Libčice nad Vltavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Libčice nad Vltavou
Náměstí Svobody s radnicí v centru města
Náměstí Svobody s radnicí v centru města
Znak města Libčice nad VltavouVlajka města Libčice nad Vltavou
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ020A 539414
Pověřená obec Roztoky
Obec s rozšířenou působností Černošice
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 458 (2020)[1]
Rozloha 7,10 km²
Nadmořská výška 207 m n. m.
PSČ 252 66
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa městského úřadu

Městský úřad Libčice nad Vltavou
náměstí Svobody 90

252 66 Libčice n/Vlt.
mestolibcice@volny.cz
Starosta Ing. Pavel Bartoš
Oficiální web: www.libcice.cz
Libčice nad Vltavou na mapě
Libčice nad Vltavou
Libčice nad Vltavou
Další údaje
Kód části obce 81833
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libčice nad Vltavou (německy Libschitz an der Moldau) jsou malé město v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, na levém břehu Vltavy 13 km severně od centra Prahy a 6 km jihovýchodně od Kralup nad Vltavou. Od roku 2001 jsou součástí mikroregionu Od Okoře k Vltavě. Žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Město se nečlení na evidenční části obce, tj. má pouze jednu řadu popisných čísel. Tři části obce jsou vymezeny jako katastrální území a zároveň základní sídelní jednotky:

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Libčice jsou nejníže položeným místem okresu Praha-západ (170 m n. m.). Prochází jimi významná železniční trať Praha-Děčín, která má na území města stanici Libčice nad Vltavou a zastávky Libčice nad Vltavou-Letky a Řež. S Máslovicemi na druhém břehu Vltavy spojuje Libčice přívoz.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Libčicích pochází ze zakládací listiny břevnovského kláštera z roku 993. V roce 1159 daroval král Vladislav II. Libčice maltézskému klášteru v Praze. Později náležely Libčice zbraslavskému klášteru, a to až do roku 1421. V době pobělohorské získaly Libčice Lobkovicové. Libčice patřili Lobkovicům až do roku 1848. Do třicetileté války bylo v Libčicích 80 obyvatel, kostel, fara, 8 statků a 3 chalupy. V letech 1850-1878 byly Libčice spojeny s nedalekou obcí Dolany. Nynější obec vznikla roku 1924, kdy se spojily tři dosud samostatné vsi – Libčice, Chýnov a Letky. Městys Libčice nad Vltavou byl povýšen na město vládou Československé republiky v roce 1948.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady, města) v roce, kdy ke změně došlo:

Ves Libšice (Libčice)

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Velvary
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary

Ves Letky s Chýnovem

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov

sloučená obec Letky-Libčice 1924

  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[4]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever [5]

Libčice nad Vltavou 1933 [6]

  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[8]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Letky-Libčice (přísl. Chýnov, 3000 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, evang- kostel, sbor dobrovolných hasičů, 4 cihelny, továrna na hasicí přístroje Minimax, továrna na hračky, stavby továrních komínů, železárna Pražské železářské společnosti,
  • Služby (výběr): lékař, zubní lékař, 5 autodopravců, biograf Legion, drogerie, hodinář, 10 hostinců, kapelník, konsum Svépomoc, modistka, obchod s obuví Baťa, prádelna, spořitelní a záložní spolek pro Libčice, stavební družstvo pro Letky, 2 stavitelé, opravy strojů, studnař, zahradnictví, 2 zedničtí mistři.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • katolický kostel sv. Bartoloměje – na místě románského kostelíka byl roku 1396 postaven gotický kostel, který byl roku 1763 zbořen a začalo se s výstavbou kostela barokního, který byl vysvěcen roku 1769. Roku 1903 přistavěn presbytář a sakristie. V lodi barokní kopie Reinerovy fresky v pražském kostele sv. Bartoloměje. Ve věži kostela je zavěšen zvon Bartoloměj, který roku 1696 ulil zvonař Jan Priquei.
  • evangelický kostel – základní kámen kostela byl položen roku 1863 a roku 1867 byl kostel dokončen.[12] Je postaven v pseudorománském stylu.[12] Na průčelí kostela je umístěna deska s Husovým reliéfem.[12]
  • funerální plastika Františka Bílka
    • socha Krista – socha v nadživotní velikosti z roku 1909 na katolickém hřbitově z roku 1854.
    • náhrobek s reliéfem na evangelickém hřbitově z 19. století.
  • mohylník – pochází z období pravěku, mohyly byly objeveny v 19. století Václavem Krolmusem na okraji Chýnovského háje poblíž silnice na Tursko
  • Liběhrad – zřícenina hradu
  • Kameníček – skalnatý vrch v centru města

Stavby bez památkové ochrany[editovat | editovat zdroj]

  • katolická fara – nynější budova fary pochází z roku 1893.
  • kaplička – byla postavena, podle letopočtu nad vchodem, roku 1901.
  • dva pomníky obětí první světové války a jeden pomník obětí druhé světové války.
  • evangelická fara – budova fary stojí vedle evangelického kostela v centru města
  • kříž – stojí na křižovatce ulice Lesní a Chýnovská
  • uhelný mlýn – stojí v areálu Šroubáren

Kulturní akce, organizace a spolky ve městě[editovat | editovat zdroj]

Každoročně se v Libčicích koná spoustu kulturních akcí, z nichž asi nejznámější je masopust, městský ples, romská zábava, novoroční ohňostroj, pálení čarodějnic a posvícení. Další různé akce ve městě pořádá ZŠ Libčice (např. vánoční a velikonoční jarmark) a ZUŠ Libčice. Dále v Libčicích působí dva dobrovolné hasičské sbory: Sbor dobrovolných hasičů v Libčicích (založen 1890), jenž pravidelně pořádá hasičskou zábavu a soutěž v požárním sportu O pohár starosty města, a sbor dobrovolných hasičů v Letkách (založen 1882), který také pořádá vlastní hasičskou zábavu a soutěž v požárním sportu (Memoriál Josefa Pospíšila).

