Kostelec nad Labem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostelec nad Labem
Komenského náměstí v Kostelci nad Labem
Komenského náměstí v Kostelci nad Labem
Znak města Kostelec nad LabemVlajka města Kostelec nad Labem
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0206 534935
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Neratovice
Okres (LAU 1) Mělník (CZ0206)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 224 (2020)[1]
Rozloha 15,56 km²
Nadmořská výška 172 m n. m.
PSČ 277 13
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa městského úřadu nám. Komenského 1
277 13 Kostelec nad Labem
josef.chalupa@kostelecnlab.cz
Starosta Josef Chalupa
Oficiální web: www.kostelecnlab.cz
Kostelec nad Labem na mapě
Kostelec nad Labem
Kostelec nad Labem
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostelec nad Labem je město ležící v okrese Mělník, 7 km severozápadně od Brandýsa nad Labem. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Historické centrum obtéká ze severu Labe a z jihu, západu a východu Mlýnský potok. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle Ottova slovníku naučného je Kostelec nad Labem původu starého. Při levém rameni labském tu stávala tvrz náležející v XIII. století králům českým. Brzy pak dostal se kostelecký hrad i s městysem pánům z Rýzmburka, jímž roku 1276 za spojenectví s Rudolfem Habsburským vzal hrad i městys Přemysl Otakar II., který jej vrátil zpět do královského zboží. První písemná zmínka o vesnici pochází právě z roku 1277. Od tohoto zásahu Přemysla Otakara II. byl Kostelec nad Labem v majetku koruny České ač byl dáván v zástavu osobám rozličným a v husitských válkách se z majetku koruny opět nakonec dostal do soukromého vlastnictví. V roce 1317 je již Kostelec nad Labem zmiňován jako městečko.

V 15. století držel Kostelec Berka z Dubé, od kterého jej koupila česká královna Johana z Rožmitálu – vdova po králi Jiřím z Poděbrad. Po její smrti 1475 získává Kostelec dcera Johany kněžna Ludmila Lehnická. Za jejího držení byl roku 1486 Kostelec povýšen králem Vladislavem II. na město.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Kostelec nad Labem (2942 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, synagoga, společenstvo řezníků, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[8] 2 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, biograf Sokol, Cukrovar a rafinerie, neštěmické rafinerie cukru, výroba desinfekčních prostředků, elektrárna, fotoateliér, hotel Neukam, 11 hostinců, hudební škola, 2 knihtiskárny, lékárna U matky Boží, mlýn, výroba mořidla, továrna motorů Štěpánek, pískovna, továrna na součástky velocipedů, Občanská záložna v Kostelci n. L., Živnostenská záložna v Kostelci n. L., továrna na stroje a slévárna železa a kovů Pokora, zubní ateliér.

V obci Jiřice (500 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Kostelce n. L.) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] autodopravce, 2 hostince, kovář, obuvník, obchod s ovocem a zeleninou, 2 rolníci, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Do severního a severovýchodního okraje správního území města zasahují dvě ze tří částí přírodní památky Polabí u Kostelce.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kostelci nad Labem.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

  • Kostelec nad Labem (i název k. ú.; také bývalá obec a k. ú. Rudeč)
  • Jiřice (k. ú. Jiřice u Kostelce nad Labem)

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Narodili se zde:

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/101 Úvaly – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Kralupy nad Vltavou a II/244 Líbeznice – Kostelec nad Labem – Všetaty – Byšice.
  • Železnice – Město Kostelec nad Labem leží na železniční trati 074 Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla na úseku mezi Neratovicemi a Brandýsem nad Labem zahájena roku 1899.

Veřejná doprava 2016

  • Autobusová doprava – Ve městě měly zastávky autobusové linky do těchto cílů: Praha (dopravce ČSAD střední Čechy), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Mělník, Neratovice, Praha, Všetaty (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).
  • Železniční doprava – V železniční zastávce Kostelec nad Labem zastavovalo v pracovních dnech 14 osobních vlaků, o víkendech 9 osobních vlaků (linka S23).

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 24 Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Mělník a č. 0019 Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem – Hradišťko.
  • Pěší turistika – Územím města vedou červeně značená turistická trasa Kostelec nad Labem – Křenek – Lhota – Hlavenec a zeleně značená trasa Kojetice – Lobkovice – Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem.

Městská knihovna[editovat | editovat zdroj]

V knihovně je více než 10 000 svazků knih, jedná se převážně o beletrii jak pro dospělé, tak i pro děti a mládež. Je zde i naučná literatura, a to zejména knihy o přírodě, výtvarném umění, historii, cestopisy, kuchařky, slovníky a knihy pro chovatele drobného zvířectva.[12]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 607-608. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 516. (česky a německy)
  10. Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-23]. Dostupné online. 
  11. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kostelec nad Labem, s. 277. 
  12. Městská knihovna [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]