Lobkovická hrobka (Hořín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pohřební kaple Lobkoviců
Lobkowicz Vault Hořín.jpg
Základní informace
Výstavba 18261849; 1897
Současný majitel Lobkowiczové
Poloha
Adresa Hořín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 32343/2-1306 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lobkovická hrobka, zvaná také Lobkowiczká hrobka v Hoříně, je komplex pohřební kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova z let 1826–1849 a přiléhající pohřebiště knížecího rodu Lobkowiczů z konce 19. století. Nachází se na vyvýšeném místě hřbitova ve středočeském Hoříně. Hrobka je v majetku mělnických Lobkowiczů[1] a je památkově chráněná.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hořín se dostal do majetku Lobkowiczů v roce 1753 prostřednictvím sňatku Marie Ludmily Czerninové z Chudenic (1738–1790) a Augusta Antonína Josefa z Lobkowicz (1729–1803).[3]

Kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova byla postavena v letech 1826–1849.[4][5] Vyprojektoval ji Hans (Jan) Gasser z Vídně a stála 34 tisíc zlatých.[2][5] Vysvěcena byla 20. srpna 1853 pražským arcibiskupem Bedřichem kardinálem Schwarzenbergem.[2][6][5]

Na konci 19. století (1895–1897) vzniklo pohřebiště mezi kaplí a novou obvodovou zdí podle návrhu českého architekta Josefa Schulze (1840–1917),[2][5] který už měl tehdy za sebou projekt úpravy Národního divadla, stavbu Rudolfina (spolu s Josefem Zítkem) a Národního muzea. V blízkém Mělníku navrhl vilu Julii pro podnikatele Josefa Viktorina. Schulz připravil pro zadavatele Jiřího Kristiána z Lobkowicz několik variant pohřebiště v podobě campo santo. Ambiciózní návrh krytého neorenesančního půlkruhového ambitu, ve kterém by byly umístěny hrobky, nebyl z důvodu vysokých nákladů přijat. Schválen byl jednodušší plán s architektonicky členěnou ohradní zdí. Dne 10. září roku 1897 byly z krypty hřbitovní kaple za církevního pohřebního obřadu přeneseny ostatky příslušníků rodu Lobkowiczů do nově zřízených hrobek. Církevní obřad celebroval pražský arcibiskup František kardinál Schönborn.[5]

Po únorovém puči 1948 mělničtí Lobkowiczové odešli do emigrace a hrobka v době komunistické zvůle začala chátrat. V roce 1992 hrobku zrestituoval Otakar Lobkowicz (1992–1995), který majetek převedl na svého syna Jiřího Lobkowicze (* 1956).[7] V roce 2002 povodně narušily statiku stavby.[1] Další velká povodeň přišla v roce 2013.[8] Od roku 2017 se hrobka opravuje a doplňuje o nové prvky. Původní projekt od Josefa Schulze nebyl zcela realizován, proto v roce 2019 a 2020 proběhla v duchu originálních plánů výstavba balustrády v přední části areálu, která navazuje na zábradlí schodiště, dále dvě brány a průhledy vyplněné kováním v novém ohrazení vlastního pohřebiště od kaple symetricky směrem k oběma koncům obvodových zdí, areál pohřebiště tak bude po dokončení prací uzavřen. Úpravy projektoval architekt Miloslav Marek (Archma s. r. o.).

Architektura a sochařská výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Pohřebiště kolem kaple v době restaurování

Centrální osmiboká hřbitovní kaple, která leží na vyvýšené terase, má plechovou kopuli s vikýři, kterou na vrcholku zdobí kříž. V horní části stěn jsou kruhová okna a v dolní části obdélníková se šambránou. Nároží jsou zvýrazněna tmavší bosáží. Ke kapli vedou dvě kamenná schodiště, jejichž balustráda stylově navazuje na ohrazení terasy před kaplí. Mezi rameny venkovního schodiště jsou za dveřmi schody vedoucí dolů k pohřebním komorám pod kaplí. Před kaplí je dřevěný kříž s ukřižovaným Kristem z plechu.

