Kostelec nad Černými lesy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostelec nad Černými lesy
Letecký snímek Kostelce nad Černými lesy a zámek
Znak obce Kostelec nad Černými lesyVlajka obce Kostelec nad Černými lesy
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0209 533416
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-východ (CZ0209)
Obec s rozšířenou působností Říčany
Pověřená obec Kostelec nad Černými lesy
Historická země Čechy
Katastrální výměra 17,71 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 677 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 391 m n. m.
PSČ 281 63
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu náměstí Smiřických 53
281 63 Kostelec nad Černými lesy
Starosta Ing. Jana Havelková
Oficiální web: www.kostelecncl.cz
Email: mesto@kostelecncl.cz
Kostelec nad Černými lesy v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Kostelec nad Černými lesy
Kostelec nad Černými lesy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostelec nad Černými lesy (německy Schwarzkosteletz) je město ležící v okrese Praha-východ. Leží 30 km východně od Prahy v nadmořské výšce kolem 400 m a jak název napovídá, okolo jsou husté, jehličnaté lesy. Žije zde přibližně 3 700[1] obyvatel, katastrální území města zaujímá rozlohu 1771 ha.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvé zmínky byly počátkem 15. století o královském hradu, později panském sídle. Po Bílé hoře jej získali Lichtenštejnové, v jejichž držení byl až do roku 1930. Město se vykoupilo z poddanství roku 1736.

Ve městě neexistuje žádný těžší průmysl (především z toho důvodu, že v 19. století místní radní nesouhlasili se stavbou železnice přes město), město má tradici v hrnčířstvíkeramice. Kulturně-historickou atrakcí jsou každoroční keramické trhy. Ty se pořádají vždy na konci května.

Od 17. dubna 2009 město může znovu užívat znak a nově i vlajku.[2]

Název města[editovat | editovat zdroj]

V minulosti se město nazývalo Černý Kostelec (oficiálně do roku 1920), německy Schwarzkosteletz, latinsky Castelicz cis/ad nigras silvas aj. Přídavné jméno černokostelecký tento název odráží dodnes.

V psaní počátečních písmen názvu Kostelec nad Černými lesy se často chybuje. Podle pravidel českého pravopisu jsou v tzv. souslovných názvech sídel všechna počáteční písmena velká s výjimkou předložek a spojek; tzv. bližší určení, stojící za základem názvu (např. po předložce) se ale píše vždy jen a právě s velkým písmenem v prvním slově (tj. navíc bez ohledu na to, zda existuje konkrétní místní jméno Černé lesy). Přesto bylo do roku 2014 katastrální území uváděno jako Kostelec nad Černými Lesy.[3]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Základní škola a knihovna

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Černý Kostelec[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Černý Kostelec[4]
  • 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Černý Kostelec[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy[6]
  • 1945 země česká, správní okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Český Brod[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín[9]
  • 2007 Středočeský kraj, okres Praha-východ[10]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městě Kostelec nad Černými lesy (přísl. 3310 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[11]

  • Instituce: okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, zemský úřad pro tuberkulózní muže, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, evangelický kostel, chudobinec, nemocnice, městský hasičský sbor.
  • Živnosti, průmysl a služby: společenstvo různých živností, řezníků a uzenářů, cihelna, mlýn, Hostinský pivovar, 2 strojírny, hlavní sklad tabáku, 3 velkostatky, 2 lékaři, zvěrolékař, 2 advokáti, notář, biograf Sokol, 10 hostinců, 3 hotely (U černého orla, U města Prahy, Zelený dům), lékárna, Okresní hospodářská záložna, spořitelní a záložní spolek pro Černý Kostelec, Záložna v Kostelci nad Černými Lesy, zubní ateliér.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti spojené s městem[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Seznam kulturních památek v Kostelci nad Černými lesy.

Historické jádro města je pro své architektonické kvality prohlášeno Ministerstvem kultury ČR městskou památkovou zónou.