Libčická plovárna, otevřená roku 2012, tvoří městské kulturní centrum. V noci 23. ledna 2013 zasáhl provozní budovu požár. Vznikla tak škoda přesahující 1 milion korun. Již v roce 2013 se započalo s rekonstrukcí, která skončila na jaře roku 2014. Slavnostní otevření libčické plovárny proběhlo 6. června 2014. Libčická plovárna nabízí možnosti sportovního vyžití a na koupání slouží dva venkovní plavecké bazény. Mimo to se zde nachází restaurace s venkovním posezením a park. Koupaliště bylo otevřené již roku 1965.

Každý rok, poslední víkend v srpnu, se v Libčicích koná již tradiční Libčické posvícení. Během posvícení je možno navštívit pouťouvé atrakce, výstavu drůbeže, drobného zvířectva a okrasného ptactva, koncert country skupiny Schovanky, fotbalové zápasy, turnaje v oddílu házené, závody ve šplhu, v kostele sv. Bartoloměje poutní slavnost a mnoho jiného.

V Libčicích také působí evangelická farnost a římskokatolická farnost, která sídlí v nedalekých Roztokách. Evangelické farnosti slouží evangelický kostel v ulici 5. května v centru města. Hlavní akcí této farnosti je hudební festival Otevřená zahrada, ve které kromě českých sborů vystupují i sbory ze zahraničí. Dalšími akcemi jsou různé koncerty a výstavy. Farnost pořádá pravidelné bohoslužby každou neděli. Římskokatolické farnosti slouží kostel sv. Bartoloměje, stojící v ulici Vltavská. Farnost pořádá hned několik akcí, mezi něž patří Tichý hlas pro Svatou zemi, vánoční koncert a odehrává se zde část libčického posvícení. Pravidelné bohoslužby se zde konají v neděli.

V Libčicích působí kromě klasických politických stran, zejména Občanské demokratické strany, která vedla radnici v letech 1994–2006, i čistě místní spolky a sdružení. Mezi ně patří Občanské sdružení Liběhrad a Libčický občanský spolek. Všechny, včetně politických subjektů zaštítěných klasickou politickou stranou, působí jako organizace sdružující i nezávislé kandidáty do komunálních voleb v Libčicích. Například ODS tak ve volbách 2014 spolu s nezávislými vytvořila Sdružení nezávislých kandidátů a občanských demokratů Libčice 2018. Z dalších organizací a spolků lze jmenovat AFK Libčice (založen 1912), TJ Sokol (založen 1909), skautský oddíl, svaz chovatelů (založen 1957) a klub seniorů.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Město bylo významným střediskem výroby šroubů, cihel a střešních tašek.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci:

  • Ivo Fischer (1924–1990), básník, textař a autor rozhlasových her a pohádek. Narodil se v místní části Letky.

Ostatní:

  • Karel Hašler (1879–1941), český písničkář, textař, spisovatel. Nedaleko Vltavy, v ulici Hašlerova, si nechal postavit vilu, kterou používal jako letní sídlo společně se svou rodinou.
  • Ota Kraus (1909–2001), byl český spisovatel a novinář židovského původu. Do Libčic se vrátil ke své manželce, která se tam musela během války přestěhovat.
  • Zlata Adamovská (* 1959), prožila tu část svého dětství u babičky v místní části Letky.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do města vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Městem po levém břehu Vltavy vede železniční trať Praha - Kralupy nad Vltavou - Děčín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1.koridoru, doprava byla zahájena roku 1850. Na území města leží železniční stanice Libčice nad Vltavou a železniční zastávka Libčice nad Vltavou-Letky a pro obsluhu vesnice na protějším břehu řeky také zastávka Řež.

Veřejná doprava 2011

  • Železniční doprava – Vede tudy linka S4 (Praha - Kralupy nad Vltavou - Hněvice) v rámci pražského systému Esko. V zastávkách Libčice nad Vltavou-Letky a Řež a ve stanici Libčice nad Vltavou staví v pracovní dny 29 párů osobních vlaků, o víkendech 20 párů osobních vlaků, expresy a rychlíky zde projíždějí.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Historická města a městyse (Novela zákona o obcích umožňuje vrátit historické tituly), Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, Svaz měst a obcí ČR
  3. a b Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 198/1928 Sb.
  6. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1934 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 685-686. (česky a německy)
  12. a b c Kostel Českobratrské církve evangelické [online]. libcice.cz [cit. 2018-04-29]. Dostupné online. (česky) 
  13. Jízdní řád osobní lodní dopravy, Nelahozeves - Kralupy -n/Vlt. - Libčice n/Vlt. - Troja a zpět

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Durdík, Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999.
  • Kohoutová, Jaroslava, Stručná historie Libčic nad Vltavou, Praha 1981
  • Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl, Kolí-Mi, Libri, Praha 1998.
  • 1000 let města Libčice nad Vltavou, 1993

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]