Mělník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Mělník (rozcestník).
Možná hledáte: Melnik, nejmenší bulharské město.
Mělník
Náměstí Míru s radnicí a kapucínským kostelem
Náměstí Míru s radnicí a kapucínským kostelem
Znak města MělníkVlajka města Mělník
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0206 534676
Pověřená obecMělník
Obec s rozšířenou působnostíMělník
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Mělník (CZ0206)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel19 472 (2022)[1]
Rozloha24,96 km²
Nadmořská výška215 m n. m.
PSČ276 01
Počet domů3 845 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ21
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Mělník
Náměstí Míru 1
276 01 Mělník
mu@melnik.cz
StarostaIng. Tomáš Martinec, Ph.D. (ODS a TOP 09)
Oficiální web: www.melnik.cz
Mělník na mapě
Mělník
Mělník
Další údaje
Kód obce534676
Kód části obce402401
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mělník (německy Melnik, Mnelnik) je město a obec s rozšířenou působností v okrese Mělník ve Středočeském kraji 30 km na sever od Prahy. Leží na pravém břehu Labe u soutoku s Vltavou, historické centrum se rozkládá na opukové vyvýšenině obtékané ze severovýchodu potokem Pšovkou. Město má přibližně 19 tisíc[1] obyvatel.

Mělník je bývalé královské věnné město a od středověku centrum vinařství v Čechách, kdy podle legend již sv. Václav okopával vinohrady při návštěvách babičky sv. Ludmily. Později ve 14. století císař Karel IV. přivezl na Mělník vinnou révu z francouzské oblasti Burgundsko.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název „Mělník“ je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin (např. opuka).[3]

Symboly města Mělníka[editovat | editovat zdroj]

Znak města[editovat | editovat zdroj]

Blason (slovní popis) stanovený Podvýborem pro heraldiku a vexikologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 5.10.2016:  V červeno-zlatě polceném štítě vpravo český lev, doleva vyniká půl černé korunované orlice se zlatou zbrojí. Na štítě korunovaná kolčí přilba s černo-zlatými a červeno –stříbrnými přikryvadly. Klenotem zavřená křídla, přední černé, zadní zlaté.[1]

Od první třetiny 14. stol. je doložený znak města, vycházející z hlavních heraldických (erbovních) zvířat českých přemyslovských a lucemburských králů (později císařů) a moravských markrabat - lva a orlice (orla). Nejstarší zbarvení znaku města (dochovaného původně jen na pečetích) pochopitelně neznáme. V případě dvouocasého českého lva jsou tinktury dané, v případě poloviny orlice se původně mohlo jednalo o moravskou orlic (spíše než plamennou tzv. svatováclavskou, která nebyla od vlády Přemysla Otakara II., zakladatele města, již oficiálně státnicky používána a nahradil ji důsledně český, dříve moravský, dvouocasý lev a nově vytvořená šachovaná moravská orlice), nakonec ale převážilo (v dané době, kdy české země byly součástí Římské říše a čeští králové císaři) obvyklé císařské zbarvení  - půl černého orla ve zlatém poli (viz též městské znaky Poličky, Kutné Hory atd.). Zbroj (tj. zobák, jazyk a pařát) se objevuje jak zlatá, tak červená, oba způsoby jsou heraldicky přípustné (možné), červená zbroj je ale logicky opticky výraznější (než zlatá/žlutá ve zlatém/žlutém poli štítu). V případě Mělníka je navíc od 16. století užíváno štítu znaku i s korunovanou přilbou s látkovými dekorativními přikrývaldy (v českých i říšských tinkturách) a královského klenotu křídel.[4]

Vlajka města[editovat | editovat zdroj]

Popis vlajky v dekretu předsedy Poslanecké sněmovny zní: List tvoří dva svislé pruhy, červený a žlutý. Z červeného pruhu s českým lvem vyniká do žlutého pruhu půl černé korunované orlice se žlutou zbrojí. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[2]

Existence městských praporů (korouhví) se předpokládá u královských měst již v předhusitské době a v době husitských válek je jejich téměř jistá. Prapory tehdy opakoval podobu znaku, nebo je tvořily tzv. livrejové či zemské barvy (pána města). Takto se vyvinula i bikolóra Mělníka v podobě dvou vodorovných pruhů, červeného a žlutého.

Aby nedocházelo k záměnám s jinými obdobnými (jednoduchými) vlajkami o dvou pruzích a obdobných barev, byly v roce 2016 rozhodnutím číslo 56 předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky udělena Mělníku stávající (tzv. heraldická) vlajka, tvořená dvěma svislými pruhy, červeným a žlutým, ve kterých se opakují figury ze štítu historického městského znaku tak, jak bývalo obvyklé již u nejstarších středověkých praporů.

Vyobrazená městská vlajka (vztyčovaná na stožár) respektive prapor (spojený s žerdí, často slavnostně vyšívaný atd.) má nyní právně závaznou podobu, podobně jako historicky vydržený (a potvrzený) znak města, z něhož vychází. Případná tzv. korouhev představuje vlajku respektive prapor zavěšený „na výšku“ (tj. užší stranou nahoře), může mít libovolnou délku (poměr stran např. 1:3) a nemusí proporčně zcela přesně odpovídat podobě vlajky (praporu), ale má respektovat všechny figury a barvy (vlajky) ve vzájemné kompozici.[3]         

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky osídlování[editovat | editovat zdroj]

První zmínky osídlení této oblasti pochází z neolitu. Podle Kosmy byl zdejší kmen Pšovanů připojen ke knížectví rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Hrad Pšov nahradil koncem 10. století nový kamenný hrad Mělník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denáry s nápisem Emna regina – civitas Melnic. V tomto období se začala na Mělníku pěstovat vinná réva.

Soutok Labe a Vltavy

Od roku 1000 se na Mělníku tradoval zvyk dávat hrad kněžnám a královnám věnem. Ten se později rozšířil i na město vzniklé pod hradem (královské věnné město).

13. až 17. století[editovat | editovat zdroj]

Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Ottův slovník naučný uvádí: „Město Mělník založeno bylo po způsobu jinozemských měst za krále Přemysla Otakara II. r. 1274. Od tohoto času nazýváno bylo městem královským. Po smrti Přemysla II. náleželo královně Kunhutě a bylo ho odtud od královen českých napořád jako věna užíváno.“

Mělník prohlásil natrvalo za královské věnné městoKarel IV. Ten sem dal přivézt z Burgundska a z Champagne vinnou révu a zvelebil tak mělnické vinařství. V době husitských válek zůstával Mělník ve spolku s Pražany. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad město hospodářsky prosperovalo. Po smrti Jiřího z Poděbrad se Mělník stal sídlem královny vdovy Johanky z Rožmitálu. Ta darovala zdejší kapitule sv. Petra a Pavla vskutku královský dar, a to 1,5 tuny stříbra, a přála si být po smrti pochována v místním kostele. Když 12. listopadu 1475 na Mělníce zemřela, byla 14. listopadu pohřbena v kostele sv. Petra a Pavla. Po roce v něm však začaly probíhat velké přestavby, a tak syn Hynek převezl ostatky královny do Prahy.