  • Gotický hrad, přestavěný ve čtyřkřídlý renesanční zámek – Nejpamátnější budovou ve městě je knížecí zámek. Vystavěl jej Jaroslav Smiřický ze Smiřic roku 1562 a kněžna Marie Terezie Savojská v letech 17501756 přestavěla průčelí. Dnes v zámku sídlí Školní lesní podnik České zemědělské univerzity.
  • Zámecká kaple sv. Vojtěcha byla vystavěna Jaroslavem Smiřickým v letech 15641569 v místě původního opevnění. V 90. letech 20. století byla rekonstruována. Dnes slouží jako aula Fakulty lesnické a environmentální České zemědělské univerzity, je vyhledávaným místem pro svatební obřady a koncerty.
  • Farní kostel svatých Andělů strážných na náměstí Smiřických – jednolodní barokní stavba vystavěná v letech 17351737. Přední věž dostavěna v letech 18921894. Hlavní oltář zřízen roku 1739 nákladem Marie Terezie Savojské, zobrazuje Anděla strážce ujímajícího se mladého poutníka (Archanděla Rafaela s malým Tobiášem).
  • Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele – Bývalý hřbitovní kostel byl vystavěn roku 1600. Byl vypálen Švédy, opraven, znovu vyhořel. Po požáru roku 1756 byla původní stavba stržena a roku 17821783 vystavěn kostel nynější. Zvonice, prostá hranolová věž stojící opodál a pocházející z první poloviny 17. století, přestála jeho požár v roce 1756 bez pohromy.
  • Dům Marie Terezie kněžny Savojské – původně zámecký špitál čili chudobinec, poskytoval ubytování starým sloužícím černokosteleckého zámku. Nechala jej vystavět Marie Terezie Savojská v letech 17261728. Budova měla systém teplovzdušného topení. Původní kapacita byla 24 osob. Po rekonstrukci dokončené v roce 1998 slouží dům jako ubytovna s kapacitou 48 lůžek.
  • Muzeum hrnčířství – Muzeum hrnčířství a galerie se nachází v budově renesančního panského domu, který v roce 1613 daroval Albrecht Smiřický obci. Před rokem 1668 sídlila v domě radnice. Mnoho historických dokumentů bylo zničeno čtyřmi požáry, které zachvátily budovu. Při poslední rekonstrukci bylo obnoveno původní loubí.
  • Bývalý pivovar – objekt z roku 1842 s polygonálním osmistěnným mlatem. V současnosti vzniká v objektu bývalého pivovaru muzeum pivovarnictví, které se snaží uchovat a vystavovat vybavení zaniklých pivovarů.
  • Budilova vila – Významnou ukázkou moderní architektury ve městě je zejména letní vila majitele kolínské elektrárny ESSO postavená architektem Jaroslavem Fragnerem ve 30. letech 20. století (v ulici V koupadlech).
  • Lesopark – Z celkové plochy 42,38 ha zaujímá lesní porost plochu 27,59 ha. Dalších 472 stromů porůstá zastavěné části areálu a tvoří doprovodná stromořadí, cest, dominantní solitéry na paloucích, malebné skupiny na volných plochách a dělící pásy zeleně mezi stavbami. V lesní části je samostatně evidováno ještě 41 stromů, esteticky významných solitér. Lesopark byl vytvořen ve 30. letech z lesních pozemků, předaných lichtenštejnskou lesní správou a postupně doplněn budovami. Druhové i věkové složení je pestré, v lesní části dominují 200leté buky a duby, zeleň v parkové část je nejrůznějšího zeměpisného původu. Cílem projektu relaxační stezky je zpřístupnění lesoparku jako naučného a oddychového místa pro obyvatele areálu, občany a návštěvníky města. Pro poučení je vybudována naučná stezka, seznamující s význačnými dřevinami, k relaxaci pak úprava zákoutí s lavičkami, vybudování dětského hřiště a hřiště pro malé míčové sporty.
  • Cihelna Jaroslava Veselého – Cihelnu při silnici na Konojedy nechal postavit v letech 1925 až 1926 Jaroslav Veselý, majitel velkostatku a cihelny v Molitorově u Kouřimi. Stavbu cihelny realizoval zdejší stavitel Václav Zourek podle vlastních plánů, komín pak postavili architekt a stavitel B. Kolář a A. Stránský z Prahy-Smíchova. Cihelna měla halu s kruhovou pecí, okolo byly otevřené sušárny a přístavba na výrobu drenážních trubek. Od 50. let továrnu provozovalo družstvo Keramo, které zde vyrábělo květináče z lisované cihlářské hlíny až do poloviny 90. let.[12] Dominantou dnes nepříliš udržovaného areálu je 35 metrů vysoký cihlový komín.[13] Při Pražské ulici na západě města se dochovaly zbytky keramického závodu a parní pily, které byly postavené v letech 1923 až 1927. Z továrny, zbořené v roce 2011 kvůli výstavbě supermarketu, se dochovala jedna budova a 25 metrů vysoký komín.[14]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Součástí města jsou nyní i někdejší mlynářské samoty Horní PeklovDolní Peklov na Jalovém potoce, bývalá hájovna na Trubech a samota Hošť, pozůstatek vsi zaniklé (vyhořelé) roku 1609.[15]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází silnice I/2 v úseku Říčany – Kostelec – Kutná Hora a silnice II/108 v úseku Stříbrná Skalice – Kostelec – Přistoupim a silnice III třídy:

  • III/1083 Bohumil – Kostelec
  • III/1089 ze silnice II/108 přes Svatbín
  • III/10816 (Kutnohorská ulice)
  • III/1132 Přehvozdí – Truba – Kostelec
  • III/33316 Vyžlovka – Kostelec n/Č. l.
  • III/33318 z Kozojed k samotě Truba
  • III/33320 ze silnice I/2 na Brník
  • III/33321 ze silnice I/2 na Prusice
  • III/33348 ze silnice I/2 do města

V asi 10km vzdáleném Českém Brodě je Trať 011 neboli S1 – (Praha – Český Brod – Pečky – Kolín).

Autobusy (stav 2011)[editovat | editovat zdroj]

Městem vedou dvě příměstské linky z Prahy – 381 (Praha, Háje – Říčany – Kostelec nad Černými lesy – Zásmuky – Suchdol – Kutná Hora – (od 2012 Kutná Hora v PID)) a 387 (Praha, Háje – Říčany – Kostelec nad Černými lesy – Výžerky – Horní Kruty, Újezdec – Uhlířské Janovice (od 2012 Uhlířské Janovice v PID); a několik meziměstských linek – 402 (Kostelec nad Černými lesy, náměstí – Vitice – Oleška,Krymlov), 404 (Kostelec nad Černými lesy, náměstí – Konojedy – Oplany – Vlkančice – Stříbrná Skalice, náměstí), 409 (Kostelec nad Černými lesy, náměstí – Krupá – Přistupim – Český Brod, železniční stanice), 410 (Kostelec nad Černými lesy, náměstí – Kozojedy – Předhvozdí – Tuchoraz – Přistupim – Český Brod, železniční stanice) a 492 (Kostelec nad Černými lesy, náměstí – Jevany – Černé Voděrady); dopravcem je ČSAD POLKOST, spol. s r.o.

Od prosince 2010 jezdí do Kostelce (pouze v sobotu a v neděli) i noční linka s číslem 609, dopravcem je opět ČSAD POLKOST, spol. s r.o.

Kostelec nad Černými lesy,náměstí je také jednou ze zastávek dálkového autobusu 700996 s trasou Lanškroun – Česká Třebová – Litomyšl – Vysoké Mýto – Chrudim – Pardubice – Čáslav – Kutná Hora – Kolín – Praha (1 pár spojů týdně), dopravcem je ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Rev. 14.01.2011. Dostupné online. http://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/c22e81c2-6993-4b32-b4a1-2092ed051dec; http://www.kostelecncl.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7016&id=4696
  3. Změny názvů katastrálních území např. Kostelec nad Černými lesy
  4. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Vyhláška č. 513/2006 Sb.[nedostupný zdroj]
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 606-607. (česky a německy)
  12. PRAHA, René Bezvald - IKAS Net-Computing,. www.industrialnitopografie.cz [online]. www.industrialnitopografie.cz [cit. 2016-03-18]. Dostupné online. 
  13. koda.kominari.cz [online]. koda.kominari.cz [cit. 2016-03-18]. Dostupné online. 
  14. PRAHA, René Bezvald - IKAS Net-Computing,. www.industrialnitopografie.cz [online]. www.industrialnitopografie.cz [cit. 2016-03-18]. Dostupné online. 
  15. ŠULC, Roman. 2008 [cit. 2011-01-14]. Dostupné online. http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/host-zanikla-ves

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]