Uvnitř kaple jsou stěny členěny pilastry, které jsou zakončeny korintskými hlavicemi. Interiér zdobí socha Krista v nadživotní velikosti z roku 1853 od Hanse Gassera. Po obou stranách vchodu jsou přístupy na kruchtu.

Areál na západní straně uzavírá ohradní zeď na půdorysu nadpolovičního výseku šestnáctiúhelníku s černými náhrobními deskami. Podél vnější zdi je 18 hrobových komor. Hrobky mají kamenné orámování a vypouklé krycí desky s křížem.[9]

Nové ohradní zdi, symetricky nalevo a napravo od kaple, které byly postaveny v letech 2019 a 2020 a uzavírají samotné pohřebiště, jsou rozčleněny pilastry, mezi kterými je uprostřed vstupní brána s kovovými vraty a po stranách obdélníkové průhledy (okna) s kovanou výplní. Nad branami je trojúhelníkový tympanon. V levém tympanonu bude reliéf erbu Lobkoviců a pod ním pozměněné heslo rodu Popel jsi a Popel budeš. V pravém tympanonu bude erb šlechtického rodu Széchenyiů, ze kterého pocházela matka stavebníka Jiřího Lobkowicze Zuzana, a pod ním heslo v latině Si Deus pro nobis, quis contra nos?, to znamená Je-li Bůh s námi, kdo (může být) proti nám? (Nový zákon, Římanům 8,31).

Poblíž kaple stávaly do roku 1981 barokní sochy sv. Notburgy a sv. Wolfganga z let 1747–1748 od Ignáce Františka Platzera (1717–1787), které byly v roce 1981 umístěny v lapidáriu u státního zámku v Mnichově Hradišti).[2]

Seznam pochovaných[editovat | editovat zdroj]

Kapli v půlkruhu obklopuje pohřebiště členů mělnické větve rodu Lobkowiczů od dob knížete Augusta Antonína Josefa. Do jedné hrobové komory je obvykle uložena jedna až tři rakve. Seznam vychází z nápisů na náhrobních deskách.

