Přeskočit na obsah

Stránka (okres Mělník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stránka
Místní zámek v roce 2012
Místní zámek v roce 2012
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMšeno
Obec s rozšířenou působnostíMělník
(správní obvod)
OkresMělník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel211 (2025)[1]
Rozloha8,79 km²[2]
Nadmořská výška309 m n. m.
PSČ277 35
Počet domů104 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduStránka 70
277 35 Mšeno u Mělníka
stranka@iol.cz
StarostaŠtefan Dvorščík
Oficiální webwww.oustranka.cz
Stránka na mapě
Stránka
Stránka
Další údaje
Kód obce531731
Kód ZSJ156175
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stránka je obec v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi sedmnáct kilometrů severovýchodně od Mělníka. Žije zde 211[1] obyvatel.

Již roku 1357 se uvádí jako majitel vsi Stránky pan Berka z Vilhartic. Po změnách vlastníků ve 14. až 16. století koupil statek Stránka ke svému panství Oldřich Hřán z Harasova, pán na Vidimi. V roce 1609 odkoupil tento statek se vším příslušenstvím král Rudolf II. A poté od císaře Matyáše v roce 1611 Václav st. Berka z Dubé. Po bitvě na Bílé hoře (1620), kdy byl Berka pro vzpouru odsouzen, prodala česká komora všechny jeho statky Albrechtu z Valdštejna. Po jeho smrti (1634) byl postoupen roku 1636 statek Stránka generálnímu strážmistrovi Janu Bockovi, který jej zanechal svým potomkům jako dědictví. V roce 1700 se panství Bocků rozpadlo a statek obdržel Konrad Matouš hrabě Sparr, od něhož roku 1748 jej získal císařský generál a polní strážmistr Albert František rytíř Beneda z Nečtín. Ten roku 1756 prodal celý statek 1. července za 105 000 zlatých řádu augustiniánů v Praze.[4]

Správa celého majetku byla řízena ze zdejšího zámku. Zámek byl nejvýstavnější a největší budovou ve vsi, jednopatrová budova s barokní věžičkou dominuje celému okolí. Četné pokoje byly vyzdobeny malbami a soškami z augustiniánského prostředí. Nejvýznamnější byla kaple sv. Jana s barokním oltářem (zasvěceným matce Dobré rady). Dominantou dvora je studna 120 vídeňských loket (téměř 70 metrů) hluboká. Mimo množství starých knih a spisů byla zde přechovávána i stará vojenská mapa Čech z roku 1720. Správci statku byli vždy samotní řeholníci, české národnosti, a přičinili se o zachování českého jazyka v tomto kraji.

Obec má od roku 1877 školu, která je postavena v údolí a měla tento nápis: „Cvičená mládež – obliba Boha, oslava vlasti a chlouba obce“. Škola byla jednotřídní s vlastní knihovnou, založenou společně se školou. V současné době jednotřídka již neexistuje a v budově se nachází jednací místnost a kancelář obecního úřadu a byt správce. V roce 1924 proběhla pozemková reforma a řád augustiniánů postupně předal Státnímu pozemkovému úřadu své polnosti. Po roce 1948 a především po vzniku státního statku se sídlem v zámku nastal úpadek a částečné chátrání tohoto objektu.

Ve vsi Stránka (450 obyvatel, klášter) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] obchod s dobytkem, 4 hostince, kolář, 2 kováři, obuvník, 3 rolníci, řezník, 2 sadaři, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek ve Stránce, trafika, truhlář, velkostatek Konventu řádu svatého Augustina, zámečník.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 630 654 627 608 630 637 564 379 368 318 256 234 218 205 206
Počet domů 96 105 103 108 105 110 109 114 101 92 73 102 101 100 104

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1850–1930 a v letech 1960–1979 k obci patřily i Ledce a v letech 1960–1979 také Kadlín.[8]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá[9]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá
  • 1868 země česká, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá
  • 1874 země česká, politický i soudní okres Mělník[10]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[11]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[12]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[13]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[14]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • k 1. lednu 1980 Středočeský kraj, okres Mělník, město Mšeno[8]
  • k 24. listopadu 1990 Středočeský kraj, okres Mělník[8]
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční dopravna Mšeno ve vzdálenosti tři kilometry ležící na trati z Mělníka do Mladé Boleslavi.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Mšeno-Mladá Boleslav (v pracovních dnech 2 spoje) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.), Mšeno – Kadlín (v pracovních dnech 4 spoje) a Mšeno – Mělnické Vtelno (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce Kokořínský SOK, s. r. o.). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Obcí vedou cyklotrasy č. 0008 V Lukách – Řepínský důl – Stránka – Vrátno – Nosálov a č. 0009 Mělnické Vtelno – Kadlín – Stránka – Mšeno.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Socha svatého Václava
  • Zámek
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. BÖHM, Ludvík B. Královské věnné město Mělník a okres Mělnický. Mělník: L. Böhm, 1891. 932 s. S. 774. (Czech)
  5. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1610. (česky a německy)
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. 1 2 3 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 539, 276, 218.
  9. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Nařízení ministeria práv č. 19/1874 Sb.
  11. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  12. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  13. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  14. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]