Kapucínský kostel Čtrnácti svatých pomocníků s někdejším klášterem

Od konce 15. století město stagnovalo a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547. Král Ferdinand I. Habsburský zabavil městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil cechy, dosadil do města císařského rychtáře. Období od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické vinaře. Rozšiřovaly se vinice, bohatí měšťané financovali stavbu kostela sv. Ludmily a na Chloumku kostel Nejsvětější Trojice.

Třicetiletá válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, švédská okupace, drancování, požáry, mor. Odchodem mnoha řemeslníků a vinařů do emigrace se město téměř vylidnilo. V 17. a 18. století Mělník ničily požáry, morové epidemie, selská povstání a řada neúrodných let.

18. až 19. století[editovat | editovat zdroj]

Od konce 18. století se Mělník stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou aglomeraci a také průchozí stanicí dálkového obchodu a exportu. Jen málo se ho dotkla průmyslová revoluce. Někdejší královské věnné město se změnilo na téměř provinciální městečko. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem zemědělství. Typické byly trhy, jarmarky, živnosti, řemesla a tradiční vinařství. Od roku 1850 se město stalo sídlem okresního úřadu. Po pádu Bachova absolutismu se rozvíjela aktivita různých kulturních a společenských organizací, jako jsou například hasičský sbor, Sokol, Klub veslařů mělnických, Klub českých turistů, Klub velocipedistů, Zpěvácký spolek. V této době začal vycházet první místní týdeník. Výhodná poloha Mělníka přinesla s sebou rozvoj na poli komunikací – první parník pod městem (1845), železnice (1874), most přes Labe (1888), přístavní překladiště (1897), vltavský kanál (1902–1905). Od roku 1894 se ve městě používal telefon a telegraf. Nový způsob podnikání si vynutil i vznik peněžních ústavů – Občanské záložny, spořitelny, Hospodářské záložny. Ve druhé polovině 19. století na Mělníku stále vedlo zemědělství – pěstovala se pšenice, sladovnický ječmen, zelenina, ovoce, vinná réva. Se zemědělskými výrobky se čile obchodovalo. Ve městě byl roku 1868 postaven cukrovar.

Měšťanský dům U modré hvězdy na Náměstí míru

Koncem století vznikla na Mělníku řada odborných škol, např. v roce 1881 speciální vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách) – dnes Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník, v roce 1897 košíkářská škola, v roce 1910 gymnázium, které nese od roku 1990 jméno svého absolventa Jana Palacha. Vývoj oblasti zastavila první světová válka.

20. století[editovat | editovat zdroj]

V letech první republiky (1918–1938) se ve městě hodně stavělo – budovy okresního úřadu, kulturního domu, pošty. V roce 1928 byla dokončena stavba velkého obchodního přístavu na Labi, budovaly se komunikace, kanalizace, prováděla se elektrifikace. V letech 1911, 1922 a 1933 se poprvé uskutečnily slavnosti vinobraní. Od roku 1933 se stala ze slavnosti tradice, která se dodržuje dodnes, i když v poněkud jiné podobě. V roce 1938, po záboru pohraničí, se severní část mělnického okresu dostala přímo na hranici „říše“ z důvodu bezprostřední blízkosti převážně německých obcí (Liběchov atd.). Konec druhé světové války na Mělníku oslavili obyvatelé města 13. května 1945 společně s vojáky sovětské a polské armády (které připomíná pomník s nápisem „GEN. KAROL ŚWIERCZEWSKI“ v parčíku poblíž pošty) a s partyzány. V dnešní době zde sídlí třeba organizace Cech českých vinařů.

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Mělník (přísl. Malý Borek, Chloumek, Mlazice, Pšovka, Rousovice, 11549 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5]

  • Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, celní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, okresní četnické velitelství, 3 katolické kostely, evangelický kostel, kostel československé církve, synagoga, státní reálné gymnázium, vyšší vinařsko-ovocnicko-zahradnická škola, odborná škola košíkářská, obchodní škola, klášter kapucínů, klášter milosrdných sester, všeobecná veřejná nemocnice, chudobinec, sirotčinec.
  • Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo cukrářů, holičů, hostinských a výčepníků, klempířů, košíkářů, kovářů, krejčí, obuvníků, pekařů, potravní a dopravní, řezníků, zámečníků, cukrovar České akc. spol. pro průmysl cukerní v Praze, továrny na kaučukové zboží Haro, konzervy zeleninové, 5 továren na košíkářské zboží, továrna na kůže Kratina, květináče Klíma, likéry Uher, 3 továrny na nábytek proutěný, olejna, 2 pivovary (Lobkowicz, Právovarečné měšťanstvo), továrna na sekt Lobkowicz, vinice (Lobkowicz, Viktorin), 4 cihelny, městská elektrárna, 3 pily, velkostatek Lobkowicz.
  • Služby: 8 lékařů, 2 zubní lékaři, 3 zvěrolékaři, 9 advokátů, 2 notáři, Živnostenská banka, 2 biografy, 3 fotoateliéry, geometr, 45 hostinců, hotely Stádník, Vykysal, U nádraží, kavárna, 2 lékárny, Lidová záložna na Mělníce, Mělnická spořitelna, Mělnická záložna pro obchod a živnosti, Občanská záložna na Mělníku, Občanská záložna v Pšovce, Okresní záložna hospodářská na Mělníce, Spořitelní a záložní spolek pro Blata, Spořitelní a záložní spolek pro Mlazice, Úvěrní a rolnické družstvo, Zemědělská záložna na Mělníce, Živnostenská záložna na Mělníce, 3 vinárny, 3 zubní ateliéry.

V obci Vehlovice (560 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Mělníka) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] dlaždič, 2 hostince, kapelník, kovář, krejčí, pekař, 2 sadaři, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled na Mělník od jihovýchodu

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[7]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník
Související informace naleznete také v článcích Okres Mělník a Správní obvod obce s rozšířenou působností Mělník.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Mělníku

Mělník se skládá ze dvou katastrálních území: Mělník a Vehlovice. Město nemá definovány žádné části obce ale jeho území je složeno z historických městských lokalit.

