Libiš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Libiš
Kostel svatého Jakuba
Znak obce LibišVlajka obce Libiš
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0206 571784
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Mělník (CZ0206)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Neratovice
Historická země Čechy
Katastrální území Libiš
Katastrální výměra 7,13 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 211 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 165 m n. m.
PSČ 277 11
Zákl. sídelní jednotky 5
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Mělnická 579
Libiš
277 11
Starosta Zdeněk Mráz
Oficiální web: www.libis.cz
Email: obec.libis@libis.cz
Libiš v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Libiš
Libiš
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libiš (dříve zřejmě Ľubiš) je obec v okrese Mělník, v severozápadním sousedství města Neratovice. Rozkládá se asi deset kilometrů jižně od Mělníka a je přimknutá k městu Neratovice (např. ulice Hraniční tvoří hranici mezi městem Neratovice a obcí Libiš: vozovka ulice a západní strana patří k Libiši, východní strana ulice k Neratovicím). V současnosti v obci žije přibližně 2 200[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Svým počátkem sahá do pohanského věku. Podle pověsti zde bývala tvrz v místech východně od bývalého štěpánského přívozu na Labi, kde je nyní les. Před dávnými lety zde byly zbytky zdí a mnoho velkých kamenů. Místo bylo nazýváno na kole,na zámku, na starém hradě. Podle pověsti byla tvrz letním sídlem kněžny Libuše, která také v Libiši dala postavit pohanský chrám v místě, kde je kostel sv. Jakuba. O pohanském pravěku svědčí také pohanské mohyly objevené za kostelem, kde byly nalezeny lidské kosti, popelnice a jiné starodávné předměty. Z tvrze prý vedla podzemní chodba až do kostela v Libiši. Tvrz i ves byly nazvány jménem zakladatelky Libuše (Libuš). Nezachovaly se však listiny, jež by se o tvrzi zmiňovaly. Méně romantický výklad jazykovědce Antonína Profouse odvozuje název vsi od osobního jména Libich či Libiš.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Pražský měšťan a konšel jménem Stach prodal Libuš (Libiš) roku 1355 Janu Rollovi. V roce 1406 koupil Libiš břevnovský klášter, který zde měl dvůr s dvěma poplužími. Ve stvrzovací listině města Kostelec nad Labem ze dne 24. července 1407 je jmenován rytíř Ctibor z Libiše. Ve válkách husitských roku 1421 vzali Pražané ves Libiš a blízkou ves Slatinu (nyní již zašlou) ve svou moc. Roku 1432 náležela ves Libiš dílem ke statku obřístevskému. V roce 1542 prodal Jindřich Hasištejnský z Lobkovic Libiš Vilému ze Lstiboře jako část obřístevského statku. Staroměšstí Pražané museli pro odboj proti králi Ferdinandu I. Roku 1547 postoupit své dědičné statky, k nimž náležela také ves Libiš. Díl Libiše náležející ke statku obřístevskému koupil roku 1618 Václav Šťastný Pětipeský. Ten byl v roce 1621 odsouzen pro vzpouru ke ztrátě majetku a tak koupila Libiš od české komory kněžna Polyxena z Lobkovic.

V pozdější době byla Libiš popisována takto: …při Labi zde rozkládají se stinné lesy velkostatku obřístevského s bujnými lučinami, jež u štěpánského přívozu zakončeny jsou letohrádkem Antonie hraběnky Valdšteinové. Od obce ku straně západní jsou borky rolnické, jež souvisí s panskou bažantnicí, kterou Pražané v posledních letech jako místo výletní sobě oblíbili. Nedaleko Libiše, asi 2 km na jihovýchod jde česká severní dráha, k níž připojena je odbočka ku Kralupům. Podle obce jde pohodlná erární silnice od Prahy ku Mělníku, od ní pak odbočuje „u Křížku“ silnice okresní, ubírající se skrze Libiš k železniční stanici v Neratovicích…

Škola v Libiši byla postavena v roce 1869 vedle staré školy jako konfesionální evangelická o jedné třídě s právem veřejnosti a byla četně navštěvována. Z učitelů zvláště zasluhuje zmínku Josef Baštecký – rodák z Neratovic, který zde vyučoval od roku 1832 do roku 1875.

