Panenské Břežany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Panenské Břežany
Horní zámek v Panenských Břežanech
Horní zámek v Panenských Břežanech
Znak obce Panenské BřežanyVlajka obce Panenské Břežany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOdolena Voda
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel640 (2023)[1]
Rozloha5,79 km²[2]
Katastrální územíPanenské Břežany
Nadmořská výška245 m n. m.
PSČ250 70
Počet domů222 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHlavní 17
Panenské Břežany
250 70 Odolena Voda
obec@panenskebrezany.cz
StarostaMgr. Martin Hakauf
Oficiální web: www.panenskebrezany.cz
Panenské Břežany na mapě
Panenské Břežany
Panenské Břežany
Další údaje
Kód obce538604
Kód části obce117552
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panenské Břežany jsou obec v okrese Praha-východ asi 14 km severně od centra hlavního města Prahy. Obec leží v nadmořské výšce 245 m, žije v ní celkem 640[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1233, kdy je zmiňována jako ves ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (odtud název „panenské“). V obci se nacházejí dva zámky, zvané Dolní a Horní.

Dolní zámek[editovat | editovat zdroj]

Stavba zámku v empírovém slohu byla započata okolo roku 1840. Kvůli finančním potížím majitele Matyáše Bedřicha Riese ze Stallburgu v roce 1901 nemovitost převzala „Hospodářská a úvěrní banka pro Čechy“ a od roku 1909 ji začala nabízet k prodeji za účelem uspokojení věřitelů. Zámek odkoupil pražský židovský cukrovarník Ferdinand Bloch-Bauer, který interiéry vybavil loveckými trofejemi, starožitnostmi, uměleckými předměty, gobelíny aj.

Po začátku druhé světové války a zřízení Protektorátu Čechy a Morava byl Ferdinand Bloch-Bauer nucen odejít do emigrace a v zámku se usídlil říšský protektor Konstantin von Neurath, kterého v roce 1941 vystřídal v zámku Reinhard Heydrich. Po atentátu na Heydricha v roce 1942 zde až do konce války žila Lina Heydrichová spolu se čtyřmi dětmi. Vdova po Heydrichovi zřídila v zámeckém areálu miniaturní pracovně-koncentrační tábor, kde pro ni v nuzných podmínkách žilo a pracovalo okolo 150 vězňů z ghetta Terezín a z koncentračního tábora Flossenbürg.[4]

Po válce byl zámek převeden do užívání Výzkumného ústavu kovů.

Horní zámek[editovat | editovat zdroj]

Kaple sv. Anny

Horní zámek byl postaven v první polovině 18. století v barokním slohu na místě původní tvrze. Jedná se o obdélníkovou jednopatrovou stavbu se sedlovou střechou s balkónem v průčelí. Poblíž zámku se nachází kaple sv. Anny, jejíž přestavba po požáru v roce 1691 proběhla v letech 17051707 podle plánů J. B. Santiniho.

Horní zámek v Panenských Břežanech.

Po zrušení kláštera vystřídal zámek několik majitelů. V roce 1820 původní horní zámek koupil Matyáš Ries ze Stallburgu. Po zadlužení jeho dědiců došlo po roce 1909 k prodeji zámku nábytkářskému továrníkovi Emilu Gerstelovi (1870-1919), jehož syn Bedřich Gerstel ale r. 1939 odešel do emigrace, načež opuštěný zámek zabral nacistický pohlavár K. H. Frank. Po skončení války byl v zámku zřízen domov důchodců. Od roku 2012 spadá zámek pod správu "Památník národního útlaku a odboje", v 2016 otevřená expozice "Zločin a Trest", kde je i unikátní replika pankrácké gilotiny.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Karlín[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Karlín[5]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Karlín[5]
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Karlín[6]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[9]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-sever[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[12]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Panenské Břežany (521 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] holič, 2 hostince, kolář, 2 kováři, obchod s mlékem, obuvník, pekař, 3 rolníci, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, 2 velkostatky.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávku příměstské autobusové linky Praha,Kobylisy - Neratovice,Korycany (v pracovních dnech 24 spojů, o víkendech 16 spojů) a Libiš - Odolena Voda (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. BAUER, Zdeněk; ČVANČARA, Jaroslav. „Bylo to tam tak čarovně krásné“. Paměť a dějiny. 2022, čís. 01, s. 16–26. Dostupné online. ISSN 1802-8241. 
  5. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Vladní nařízení č. 222/1926 Sb.
  7. Vladní nařízení č. 198/1928 Sb.
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 977. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]