K městu byly postupně připojovány okolní vesnice, které postupně stavebně splynuly. Město Mělník lze rozdělit na 15 historických městských lokalit.[12]

Městská lokalita Poznámka
Blata Blata byla k městu Mělníku přičleněna definitivně roku 1868, kdy přišla o status obecní vsi.
Chloumek Obecní ves Chloumek byla nakonec definitivně spojena s Mělníkem roku 1854.
Malý Borek Původní blateckou kolonií Malý Borek byla spojena pod samosprávu města Mělníka v roce 1868 společně s obecní vsí Blata.
Malý Spořilov Malý Spořilov patří k nejmenším lokalitám města. Jedná se o relativně novou místní část, která byla vybudována ve 20. letech 20. století jako reakce na velký nedostatek bytů.
Město Mělník Současné město Mělník je však výsledkem až vzniku tzv. Velkého Mělníka v roce 1923, kdy byly k městu připojeny samostatné obce Mlazice, Pšovka a Rousovice. Poslední připojenou obcí byly Vehlovice až v roce 1960.
Mlazice Mlazice byly spojeny s tzv. Velkým Mělníkem v roce 1923.
Okrouhlík Okrouhlík byl sloučen s Mělníkem již v roce 1868.
Podolí/Podol Podolí bylo sloučeno s Mělníkem již roku 1868.
Pražské předměstí Pražské předměstí je historické označení lokality, která se postupně v 18. a hlavně 19. století vytvořila před městskými hradbami.
Polabí Vily a domy v nové čtvrti byly vystavěny mezi lety 1927-1932 a nesly označení "Velký Spořilov" podle velké aktivity mělnické Spořitelny.
Pšovka Pšovka byla spojena s tzv. Velkým Mělníkem v roce 1923.
Rousovice Rousovice byly spojeny s tzv. Velkým Mělníkem v roce 1923.
Rybáře Rybáře byly s městem Mělníkem definitivně sloučeny již v roce 1854.
Vehlovice Původní samostatná obec byla sloučena s Mělníkem až v roce 1960, avšak první plány byly již v roce 1923, a je tak prozatím poslední sloučenou okolní obcí s městem.
Záduší/Záduš Obec Záduší byla s městem Mělníkem definitivně spojena společně s Podolím, Blaty, Okrouhlíkem a Malým Borkem v roce 1868.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Dle Palackého díla Popis království Českého z roku 1848 měl Mělník v roce 1846 199 domů a 1581 obyvatel.[13]

Podle sčítání lidu roku 1921 zde žilo v 662 domech 5 245 obyvatel, z nichž bylo 2 767 žen. 5 170 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 31 k německé a 9 k židovské. Žilo zde 3 643 římských katolíků, 618 evangelíků, 270 příslušníků Církve československé husitské a 113 židů.[14] Podle sčítání 1930 zde žilo v 893 domech 5 813 obyvatel. 5 614 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 65 k německé. Žilo zde 3 558 římských katolíků, 958 evangelíků, 535 příslušníků Církve československé husitské a 84 židů.[15]

Vývoj počtu obyvatel a domů podle sčítání lidu[16]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 7 112 7 656 8 247 8 976 9 806 10 502 12 089 11 914 13 076 15 487 18 941 19 625 19 271 19 599 19 472
Počet domů 979 1 103 1 144 1 252 1 401 1 663 2 158 2 572 2 542 2 658 2 683 2 950 3 042 3 414 3 845

Školství[editovat | editovat zdroj]

Město Mělník zajišťuje předškolní vzdělávání pro 621 dětí. Ve školním roce 2020/2021 bylo k předškolnímu vzdělávání přijato 216 dětí. V posledních letech se daří do mateřských škol umisťovat děti, které dosáhly tří let k 31. 8. daného školního roku. Kapacity mateřských škol jsou plně využity a město se snaží kapacity školek zvyšovat.

V mělnických základních školách se vzdělává v 90 třídách 2 098 žáků. Základní školy zřizované městem Mělník zajišťují povinnou školní docházku pro žáky s trvalým bydlištěm na území města Mělníka, od 6. třídy pak i pro žáky z obcí, které uzavřely s městem Mělníkem dohodu o společném školském obvodu. Jedná se o obce Hořín, Býkev, Velký Borek, Malý Újezd, Želízy, Lhotka, Střemy a Řepín. Ve většině základních škol se pohybujeme na hranici kapacitních možností daných zařízení.

Mateřské školky[17][editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola Čtyřlístek, Mělník, příspěvková organizace

adresa:  Pod Vrchem 2995, Mělník, odloučené pracoviště - Tyršova 75, Mělník, web: https://www.msctyrlistek.cz

  • Mateřská škola Zvoneček, Mělník, příspěvková organizace

adresa:  Dukelská 2598, Mělník, odloučené pracoviště - Kokořínská 1616, Mělník, web: http://www.mszvonecek-melnik.cz

  • Mateřská škola Motýlek, Mělník, příspěvková organizace

adresa:  Nemocniční 107, Mělník, odloučené pracoviště - Wolkerova 2589, Mělník, web: http://www.ms-motylek.cz

  • Mateřská škola Pohádka, Mělník, příspěvková organizace

adresa:  Slovany  2966,  Mělník, odloučené pracoviště - Sportovní 2940, Mělník, web: http://www.mspohadka-melnik.cz

  • Mateřská škola Mělník, V Zátiší 2948, příspěvková organizace

adresa:  V Zátiší 2948, Mělník, web: https://msmlazice.cz

Základní školy[18][editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola Mělník, Jaroslava Seiferta 148, příspěvková organizace

adresa:  Jaroslava Seiferta 148, Mělník, web: https://www.seifert-melnik.cz

  • Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace

adresa:  Pražská 2817, Mělník , odloučené pracoviště: Cukrovarská 2068, Mělník, web: https://zsjm-me.cz

  • Základní škola Mělník-Pšovka, příspěvková organizace

sídlo:  Blahoslavova 2461, Mělník, odloučené pracoviště -  Panešova 1033, Mělník, web: https://zspsovka.cz

  • Základní škola Jungmannovy sady Mělník, příspěvková organizace

adresa:  Tyršova 93, Mělník, odloučené pracoviště – Tyršova 94, Mělník, web: http://www.zsjungsady.cz

  • Základní škola Mělník-Mlazice, příspěvková organizace

adresa:  Českolipská 1386, Mělník, web: https://www.zsmlazice.cz/cs/

  • Základní škola se speciálními třídami, Mělník, příspěvková organizace

adresa:  Jaroslava Seiferta 179, Mělník, web: http://www.zsp-melnik.cz

Střední školy[19][editovat | editovat zdroj]

  • Soukromá střední zdravotnická škola Mělník, o.p.s.

adresa: Tyršova 105, Mělník, 276 01, web: https://zdravka.cz/index.html

  • Střední průmyslová škola stavební, Mělník

adresa: Českobratrská 386, 276 01 Mělník 1, web: https://www.spss-mel.cz/index.php?type=Blog&id=838&ids=829

  • Integrovaná střední škola technická Mělník

adresa: K Učilišti 2566, 276 01 Mělník, web: https://www.isstechn.cz

  • Česká zahradnická akademie Mělník - střední škola a vyšší odborná škola, p. o.

adresa: sady Na Polabí 411 Mělník 276 01, web: https://www.zas-me.cz

  • Gymnázium Jana Palacha

adresa: Pod Vrchem 3 421, 276 01 Mělník, web: https://www.gjp-me.cz

Dále se ve městě Mělníce nachází Dům dětí a mládeže (DDM) pro mimoškolní program dětí a také Základní umělecká škola.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Městská autobusová doprava v Mělníku.

