Kostelec nad Labem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostelec nad Labem
Komenského náměstí v Kostelci nad Labem
Znak obce Kostelec nad LabemVlajka obce Kostelec nad Labem
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0206 534935
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Mělník (CZ0206)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Neratovice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 15,56 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 094 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 172 m n. m.
PSČ 277 13
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 2
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu nám. Komenského 1
277 13 Kostelec nad Labem
Starosta Josef Chalupa
Oficiální web: www.kostelecnlab.cz
Email: josef.chalupa@kostelecnlab.cz
Kostelec nad Labem v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Kostelec nad Labem
Kostelec nad Labem
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostelec nad Labem je město ležící v okrese Mělník, 7 km severozápadně od Brandýsa nad Labem. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Historické centrum obtéká ze severu Labe a z jihu, západu a východu Mlýnský potok. Žije zde přibližně 4 100[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle Ottova slovníku naučného je Kostelec nad Labem původu starého. Při levém rameni labském tu stávala tvrz náležející v XIII. století králům českým. Brzy pak dostal se kostelecký hrad i s městysem pánům z Rýzmburka, jímž roku 1276 za spojenectví s Rudolfem Habsburským vzal hrad i městys Přemysl Otakar II., který jej vrátil zpět do královského zboží. První zmínka o obci pochází právě z roku 1276. Od tohoto zásahu Přemysla Otakara II. byl Kostelec nad Labem v majetku koruny České ač byl dáván v zástavu osobám rozličným a v husitských válkách se z majetku koruny opět nakonec dostal do soukromého vlastnictví. V roce 1317 je již Kostelec nad Labem zmiňován jako městečko.

V 15. století držel Kostelec Berka z Dubé, od kterého jej koupila česká královna Johana z Rožmitálu – vdova po králi Jiřím z Poděbrad. Po její smrti 1475 získává Kostelec dcera Johany kněžna Ludmila Lehnická. Za jejího držení byl roku 1486 Kostelec povýšen králem Vladislavem II. na město.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Kostelec nad Labem (2942 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, synagoga, společenstvo řezníků, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[8] 2 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, biograf Sokol, Cukrovar a rafinerie, neštěmické rafinerie cukru, výroba desinfekčních prostředků, elektrárna, fotoateliér, hotel Neukam, 11 hostinců, hudební škola, 2 knihtiskárny, lékárna U matky Boží, mlýn, výroba mořidla, továrna motorů Štěpánek, pískovna, továrna na součástky velocipedů, Občanská záložna v Kostelci n. L., Živnostenská záložna v Kostelci n. L., továrna na stroje a slévárna železa a kovů Pokora, zubní ateliér.

V obci Jiřice (500 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Kostelce n. L.) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] autodopravce, 2 hostince, kovář, obuvník, obchod s ovocem a zeleninou, 2 rolníci, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kostelci nad Labem.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

  • Kostelec nad Labem (i název k. ú.; také bývalá obec a k. ú. Rudeč)
  • Jiřice (k. ú. Jiřice u Kostelce nad Labem)

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Narodili se zde:

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/101 Úvaly – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Kralupy nad Vltavou a II/244 Líbeznice – Kostelec nad Labem – Všetaty – Byšice.
  • Železnice – Město Kostelec nad Labem leží na železniční trati 074 Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla na úseku mezi Neratovicemi a Brandýsem nad Labem zahájena roku 1899.

Veřejná doprava 2016

  • Autobusová doprava – Ve městě měly zastávky autobusové linky do těchto cílů: Praha (dopravce ČSAD střední Čechy), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Mělník, Neratovice, Praha, Všetaty (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).
  • Železniční doprava – V železniční zastávce Kostelec nad Labem zastavovalo v pracovních dnech 14 osobních vlaků, o víkendech 9 osobních vlaků (linka S23).

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 24 Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Mělník a č. 0019 Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem – Hradišťko.
  • Pěší turistika – Územím města vedou turistické trasy červená turistická značka Kostelec nad Labem – Křenek – Lhota – Hlavenec a zelená turistická značka Kojetice – Lobkovice – Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem.

Městská knihovna[editovat | editovat zdroj]

V knihovně je více než 10 000 svazků knih, jedná se převážně o beletrii jak pro dospělé, tak i pro děti a mládež. Je zde i naučná literatura, a to zejména knihy o přírodě, výtvarném umění, historii, cestopisy, kuchařky, slovníky a knihy pro chovatele drobného zvířectva.[12]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 607-608. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 516. (česky a německy)
  10. Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-23]. Dostupné online. 
  11. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kostelec nad Labem, s. 277. 
  12. Městská knihovna [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]