Újezd nad Lesy
| Újezd nad Lesy | |
|---|---|
 Fotka Újezdu nad Lesy z leteckého pohledu focená dronem | |
| Lokalita | |
| Městská část | Praha 21 |
| Správní obvod | Praha 21 |
| Obvod | Praha 9 |
| Obec | Praha |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′33″ s. š., 14°39′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 10 429 (2021)[1] |
| PSČ | 190 16 |
| Počet domů | 2 436 (2011)[2] |
| Počet ZSJ | 5 |
  Újezd nad Lesy | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 173771 |
| Kód k. ú. | 773778 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Újezd nad Lesy (německy Aujest am Walde) je městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy u jeho východní hranice. Jako jediná část města tvoří území samosprávné městské části Praha 21.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší dějiny[editovat | editovat zdroj]
Ves Oujezd (v některých zdrojích psáno Viesd) je poprvé zmiňována roku 1309, kdy ji tehdejší majitel Vítek ze Švábenic předal zderazskému klášteru. Ve stejném století, v roce 1395, jej koupil držitel nedalekých Kolodějí, člen pražského měšťanského rodu Rotlevů, kutnohorský královský mincmistr, Martin Rotlev. Na začátku 15. století přešel do vlastnictví Doroty a Alžběty z Valdštejna. Po bitvě na Bílé hoře koupil celý kraj od Kostelce nad Černými lesy až po Oujezd kníže Karel I. z Lichtenštejna.
Dočasný zánik po třicetileté válce a pomalá obnova[editovat | editovat zdroj]
Ves Oujezd byla v závěru třicetileté války (1645) vypálena švédskými vojsky. Po této tragické události zůstal celý kraj 140 let neobydlen, a to až do roku 1783, kdy se zde za držby Aloise I. Josefa z Lichtenštejna usadilo deset německých rodin. I tak zůstala osada velmi malá, a proto byla administrativně připojena ke Kolodějům.
Roku 1806 zde byl srovnán se zemí kostel sv. Bartoloměje a materiál z něj byl použit na stavbu kostela Povýšení sv. Kříže v Kolodějích.[3] Do Koloděj při tom byl z Újezda převezen obraz sv. Bartoloměje a tři zvony. Jeden z nich, pocházející z roku 1486, je v kolodějském kostele dosud.[4]
Začátek 20. století[editovat | editovat zdroj]
Začátkem 20. století se Újezd rozrůstal a v roce 1914 v něm stálo osmdesát domů. Impulzem ke stěhování obyvatel do lesa Vidrholec (tehdy psáno Fidrholec) bylo zejména roku 1883 zřízení zastávky na železniční trati z Prahy. Nedaleké nádraží původně neslo název Jirna, po vzniku republiky v roce 1918 je doložen název Jirny-Koloděje[5], po osamostatnění Klánovic Jirny-Klánovice.
Období první československé republiky[editovat | editovat zdroj]
Samostatná obec Újezd vznikla 14. srpna 1921. Ve stejném roce se od něj odpojily Koloděje, naopak se k němu připojila osada Blatov (se třemi rybníky – Chobotem, Slavětínem a Nohavičkou).
Ve dvacátých a třicátých letech 20. století zesílil příliv nových obyvatel. Podél státní silnice z Prahy do Kolína vyrostlo množství rodinných domů, proběhla výstavba kanalizace, chodníků, koupaliště nebo hasičské zbrojnice. Do roku 1938 byla postavena Masarykova škola, obecní dům, knihovna, pošta a četnická stanice. Rozvinul se zde bohatý společenský a kulturní život, působily tady dva divadelní soubory. Roku 1940 byl založen nový hřbitov při cestě do Sibřiny.
Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]
V roce 1953 byla k Újezdu připojena obec Nová Sibřina. V průběhu let se často měnila příslušnost Újezda k okresům – postupně patřil pod Žižkov, Říčany, Prahu-sever a Prahu-východ.