Městem procházejí silnice I/9 Zdiby – Mělník – Česká Lípa – Nový Bor – Rumburk, I/16 Řevničov – Slaný – Mělník – Mladá Boleslav – Jičín – Trutnov – Královec, II/246 Mělník – Roudnice nad Labem – Libochovice – Louny a II/273 Mělník – Mšeno – Doksy. Silnice I/16 překonává Labe po Novém mostě postaveném v roce 1993, dříve k tomu účelu sloužil Starý most, dnešní most Josefa Straky.

V roce 2021 byla zahájena realizace části severního obchvatu Mělníku.[20]

Související informace naleznete také v článku Silnice I/16.

Železniční síť[editovat | editovat zdroj]

Město leží na železniční trati 072 vedoucí podél Labe z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem. V Mělníku z ní odbočuje železniční Trať 076 do Mladé Boleslavi. Na území města se nachází odbočná železniční stanice Mělník, na trati 072 i železniční zastávka Mělník-Mlazice. Železniční trať 072 Lysá nad Labem – Mělník – Litoměřice – Ústí nad Labem západ je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava na ní byla zahájena roku 1874. Železniční Trať 076 Mladá Boleslav – Mšeno – Mělník je jednokolejná regionální trať, doprava na úseku do Mšena byla zahájena roku 1897.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Výsledky voleb do Zastupitelstva města Mělníka[21][editovat | editovat zdroj]

Město Mělník je od roku 1994 rozděleno na 20 volebních okrsků.

Mapa mělnických volebních okrsků

Volební účast[editovat | editovat zdroj]

Volby 1990 1994 1998 2002 2006 2010 2014 2018 2022
% 69,92 56,88 38,40 34,28 39,80 42,70 37,15 41,30 40,54

Volby 1990[editovat | editovat zdroj]

Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
     OF: 16
     KSČ: 6
     ČSL: 2
     ČSSD: 1
     SZ: 2
     ČSSS: 2
     NSS: 1
Počet % Počet
Občanské fórum (OF) 49,30 16
Komunistická strana Československa (KSČ) 20,40 6
Československá strana lidová (ČSL) 8,80 2
Československá sociální demokracie (ČSSD) 7,30 1
Strana zelených (SZ) 5,00 2
Československá strana socialistická (ČSSS) 4,10 2
Nezávislí kandidáti 2,30 0
Republikánská unie-Svobodný blok 1,50 0
Národně sociální strana (NSS) 1,40 1
Celkové výsledky 10 023 100 30

Volby 1994[editovat | editovat zdroj]

Subjekt Absolutní hlasy Mandáty
     ODS: 6
     ODA: 4
     KSČM: 3
     Koalice KDU-ČSL: 3
     Sdružení ČSSD: 2
     DŽJ: 1
     Koalice SPR-RSČ: 1
     SDL: 1
Počet % Počet
Občanská demokratická strana (ODS) 45 047 29,76 6
Občanská demokratická aliance (ODA) 31 251 20,64 4
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) 20 330 13,43 3
Koalice KDU-ČSL, DEU, KAN (Koalice KDU-ČSL) 18 580 12,27 3
Sdružení ČSSD, SD(OH), NK (Sdružení ČSSD) 17 901 11,83 2
Důchodci pro životní jistoty (DŽJ) 6 478 4,28 1
Koalice SPR-RSČ, SDČR (Koalice SPR-RSČ) 6 376 4,21 1
Strana demokratické levice (SDL) 5 416 3,58 1
Celkové výsledky 151 379 100 21

Volby 1998[editovat | editovat zdroj]

Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
     ODS: 7
     ČSSD: 4
     Sdružení VPM: 4
     Sdružení KSČM: 3
     KDU-ČSL: 1
     US: 1
     ČP: 1
Počet % Počet
Občanská demokratická strana (ODS) 35 109 31,42 7
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) 19 420 17,38 4
Sdružení VPM, NK (Sdružení VPM) 18 530 16,58 4
Sdružení KSČM, NK (Sdružení KSČM) 16 220 14,51 3
Křesť. demokr. unie-Čs. str. lid. (KDU-ČSL) 7 910 7,08 1
Unie svobody (US) 4 965 4,44 1
Česká pravice (ČP) 4 922 4,40 1
Strana za životní jistoty 2 164 1,94 0
Klub angažovaných nestraníků 1 807 1,62 0
Koalice SPR-RSČ, SDČR 706 0,63 0
Celkové výsledky 111 753 100 21

Volby 2002[editovat | editovat zdroj]

Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
     ODS: 7
     ČSSD: 5
     Radnice 2002: 4
     Sdružení KSČM: 4
     KDU-ČSL: 1
Počet % Počet
Občanská demokratická strana (ODS) 32 960 32,49 7
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) 23 566 23,23 5
Sdr. US-DEU a NK-ssn. Radnice 2002 (Radnice 2002) 19 723 19,44 4
Sdružení KSČM a NK (Sdružení KSČM) 16 719 16,48 4
Křesť. demokr. unie-Čs. str. lid. (KDU-ČSL) 6 646 6,55 1
Republikáni Miroslava Sládka 1 826 1,80 0
Celkové výsledky 101 440 100 21

Volby 2006[editovat | editovat zdroj]

Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
     ODS: 8
     PRO Mělník: 4
     ČSSD: 3
     KSČM: 2
     Radnice 2006: 2
     Mělničané: 2
Počet % Počet
Občanská demokratická strana (ODS) 37 304 30,79 8
PRO Mělník (PRO Mělník) 22 816 18,83 4
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) 17 843 14,73 3
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) 12 759 10,53 2
RADNICE 2006 (Radnice 2006) 11 855 9,78 2
Mělničané (Mělničané) 11 255 9,29 2
Strana zelených 4 246 3,50 0
Křesť. demokr. unie-Čs. str. lid. 3 045 2,51 0
Všeobecná občanská strana 51 0,04 0
Celkové výsledky 121 174 100 21

Volby 2010[editovat | editovat zdroj]

Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
     TOP 09: 5
     ČSSD: 4
     ODS: 4
     Koalice PM a SZ: 2
     Mělničané: 2
     Radnice 2010: 2
     KSČM: 2
Počet % Počet
TOP 09 (TOP 09) 27 154 21,01 5
Česká str.sociálně demokrat. (ČSSD) 26 448 20,46 4
Občanská demokratická strana (ODS) 26 194 20,26 4
Koal. sd. nez. kan. PM a SZ (Koalice PM a SZ) 12 793 9,90 2
"Mělničané" (Mělničané) 12 281 9,50 2
RADNICE 2010 (Radnice 2010) 12 233 9,46 2
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) 11 778 9,11 2
Strana svobodných občanů 252 0,19 0
Volte Pr. Blok www.cibulka.net 138 0,11 0
Celkové výsledky 129 271 100 21

