Mšeno

	Mšeno
	Mšeno, náměstí Míru (2010, před rekonstrukcí náměstí (spojenou s pokácením obou stromů) v letech 2011–2012)
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU 2 (obec)	CZ0206 535052
Pověřená obec	Mšeno
Obec s rozšířenou působností	Mělník
Okres (LAU 1)	Mělník (CZ0206)
Kraj (NUTS 3)	Středočeský (CZ020)
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	50°26′17″ s. š., 14°37′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 458 (2020)
Rozloha	26,7 km²
Nadmořská výška	358 m n. m.
PSČ	277 35 až 277 36
Počet částí obce	9
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	8
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Míru 1; Mšeno; 277 35 Mšeno u Mělníka ; mu@mestomseno.cz
Starosta	Ing. Martin Mach
	Oficiální web: www.mestomseno.cz
	Mšeno
Další údaje
Kód obce	535052
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Mšeno (německy Mschneno, dříve Wemschen) se nachází v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Leží na křížení silnic II/259 (Mladá Boleslav – Dubá) a II/273 (Mělník–Doksy) asi 15 km severovýchodně od Mělníka. Je označováno za vstupní bránu Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, při jejímž jihovýchodním okraji leží. Žije zde přibližně 1 500^[2] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306. Původní osada založená ve 14. století patřila ke královskému majetku. Již v roce 1367 je Mšeno městem. Ještě v tomto století tu byla založena tvrz a ze vsi se stalo městečko. Mšeno bylo poničeno častými požáry. V roce 1991 byl Mšenu navrácen status města.^[3] Ve městě se nachází několik hrázděných domů, historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá^[4]
1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá
1868 země česká, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá
1874 země česká, politický i soudní okres Mělník^[5]
1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník^[6]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník^[7]
1945 země česká, správní i soudní okres Mělník^[8]
1949 Pražský kraj, okres Mělník^[9]
1960 Středočeský kraj, okres Mělník
2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Mšeno u Mělníka (přísl. Romanov, Skramouš, 2150 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[10]

Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katolický kostel, evangelický kostel, důchodkový kontrolní úřad, obchodní gremium, sbor dobrovolných hasičů, Měšťanská cihelna, výroba hraček, kamenický závod, mlýn, 2 pily, sladovna.
Živnosti a služby: 2 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, 3 autodopravci, Sokolský biograf, drogerie, fotoateliér, 3 hodináři, hospodářské družstvo, 13 hostinců, 3 hotely (Holuška, Honcová, Štolc), 3 hudební školy, 2 knihaři, lékárna, Okresní záložna hospodářská na Mělníce, Spořitelní a záložní spolek pro Mšeno a Sedlec, Úvěrní a spořitelní ústav ve Mšeně, Živnostenská záložna ve Mšeně, hlavní sklad tabáku, zubní ateliér.

V obci Olešno (přísl. Vojtěchov, Brusné, Ráj, 254 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Mšena) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[11] 2 hostince, obchod s chmelem, 2 mlýny, zámečník, kovář, 2 trafiky, truhlář, kolář.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Historické jádro města tvoří dvě části: městská, jejímž centrem je náměstí Míru a Masarykova ulice (krátký bulvár s charakterem náměstí) s kostelem sv. Martina nacházejícím se mezi nimi, a níže položená původně venkovská část, nazývaná Podolec. Obě části v dnešní době tvoří souvislý celek. V Podolci začíná Košátecký potok, na němž a jeho zdrojnicích leží městské lázně a několik rybníků (Blížka, Jezero, Černík).