Přičlenění k Praze a další vývoj[editovat | editovat zdroj]
Dne 1. července 1974 byl Újezd, stejně jako sousední Běchovice, Klánovice a Koloděje, přičleněn k hlavnímu městu a stal se součástí obvodu Praha 9. V osmdesátých letech bylo vystavěno na konci obce směrem ke Kolínu panelové sídliště, a tak velmi významně stoupl počet obyvatel. Význam Újezda nad Lesy postupně rostl s úpravami územního členění Prahy v letech 1990, 1994 a 2001. Dne 1. července 2001 byl vytvořen samostatný správní obvod Praha 21, který vykonává přenesenou působnost státní správy pro Klánovice, Běchovice a Koloděje. Od počátku roku 2002 došlo k přejmenování městské části Praha-Újezd nad Lesy na současný název Praha 21.
Jako většina městských částí na periferii Prahy je ovlivněna mohutnou a často neregulovanou výstavbou rodinných domů. Na posledních volných plochách v centru obce byly vystavěny diskontní prodejny a nové byty.
Vadou na kráse Újezda byla hluboká jáma, která téměř deset let zůstávala v centru obce (na křižovatce ulic Starokolínská a Staroújezdská) po demolici budovy tělocvičny Sokola s restaurací, místními obyvateli byla zvaná Karel.[zdroj?] V posledních letech zde vyrostla polyfunkční budova s restaurací a kavárnou, sídlí zde také knihovna.
Vystavěn byl také skatepark.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Vila v ulici Starokolínská 59
- Architekt Otakar Novotný, postaveno roku 1906 pro dr. J. Žižku. Stavba kombinuje prvky anglické vilové architektury a prvky lidové architektury.
- Lichtenštejnský kámen v Klánovickém lese
- Dobu velkého vlivu Lichtenštejnů na zdejší kraj nám dosud mimo jiné připomíná památný kámen u železniční trati v Klánovickém lese. Na kameni je vytesán latinský nápis: „Princ Joan Quercetum ad 40 ann Regim Jubil 12 Nov 1898“. Kámen tedy pochází z roku 1898, kdy princ Jan II. z Lichtenštejna slavil čtyřicetileté jubileum své vlády na panství škvoreckém a uhříněvském. Podobných jubilejních kamenů bylo – vedle tohoto v Klánovickém lese – na škvoreckém panství vztyčeno hned několik. Samotný nápis na kameni dnes není již dobře čitelný a celý kámen je značně nakloněný.
- Pomník obětem druhé světové války u televizní retranslační věže
- Pomník umístěný u dnešní retranslační věže v Klánovickém lese připomíná vůbec poslední úvalské oběti druhé světové války. Byli jimi zdravotníci Bohumil Jandourek, Karel Marčín a Jaroslav Michálek, kteří byli zatčeni přímo v budově obecního úřadu, když konali zdravotnickou službu a jejich těla byla nalezena ve Vidrholci až 8. května.
Do kamene pomníčku je vsazena kovová deska, na které stojí: „Zde zemřeli pro věrnost k národu a lásku k zemi dne 8. května 1945 úvalští občané Bohumil Jandourek; Karel Marčín; Jaroslav Michálek. Nezapomeňme!“. U kamene se nachází i malý záhonek s květinami, který dnes není příliš udržovaný. - Cyrilov
- Do severovýchodní části katastrálního území zasahuje část přírodní rezervace Cyrilov.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Vila v Ratbořské ulici
-
Starokolínská ulice je hlavní silnicí v Újezdě
-
Vilová zástavba typická pro Újezd
-
Vila, Starokolínká 59
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ [1] Prameny objasňující vztah kostelů v Újezdě n. L. a Kolodějích, cit. dle Kapitoly z dějin Koloděj. Koloděje : El Consult, 2000, s. 118. ISBN 80-902076-2-6
- ↑ Oficiální stránky Farnosti Koloděje. www.kolodeje.farnost.cz [online]. [cit. 2012-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-21.
- ↑ Jízdní řád ČSD 1918. csd1918.wz.cz [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-02.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Újezd nad Lesy na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Újezd v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa Újezd nad Lesy na webu ČÚZK
- Archivní mapy (Koloděje) na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
- Oficiální web městské části Praha 21
- Neoficiální web Újezda nad Lesy