Chronologicky podle data narození[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození
Datum a místo úmrtí
Otec
Matka
Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
1. 10. August Antonín Josef z Lobkowicz 21. 9. 1729 Praha
28. 3. 1803 Praha
Jan Jiří Kristián z Lobkowicz
10. 8. 1686 Praha – 4. 10. 1755 Vídeň
Marie Jindřiška Karolína z Waldsteinu
24. 1. 1702 Vídeň – 11. 3. 1780 Vídeň
16. 9. 1753 Hořín
Marie Ludmila Czerninová z Chudenic (č. 2)
nejvyšší maršálek Českého království 1791–1803;
kníže a (3.) hlava sekundogenitury 1802–1803
2. Marie Ludmila Czerninová z Chudenic 21. 4. 1738 Praha
20. 6. 1790 Praha
František Antonín Czernin z Chudenic
1710 – 20. 12. 1739
Isabela Marie z Merode-Westerlo
13. 10. 1703 – 1. 4. 1780
16. 9. 1753 Hořín
August Antonín Josef z Lobkowicz (č. 1)
dědička mělnického panství, porodila 19 dětí
3. 11. Marie Terezie Gabriela z Lobkowicz 13. 9. 1767
1. 5. 1820
August Antonín Josef z Lobkowicz (č. 1)
Marie Ludmila Czerninová z Chudenic (č. 2)
svobodná
4. Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova 11. 2. 1779 Vídeň
26. 3. 1837 Praha
Josef Kinský z Vchynic a Tetova 1751–1798
Marie Rosa Aloisie z Harrachu 1758–1814
6. 6. 1796 Inzersdorf
Antonín Isidor z Lobkowicz
16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha
5. 12. August Longin Josef z Lobkowicz 15. 3. 1797 Praha
17. 3. 1842 Vídeň
Antonín Isidor z Lobkowicz
16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha
Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 4)
10. 11. 1827 Hluboká nad Vltavou
Anna Berta ze Schwarzenbergu (č. 9)
kníže a (5.) hlava sekundogenitury 1819–1842
6. 12. Josef Maria August z Lobkowicz 19. 4. 1799
20. 3. 1832
Antonín Isidor z Lobkowicz
16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha
Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 4)
10. 11. 1829
Marie Františka ze Sternberg-Manderscheidu
2. 11. 1805 – 27. 5. 1845
7. 12. František Jiří z Lobkowicz 24. 4. 1800
2. 2. 1858 Praha
Antonín Isidor z Lobkowicz
16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha
Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 4)
svobodný rytíř Řádu německých rytířů
8. 12. Marie Anna z Lobkowicz 4. 10. 1802
1. 1. 1830
Antonín Isidor z Lobkowicz
16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha
Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 4)
svobodná
9. Anna Berta ze Schwarzenbergu 2. 9. 1807 Vídeň
12. 10. 1883 Salzburg
Josef II. Jan ze Schwarzenbergu
27. 6. 1769 Vídeň – 19. 12. 1833 Hluboká nad Vltavou
Pavlína ze Schwarzenbergu
2. 9. 1774 Brusel – 1. 7. 1810 Paříž
10. 11. 1827 Hluboká nad Vltavou
August Longin Josef z Lobkowicz (č. 5)
10. 13. Jiří Kristián z Lobkowicz, zvaný Gox 14. 5. 1835 Vídeň
21. 12. 1908 Praha
August Longin Josef z Lobkowicz (č. 5)
Anna Berta ze Schwarzenbergu (č. 9)
22. 5. 1864 Vídeň
Anna z Liechtensteinu (č. 12)
nejvyšší maršálek Českého království 1871–1872 a 1883–1907, dědičný člen panské sněmovny 1883–1908;
kníže a (6.) hlava sekundogenitury 1842–1908
11. 13. Marie Augusta (Augustina) z Lobkowicz 28. 8. 1838
20. 9. 1841
August Longin Josef z Lobkowicz (č. 5)
Anna Berta ze Schwarzenbergu (č. 9)
svobodná
12. Anna z Liechtensteinu 26. 2. 1846 Vídeň
22. 4. 1924 Praha
Alois II. z Liechtensteinu
26. 5. 1796 Vídeň – 12. 11. 1858 Lednice
Františka Kinská z Vchynic a Tetova
8. 8. 1813 Vídeň – 5. 2. 1881 Vídeň
22. 5. 1864 Vídeň
Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 10)
13. 14. Marie Františka z Lobkowicz 25. 12. 1866 Praha
30. 12. 1918 Praha
Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 10)
Anna z Liechtensteinu (č. 12)
svobodná v benediktinského řádu jako sestra Johana Baptista, působila v klášteře sv. Gabriela v Praze
14. 14. Jiří August z Lobkowicz 18. 8. 1870 Hořín
11. 6. 1890 Praha
Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 10)
Anna z Liechtensteinu (č. 12)
svobodný
15. Alžběta Thun-Hohensteinová 26. 12. 1871
10. 7. 1931
Antonín Vincenc Felix z Thun-Hohensteinu
19. 9. 1834 Benátky nad Jizerou – 29. 4. 1888 Osek
Sylvie z Leon
1. 5. 1847 Olešná – 6. 1. 1918 Praha
svobodná dáma v Ústavu šlechtičen u svatých Andělů v Praze;
sestřenice Josefy Antonie Kunhuty z Thun-Hohensteinu, manželky Bedřicha (č. 18)
16. 14. Marie Jindřiška (Henrieta) z Lobkowicz 17. 10. 1872 Drhovle
28. 5. 1939 Praha
Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 10)
Anna z Liechtensteinu (č. 12)
svobodná
17. 14. Alois Jan z Lobkowicz 3. 7. 1875
12. 3. 1877
Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 10)
Anna z Liechtensteinu (č. 12)
svobodný
18. 14. JUDr. Bedřich z Lobkowicz 10. 10. 1881 Vráž
18. 4. 1923 Vídeň
Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 10)
Anna z Liechtensteinu (č. 12)
24. 4. 1906 Praha
Josefa Antonie Kunhuta z Thun-Hohensteinu 3. 3. 1886 Praha – 28. 12. 1971 Deutschlandsberg
kníže a (7.) hlava sekundogenitury 1908–1923
19. 14. Jan Adolf z Lobkowicz 6. 11. 1885 Praha
11. 1. 1952 Wolfegg
Jiří Kristián z Lobkowicz (č. 10)
Anna z Liechtensteinu (č. 12)
13. 1. 1921 Grundlsee
Marie Anna Czerninová z Chudenic
2. 12. 1899 Paříž – 28. 8. 1965 Bad Aussee
kníže a (9.) hlava sekundogenitury 1932–1952
20. 15. Jiří Kristián z Lobkowicz 22. 2. 1907 Turnov
22. 5. 1932 Berlín
Bedřich Lobkowicz (č. 18)
Josefa Antonie Kunhuta z Thun-Hohensteinu
3. 3. 1886 Praha – 28. 12. 1971 Deutschlandsberg
svobodný automobilový závodník;
kníže a (8.) hlava sekundogenitury 1923–1932
21. 15. Otakar Lobkowicz 28. 1. 1922 Praha
1. 6. 1995 Vídeň
Jan Adolf z Lobkowicz (č. 19)
Marie Anna Czerninová z Chudenic
2. 12. 1899 Paříž – 28. 8. 1965 Bad Aussee
7. 10. 1954 Grundlsee
Zuzana Széchenyi ze Sárvár-Felsövidéku
10. 12. 1932 Vídeň – (rozvedeni 1. 11. 1966)
kníže a (10.) hlava sekundogenitury 1952–1995;
v roce 1948 odešel z mělnického panství do emigrace, restituent mělnického a hořínského zámku a hořínské hrobky

