Libčice nad Vltavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Libčice nad Vltavou
Náměstí Svobody s radnicí v centru města
Znak obce Libčice nad VltavouVlajka obce Libčice nad Vltavou
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ020A 539414
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Obec s rozšířenou působností Černošice
Pověřená obec Roztoky
Historická země Čechy
Katastrální výměra 7,10 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 379 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 207 m n. m.
PSČ 252 66
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 1
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu

Městský úřad Libčice nad Vltavou
náměstí Svobody 90

252 66 Libčice n/Vlt.
Starosta Pavel Bartoš
Oficiální web: www.libcice.cz
Email: mestolibcice@volny.cz
Libčice nad Vltavou v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Libčice nad Vltavou
Libčice nad Vltavou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libčice nad Vltavou (německy Libschitz an der Moldau) jsou malé město v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, na levém břehu Vltavy 13 km severně od centra Prahy a 6 km jihovýchodně od Kralup nad Vltavou. Od roku 2001 jsou součástí mikroregionu Od Okoře k Vltavě. Žije zde přibližně 3 400[1] obyvatel.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Město se nečlení na evidenční části obce, tj. má pouze jednu řadu popisných čísel. Tři části obce jsou vymezeny jako katastrální území a zároveň základní sídelní jednotky:

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Libčice jsou nejníže položeným místem okresu Praha-západ (170 m n. m.). Prochází jimi významná železniční trať Praha-Děčín, která má na území města stanici Libčice nad Vltavou a zastávky Libčice nad Vltavou-Letky a Řež. S Máslovicemi na druhém břehu Vltavy spojuje Libčice přívoz.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Libčicích pochází ze zakládací listiny břevnovského kláštera z roku 993. V roce 1159 daroval král Vladislav II. Libčice maltézskému klášteru v Praze. Později náležely Libčice zbraslavskému klášteru, a to až do roku 1421. V době pobělohorské získaly Libčice Lobkovicové. Libčice patřili Lobkovicům až do roku 1848. Do třicetileté války bylo v Libčicích 80 obyvatel, kostel, fara, 8 statků a 3 chalupy. V letech 1850-1878 byly Libčice spojeny s nedalekou obcí Dolany. Nynější obec vznikla roku 1924, kdy se spojily tři dosud samostatné vsi – Libčice, Chýnov a Letky. Městys Libčice nad Vltavou byl povýšen na město vládou Československé republiky v roce 1948.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady, města) v roce, kdy ke změně došlo:

Ves Libšice (Libčice)

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Velvary
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary

Ves Letky s Chýnovem

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov

sloučená obec Letky-Libčice 1924

  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[4]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever [5]

Libčice nad Vltavou 1933 [6]

  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[8]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Letky-Libčice (přísl. Chýnov, 3000 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, evang- kostel, sbor dobrovolných hasičů, 4 cihelny, továrna na hasicí přístroje Minimax, továrna na hračky, stavby továrních komínů, železárna Pražské železářské společnosti,
  • Služby (výběr): lékař, zubní lékař, 5 autodopravců, biograf Legion, drogerie, hodinář, 10 hostinců, kapelník, konsum Svépomoc, modistka, obchod s obuví Baťa, prádelna, spořitelní a záložní spolek pro Libčice, stavební družstvo pro Letky, 2 stavitelé, opravy strojů, studnař, zahradnictví, 2 zedničtí mistři.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • katolický kostel sv. Bartoloměje – na místě románského kostelíka byl roku 1396 postaven gotický kostel, který byl roku 1763 zbořen a začalo se s výstavbou kostela barokního, který byl vysvěcen roku 1769. Roku 1903 přistavěn presbytář a sakristie. V lodi barokní kopie Reinerovy fresky v pražském kostele sv. Bartoloměje. Ve věži kostela je zavěšen zvon Bartoloměj, který roku 1696 ulil zvonař Jan Priquei.
  • evangelický kostel – základní kámen kostela byl položen roku 1863 a roku 1867 byl kostel dokončen.[12] Je postaven v pseudorománském stylu.[12] Na průčelí kostela je umístěna deska s Husovým reliéfem.[12]
  • funerální plastika Františka Bílka
    • socha Krista – socha v nadživotní velikosti z roku 1909 na katolickém hřbitově z roku 1854.
    • náhrobek s reliéfem na evangelickém hřbitově z 19. století.
  • mohylník – pochází z období pravěku, mohyly byly objeveny v 19. století Václavem Krolmusem na okraji Chýnovského háje poblíž silnice na Tursko
  • Liběhrad – zřícenina hradu
  • Kameníček – skalnatý vrch v centru města

Stavby bez památkové ochrany[editovat | editovat zdroj]

  • katolická fara – nynější budova fary pochází z roku 1893.
  • kaplička – byla postavena, podle letopočtu nad vchodem, roku 1901.
  • dva pomníky obětí první světové války a jeden pomník obětí druhé světové války.
  • evangelická fara – budova fary stojí vedle evangelického kostela v centru města
  • kříž – stojí na křižovatce ulice Lesní a Chýnovská
  • uhelný mlýn – stojí v areálu Šroubáren

Kulturní akce, organizace a spolky ve městě[editovat | editovat zdroj]

Každoročně se v Libčicích koná spoustu kulturních akcí, z nichž asi nejznámější je masopust, městský ples, romská zábava, novoroční ohňostroj, pálení čarodějnic a posvícení. Další různé akce ve městě pořádá ZŠ Libčice (např. vánoční a velikonoční jarmark) a ZUŠ Libčice. Dále v Libčicích působí dva dobrovolné hasičské sbory: Sbor dobrovolných hasičů v Libčicích (založen 1890), jenž pravidelně pořádá hasičskou zábavu a soutěž v požárním sportu O pohár starosty města, a sbor dobrovolných hasičů v Letkách (založen 1882), který také pořádá vlastní hasičskou zábavu a soutěž v požárním sportu (Memoriál Josefa Pospíšila).

