Polerady (okres Praha-východ)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Polerady
Polerady
Polerady
Znak obce PoleradyVlajka obce Polerady
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0209 538639
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-východ (CZ0209)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Historická země Čechy
Katastrální území Polerady u Prahy
Katastrální výměra 3,86 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 303 (2019)[1]
Nadmořská výška 182 m n. m.
PSČ 250 63
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Polerady 57
25063 Mratín
Starosta Jiří Urban
Oficiální web: www.obecpolerady.cz
Email: obec@polerady.eu
Polerady v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Polerady
Polerady
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Polerady se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi dvacet kilometrů severovýchodně od centra Prahy a pět kilometrů západně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Žije zde 303[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pomístní jméno obce je správně Polerady, vzniklo z označení místních obyvatel, kteří byli pečlivými hospodáři, měli rádi svá pole. V 18. století se objevuje v oficiálním názvu obce jméno Polehrady, které vzniklo z lidového jazyka, jež je již doloženo v 14. století.[2]

První zprávy o obci jsou z roku 1290, kdy odkázal Bohuslav z hory ves Polerady k nadání kapitulnímu děkanství u sv. Víta v Praze. Za husitské doby byly Polerady církvi odňaty. Ve vsi byl roku 1436 svobodný dvorec, kdysi kanovníků od sv. Víta, který byl císařem Zikmundem zapsán Oldřichu z Polirad. V deskách zemských roku 1494 se lze setkat s Jindřichem z Vřesovic, jež dal učinit do nich zápis ve prospěch Jiříkovi v Poleradech.

V roce 1507 byly Polerady v držení města Nymburka, které je vlastnilo až do roku 1547, kdy je královská komora zkonfiskovala po prvním protihabsburském povstání. Spolu se Sudovým Hlavnem, Hrádkem u Brandýsa nad Labem a Přerovem nad Labem je připojila k majetku pražského purkrabství, z něhož se vyvinulo komorní panství brandýské. V Poleradech bylo tehdy osm osedlých (tj. sedláků) a krčma výsadní, kteří platili o sv. Jiří a sv. Havle po 31 kopách a 38 groších. Ve druhé polovině 16. století držel vzpomínaný svobodný dvorec Jan Polehradský z Polehradí. Tento Jan z Polehradí je vzpomínán proto, že nechal v Kostelci nad Labem uložit do tam chovaného obecního archivu majestát Ferdinanda I. Roku 1615 připomíná se Adama Ginterod z Ginterodu a na Poleradech. V Berní rule roku 1654 citují se Polehrady. Roku 1788 topograf Schaller s odkazem na druhý díl Monumenta historica Bohemiae nusquam antehac edita učeného piaristy Gelasia Dobnera cituje pověst, že ještě před vznikem Staré Boleslavi existovala Polehradská župa. I když tuto pověst bere jako historický fakt, je pro nás dokladem, že místní obyvatelé Polerad pátrali po významu lidového názvu obce Polehrady a snažili se jej vysvětlit. A zjistili že je to od slova polehávat. Vesnice lenochů co pořád polehávají. Tedy Polehrádi.... Polehrady...a nakonec po drobné změně současné Polerady.

Východní okraj Polerad s božími muky u křižovatky silnic do Kostelce nad Labem a do Brázdimi

Na mapě karlínského hejtmanství z roku 1906 jsou severovýchodně od obce zakresleny dnes již neexistující čtyřúhelníkové valy. Je možné, že tyto valy, dnes již rozvezené, byly pozůstatkem keltské svatyně zvané v odborné literatuře „Viereckschanzen“. Určitě se nejednalo o švédskou fortifikaci, pro kterou nejsou na levém břehu Labe žádné zprávy. Existence těchto valů byla pramenem pověsti o starobylosti osady. Ve skutečnosti místní jméno vzniklo záměnou samohlásky i v e. Což je v češtině běžný jev, doprovázený připojením souhlásky h k zvýraznění její tvrdosti.

V roce 1788 měla osada 25 obytných stavení, proti roku 1869 byla poloviční.

Život Polerad ovlivnilo cukrovarnictví. Místní dráha NeratoviceBrandýs nad LabemČelákovice (trať č. 074) stimulovala rozvoj obce. V roce 1902 byly podle úplného adresáře politického okresu karlínského v obci dvě hospody – Stanislava Vokálka a Josefa Štála, 4 obchody, 2 obuvníci a jeden řezník. Starostou byl největší sedlák Václav Záruba, který vlastnil 220 korců půdy. Obec byla bez dluhů, a protože nevybírala žádné přirážky, stačilo patrně obecní jmění na krytí všech výdajů. Mezi další sedláky patřil Norbert Srb se 160, Josef Efler se 150, Vojtěch Krátký se 150 a Jaroslav Chroust se 100 korci půdy. Pro rozvoj zemědělství hodně vykonala Rolnická záložna v Brandýse, která poskytovala sedlákům levný úvěr z bývalých kontribučenských fondů. Byla přeorganizována 14. ledna 1883 v Okresní hospodářskou záložnu. Největší rozkvět obce byl patrně mezi roky 1921 a 1930, kdy jednak přibývalo obyvatel a současně byla silná i výstavba domů.

Polerady se orientovaly vždy na zemědělskou výrobu, jako by chtěly dokumentovat obsah svého jména, že obyvatelé jsou dobří hospodáři – mají svá pole rádi.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[3]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[3]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[9]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km vede silnice II/101 v  úseku Úvaly - Brandýs nad Labem - Neratovice - Kralupy nad Vltavou.
  • Železnice – Obec Polerady leží na železniční trati 074 Čelákovice - Brandýs nad Labem - Neratovice. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla zahájena roku 1899.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávku autobusové linky Praha,Letňany - Kostelec n. L.,nám. (v pracovních dnech 2 spoje) (dopravce Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.), Brandýs n.L.-St.Boleslav - Hovorčovice/Odolena Voda,závod (v pracovních dnech 5 spojů), Brandýs n.L.-St.Boleslav - Mratín - Brandýs n.L.-St.Boleslav (v pracovních dnech 2 spoje, v sobotu 1 spoj) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.)
  • Železniční doprava – Železniční zastávka a nákladiště Polerady nad Labem má přepravní zatížení 18 párů osobních vlaků v pracovní dny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. 1371 Elizabeta regina confir. Compromissum inter villanos in Polyhrad et Zaryby et oppidanos in Kostelecz de pascuis.“ (Roku 1371 Eliška Pomořanská stvrzuje mezi venkovany z Polyhrad, Záryb a obyvateli městečka Kostelce dohodu o pastvinách.)
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]