Jáchymov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Karlovarsku. Další významy jsou uvedeny v článku Jáchymov (rozcestník).
Jáchymov
Jáchymovské náměstí

Jáchymovské náměstí

znak obce Jáchymovznak

status: město
LAU 2 (obec): CZ0412 555215
kraj (NUTS 3): Karlovarský (CZ041)
okres (LAU 1): Karlovy Vary (CZ0412)
obec s rozšířenou působností: Ostrov
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 51,11 km²
počet obyvatel: 2 664 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 570-756 m n. m.
PSČ: 362 51 až 363 01
zákl. sídelní jednotky: 11
části obce: 5
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Městský úřad Jáchymov
nám. Republiky 1
36251 Jáchymov
starosta / starostka: Ing. Bronislav Grulich
Oficiální web: www.mestojachymov.cz
E-mail: podatelna@mestojachymov.cz
Jáchymov na mapě
Jáchymov
Red pog.svg
Jáchymov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Jáchymov je lázeňské město v okrese Karlovy Vary, nedaleko hranic s Německem, 7 km od hraničního přechodu Boží Dar. Ke dni 14. 5. 2010 zde žilo 3 333 obyvatel. Nalézá se zde TV Jáchymov.

Historické jádro Jáchymova z šestnáctého století je dnes městskou památkovou zónou. Jedná se o ucelený soubor goticko - renesančních patricijských domů. Ve 20. století v blízkosti města probíhala těžba uranu, do které byli nasazováni (zejména političtí) vězni.

Doly dnes (s výjimkou Svornosti) již nejsou v provozu a například v areálu dolu Eduard se dnes nacházejí tratě a střelnice na biatlon. Štoly Bratrství slouží jako úložiště mediciálních radioaktivních látek a materiálů. V okolí Jáchymova je i několik lyžařských vleků, sjezdových a běžkařských tratí a občas se tu konají i závody v lyžařském orientačním běhu. Přibližně 3 km od Jáchymova se nachází dolní stanice sedačkové lanovky na Klínovec.

Jméno města v minulosti[editovat | editovat zdroj]

(německy Joachimsthal, v letech 19381939 Sankt Joachimsthal, v letech 19391945 Radiumbad Sankt Joachimsthal[2]) Při počátku osídlení Thal (Údolí), Ioachimsthal, Iochinstal, Iochom, Iochemstal, Jochimystal, Ioachimithal, Iochomsdal, Iochimstal, Iacomsdal,[3]

Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]

Jáchymov leží na strmém jižním svahu Krušných hor, na silnici I/25Božího Daru do Karlových Varů. Vjezd do města od severu leží v nadmořské výšce 776 metrů, léčebné středisko na jižní straně Jáchymova již ve výšce 600 metrů.

Nedaleko města se na úpatí Plešivce také nachází kapucínský klášter v Mariánské, který byl v 50. letech 20. století zbořen.

Dějiny města[editovat | editovat zdroj]

Dobové znázornění těžby stříbra v Jáchymově
Lázně ze začátku 20. století

Počátky města[editovat | editovat zdroj]

Město Jáchymov, nesoucí jméno svatého Jáchyma, vzniklo na počátku 16. století jako středisko těžby stříbra. První písemná zmínka o obci však pochází již z roku 1300 v souvislosti s kolonizační činností kláštera premonstrátů v Teplé, kdy byly založeny osady Werlesgrün, Hanau (Hagenau) a právě Conradsgrün s železným hamrem a nevýznamnou těžbou stříbra. Osada byla nazvána podle Konráda Wohlsbugského, správce Východofranské marky sídlícího v Chebu.