Libčická plovárna, otevřená roku 2012, tvoří městské kulturní centrum. V noci 23. ledna 2013 zasáhl provozní budovu požár. Vznikla tak škoda přesahující 1 milion korun. Již v roce 2013 se započalo s rekonstrukcí, která skončila na jaře roku 2014. Slavnostní otevření libčické plovárny proběhlo 6. června 2014. Libčická plovárna nabízí možnosti sportovního vyžití a na koupání slouží dva venkovní plavecké bazény. Mimo to, se zde nachází restaurace s venkovním posezením a park. Koupaliště bylo otevřené již roku 1965.

Každý rok, poslední víkend v srpnu, se v Libčicích koná již tradiční Libčické posvícení. Během posvícení je možno navštívit pouťouvé atrakce, výstavu drůbeže, drobného zvířectva a okrasného ptactva, koncert country skupiny Schovanky, fotbalové zápasy, turnaje v oddílu házené, závody ve šplhu, v kostele sv. Bartoloměje poutní slavnost a mnoho jiného.

V Libčicích také působí evangelická farnost a římskokatolická farnost, která sídlí v nedalekých Roztokách. Evangelické farnosti slouží evangelický kostel v ulici 5. května v centru města. Hlavní akcí této farnosti je hudební festival Otevřená zahrada, ve které kromě českých sborů vystupují i sbory ze zahraničí. Dalšími akcemi jsou různé koncerty a výstavy. Farnost pořádá pravidelné bohoslužby každou neděli. Římskokatolické farnosti slouží kostel sv. Bartoloměje, stojící v ulici Vltavská. Farnost pořádá hned několik akcí, mezi něž patří Tichý hlas pro Svatou zemi, vánoční koncert a odehrává se zde část libčického posvícení. Pravidelné bohoslužby se zde konají v neděli.

V Libčicích působí kromě klasických politických stran, zejména Občanské demokratické strany, která vedla radnici v letech 1994–2006, i čistě místní spolky a sdružení. Mezi ně patří Občanské sdružení Liběhrad a Libčický občanský spolek. Všechny, včetně politických subjektů zaštítěných klasickou politickou stranou, působí jako organizace sdružující i nezávislé kandidáty do komunálních voleb v Libčicích. Například ODS tak ve volbách 2014 spolu s nezávislými vytvořila Sdružení nezávislých kandidátů a občanských demokratů Libčice 2018. Z dalších organizací a spolků lze jmenovat AFK Libčice (založen 1912), TJ Sokol (založen 1909), skautský oddíl, svaz chovatelů (založen 1957) a klub seniorů.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Město bylo významným střediskem výroby šroubů, cihel a střešních tašek.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci:

  • Ivo Fischer (1924–1990), básník, textař a autor rozhlasových her a pohádek. Narodil se v místní části Letky.

Ostatní:

  • Karel Hašler (1879–1941), český písničkář, textař, spisovatel. Nedaleko Vltavy, v ulici Hašlerova, si nechal postavit vilu, kterou používal jako letní sídlo společně se svou rodinou.
  • Ota Kraus (1909–2001), byl český spisovatel a novinář židovského původu. Do Libčic se vrátil ke své manželce, která se tam musela během války přestěhovat.
  • Zlata Adamovská (* 1959), prožila tu část svého dětství u babičky v místní části Letky.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do města vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Městem po levém břehu Vltavy vede železniční trať Praha - Kralupy nad Vltavou - Děčín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1.koridoru, doprava byla zahájena roku 1850. Na území města leží železniční stanice Libčice nad Vltavou a železniční zastávka Libčice nad Vltavou-Letky a pro obsluhu vesnice na protějším břehu řeky také zastávka Řež.

Veřejná doprava 2011

  • Železniční doprava – Vede tudy linka S4 (Praha - Kralupy nad Vltavou - Hněvice) v rámci pražského systému Esko. V zastávkách Libčice nad Vltavou-Letky a Řež a ve stanici Libčice nad Vltavou staví v pracovní dny 29 párů osobních vlaků, o víkendech 20 párů osobních vlaků, expresy a rychlíky zde projíždějí.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Historická města a městyse (Novela zákona o obcích umožňuje vrátit historické tituly), Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, Svaz měst a obcí ČR
  3. a b Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 198/1928 Sb.
  6. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1934 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 685-686. (česky a německy)
  12. a b c Kostel Českobratrské církve evangelické [online]. libcice.cz [cit. 2018-04-29]. Dostupné online. (česky) 
  13. Jízdní řád osobní lodní dopravy, Nelahozeves - Kralupy -n/Vlt. - Libčice n/Vlt. - Troja a zpět

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Durdík, Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999.
  • Kohoutová, Jaroslava, Stručná historie Libčic nad Vltavou, Praha 1981
  • Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl, Kolí-Mi, Libri, Praha 1998.
  • 1000 let města Libčice nad Vltavou, 1993

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]