Hořín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Hořín
Hořín od jihu
Znak obce HořínVlajka obce Hořín
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0206 534803
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Mělník (CZ0206)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Mělník
Historická země Čechy
Katastrální výměra 14,4 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 800 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 161 m n. m.
PSČ 276 01
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 4
Adresa obecního úřadu Hořín 19
276 01 Mělník 1
Starosta Mgr. Václav Šmíd
Oficiální web: www.obechorin.cz
Email: obec.horin@cbox.cz
Hořín v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Hořín
Hořín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořín je obec ležící ve Středočeském kraji asi 2 km západně od Mělníka. Součástí obce jsou i vesnice Brozánky, Vrbno a Zelčín. Žije zde 800[1] obyvatel.

V obci se nachází několikrát přestavovaný barokní zámek Lobkowiczů z roku 1696 vystavený podle návrhu G. B. Alliprandiho. Po okraji Hořína protéká laterální plavební kanál Mělník – Vraňany se zdymadlem z roku 1905, které je technickou památkou. Západně od obce se nachází sportovní letiště.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336. Vesnice Hořín s celým mělnickým panstvím patřila císaři Ferdinandovi III., který ji v roce 1646 dal do zástavy hraběti Heřmanu Czerninovi (1576–1651). O necelých čtyřicet let později Czerninové z Chudenic získali panství do dědičného vlastnictví. Na konci 17. století zde vznikl lovecký zámeček, který byl několikrát přestavěn.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník

V roce 1960 byly sloučeny obec Hořín, Brozánky a Vrbno do jediné obce se sídlem v Hoříně. Součástmi obce Hořín jsou tedy od roku 1960 přidružené části Hořín, Brozánky, Vrbno a Zelčín.

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Hořín (481 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] obchod s cukrovinkami, hostinec, kolář, 2 kováři, obchod s lahvovým pivem, rolník, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek Lobkowitz, zahradnictví.

Ve vsi Brozánky (285 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Hořína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] cihelna, hostinec, kapelník, kovář, 5 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, zahradnictví.

V obci Vrbno (přísl. Zelčín, 496 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Hořína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, 2 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, pokrývač, 5 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, velkostatek Diamant, zahradnictví.

Rok 2013[editovat | editovat zdroj]

Obec byla v červnu těžce poškozena velkou povodní na Labi a Vltavě, kdy voda vysoko přelila místní protipovodňovou hráz.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1 km od centra obce vede katastrálním územím obce silnice I/16 Řevničov - Slaný - Mělník - Mladá Boleslav.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Mělník ve vzdálenosti 2,5 km ležící na trati 072 z Lysé nad Labem do Litoměřic a na trati 076 do Mšena a Mladé Boleslavi.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V centru obce měly zastávky příměstské autobusové linky do těchto cílů: Kralupy nad Vltavou, Mělník, Roudnice nad Labem (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.). V místní části Brozánky měly zastávky autobusové linky do těchto cílů: Mělník, Praha, Roudnice nad Labem, Štětí (dopravci ČSAD Střední Čechy, a. s. a ČSAD Česká Lípa, a. s.).

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – obcí vede cyklotrasa č. 2 Kralupy n. Vlt. - Mělník - Litoměřice - Ústí n. L. - Děčín.
  • Pěší turistika – územím obce prochází turistická trasa žlutá turistická značka Mělník, zámek - Hořín, zámek - Zdymadla.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zámek rodu Lobkowicz v Hoříně u Mělníka
  • Zámek Hořín – původně lovecký zámeček, který v roce 1696 podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho (1665–1720) nechal postavit vyslanec ve Varšavě Heřman Jakub Czernin z Chudenic (1659–1710). V roce 1701 k němu byly připojeny stáje a jízdárna. V letech 17131720 byl architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou (1674-1766) přestavěn na výstavné barokní sídlo pro Františka Josefa Czernina (1697–1733), od roku 1716 nejvyššího číšníka Království českého a od roku 1721 nejvyššího dvorského sudího. V letech 17361746 byl v rokokovém stylu přestavěn architektem Janem Kristiánem Spannbruckerem (1704–1742), který zámku vtiskl současnou podobu. Jeho dílem jsou boční křídla, pavilony a hospodářské budovy, zemřel však dříve, než byla přestavba zcela dokončena. Během rekonstrukce zemřel i majitel František Antonín Czernin z Chudenic (1710–1739), který se oženil s Marií Izabelou de Merode de Westerloo, vdovou po svém bratru Františku Josefu. V úpravách zámku (zámecká kaple) pokračoval architekt Anselmo Lurago (1701–1765). Interiéry byly dokončeny až roku 1763. V konečné podobě je hlavní budova dvoupatrová s převýšeným středním rizalitem a mansardovou střechou. Prostřednictvím věna Marie Ludmily Czerninové (1738–1790), která se v roce 1753 provdala za knížete Augusta Antonína z Lobkowicz (1729–1803), se zámek dostal do majetku rodu Lobkowiczů a ti ho vlastnili až do roku 1948, kdy jim byl znárodněn. V druhé polovině 20. století byl zámek využit ke školským účelům - sídlilo zde střední odborné učiliště, veškerý interiér zámku byl zdevastován a zařízení rozkradeno. Po sametové revoluci byl zámek navrácen mělnické větvi Lobkowiczů. Zámek byl poničen během povodní v létě 2002 a 2012. V současnosti je veřejnosti nepřístupný. Zámecký park sahá až k plavebnímu kanálu. Původní francouzská zahrada byla zničena povodní v roce 1784, architekt Václav Skalník (1776–1861), který se proslavil jako projektant parků v Mariánských Lázních, ji na počátku 19. století upravil ve stylu přírodně krajinářského parku o rozloze 10 hektarů. Na něj ještě navazuje obora. V současnosti díky dlouholeté absenci péče se zámecký park proměňuje v lužní prales, řada dřevin byla pokácena, původní vzhled anglického parku již zcela vymizel. K ceněným stromům patřil jinan dvoulaločný, největší v Čechách, a také javor monspesuánský.[10]
  • Výklenková kaplička Nejsvětější Trojice se nachází na návsi
  • Pohřební, případně hřbitovní kaple Lobkoviců, kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova z roku 1826. Je osmiboká, stojí na vyvýšeném místě Hořínského hřbitova. V půlkruhu ji obklopuje pohřebiště členů mělnické větve rodu Lobkowiczů od dob knížete Augusta Antonína Josefa (1729–1803). Kaple je chráněna jako kulturní památka.[11] Současným majitelem je Jiří Lobkowicz (* 1956).
  • Socha svaté Anny stojí u školy.
  • Myslivna čp. 40.
  • Zdymadlo Hořín na laterálním plavebním kanále Mělník – Vraňany s přepadem 8,5 metru, což z něj dělá nejvyšší plavební stupeň v úseku Praha-Mělník. Do provozu bylo uvedeno v roce 1905 (secese, František Sandler).
  • Přírodní rezervace Úpor-Černínovsko zasahuje do katastrálního území obce.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 361. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 85. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1870. (česky a německy)
  10. PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, Božena; PETRŮ, Jaroslav; RIEDL, Dušan; SVOBODA, Antonín Marián. Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-55-9. S. 124. 
  11. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-12-15]. Identifikátor záznamu 143909 : pohřební kaple Lobkoviců. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]