Mšeno
| Mšeno | |
![Mšeno, náměstí Míru (2010, před rekonstrukcí náměstí (spojenou s pokácením obou stromů) v letech 2011–2012)[1]](/wiki/Soubor:M%C5%A1eno,_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_M%C3%ADru,_od_Boleslavsk%C3%A9.jpg) Mšeno, náměstí Míru (2010, před rekonstrukcí náměstí (spojenou s pokácením obou stromů) v letech 2011–2012)[1] | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ0206 535052 |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Okres (LAU 1) | Mělník (CZ0206) |
| Obec s rozšířenou působností | Mělník |
| Pověřená obec | Mšeno |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 26,7 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°26′17″ s. š., 14°37′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 431 (2019)[2] |
| Nadmořská výška | 358 m n. m. |
| PSČ | 277 35 až 277 36 |
| Zákl. sídelní jednotky | 8 |
| Části obce | 9 |
| Katastrální území | 4 |
| Adresa městského úřadu |
náměstí Míru 1 Mšeno 277 35 Mšeno u Mělníka |
| Starosta | Ing. Martin Mach |
|
Oficiální web: www | |
| E-mail: mu@mestomseno.cz | |
 | |
  Mšeno | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Mšeno se nachází v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Leží na křížení silnic II/259 (Mladá Boleslav – Dubá) a II/273 (Mělník – Doksy) asi 15 km severovýchodně od Mělníka. Je označováno za vstupní bránu Kokořínska, při jehož jihovýchodním okraji leží. Žije zde přibližně 1 400[2] obyvatel.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306. Původní osada založená ve 14. století patřila ke královskému majetku. Již v roce 1367 je Mšeno městem. Ještě v tomto století tu byla založena tvrz a ze vsi se stalo městečko. Mšeno bylo poničeno častými požáry. V roce 1991 byl Mšenu navrácen status města.[3] Ve městě se nachází několik hrázděných domů, historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá[4]
- 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá
- 1868 země česká, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá
- 1874 země česká, politický i soudní okres Mělník[5]
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[7]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Mělník[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
- 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
Ve městě Mšeno u Mělníka (přísl. Romanov, Skramouš, 2150 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katolický kostel, evangelický kostel, důchodkový kontrolní úřad, obchodní gremium, sbor dobrovolných hasičů, Měšťanská cihelna, výroba hraček, kamenický závod, mlýn, 2 pily, sladovna.
- Živnosti a služby: 2 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, 3 autodopravci, Sokolský biograf, drogerie, fotoateliér, 3 hodináři, hospodářské družstvo, 13 hostinců, 3 hotely (Holuška, Honcová, Štolc), 3 hudební školy, 2 knihaři, lékárna, Okresní záložna hospodářská na Mělníce, Spořitelní a záložní spolek pro Mšeno a Sedlec, Úvěrní a spořitelní ústav ve Mšeně, Živnostenská záložna ve Mšeně, hlavní sklad tabáku, zubní ateliér.
V obci Olešno (přísl. Vojtěchov, Brusné, Ráj, 254 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Mšena) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 hostince, obchod s chmelem, 2 mlýny, zámečník, kovář, 2 trafiky, truhlář, kolář.
Části města[editovat | editovat zdroj]
Historické jádro města tvoří dvě části: městská, jejímž centrem je náměstí Míru a Masarykova ulice (krátký bulvár s charakterem náměstí) s kostelem sv. Martina nacházejícím se mezi nimi, a níže položená původně venkovská část, nazývaná Podolec. Obě části v dnešní době tvoří souvislý celek. V Podolci začíná Košátecký potok, na němž a jeho zdrojnicích leží městské lázně a několik rybníků (Blížka, Jezero, Černík).
K městu jsou v současné době připojeny i urbanisticky samostatné vesnice v okolí. Západním směrem se nacházejí vesnice Sedlec (vzdálená asi 1,5 km) a Hradsko (asi 4 km vzdálená, na návrší nad Kokořínským dolem, naproti Kokořínu). Obě spadají do katastrálního území Sedlec u Mšena a navzájem je odděluje rokle Kočičina, kterou silnice III/2732O ze Mšena obchází. Severně se nachází při silnici na Dubou osady Romanov (1 km) a Ráj (4 km) a v kilometrovém okruhu kolem Ráje ještě část osady Brusné (Brusné 2.díl, východně od Ráje) a osady Olešno (severozápadně od Ráje) a Vojtěchov (západně od Ráje) a samoty Víno (jižně od Ráje) a V Dolíku (mezi Vojtěchovem a Olešnem). Romanov a rozsáhlé přírodní území (Boudecká rokle, Vyhlídky, Kačina) patří katastrálně ke Mšenu, Ráj a osady kolem něj patří do katastrálního území Olešno. Přes Ráj a Vojtěchov protéká říčka Pšovka, do níž se ve Vojtěchově zprava vlévá potok Žebrák. Na severovýchodě (asi 3 km daleko) se nachází vesnice Skramouš s vlastním katastrálním územím. Na jižní straně nepatří ke Mšenu žádné vesnice, ale směrem k Velkému Újezdu neobydlená oblast s pomístními názvy Šibenec a Pod Šibencem.
Podolec, Sedlec, Hradsko, Romanov, Ráj, Brusné, Olešno i Vojtěchov spadají do CHKO Kokořínsko, místní část Mšena, Šibenec a Skramouš leží mimo ně. Zalesněné a skalnaté oblasti severně a severozápadně od města včetně údolí Debř vedoucího až k jeho okraji a včetně osad Ráj, Vojtěchov a Brusné 2.dil patří zároveň i do přírodní rezervace Kokořínský důl.