Volby 2014[editovat | editovat zdroj]

Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
     MÉ MĚSTO: 9
     TOP 09: 5
     ČSSD: 2
     KSČM: 2
     ANO 2011: 1
     ODS: 1
     Mělničané: 1
Počet % Počet
MÉ MĚSTO (MÉ MĚSTO) 35 192 32,80 9
TOP 09 s podporou nezávislých (TOP 09) 21 056 19,63 5
Česká strana sociálně demokrat. (ČSSD) 10 445 9,74 2
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) 9 115 8,50 2
ANO 2011 (ANO 2011) 7 321 6,82 1
Občanská demokratická strana (ODS) 6 926 6,46 1
M Ě L N I Č A N É (Mělničané) 6 875 6,41 1
RADNICE 2014 3 961 3,69 0
KDU-ČSL A STRANA ZELENÝCH 3 942 3,67 0
Strana soukromníků ČR 2 275 2,12 0
Romská demokratická strana 171 0,16 0
Celkové výsledky 107 279 100 21

Volby 2018[editovat | editovat zdroj]

Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
     MÉ MĚSTO: 4
     ODS a Soukromníci: 4
     ANO 2011: 4
     MÁME RÁDI MĚLNÍK: 3
     Mělničané: 2
     NK a KSČM: 2
     Spojené síly: 1
     ČSSD: 1
Počet % Počet
MÉ MĚSTO (MĚ MĚSTO) 22 750 19,52 4
ODS s podporou Strany Soukr.ČR (ODS a Soukromníci) 20 447 17,54 4
ANO 2011 (ANO 2011) 18 885 16,20 4
MÁME RÁDI MĚLNÍK (MÁME RÁDI MĚLNÍK) 16 122 13,83 3
MĚLNIČANÉ (Mělničané) 10 713 9,19 2
NK a KSČM "ZA LEPŠÍ MĚLNÍK" (NK a KSČM) 9 148 7,85 2
Spojené síly pro Mělník (Spojené síly) 7 985 6,85 1
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) 7 703 6,61 1
Mělničtí patrioti 2 822 2,42 0
Celkové výsledky 116 575 100 21

Volby 2022[editovat | editovat zdroj]

Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
     ODS a TOP 09: 5
     ANO 2011: 4
     MÉ MĚSTO: 4
     Mělničané: 2
     MÁME RÁDI MĚLNÍK: 2
     Mělník 2022: 2
     Svobodný soutok: 1
     Piráti a Zelení: 1
Počet % Počet
ODS a TOP 09 (ODS a TOP 09) 21 304 18,97 5
ANO 2011 (ANO 2011) 19 941 17,76 4
MÉ MĚSTO (MÉ MĚSTO) 19 688 17,53 4
MÁME RÁDI MĚLNÍK (MÁME RÁDI MĚLNÍK) 9 984 8,89 2
"MĚLNIČANÉ" (Mělničané) 9 746 8,68 2
Mělník 2022 s pod. Soukromníků (Mělník 2022) 9 032 8,04 2
SVOBODNÝ SOUTOK (Svobodný soutok) 6 676 5,94 1
Piráti a Zelení (Piráti a Zelení) 6 205 5,53 1
MĚLNÍK V SRDCI 5 031 4,48 0
ZA SPORT A ZDRAVÝ MĚLNÍK 4 285 3,82 0
DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT a NK 236 0,21 0
ROMA LUMA 174 0,15 0
Celkové výsledky 112 302 100 21

Další volby proběhnou v roce 2026.

Aktuální složení Rady města Mělníka a koalice v Zastupitelstvu města Mělníka[editovat | editovat zdroj]

Současnou radu města tvoří zástupci tří subjektů: ODS a TOP 09, ANO 2011, Mělník 2022 s podporou Soukromníků. Rada města se opírá o většinovou podporu v zastupitelstvu. Radní koalice je složena z 11 zastupitelů (ODS a TOP 09 - 5, ANO 2011 - 4, Mělník 2022 - 2). Koaliční smlouva byla podepsána v rekordním čase necelých 20 hodin po sečtení výsledků dne 25. 9. 2022.[22][23]

11/21

Oproti minulému volebnímu období 2018-2022, kdy vedení města tvořili zástupci subjektů MÉ MĚSTO, MÁME RÁDI MĚLNÍK, MĚLNIČANÉ a 2 nezávislí kandidáti, se snížil počet místostarostů ze tří na jednoho. V současnosti má město historicky nejmladšího místostarostu v novodobé historii (Petr Kowanda, 27 let).

Pozice Jméno a příjmení Politický subjekt
     ODS a TOP 09: 3
     ANO 2011: 3
     Mělník 2022: 1
starosta Ing. Tomáš Martinec, Ph.D. ODS a TOP 09
místostarosta Petr Kowanda ANO 2011
radní Tomáš Trejbal ODS a TOP 09
radní JUDr. Jindřich Špergl ODS a TOP 09
radní Karel Kasáček ANO 2011
radní Michaela Mourková ANO 2011
radní Zbyněk Šnajdr Mělník 2022 s podp. Soukromníků

Přehled mělnických starostů a starostek po roce 1990[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam představitelů Mělníka.
Období Starosta/starostka Povolání Politický subjekt
1990–1990 Mgr. Miroslav Neumann úředník úřední pověření
1990–1994 Mgr. Ivan Václavík matematik–programátor OF/ODS
1994–2002 Mgr. Zuzana Lišková ředitelka knihovny ODS
2002–2010 Mgr. Miroslav Neumann přednosta okresního úřadu ODS
2010-2022 MVDr. Ctirad Mikeš vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství ČSSD/Mé město (od 2014)[24]
2022-úřadující Ing. Tomáš Martinec, Ph.D. podnikatel a zastupitel města ODS a TOP09

Senátní obvod[editovat | editovat zdroj]

Město Mělník je součástí senátního obvodu č. 28 – Mělník.

Volební účast ve městě Mělníku[editovat | editovat zdroj]

Volby 1996 1998 2004 2010 2016 2022
1.kolo (v %) 30,94 38,00 28,24 40,77 32,34 38,07
2.kolo (v %) 28,94 21,35 15,85 29,85 12,81 19,01

Senátoři a senátorky[editovat | editovat zdroj]

Období Senátor/senátorka Povolání Politický subjekt
1996-1998 Jaroslav Horák přednosta okresního úřadu ODS
1998-2004 Jaroslav Horák senátor ODS
2004-2010 Jiří Nedoma starosta města Odolená Vody ODS
2010-2016 Ing. Veronika Vrecionová starostka obce Přezletice ODS
2016-2022 Petr Holeček starosta města Kralupy nad Vltavou STAN
2022-úřadující Ing. Jarmila Smotlachová starostka obce Hlavenec ODS

Kulturní instituce[editovat | editovat zdroj]

Městská knihovna Mělnického kulturního centra o.p.s.[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Městská knihovna Mělník.