K městu jsou v současné době připojeny i urbanisticky samostatné vesnice v okolí. Západním směrem se nacházejí vesnice Sedlec (vzdálená asi 1,5 km) a Hradsko (asi 4 km vzdálená, na návrší nad Kokořínským dolem, naproti Kokořínu). Obě spadají do katastrálního území Sedlec u Mšena a navzájem je odděluje rokle Kočičina, kterou silnice III/2732O ze Mšena obchází. Severně se nachází při silnici na Dubou osady Romanov (1 km) a Ráj (4 km) a v kilometrovém okruhu kolem Ráje ještě část osady Brusné (Brusné 2.díl, východně od Ráje) a osady Olešno (severozápadně od Ráje) a Vojtěchov (západně od Ráje) a samoty Víno (jižně od Ráje) a V Dolíku (mezi Vojtěchovem a Olešnem). Romanov a rozsáhlé přírodní území (Boudecká rokle, Vyhlídky, Kačina) patří katastrálně ke Mšenu, Ráj a osady kolem něj patří do katastrálního území Olešno. Přes Ráj a Vojtěchov protéká říčka Pšovka, do níž se ve Vojtěchově zprava vlévá potok Žebrák. Na severovýchodě (asi 3 km daleko) se nachází vesnice Skramouš s vlastním katastrálním územím. Na jižní straně nepatří ke Mšenu žádné vesnice, ale směrem k Velkému Újezdu neobydlená oblast s pomístními názvy Šibenec a Pod Šibencem.

Podolec, Sedlec, Hradsko, Romanov, Ráj, Brusné, Olešno i Vojtěchov spadají do Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, místní část Mšena, Šibenec a Skramouš leží mimo ně. Zalesněné a skalnaté oblasti severně a severozápadně od města včetně údolí Debř vedoucího až k jeho okraji a včetně osad Ráj, Vojtěchov a Brusné 2.dil patří zároveň i do přírodní rezervace Kokořínský důl.

Území města se rozkládá na pomezí dvou geomorfologických celků – jihovýchodní polovina (Skramouš a vlastní Mšeno až k Romanovu) se počítá k Jizerské tabuli, zatímco ostatní přidružené části k Ralské pahorkatině.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Martina u Masarykovy ulice a náměstí Míru
Evangelický kostel v Boleslavské ulici
Evangelická zvonička v Mělnické ulici – galerie dobových fotografií
Lidová dřevěná architektura
Sousoší Panny Marie se sochami svatého Pavla a Šebestiána na náměstí Míru
Radnice na náměstí Míru
Městské lázně – koupaliště ve stylu art deco z roku 1932
Skalní obydlí v údolí Debř
Památník mistra Jana Husa v údolí Debř
Muchomůrka – lesní altán v údolí Debř
Polní opevnění Švédský val severně od města
Kamenný železniční most
Mšenské pokličky (nebo jen Pokličky) – bizarní skalní útvary

Památné stromy[editovat | editovat zdroj]

V katastrálním území Mšeno je chráněno vícero památných stromů:

v severní části města:

Mšenská lípa 1, lípa malolistá na křižovatce ulic Palackého a Pod Javorem ^{[souř 1]}
Mšenská lípa 2, lípa malolistá v ulici Palackého poblíž křižovatky s ulicí Karlova ^{[souř 2]}

ve východní části města:

Lípa v parku u ZŠ Mšeno, lípa malolistá v ulici U Školy, po západní straně základní školy ^{[souř 3]}
Buk v parku u ZŠ Mšeno, buk lesní červenolistý tamtéž ^{[souř 4]}

v jižní části města:

Stromořadí ve Mšeně, řada 10 mohutných stromů různých druhů v prostoru někdejšího Šimonova zahradnictví západně od ulice Jatecká ^{[souř 5]}

mimo město:

Jedle u Brusného, jedle bělokorá při jižní straně silnice Ráj – Libovice ^{[souř 6]}
Romanovské lípy, dvojice stromů, (lípa malolistá a lípa velkolistá) v Romanově ^{[souř 7]}
~~Mšenská lípa 3~~, lípa malolistá při výjezdu z města směrem na Romanov. Ochrana tohoto stromu byla zrušena v r. 2011 z důvodu špatného zdravotního stavu. ^{[souř 8]}

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Městem procházejí II/259 Dubá – Mšeno – Mladá Boleslav a II/273 Mělník–Mšeno–Doksy.
Železnice – Město leží na železniční trati 076 Mladá Boleslav – Mšeno – Mělník. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla zahájena roku 1897, a to jak na úseku Mělník–Mšeno, tak na úseku Mšeno–Skalsko–Chotětov. Na území města leží železniční dopravna Mšeno a železniční zastávka Skramouš.