16. století[editovat | editovat zdroj]

Město Jáchymov bylo založeno v roce 1516 na troskách zaniklého Conradsgrünu poté, co zde bylo objeveno velké naleziště stříbra. Téhož roku zažilo město obrovský vzestup, kdy Šlikové rozběhli těžbu stříbra.[4] V souvislosti s tím bylo město v roce 1517 podobně jako nedaleké saské horní město Sankt Annaberg (Hora svaté Anny) přejmenováno na „Údolí svatého Jáchyma / Sankt Joachimsthal“. V roce 1520 získal hraběcí rod Šliků, jejichž zástavním panstvím Jáchymov byl, mincovní právo a Jáchymov byl králem Ludvíkem II. Jagellonským povýšen na svobodné horní město. Nad městem vyrostl Šlikovský hrádek (něm. Freudenstein), jehož úkolem bylo strážit město. Jáchymovský tolar (Joachimstaler), poprvé ražený zřejmě již v roce 1519, dal jméno tolaru (Taler) a následně také dolaru.

Obrovský výtěžek stříbrných dolů udělal z hraběcího rodu Šliků jeden z nejbohatších v Českém království. Od roku 1517 měl hrabě Štěpán Šlik se svými bratry svrchovanost nad celým „údolím“. Po bitvě u Moháče roku 1526 až do roku 1528 nemělo město majitele. Po prohlášení Štěpána Šlika za mrtvého, dosáhl nový český král Ferdinand I. vrácení uděleného mincovního privilegia pod výhradní správu Koruny. Šlikové poté razili mince ještě jako zmocněnci jménem krále, a po roce 1528 byla ražba šlikovského tolaru ukončena. V roce 1535 v Jáchymově stálo kolem 1200 domů a žilo kolem 18 000 obyvatel. Jednalo se tak o druhé nejlidnatější město Českého království. Roku 1547 byla Šlikům odebrána veškerá práva na Jáchymov.

17. století[editovat | editovat zdroj]

Později po vyčerpání hlavních zásob stříbra došlo k úpadku města, takže roku 1601 v Jáchymově nestálo ani 500 domů (zanikla především provizorní hornická obydlí) a počet obyvatel klesl asi na 2000. Po neúspěchu na Bílé hoře byl Jáchym Ondřej Šlik popraven na Staroměstském náměstí v Praze v roce 1621. V témže roce také začala rekatolizace města, kvůli čemuž množství protestantských obyvatel a horníků odešlo do nedalekého Saska. V roce 1636 vyhořel hrádek Freudenstein.[5]

19. století[editovat | editovat zdroj]

V 19. století bylo město sídlem okresní správy, okresního soudu a horní a hutní správy. V té době byla těžba ještě stále poměrně významná, vykonávaly ji částečně státní a částečně soukromé společnosti. Vedle stříbra (1885: 227 malých centů), také nikl, bismuturanová ruda. Ve městě byla také c. k. tabáková továrna, která zaměstnávala asi 1000 žen. Kromě toho také výroba rukavic, korkovna s výrobou zátek a také bylo paličkování. 31. března 1873 město téměř zcela vyhořelo.

Na konci 19. století objevila Marie Curie-Skłodowská v jáchymovské uranové rudě prvek radium, za což později získala Nobelovu cenu.[6]

20. století[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti Jáchymova i v samotném městě jsou bývalé doly na uranovou rudu (obsahující uraninitSvornost, Rovnost, Bratrství, Mariánská, Eduard, …), těžba v nich probíhala vletech 19391962 (na jaderné projekty nacistů[7] i komunistů) a během té doby se vytěžilo přibližně 8000 tun uranu. Za dob socialismu byly při těchto dolech zřizovány koncentrační a pracovní tábory, v nichž držení vězni (zejména političtí) sloužili v dolech jako levná pracovní síla. Přes rozvoj těžby v té době zažíval městský urbanismus spíše úpadek. V roce 1930 stálo v Jáchymově 926 domů a žilo 5954 obyvatel, v roce 1991 už to bylo jen 622 domů a 2456 obyvatel.[5] Řada památkově hodnotných objektů v té době zanikla, jiné se dostaly do havarijního stavu. V roce 1957 Jáchymov přišel i o železniční trať z nedalekého Ostrova vybudovanou v roce 1896. Od roku 1963 v Jáchymově končila zkušební trolejbusová trať, na které byly zkoušeny trolejbusy vyráběné podnikem Škoda v Ostrově. Po ukončení výroby v ostrovském závodě v roce 2004 byla tato trať zrušena. Od 3. května 2005 má Jáchymov jednu linku městské autobusové dopravy.