První veřejná knihovna v Mělníku vznikla v roce 1846 z příspěvků vlastenců. Prvním knihovníkem byl učitel Josef Věnceslav Vlasák. Mělník byl jedním ze zakládajících členů Matice české, proto knihovna získávala téměř všechny vycházející české knihy.

V době Bachova absolutismu byla její činnost zastavena a teprve v roce 1876 se usneslo obecní zastupitelstvo o obnovení její činnosti. Na návrh Sokola byla knihovna sloučena se spolkovými a měla vykonávat funkci městské i okresní knihovny. Okresní knihovna Františka Palackého byla založena v roce 1900, v roce 1908 ji převzala čítárenská komise. Po vypuknutí první světové války byla čítárenská komise zrušena, knihovna i čítárna byly uzavřeny. Po vydání zákona o veřejných knihovnách obecních knihovnách v roce 1919 knihovna činnost obnovila. V roce 1936 se přestěhovala do nově postaveného Masarykova kulturního domu, v roce 1938 nastoupil první profesionální knihovník. 1. května 1950 se stala okresní knihovnou a metodickým centrem knihoven regionu.

V roce 1980 se z Masarykova kulturního domu knihovna přestěhovala do vily Karoly, prostory v kulturním domě byly dlouhodobě nedostačující, slavnostní otevření bylo 16. ledna 1981. O roku 1993 byla zahájena automatizace zpracování knih a následně automatizovaný výpůjční protokol, v roce 1998 byl zpřístupněn Internet.

Od 1. ledna 2000 je zřizovatelem knihovny město Mělník, od 1. 7. 2012 je knihovna součástí Mělnického kulturního centra o.p.s.

Regionální muzeum Mělník[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem dnešního Regionálního muzea Mělník, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem bylo krajinské museum.

Myšlenku zřízení muzea vyslovil v roce 1886 ředitel měšťanské dívčí školy Ludvík Böhm a 21. března 1888 se konala ustavující valná hromada muzea. Umístění získalo muzeum v budově radnice, brzy po dohodě s knížetem Jiřím Lobkowiczem si spolek pronajal místnosti v mělnickém zámku a veřejnosti byly v roce 1892 poprvé představeny sbírky krajinského muzea. V roce 1903 se muzeum přestěhovalo do soukromého bytu na Palackého náměstí, následně do domu mělnické spořitelny. V dalších letech se stěhovalo znovu do zámku, v novém kulturním domě muzeum získalo pouze jeden sál. Muzejní sbírky se trvale rozrůstaly, v roce 1960 se rozrostly také o fondy zrušených muzeí v Liběchově, Kostelci nad Labem, Nelahozevsi a Mšeně, následně část sbírek byla rozprodána nebo vrácena.

Od listopadu 1999 sídlí Regionální muzeum Mělník v bývalém kapucínském klášteře na Náměstí Míru čp. 54).

V muzeu jsou návštěvníkům přístupny stálé expozice Historické kočárky, Nahlédnutí do středověkého města, Vinařská expozice, Přírodovědecká expozice, Lidová architektura a Z historie malé železnice aneb železniční hračky. Mimo město je ve Lhotce u Mělníka další expozicí skalní byt pocházející pravděpodobně z poloviny 19. století (bylo to nejdéle obývané kokořínské skalní obydlí do roku 1982). Pravidelně muzeum pořádá krátkodobé výstavy, přednášky, koncerty a další kulturní akce. V muzeu je kavárna s nabídkou mělnických vín a v původních gotických sklepeních se provádí degustace vín.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Nádvoří mělnického zámku
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mělníku.
  • Mělnický zámek, postavený v barokním slohu na vyvýšeném místě nad řekou, původně středověký hrad, z něhož se zachovala klenutá síň v západním křídle a brána z 15. století. Hrad původně sloužil jako sídlo ovdovělých českých královen. Po roce 1550 bylo přistavěno renesanční severní křídlo s lodžiemi, po roce 1690 přistavěno jižní křídlo s arkádami a po roce 1925 upravena vinárna s terasou.
  • Radnice, původně rychta z roku 1398, od roku 1449 radnice, přestavěna po požáru roku 1793 a znovu roku 1889 a 1941.
  • Gotický trojlodní kostel svatého Petra a Pavla, původně románský z 11. století, z něhož se zachovala spodní část věže. Přestavěn v letech 1480–1488 (klenba v lodi, věž) a po roce 1516 (nový presbytář, klenba hlavní lodi a krypta). V kněžišti je sanktuář z roku 1530 a renesanční lavice. V sakristii je náhrobek probošta Jana z Landštejna z roku 1389.
  • Kostnice v kryptě pod presbytářem kostela sv. Petra a Pavla, jedna z největších v Česku, je veřejně přístupná.
  • Mělnické podzemí, propojující sklepení pod celým historickým jádrem města; část radničních sklepů s nejširší studnou v Česku (průměr 4,5 m) pod náměstím je přístupná veřejnosti.
  • Hřbitovní kostel sv. Ludmily z roku 1585, přestavěný 1683.
  • Kapucínský kostel Čtrnácti svatých pomocníků s někdejším klášterem
  • Renesanční a barokní domy na náměstí a v Palackého ulici.
  • Pražská brána (kolem 1500) a zbytky hradeb s baštou a vodárenskou věží.
  • Na vyhlídce za severním křídlem zámku stojí socha Karla IV. od Josefa Maxe z roku 1878.[25]
  • Masarykův kulturní dům, významná a dobře zachovaná funkcionalistická divadelní stavba dokončená v roce 1936.[26]
  • Soustava viničních tratí, které zasahují až do středu města (podzámčí) a také obepínají město v nesouvislém pásu od severu po jihovýchod a zahrnují řadu drobné architektury (viniční domky, hlásky, lisy, opěrné zdi), jež je částečně památkově chráněna.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Okolí Mělníka[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Říp z vyhlídky od kostela svatých Petra a Pavla (Mělník)

Z mělnické vyhlídky pod zámeckou vinárnou je mimo jiné vidět soutok Labe s Vltavou, Vltavský kanál, památná hora Říp a za dobré viditelnosti České středohoří. K velmi vyhledávaným oblastem v okolí Mělníka patří Kokořínsko s pískovcovými skalami a gotickým hradem Kokořín ze 14. století, zámek v Hoříně s rozlehlým parkem a zámek v Liběchově.

