Hrabišici

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hrabišici
Hrabišici, Kostkové z Postupic, Rýzmburkové.jpg
země České královstvíČeské království České království
mateřská dynastie Hrabišici
tituly
rok založení 12. století
konec vlády 1500
větve rodu
Erb Hrabišiců (pánů z Oseka - Rýzmburka)

Hrabišici (též Hrabišicové, později páni z Rýzmburka) byl český šlechtický rod, pocházející ze 13. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad Osek - Rýzmburk

Ve 12. století jim patřil dnešní Most, kde pravděpodobně nechali zbudovat hrad Hněvín. Město Duchcov (tehdy ves) neslo ve 13. století jejich jméno – Hrabišín. Boreš mladší z Rýzmburka byl snad také zakladatelem Hoštejna.

Rod Hrabišiců náležel ve své době k nejpřednějším rodům v knížecích Čechách vůbec. Setkáváme se s nimi v knížecích službách, a to jak u Fridricha, který byl kronikářem Jarlochem pro svou neobratnost na knížecím stolci nazýván neobratným vozkou, tak také za vlády Přemysla Otakara I., Jindřicha Břetislava, Václava I. a též Přemysla Otakara II. Opětovně se dostali mezi vysokou šlechtu za vlády Karla IV., za Václava IV. ovšem poněkud ustoupili do pozadí a husitská revoluce znamenala konec jejich někdejší moci.

Osobnosti rodu[editovat | editovat zdroj]

Tento rod se nazývá podle prvního známého předka tohoto rodu, jímž byl Hrabiše. Nicméně víme i o jiných významných osobnostech z tohoto rodu. Určující je pro nás dvojice sourozenců Hrabiše a Slavek (I.), tito oba byli komorníky českých knížat. Důležitá je ovšem ta skutečnost, že Slavek (I.) dal založit cisterciácký klášter v Oseku a přestože tím pravděpodobně spíše než náboženské sledoval osobní mocenské cíle, dal takto založit nový klášter, který jako jeden z mála uspěl při řešení potíží, které s sebou přinesla doba. Ke vzniku kláštera přispěla též řada jeho příbuzných. Jedněmi z nich byli i Kojata a Všebor, synové tehdy již nebožtíka Hrabiše, kteří právě vlastnili Most. Po vymření této mostecké větve Hrabišiců spadl Most na krále jako odúmrť. Vnuk Slavka (I.), Slavek (III.) zde byl opatem v letech 1234–1239. Hrabišici patřili mezi významné šlechtické rody, jejichž členové měli osobní kontakty s králem. Dalším vnukem Slavka (I.) byl např. také Boreš z Riesenburka, který společně s Havlem z Lemberka rozdrtil mladšího krále Přemysla Otakarabitvě u Mostu. Boreš byl mimochodem bratrem Slavka (III.) a právě za toto vítězství byl později uvězněn, ovšem nakonec propuštěn. Svůj život ovšem skončil stejně ve vězení, neboť se v sedmdesátých letech postavil králi Přemyslu Otakarovi II.

V 15. století rod ztratil na významu a zchudl. Dokládá to zpráva o Boreši z Rýzmburka, který v bitvě u Lipan bojoval na straně panské jednoty jako pěší, protože si nemohl dovolit koně. Přesto se však účastnil volby krále Ladislava Pohrobka. Poslední zmínky o rodu jsou z období kolem roku 1500, kdy nějací jeho členové sídlili v Litomyšli a v Bezděkově.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Osek (Rýzmburk) – hrad, s. 363.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]