Zajímavosti a místní nej[editovat | editovat zdroj]

Renesanční osobnosti v Jáchymově[editovat | editovat zdroj]

Georgius Agricola

Za nejvýznamnější renesanční osobnost, která kdy navštívila Jáchymov, je považován učenec Georgius Agricola, jenž mimo jiné přispěl do Jáchymovské latinské knihovny velmi významným spisem De re Metallica Libri XII. (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví). Agricola ve městě působil již dříve pod svým jménem – Johann Bauer – jako městský lékař. Za další významnou osobnost je považován luteránský pastor, žák a přítel Martina Luthera Johannes Mathesius. Ten svým spisem Sarepta oder Bergpostill popsal postavení horníků k víře.

Osobnosti spojené s městem[editovat | editovat zdroj]

Mědiryt Johana Majora od Carla Ludwiga Jacobiho, Dlouhodobá sbírka starých a nových teologických děl, 1738
Portrét Kašpara Eberharda od Lucase Cranacha mladšího (výřez z výjevu ve wittenberském kostele)

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Osoby spojené s městem[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Ostrov nad Ohří – Jáchymov byla postavena při příležitosti výstavby železnice z Chomutova do Chebu.

Lázeňství[editovat | editovat zdroj]

Lázeňský hotel Praha

V Jáchymově se nacházejí jedny z nejunikátnějších lázní v ČR, ale i ve světě. Pohybový aparát se zde léčí radonovou vodou a přímým ozařováním. Tato léčba je indikována při chorobách cévních (Raynauldova choroba, arterioskleroza velkých cév, cévní křeče). Dále při chorobách nervových (poruchy periferních nervů), revmatických chorobách, či zánětech nervů. Nejvýznamnějším využitím je léčba chorob pohybového aparátu (dna, ostruha (zkostnatění Achillovy šlachy), záněty a degenerativní změny kloubů, Bechtěrevova choroba.

Lázně byly založeny v roce 1906 na základě práce ing. Josefa Štěpa a dr. Leopolda Gottlieba. Zpočátku byla voda využívána k pitným kůrám (voda z dolu Werner). Později se začaly používat koupele. První koupelová vana stála v ordinaci dr. Gottlieba v domě pekaře Kuhna na dnešním náměstí Republiky. Později byly zřízeny koupelové kabiny v továrně na uranové barvy. V roce 1911 byla otevřena první lázeňská budova – dnešní Aquacentrum Agricola. Téhož roku také vzniká Akciová společnost pro radiové lázně Jáchymov.

Lázeňské domy a hotely[editovat | editovat zdroj]

Radium Palace- lázeňský hotel RADIUM PALACE poskytuje klientům komplexní lázeňskou péči, tedy léčení, ubytování a stravování. Tento neoklasicistní hotelový palác, vybavený veškerým luxusem své doby, byl dostavěn v roce 1912 a patřil k tomu nejlepšímu, co tehdejší Evropa mohla v oblasti lázeňství nabídnout.

Akademik Běhounek – lázeňské sanatorium AKADEMIK BĚHOUNEK postavené v roce 1975 je koncipováno pro komplexní lázeňské služby. Budova se šesti nadzemními a třemi podzemními podlažími je nepřehlédnutelnou dominantou nad jáchymovským údolím.

Curie – moderní panelový objekt otevřený v roce 1992

Praha – lázeňský dům PRAHA byl původně postaven jako továrna na loutky a dřevěné hračky. Jednalo se o první továrnu svého druhu v Krušných horách.