Ve městě sídlí Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Na levém břehu Labe přibližně naproti Liběchovu u obce Horní Počaply (asi 9 km po proudu Labe od centra města) leží tepelná Elektrárna Mělník. Zajímavý pohled je i z Vrázovy vyhlídky.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Městem vedou cyklotrasy č. 2 Kralupy nad Vltavou – Mělník – Litoměřice – Ústí nad Labem, č. 24 Stará Boleslav – Neratovice – Mělník, č. 203 Mělník – Lhotka, č. 8171 Mělník – Malý Újezd – Jelenice.

Územím města vedou turistické trasy červená turistická značka Mělník – Lhotka – Kokořínský Důl, zelená turistická značka Záboří – Mělník – Liběchov – Tupadly, žlutá turistická značka Mělník – Čepička – Lhotka.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Ceny města Mělníka[editovat | editovat zdroj]

Ceny města Mělníka byly poprvé uděleny v roce 2004 při oslavách 730. výročí první dochované zmínky o Mělníku jako městě. Myšlenka vyznamenat a ocenit osobnosti, které svým talentem a svými schopnostmi, prací nebo statečností prospěli svému městu, vznikla v roce 2003. Městské zastupitelstvo schválilo v lednu 2004 Vyhlášku o použití symbolů města, čestném občanství a cenách města Mělníka, která vymezuje druhy ocenění a popisuje hlediska, podle nichž jsou jednotlivé ceny udělovány.


Návrhy osobností k vyznamenání může podávat každý občan splňující podmínky voliče dle volebního zákona. Je nutné uvést identifikační údaje navržené osobnosti, podrobné zdůvodnění návrhu a kontaktní údaje navrhovatele. O udělení ceny města rozhoduje Zastupitelstvo města Mělníka.


Zlatý řád města Mělníka je udělován především:

a)  za mimořádné a dlouhodobé aktivity v uměleckých oborech a v oblasti sportu, které reprezentují město Mělník

b)  za mimořádnou a dlouhodobou činnost v různých oblastech lidské činnosti, která přispívá  k rozvoji nebo reprezentaci města Mělníka

c)  za mimořádný čin vysoké morální hodnoty

Stříbrný řád města Mělníka je udělován především:

a)  za mimořádnou reprezentaci města v oblasti umění a sportu

b)  za významné aktivity přispívající k rozvoji nebo reprezentaci města v různých oblastech lidské činnosti

Bronzový řád města Mělníka je udělován především:

a)  jako ocenění přínosu k rozvoji města

b)  jako ocenění mimořádně přínosné činnosti ve prospěch města Mělníka

Plaketa města Mělníka je udělována především jako ocenění významné osoby, nebo představitele významné instituce při její návštěvě ve městě nebo ocenění váženého občana města při mimořádné příležitosti.

Čestní měšťané a občané města Mělníka[editovat | editovat zdroj]

Seznam (obsahující jméno, citaci zápisu, datum udělení, zdroj informace) pravděpodobně není úplný, přesná evidence nikdy nebyla vedena. Je výsledkem spojení údajů, které shromáždil Jiří Rác (dopis MěÚ Mělník - odboru školství a kultury ze dne 4. 2. 1997), s těmi, jež jsou uvedeny v Knize měšťanů královského věnného města Mělníka od roku 1703 (Archiv MěÚ Mělník), a těmi, které byly náhodně objeveny, např. v tisku.[30]

  • Jan Vojtěch Gemerich rytíř z Neubergu, 15. 6. 1844 nebo 23. 3. 1844 (Kniha měšťanů)
  • Karel Neumann, 15. 6. 1844 nebo 23. 3. 1844 (Kniha měšťanů)
  • František Rolejček, děkan a ředitel školy, 1863 (Ludvík Böhm: Královské věnné město Mělník a okres Mělnický, Mělník 1892, s. 625)
  • Adolf Kallmünzer, c. k. okresní přednosta a c. k. okresní sudí v Mělníku, 15. 6. 1875 (Kniha měšťanů)
  • Josef Valenta, majitel c. k. zlatého záslužného kříže s korunou, c. k. poštmistr, emeritní purkmistr na Mělníku, 21. 2. 1880 (Kniha měšťanů)
  • Jan Eduard rytíř z Neubergu, majitel velkostatku Čejtice a Oujezd a rozsáhlých vinohradů na Mělníku, poslanec na sněmu zemském Království českého, místopředseda zahradnické společnosti v Praze atd. atd., 3. 12. 1883 (Kniha měšťanů)
  • JUDr. Alfred Kraus, místodržitel Království českého, c. k. skutečný tajný rada, rytíř řádu železné koruny II. třídy, c. k. řádu Leopoldova a řádu Františka Josefa , c. k. polní podmaršálek atd. atd., 22. 7. 1885 (Kniha měšťanů)
  • JUDr. František Ladislav Rieger, rytíř řádu železné koruny II. třídy, majitel komondérského ruského řádu sv. Anny a knížecího černohorského řádu neodvislosti, poslanec na říšské radě a sněmu zemském Království českého, předseda klubu českých poslanců, starosta okresního zastupitelstva chotěbořského, čestný měšťan královského hlavního města Prahy atd. atd., 22. 7. 1885 (Kniha měšťanů)
  • Václav Haupt, purkmistr královského věnného města Mělníka, předseda městské spořitelny, místní školní rady, výboru pokračovací školy průmyslové, kuratoria vinařské a ovoc. školy, družstva pro zbudování městského divadla, sboru dobrovolných hasičů, čestný člen a starosta Zpěváckého spolku, člen četných .... a dobročinných spolků a ústavů, kupec a majitel realit, atd. na Mělníku, 8. 2. 1886 (Kniha měšťanů)
  • Václav Kučera, poslanec na zemském sněmu, okresní starosta, statkář atd. v Střednicích, 30. 12. 1887 (Kniha měšťanů)
  • Ludvík Böhm, ředitel měšťanských i obecných škol v. v., spisovatel, člen obecního zastupitelstva atd. atd., 2. 1. 1896 (Kniha měšťanů)
  • Alois Schrenker, starosta města (1897 - 1907), 10. 4. 1899 (Kniha měšťanů)
  • Jiří kníže z Lobkowicz, vévoda Roudnický, Jeho c. k. apošt. Veličenstva skutečný tajný rada, nejvyšší maršálek Království českého atd. atd., 12. 5. 1905 (Kniha měšťanů)
  • JUDr. Gustav Pöschl, advokát, rytíř řádu železné koruny III. třídy, prezident Ústřední banky českých spořitelen, člen obecního zastupitelstva a rady městské, ředitel Mělnické spořitelny atd. atd., 17. 10. 1911 (Kniha měšťanů)
  • T. G. Masaryk, prezident ČSR, 13. 11. 1918 (Mělnické rozhledy 11. 3. 1938; o vztahu TGM - Mělník např. v: Mělnické rozhledy 7. 3. 1930, Mělnické listy 24. 9. 1937, Mělnická radnice 12/1993, 1/1994, 3, 10/2002)
  • prof. MUDr. et RNDr. Jindřich Matiegka, 7. 4. 1932 (Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva města Mělníka nad Labem 1931 - 32; více v: Mělnická radnice 4,5/2002)
  • Edvard Beneš, prezident ČSR, 27. 5. 1945 - dopis Místního národního výboru na Mělníce prezidentu Edvardu Benešovi při příležitosti jeho 61. narozenin
  • Benjamin Alexandrovič Něstěrov, nadporučík Rudé armády, který se podílel na osvobození města, 29. 4. 1980 (Jiří Rác)
  • prof. MUDr. Jiří Malý, 28. 2. 2002 (více v: Mělnická radnice 4,5/2002), 28. října 2002 udělil prezident České republiky Václav Havel Jiřímu Malému in memoriam státní vyznamenání  - medaili Za zásluhy 1. stupně
  • Karel Lojka, 2 7. 7. 1944 na Mělníku, profesí projektant, amatérský restaurátor a fotograf, historik, spisovatel, držitel nejvyššího papežského vyznamenání Svatého otce Františka „Croce Pro Ecclesia et Pontifice“ , nese zásluhy na propagaci města Mělníka a vytváření pozitivního vztahu k němu