Podle uložení[editovat | editovat zdroj]

Od jihu na sever podél vnější zdi, hroby jsou označeny náhrobními deskami:

Na východní straně pohřebiště u zdi kaple:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Na desce je uveden měsíc úmrtí květen.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BENEŠOVÁ, Gabriela. Chátrající hrobka Lobkowiczů hyzdí hořínský hřbitov [online]. Deník.cz, 2009-05-20 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Památkový katalog: pohřební kaple Lobkoviců [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  3. JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: Popel jsem a popel budu. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2017. 160 s. ISBN 978-80-242-5429-6. S. 122. 
  4. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech (1) A/J. Praha: Academia, 1977. S. 437. 
  5. a b c d e LOJKA, Karel. Pohlednice z minulosti: Kaple na hořínském hřbitově [online]. Deník.cz, 2019-03-31 [cit. 2020-01-21]. Dostupné online. 
  6. Kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova [online]. Zničené kostely [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  7. Restituce šlechtického majetku: Lobkowiczové [online]. ČTK / www.ceskenoviny.cz, rev. 2004-01-21 [cit. 2020-01-22]. Dostupné online. 
  8. ŠPITÁLSKÁ, Petra. Hořín pod vodou! Nad hladinou jsou jen červené střechy domů [online]. Deník.cz, 2013-06-06 [cit. 2020-01-22]. Dostupné online. 
  9. STINKOVÁ, Karolína. Sepulkrální památky na Mělnicku v letech 1850–1950 (Bakalářská práce). Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, Ústav historických věd, 2018. Dostupné online. S. 56. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOLL, Jindřich. Hořín, pohřebiště rodu Lobkowiczů. In: Jiří Kristián Lobkowicz: aristokrat s duší závodníka: kapitoly z dějin české aristokracie a automobilismu. Praha: Mladá fronta, 2014. ISBN 978-80-204-3694-8. S. 257–265.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]