Oranienburg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oranienburg
Oranienburg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 34 m n. m.
Stát Německo Německo
spolková země BraniborskoBraniborsko Braniborsko
zemský okres Oberhavel
Oranienburg
Red pog.svg
Oranienburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 162,37 km²
Počet obyvatel 41 590 (2009)
Hustota zalidnění 256,1 obyv./km²
Správa
Starosta Hans-Joachim Laesicke
Oficiální web www.oranienburg.de
PSČ 16515
Označení vozidel OHV
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oranienburg (česky Bocov)[zdroj?] je německé město, ležící ve spolkové zemi Braniborsko. Je správním městem okresu Oberhavel. Leží na obou březích řeky Havel, 25 km severně od centra Berlína.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Oranienburg sestává z devíti částí:

  • Friedrichsthal
  • Germendorf
  • Lehnitz
  • Malz
  • Oranienburg
  • Sachsenhausen
  • Schmachtenhagen
  • Wensikendorf
  • Zehlendorf

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní slovanské jméno města znělo Becov nebo Bečov, poněmčele Bötzow.[1] Bylo založeno ve 12. století, první písemné zmínky pocházejí z roku 1216. Jako zakladatel hradu je uváděn Albrecht I. Medvěd. Kolem hradu se brzy usadili obchodníci a řemeslníci.

V roce 1646 si Fridrich Vilém I. Braniborský vzal za choť Luisu Henriettu Oranžskou. Ta byla městem Bötzow a jeho okolím tak přitahována, že jí manžel celou oblast daroval. Luisa nařídila přestavbu hradu, tentokrát v holandském stylu, a nazvala jej podle své dynastie Oranienburg. K přejmenování došlo roku 1653.

Období nacismu[editovat | editovat zdroj]

Město nechvalně proslulo jako místo, kde v roce 1933 vznikl v opuštěném pivovaře jeden z prvních nacistických koncentračních táborů, ve kterém byli uvězněni berlínští komunisté a další odpůrci nacistů. Fungoval do roku 1934. Později, roku 1936 mezi Oranienburgem a obcí Sachsenhausen vznikl tábor Sachsenhausen. Ten byl v činnosti až do dubna 1945, kdy byli vězni osvobozeni Rudou armádou. V jeho zdech za tu dobu zahynulo dle dochovaných dokumentů minimálně 20.000 lidí. Tábor sloužil pro výcvik nových dozorců. Vedle tábora sídlil Inspektorát koncentračních táborů (IKL), hlavní organizační centrála pro správu všech nacistických koncentračních táborů.

Město bylo také součástí programu nukleární energie nacistického Německa. Nedaleko nádraží byla už v roce 1926 postavena továrna na luminiscenční barvy společnosti Auergesellschaft. Tzv. Auer-Werke se již ve 30. letech zabývala také radioaktivními látkami a po okupaci československého pohraničí se stala jedním z hlavních zpracovatelů jáchymovského uranu a také Thoria. Podle tvrzení, jež předložil britský historik Antony Beevor, měl Stalin veliké přání zmocnit se výsledků tohoto programu. Z tohoto důvodu bylo město 15. března, týden předtím, než padlo do rukou Rudé armádě, vybombardováno letadly 8. letecké armády USAAF. Některé čtvrti Oranienburgu poblíž nádraží jsou proto dodnes zamořené extrémně vysokými hodnotami radioaktivním Thoriem-232 a Radiem-226.[2]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHLIMPERT, Gerhard. Slawische Namen in Brandenburg und seiner Umgebung. In SCHICH, Winfried. Beiträge zur Entstehung und Entwicklung der Stadt Brandenburg im Mittelalter. Berlin : Historische Kommission zu Berlin, 1993. Dostupné online. ISBN 978-3-11-088539-2. S. 33. (německy)
  2. BERG, Guido. Strahlende Spuren: Radioaktives aus der Streusandbüchse. Der Tagesspiegel [online]. 26. 3. 2001. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]