Elektra – lázeňský dům ELEKTRA byl postaven okolo roku 1900 a vznikl spojením dvou původně samostatných budov Elektra a Mignon.

Astoria – lázeňský dům ASTORIA vznikl spojením tří budov postavených na začátku 20. století – Seidel, Mariánský dům a Astoria. Nachází se přímo v centru lázeňské části města Jáchymova.

Dalibor - vila z roku 1930 sloužící jako depandance hotelu Běhounek.

Jitřenka - vila z roku 1929 sloužící jako depandance hotelu Běhounek.

Lužice - depandance hotelu Curie.

Dagmar - původně soukromá vila. První český penzion v Jáchymově.

Agricola - první lázeňská budova ve městě.

Vyšetřovací ústav - medicínské zázemí lázní. Jsou zde vyšetřovny a laboratoře.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Portál domu horního písaře Vlka-Thiela z pol. 16. století
Kostel svatého Jáchyma na Masarykově nám.
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jáchymově.

Historické památky[editovat | editovat zdroj]

Sakrální památky[editovat | editovat zdroj]

Lázeňství[editovat | editovat zdroj]

Památky související s těžbou[editovat | editovat zdroj]

Památky související s pracovními tábory[editovat | editovat zdroj]

Pomníky a památníky[editovat | editovat zdroj]

Odstraněné pomníky a památníky[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Starostové města[editovat | editovat zdroj]

před 1850[editovat | editovat zdroj]

1850–1919[editovat | editovat zdroj]

1919–1935[editovat | editovat zdroj]

1938–1945[editovat | editovat zdroj]

1945–1989[editovat | editovat zdroj]

  • 15. 05. 1945 – 03. 07. 1945 František Kroupa (Revoluční výbor)
  • 03. 07. 1945 – 12. 07. 1946 J. Placatka
  • 12. 07. 1946 – 18. 07. 1947 Josef Němec (KSČ)
  • 18. 07. 1947 – 29. 01. 1953 Jan Šnorek
  • 29. 01. 1953 – 26. 05. 1954 Marie Urbášková
  • 26. 05. 1954 – 21. 06. 1960 Jaroslav Raušal
  • 21. 06. 1960 – 09. 11. 1976 Oldřich Ertl st.
  • 09. 11. 1976 – 01. 01. 1983 Richard Mavr
  • 01. 01. 1983 – 11. 12. 1990 Oldřich Ertl ml.[8]

po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

  • 11. 12. 1990 – 25. 9. 1992 Radovan Koutský (OF)
  • 25. 09. 1992 – 29. 11. 1994 Rüdiger Eisenstein (OF)
  • 29. 11. 1994 – 14. 11. 2002 Petr Fiedler (ODS)
  • 14. 11. 2002 – 12. 10. 2005 Zdeňka Fiedlerová (ODS)
  • 12. 10. 2005 – 6. 11. 2006 Michal Kuneš (ČSSD)
  • 06. 11. 2005 – 04. 08. 2008 JUDr. Jaroslav Vondráček Ph.D. (Naděje pro Jáchymov)
  • 04. 08. 2008 – nyní Ing. Bronislav Grulich (Naděje pro Jáchymov + nez. za TOP 09)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2. díl. 1. vyd. Praha: Libri, 1997. str. 549.
  3. http://mapy.mzk.cz/
  4. JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. str. 111.
  5. a b KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2. díl. 1. vyd. Praha: Libri, 1997. str. 551.
  6. Joseph Braunbeck, Der strahlende Doppeladler: Nukleares aus Österreich-Ungarn
  7. http://phys.org/news/2015-09-forensic-uranium-german-nuclear-1940s.html - Forensic investigation of uranium from German nuclear projects from the 1940s
  8. Kroniky města

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Schmidt, Richard, Dr.: Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, XL. Politický okres Jáchymovský, Praha, 1913. S. 28 - 104. Dostupné z WWW.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]