Veřejná doprava 2012

Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky do těchto cílů: Doksy, Dubá, Kokořín, Mělník, Mladá Boleslav, Praha.
Železniční doprava – Po trati 076 v úseku mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví přes Mšeno denně jezdí v pracovní dny 9 párů osobních vlaků, o víkendu o jeden pár méně.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Cyklistika – Městem vede cyklotrasa č. 0009 Mělnické Vtelno – Kadlín – Mšeno – Hlučov.
Pěší turistika – Územím města vedou turistické trasy Mšeno – Kokořínský Důl, Skramouš – Mšeno – Pokličky – Vidim, Kokořínský Důl – Sedlec – Mšeno – Vojtěchov.
Cinibulkova naučná stezka

Rodáci a významní obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Josefa Ladislava Píče na radnici

Narození ve Mšeně[editovat | editovat zdroj]

Augustin Heřman (cca 1621 – cca 1686), obchodník, mořeplavec, kartograf a korzár
Vojtěch Živný (1756–1842), klavírista, basista, houslista, skladatel
Josef Ladislav Píč (1847–1911), historik a archeolog
František Bíza (1849–1904), ilustrátor
Jiří Zahajský (1939–2007), herec a dabér
Anna Bayerová (1852–1924), lékařka (narozená v místní části Vojtěchov)
Jan Křtitel Píšek (1814–1873), operní pěvec
Rudolf Vomáčka (1847–1926), architekt a stavitel

Další regionální osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Josef Bedřich Cinibulk (1876–1944), ředitel místní školy, hybatel spolkového života a rozvoje města, propagátor turistiky na Kokořínsku

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Martina, z Masarykovy ulice
Radnice na náměstí Míru
Evangelický kostel v Boleslavské ulici
Evangelická zvonice a roubené chalupy v Mělnické ulici
Základní škola v Boleslavské ulici
Nádraží
Městské lázně
Mšenská lípa 3
Skalní byt v Debři
Kokořínek v Debři
Přírodní divadlo v Debři
Husův pomník v Debři
Lesní altán Muchomůrka v Debři
Švédský val
Průsečná skála
Jeskyně Obraznice
Prolezovačky
Skalní bludiště
Cinibulkova stezka, tesané schody s řetězy
Cinibulkova stezka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Nová podoba náměstí: http://www.mbnoviny.cz/images/galleries/683/134988302651992300.jpg Archivováno 3. 11. 2013 na Wayback Machine
↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
↑ USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Nařízení ministeria práv č. 19/1874 Sb.
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 873–874. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 957. (česky a německy)

Souřadnice[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mšeno na Wikimedia Commons
Mšeno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální webové stránky města

[1] Nová podoba náměstí: http://www.mbnoviny.cz/images/galleries/683/134988302651992300.jpg Archivováno 3. 11. 2013 na Wayback Machine

[be98ce19e6b56809334fa94d81d94bfb6406b13c-2] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]

[3] USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178

[4] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[5] Nařízení ministeria práv č. 19/1874 Sb.

[6] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[7] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[8] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[9] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[10] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 873–874. (česky a německy)

[11] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 957. (česky a německy)

[12] 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.

[13] 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.

[14] 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.

[15] 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.

[16] 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.

[17] 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.

[18] 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.

[19] 50°26′27″ s. š., 50°26′27″ v. d.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[souř 1]

[souř 2]

[souř 3]

[souř 4]

[souř 5]

[souř 6]

[souř 7]

[souř 8]