Libiš činila místní a katastrální obec, poštou náležela k Neratovicím (tehdy v okrese Karlínském). Bývali zde tito řemeslníci:dva kováři, dva koláři, pekař, řezník, krejčí, tři obuvníci, jeden košíkář. Byly zde dva obchody smíšeným zbožím, dvě živnosti hostinské, dva výčepy kořalky, jeden výčep vína, dále hokynářství a dvě prodejny tabáku. Roku 1894 si vypůjčila Libiš 10 000 zlatých od Zemské banky království českého, tuto částku splácela padesát roků.

Po roce 1900[editovat | editovat zdroj]

Roku 1932 je založen v Libiši Sokol, roku 1947 je Libiš připojena k okresu Mělník a v roce 1954 byla sloučena s Neratovicemi. Od 24. listopadu 1990 je Libiš opět samostatnou obcí.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Libiš (1450 obyvatel, katol. kostel, evang. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] bednář, drogerie, obchod s dřívím, 3 holiči, 4 hostince, kamnář, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 2 lakýrníci, 2 obuvníci, 3 pekaři, stáčírna lahvového piva, pohřební ústav, 4 rolníci, 3 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, 2 stavební hmoty, 3 obchody se střižním zbožím, švadlena, trafika, 5 truhlářů, 3 obchody s uhlím, velkostatek, vetešník, 5 zahradnictví, 3 zedničtí mistři, zlatník.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Toleranční kostel v Libiši
  • Kostel sv. Jakuba při severním okraji obce. Gotický, snad dílo pražského stavitele Petra Lútky z doby těsně před rokem 1391. Věž dle dochovaného nápisu na kamenné desce přistavěna roku 1541. Uvnitř kostela jsou fresky z 14. a 15. století. Kostel obklopuje okrouhlý ohrazený hřbitov, při vchodu do areálu se nachází dřevěná hranolová zvonice na nízké kamenné podezdívce.
  • Toleranční kostel postavený mezi lety 1788-1792 ve stylu selského baroka, nyní v užívání Českobratrské církve evangelické[8]
  • Výklenková kaplička sv. Václava na návsi, z 19. století

Přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

Černínovsko

Na břehu mrtvého ramene Labe u Libiše, v sousedství zadní části chemické továrny Spolana je lužní les, z něhož část byla přírodní rezervací Černínovsko. Tato rezervace v roce 2014 zanikla a byla nahrazena přírodní rezervací Úpor–Černínovsko. Vyskytuje se řada chráněných rostlinných druhů a četná hnízdiště vodního ptactva. Lokalita končí u Štěpánského mostu přes Labe, patřícího do území obce Obříství.[9]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice I/9 a silnice II/101 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Neratovice – Libiš – Kralupy n.V. – Kladno. Mezi Libiší a mostem přes Labe jsou vedeny společně.
  • Železnice – Katastrální území obce protíná Trať 092 Neratovice – Kralupy nad Vltavou.
Železniční stanice na území obce není. Nejblíže obci je železniční stanice Neratovice ve vzdálenosti 1 km ležící na trati 070 z Prahy do Mladé Boleslavi, na trati 074 do Čelákovic a na trati 092 do Kralup nad Vltavou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Neratovice, Odolena Voda, Praha, Štětí, Všetaty.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 725. (česky a německy)
  8. ŽMOLÍK, Václav. Kde se modlil i Jan Palach. Týdeník Rozhlas. 2018, čís. 6, s. 22. ISSN 1213-2098. (česky) 
  9. Česká republika – Stručný turistický průvodce, s. 279

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]