Seznam do roku 2020 sestavila Mgr. Renata Špačková

Osobnosti spjaté s Mělnickem[editovat | editovat zdroj]

Osoby zvýrazněné tučně jsou mělnickými rodáky.

Zemřelí[editovat | editovat zdroj]

Památník Viktora Dyka v Mělníku
Pamětní deska Jindřicha Matějky a Jiřího Malého

Žijící[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Město Mělník má přátelské kontakty s německým Oranienburgem už od 70.let 20. století. Po revoluci v roce 1989 udržovali vztah prakticky pouze mělničtí dobrovolní hasiči. Ti se pravidelně navštěvují, pro děti pořádají výměnné pobyty. V roce 1995 se obnovily vztahy mezi radnicemi. Jsou navázány kontakty mezi mělnickými školami - gymnáziem (od roku 1990) a ZŠ Jaroslava Seiferta (od roku 1994), které pořádají pravidelné výměnné pobyty svých žáků. Oranienburg poskytl městu Mělníku obrovskou pomoc po záplavách v roce 2002 -  finanční  ve výši 750 000Kč, tak roční věcnou  výpomoc ( nábytek, vybavení domácností, oblečení).

Pravidelné kontakty s Wetzikonem trvají již od roku 1991. V roce 2011 uplynulo 20 let od uspořádání prvního klimatického pobytu v Surcuolmu ve Švýcarsku. Pobyty byly organizovány na základě  spolupráce mezi městem Mělník a partnerským městem Wetzikon. Pobyty organizoval Klub na pomoc chronicky nemocným dětem a v začátcích i mělnická pobočka Červeného Kříže. V roce 2011 bylo dohodnuto se švýcarskými přáteli ukončení tohoto projektu. V roce 2012 se zúčastnily soubory Jarošovci a Jarošáček tamějšího veletrhu Zűri Oberland Mass. Mezi městy není podepsaná partnerská smlouva.

V oblastech kultury, sportu a v neposlední řadě i s výměnou úředníků při řešení některých samosprávných úkolů. Spolupráci navázala Základní škola v Mělníku – Pšovce.

V roce 2012 byly folklorní soubory Jarošáček a Jarošovci pozvány jako čestný host na prestižní festival, který má nejvyšší status CIOFF (Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění), do Strzegomi. Opětovně se polský strzegomský soubor Kostrziane účastní Mělnického vrkoče.

Zájem byl vyvolán za strany Slovenska – ZŠ Pšovka má partnerství se školou právě v Lučenci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Místní jména v Čechách. mjc.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  4. Znak a vlajka města Mělníka: Mělník. www.melnik.cz [online]. [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  5. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 812-816. (česky a německy)
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1807. (česky a německy)
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  12. BURIAN, Lukáš. Mělnický uličník. První vydání. vyd. Mělník: [s.n.] 255 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-907298-3-4, ISBN 80-907298-3-5. OCLC 1302728180 
  13. PALACKÝ, František. Popis království Českého. Praha: J. G. Kalvevský, 1848. 608 s. Dostupné online. S. 83. 
  14. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 159. 
  15. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 213. 
  16. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005. I. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2020-02-14]. S. 126, 127, záznam 39. Dostupné online. 
  17. Předškolní zařízení: Mělník. www.melnik.cz [online]. [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  18. Základní školy: Mělník. www.melnik.cz [online]. [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  19. Střední školy: Mělník. www.melnik.cz [online]. [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  20. I/9, I/16 Mělník, obchvat, 2. stavba [online]. ŘSD, rev. 2021-10 [cit. 2022-01-14]. Dostupné online. 
  21. Volby.cz - Český statistický úřad | ČSÚ. volby.cz [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  22. V Mělníku podepsali koaliční dohodu, starosta Mikeš po 12 letech končí. iDNES.cz [online]. 2022-09-25 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  23. Mělník povede koalice vítězných ODS. Deník N [online]. 2022-09-25 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  24. Starosta Mělníka Ctirad Mikeš už není členem ČSSD. Mělník online [online]. 2014-08-28 [cit. 2014-09-03]. Dostupné online. 
  25. E. Poche, Umělecké památky Čech 2, str. 366-372.
  26. Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2019-08-01]. Dostupné online. 
  27. https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/melnicke-podzemi-a-studna/
  28. http://www.melnik.cz/kultura-skolstvi-veda/studna-a-podzemi/2008-04-02.html Archivováno 12. 9. 2008 na Wayback Machine. Studna a podzemí, 4.2. 2008
  29. Filmový Mělník. Mělník ve filmu a v televizi [online]. Turistické informační centrum Mělník [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. 
  30. Čestní měšťané a občané města Mělníka: Mělník. www.melnik.cz [online]. [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BURIAN, Lukáš. Mělnický uličník. 1. vyd. Mělník: Mělnický osvětový a okrašlovací spolek, 2021. 255 s. ISBN 978-80-907298-3-4, ISBN 80-907298-3-5. OCLC 1302728180 
  • KILIÁN, Jan, a kol. Mělník. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 456 s. ISBN 978-80-7422-029-6. 
  • KÁRNÍK, Josef; KLIHAVEC, Martin. Mělnicko na starých pohlednicích. Hostivice: Petr Prášil - BARON, 2015. 204 stran : barevné ilustrace, mapy, portréty, faksimile s. ISBN 978-80-88121-03-9. 
  • Knihovny Středočeského kraje. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně, 2004. 119 s. ISBN 80-85191-46-6. S. 53. 
  • MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. - kapitola Zámek Mělnický, s. 201-209. 
  • Poche, E. (vyd.), Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia 1978.
  • ŠPAČKOVÁ, Renata. Putování za pamětí mělnické krajiny. Mělník: Mělnický osvětový a okrašlovací spolek, 2008. 56 s. : il. (převážně barev.), mapy, faksim. s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]