škola, obecní dům, knihovna, pošta a četnická stanice. Rozvinul se zde bohatý společenský a kulturní život, působily tady dva divadelní soubory. Roku 1940 byl založen nový hřbitov při cestě do Sibřiny.

Léta po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

V roce 1953 byla k Újezdu připojena obec Nová Sibřina. V průběhu let se často měnila příslušnost Újezda k okresům – postupně patřil pod Žižkov, Říčany, Prahu-sever a Prahu-východ.

Přičlenění k Praze a další vývoj[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. července 1974 byl Újezd, stejně jako sousední Běchovice, Klánovice a Koloděje, přičleněn k hlavnímu městu a stal se součástí obvodu Praha 9. V osmdesátých letech bylo vystavěno na konci obce směrem ke Kolínu panelové sídliště, a tak velmi významně stoupl počet obyvatel. Význam Újezda nad Lesy postupně rostl s úpravami územního členění Prahy v letech 1990, 1994 a 2001. Dne 1. července 2001 byl vytvořen samostatný správní obvod Praha 21, který vykonává přenesenou působnost státní správy pro Klánovice, Běchovice a Koloděje. Od počátku roku 2002 došlo k přejmenování městské části Praha-Újezd nad Lesy na současný název Praha 21.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Jako většina městských částí na periferii Prahy je ovlivněna mohutnou a často neregulovanou výstavbou rodinných domů. Na posledních volných plochách v centru obce byly vystavěny diskontní prodejny a nové byty.

Vadou na kráse Újezda byla hluboká jáma, která téměř 10 let zůstávala v centru obce (na křižovatce ulic Starokolínská a Staroújezdská) po demolici budovy tělocvičny Sokola s restaurací, místními obyvateli byla zvaná „Karel“.[zdroj?] V posledních letech zde vyrostla polyfunkční budova s restaurací a kavárnou, sídlí zde také knihovna.

Vystavěn byl také skatepark.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Praze#Újezd nad Lesy.
Lichtenštejnský kámen v Klánovickém lese
Dobu velkého vlivu Lichtenštejnů na zdejší kraj nám dosud mimo jiné připomíná památný kámen u železniční trati v Klánovickém lese. Na kameni je vytesán latinský nápis: „Princ Joan Quercetum ad 40 ann Regim Jubil 12 Nov 1898“. Kámen tedy pochází z roku 1898, kdy princ Jan II. z Lichtenštejna slavil čtyřicetileté jubileum své vlády na panství škvoreckém a uhříněvském. Podobných jubilejních kamenů bylo – vedle tohoto v Klánovickém lese – na škvoreckém panství vztyčeno hned několik. Samotný nápis na kameni dnes není již dobře čitelný a celý kámen je značně nakloněný.
Pomník obětem druhé světové války u televizní retranslační věže
Pomník umístěný u dnešní retranslační věže v Klánovickém lese připomíná vůbec poslední úvalské oběti druhé světové války. Byli jimi zdravotníci Bohumil Jandourek, Karel Marčín a Jaroslav Michálek, kteří byli zatčeni přímo v budově obecního úřadu, když konali zdravotnickou službu a jejich těla byla nalezena ve Vidrholci až 8. května.
Do kamene pomníčku je vsazena kovová deska, na které stojí: „Zde zemřeli pro věrnost k národu a lásku k zemi dne 8. května 1945 úvalští občané Bohumil Jandourek; Karel Marčín; Jaroslav Michálek. Nezapomeňme!“. U kamene se nachází i malý záhonek s květinami, který dnes není příliš udržovaný.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. [1] Prameny objasňující vztah kostelů v Újezdě n. L. a Kolodějích, cit. dle Kapitoly z dějin Koloděj. Koloděje : El Consult, 2000, s. 118. ISBN 80-902076-2-6
  3. Oficiální stránky Farnosti Koloděje. www.kolodeje.farnost.cz [online]. [cit. 2012-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-21. 
  4. Jízdní řád ČSD 1918

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]