Území města se rozkládá na pomezí dvou geomorfologických celků – jihovýchodní polovina (Skramouš a vlastní Mšeno až k Romanovu) se počítá k Jizerské tabuli, zatímco ostatní přidružené části k Ralské pahorkatině.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Martina u Masarykovy ulice a náměstí Míru
- Evangelický kostel v Boleslavské ulici
- Evangelická zvonička v Mělnické ulici – galerie dobových fotografií
- Lidová dřevěná architektura
- Sousoší Panny Marie se sochami svatého Pavla a Šebestiána na náměstí Míru
- Radnice na náměstí Míru
- Městské lázně – koupaliště ve stylu art deco z roku 1932
- Skalní obydlí v údolí Debř
- Památník mistra Jana Husa v údolí Debř
- Muchomůrka – lesní altán v údolí Debř
- Polní opevnění Švédský val severně od města
- Kamenný železniční most
- Mšenské pokličky (nebo jen Pokličky) – bizarní skalní útvary
Památné stromy[editovat | editovat zdroj]
V katastrálním území Mšeno je chráněno vícero památných stromů:
v severní části města:
- Mšenská lípa 1, lípa malolistá na křižovatce ulic Palackého a Pod Javorem [souř 1]
- Mšenská lípa 2, lípa malolistá v ulici Palackého poblíž křižovatky s ulicí Karlova [souř 2]
ve východní části města:
- Lípa v parku u ZŠ Mšeno, lípa malolistá v ulici U Školy, po západní straně základní školy [souř 3]
- Buk v parku u ZŠ Mšeno, buk lesní červenolistý tamtéž [souř 4]
v jižní části města:
- Stromořadí ve Mšeně, řada 10 mohutných stromů různých druhů v prostoru někdejšího Šimonova zahradnictví západně od ulice Jatecká [souř 5]
mimo město:
- Jedle u Brusného, jedle bělokorá při jižní straně silnice Ráj - Libovice [souř 6]
- Romanovské lípy, dvojice stromů, (lípa malolistá a lípa velkolistá) v Romanově [souř 7]
Mšenská lípa 3, lípa malolistá při výjezdu z města směrem na Romanov. Ochrana tohoto stromu byla zrušena v r. 2011 z důvodu špatného zdravotního stavu. [souř 8]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Martina, z Masarykovy ulice
Radnice na náměstí Míru
Evangelický kostel v Boleslavské ulici
Evangelická zvonice a roubené chalupy v Mělnické ulici
Základní škola v Boleslavské ulici
Nádraží
Městské lázně
Mšenská lípa 3
Skalní byt v Debři
Kokořínek v Debři
Přírodní divadlo v Debři
Husův pomník v Debři
Lesní altán Muchomůrka v Debři
Švédský val
Průsečná skála
Jeskyně Obraznice
Prolezovačky
Skalní bludiště
Cinibulkova stezka, tesané schody s řetězy
Cinibulkova stezka
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
,_tesan%C3%A9_schody_s_%C5%99et%C4%9Bzy.jpg)
.jpg)
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem procházejí II/259 Dubá - Mšeno - Mladá Boleslav a II/273 Mělník - Mšeno - Doksy.
- Železnice – Město leží na železniční trati 076 Mladá Boleslav - Mšeno - Mělník. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla zahájena roku 1897, a to jak na úseku Mělník-Mšeno, tak na úseku Mšeno-Skalsko-Chotětov. Na území města leží železniční dopravna Mšeno a železniční zastávka Skramouš.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky do těchto cílů: Doksy, Dubá, Kokořín, Mělník, Mladá Boleslav, Praha.
- Železniční doprava – Po trati 076 v úseku mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví přes Mšeno denně jezdí v pracovní dny 9 párů osobních vlaků, o víkendu o jeden pár méně.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
- Cyklistika – Městem vede cyklotrasa č. 0009 Mělnické Vtelno - Kadlín - Mšeno - Hlučov.
- Pěší turistika – Územím města vedou turistické trasy
Mšeno - Kokořínský Důl, 
Skramouš, Mšeno - Pokličky - Vidim, 
Kokořínský Důl - Sedlec - Mšeno - Vojtěchov.
Rodáci a významní obyvatelé[editovat | editovat zdroj]
Narození ve Mšeně
- Augustin Heřman (cca 1621 – cca 1686), obchodník, mořeplavec, kartograf a korzár
- Vojtěch Živný (1756–1842), klavírista, basista, houslista, skladatel
- Josef Ladislav Píč (1847–1911), historik a archeolog
- František Bíza (1849–1904), ilustrátor
- Jiří Zahajský (1939–2007), herec a dabér
- Anna Bayerová (1852–1924), lékařka (nar. v místní části Vojtěchov)
- Jan Křtitel Píšek (1814–1873), operní pěvec
- Rudolf Vomáčka (1847–1926), architekt a stavitel
Další regionální osobnosti
- Josef Bedřich Cinibulk (1876–1944), ředitel místní školy, hybatel spolkového života a rozvoje města, propagátor turistiky na Kokořínsku
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Nová podoba náměstí: http://www.mbnoviny.cz/images/galleries/683/134988302651992300.jpg Archivováno 3. 11. 2013 na Wayback Machine
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Nařízení ministeria práv č. 19/1874 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 873-874. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 957. (česky a německy)
Souřadnice[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.
- ↑ 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.
- ↑ 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.
- ↑ 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.
- ↑ 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.
- ↑ 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.
- ↑ 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.
- ↑ 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mšeno ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Mšeno v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Oficiální webové stránky města
