Chorušice
Souřadnice: 50°23′26″ s. š., 14°40′15″ v. d.
| Chorušice | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Mšeno |
| Obec s rozšířenou působností | Mělník (správní obvod) |
| Okres | Mělník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°23′26″ s. š., 14°40′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 556 (2025)[1] |
| Rozloha | 17,76 km²[2] |
| Nadmořská výška | 303 m n. m. |
| PSČ | 277 35, 277 37 |
| Počet domů | 274 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Chorušice 89 277 37 Chorušice ou@chorusice.cz |
| Starosta | Martin Bauer |
| Oficiální web | www |
 | |
  Chorušice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 534838 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chorušice jsou obec v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi šestnáct kilometrů východně od Mělníka. Žije zde 556[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1228, kdy jsou Chorušice připomínány v listině papeže Řehoře IX. mezi majetky kláštera svatého Jiří v Praze.[4] Od roku 1646 jako součást mělnického panství v zástavním držení Černínů (od roku 1687 v dědičném držení). Následně sňatkem přechází do majetku Lobkoviců, kterým Chorušice patřily až do zániku vrchnostenského zřízení.
Ve vsi Chorušice (504 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] autobusová doprava, cihelna, obchod s dobytkem, elektrárna hospodářského strojního družstva, hospodářské strojní družstvo pro Chorušice, holič, 2 hostince, 2 koláři, kovář, mechanik, mlýn hospodářského strojního družstva, obuvník, pekař, 9 rolníků, 2 řezníci, sadař, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Chorušicích, trafika, truhlář, obchod se zvěřinou a drůbeží.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 103 | 1 139 | 1 233 | 1 232 | 1 273 | 1 304 | 1 198 | 866 | 689 | 614 | 528 | 444 | 452 | 451 | 553 |
| Počet domů | 175 | 186 | 194 | 206 | 222 | 234 | 254 | 259 | 213 | 195 | 167 | 224 | 239 | 229 | 274 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Choroušky
- Chorušice
- Velký Újezd
- Zahájí
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník, obec Choroušky[8]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník, obec Choroušky
- 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník, obec Choroušky
- 1880 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[9]
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[11]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Mělník[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
- 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/274 Kanina – Mělnické Vtelno.
- Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky do těchto cílů: Mělník, Mšeno, Praha (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.), Kadlín, Mělnické Vtelno, Mšeno (dopravce Kokořínský SOK, s. r. o.).
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Obcí vedou cyklotrasy č. 0008 V Lukách – Řepínský důl – Chorušice – Vrátno – Nosálov a č. 8146 U Grobiána – Kanina – Chorušice – Mělnické Vtelno.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Nanebevzetí Panny Marie, vrcholně barokní stavba z let 1714 až 1716, vybudovaná nákladem Antonie Josefy Černínové, roz. hraběnky z Khünburku. Plnil funkci kostela farního, resp. děkanského a současně sloužil jako kostel poutní. Nahradil starší kostel, poprvé písemně doložený v roce 1352 v rejstříku papežských desátků.
- Výklenková kaplička na návsi, zbudována roku 1716, ve čtyřech výklencích fresky Panny Marie Bolestné, svatého Václava, svatého Vojtěcha a svatého Jana Nepomuckého.
- Fara čp. 1, vrcholně barokní, zmiňována v roce 1719 jako nově vystavěná, v minulosti sídlo děkanství.
- Usedlost čp. 4, ve dvoře špýchar s hrázděným patrem.
- Usedlost čp. 24, obytná část patrová s nádvorní pavlačí, uliční fasáda pozdně klasicistní.
- Chalupa čp. 37, zřejmě z konce 18. století, v přízemí zděná a v patře roubená. Součást bloku domů vloženého dodatečně do prostoru návsi.
- Družstevní elektrárna čp. 89, patrová stavba z let 1909 až 1910, postavená nad obecní studnou z 18. století. Elektrárna zrušena v roce 1935, v současnosti sídlo obecního úřadu.
- Panský hostinec čp. 20, původně barokní stavba, později upravována.
- Pomník obětem první světové války, zhotoven v roce 1925, po stranách doplněn o pomníčky účastníků druhého odboje.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Jaroslav Pitner (1926–2009), trenér Dukly Jihlava a československé hokejové reprezentace
- Jan Šťastný (1913–1943), vojenský pilot, příslušník RAF
- Emil Štolc (1888–1940), hudební skladatel a dirigent
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ FOLTÝN, Dušan. Chorušice, Choroušky, Zahájí. Kapitoly z dějin a místopisu. [s.l.]: Obecní úřad Chorušice, 2006. 208 s. ISBN 80-239-7436-X. S. 12.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Svazek I., Národohospodářská část, seznam adres: Čechy. [7. vyd.]. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 433–434.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 189.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Svazek I., Národohospodářská část, seznam adres: Čechy = Adressbuch der Čechoslovakischen Republik für Industrie, Gewerbe, Handel und Landwirtschaft. Band I., Volkswirtschaftlicher Teil, Adressenverzeichnis: Böhmen. [7. vyd.]. Praha: Rudolf Mosse, 1932. LXXIV s., 1954 s., [1] mapa.
- PRAŽÁK, Josef Václav. Zeměpis mého srdce: vzpomínky a myšlenky z mých nejoblíbenějších obcí a měst v Čechách. Praha: Dita, 1998. 52 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chorušice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Chorušice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
