Újezd nad Lesy
|
městská část Praha 21 |
|
|---|---|
 |
|
| základní data | |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| městský obvod: | Praha 9 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 21 |
| datum připojení k Praze: | 1974 |
| katastrální výměra: | 10,14 km² |
| obyvatel: | 10 758 (31. 12. 2015[1]) |
| hustota zalidnění: | 1061 obyv./ km² |
| počet základních sídelních jednotek: | 5 |
| zeměpisné souřadnice: | 50°4′ s. š., 14°39′ v. d. |
| poštovní směrovací číslo: | 190 16 |
| adresa úřadu městské části: | Úřad MČ Praha 21 Staroklánovická č.p.260 Praha-Újezd nad Lesy 190 16 Praha 916 |
| starosta / starostka: | Karla Jakob Čechová |
 |
|
 A50 (8100) |
Pražské kolo – (okruh) |
| 8207 |
Březí – Klánovický les |
| 8211 |
Klánovický les – Tismice |
Újezd nad Lesy (německy Aujest am Walde) je katastrální území u východní hranice hlavního města Prahy, které je zároveň územím městské části Praha 21. Městská část vznikla 24. listopadu 1990 a až do 31. prosince 2001 měla oficiální název Praha-Újezd nad Lesy.
Správní obvod Praha 21[editovat | editovat zdroj]
Městská část vykonává rozšířenou přenesenou působnost státní správy též pro městské části Klánovice, Koloděje a Běchovice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší dějiny[editovat | editovat zdroj]
Obec Oujezd (podle některých zrdojů také Viesd) je poprvé zmiňována roku 1309, kdy ji tehdejší majitel Vítek ze Švábenic předal zderazskému klášteru. Ve stejném století, v roce 1395, jej koupil držitel nedalekých Kolodějí, člen pražského měšťanského rodu Rotlevů, kutnohorský královský mincmistr, Martin Rotlev. Na začátku 15. století přešel do vlastnictví Doroty a Alžběty z Valdštejna. Po bitvě na Bílé hoře koupil celý kraj od Kostelce nad Černými lesy až po Oujezd kníže Karel I. z Lichtenštejna.
Dočasný zánik po třicetileté válce a pomalá obnova[editovat | editovat zdroj]
Obec Oujezd byla v závěru třicetileté války (1645) vypálena švédskými vojsky. Po této tragické události zůstal celý kraj 140 let neobydlen, a to až do roku 1783, kdy se zde za držby Aloise I. Josefa z Lichtenštejna usadilo deset německých rodin. I tak zůstala osada velmi malá a proto byla administrativně připojena ke Kolodějům.
Roku 1806 zde byl srovnán se zemí kostel sv. Bartoloměje a materiál z něj byl použit na stavbu kostela Povýšení sv. Kříže v Kolodějích.[2] Do Koloděj při tom byl z Újezda převezen obraz sv. Bartoloměje a tři zvony. Jeden z nich, pocházející z roku 1486, je v kolodějském kostele dosud.[3]
Oživení na začátku 20. století[editovat | editovat zdroj]
Začátkem 20. století se Újezd rozrůstá, v roce 1914 už má 80 domů. Impulzem ke stěhování obyvatel do lesa Vidrholec (tehdy psáno Fidrholec) byla zejména výstavba železniční trati z Prahy, na které byl zahájen provoz v roce 1881. Nedaleké nádraží původně neslo název Jirna, po osamostatnění sousední obce Jirny-Klánovice.
Období první československé republiky[editovat | editovat zdroj]
Samostatná obec Újezd vznikla 14. srpna 1921. Ve stejném roce se od něj odpojily Koloděje, naopak se k němu připojila osada Blatov (se třemi rybníky – Chobotem, Slavětínem a Nohavičkou).
Ve 20. a 30. letech 20. století zesílil příliv nových obyvatel. Podél státní silnice z Prahy do Kolína vyrostlo množství rodinných domů, proběhla výstavba kanalizace, chodníků, koupaliště nebo hasičské zbrojnice. Do roku 1938 byla postavena Masarykova škola, obecní dům, knihovna, pošta a četnická stanice. Rozvinul se zde bohatý společenský a kulturní život, působily tady dva divadelní soubory. Roku 1940 byl založen nový hřbitov při cestě do Sibřiny.
Léta po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]
V roce 1953 byla k Újezdu připojena obec Nová Sibřina. V průběhu let se často měnila příslušnost Újezdu k okresům – postupně patřil pod Žižkov, Říčany, Prahu-sever a Prahu-východ.
Přičlenění k Praze a další vývoj[editovat | editovat zdroj]
Dne 1. července 1974 byl Újezd společně s Běchovicemi, Klánovicemi a Koloději přičleněn k hlavnímu městu a stal se součástí obvodu Praha 9. V osmdesátých letech bylo vystavěno na konci obce směrem ke Kolínu panelové sídliště, a tak velmi významně stoupl počet obyvatel. Význam Újezda nad Lesy postupně rostl s úpravami územního členění Prahy v letech 1990, 1994 a 2001. Dne 1. července 2001 byl vytvořen samostatný správní obvod Praha 21, který vykonává přenesenou působnost státní správy pro Klánovice, Běchovice a Koloděje. Od počátku roku 2002 došlo k přejmenování městské části Praha-Újezd nad Lesy na současný název Praha 21.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Jako většina městských částí na periferii Prahy je ovlivněna mohutnou a často neregulovanou výstavbou rodinných domů. Na posledních volných plochách v centru obce byly vystavěny diskontní prodejny a nové byty.
Vadou na kráse Újezda byla hluboká jáma, která téměř 10 let zůstávala v centru obce (na křižovatce ulic Starokolínská a Staroújezdská) po demolici budovy tělocvičny Sokola s restaurací, místními obyvateli byla zvaná „Karel“.[zdroj?] V posledních letech zde vyrostla polyfunkční budova s restaurací a kavárnou, sídlí zde také knihovna.
Vystavěn byl také skatepark.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Vila v Ratbořské ulici
-
Starokolínská ulice je hlavní silnicí v Újezdě
-
Vilová zástavba typická pro Újezd
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Obyvatelstvo Prahy podle městských částí 1991–2015 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2016-06-08]. Dostupné online.
- ↑ [1] Prameny objasňující vztah kostelů v Újezdě n. L. a Kolodějích, cit. dle Kapitoly z dějin Koloděj. Koloděje : El Consult, 2000, s. 118. ISBN 80-902076-2-6
- ↑ Oficiální stránky Farnosti Koloděje
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Újezd nad Lesy ve Wikimedia Commons- Český úřad zeměměřický a katastrální. Katastrální území: Újezd nad Lesy (okres Hlavní město Praha);773778. [online]. [cit. 2017-02-05].
- Oficiální web městské části Praha 21
- Neoficiální web městské části Praha 21
