Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lysá nad Labem – Ústí nad Labem západ
nádraží Ústí nad Labem - Střekov
nádraží Ústí nad Labem - Střekov
Číslo 072
Provozovatel dráhy SŽDC
Délka 95,6 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV
Maximální rychlost 120
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
337,506 Lysá nad Labem
do Prahy
340,454 Lysá nad Labem-Dvorce
Jizera
344,461 Otradovice
347,76 Stará Boleslav
353,65 Dřísy
355,852 Ovčáry
z Prahy
360,997 Všetaty
do Turnova
368,456 Malý Újezd
ze Mšena
371,715 Mělník
vlečka přístav
374,789 Mělník-Mlazice
379,883 Liběchov
385,712 Štětí
vlečka Papírny Štětí
392,172 Hoštka
397,986 Polepy
vlečka text.
402,17 Křešice u Litoměřic
406,632 Litoměřice dolní nádraží
407,766 Litoměřice město
Tyršův most se silnicí I/15
Most generála Chábery se silnicí II/247
z České Lípy do Lovosic
z České Lípy
412,47 Velké Žernoseky
418,195 Libochovany
419,842 býv. Výhybna Kamenolom a vl. Tarmac
422,532 Sebuzín
431,113
0
Ústí nad Labem-Střekov
do Děčína východ
Labe (most)
z UL hl.n. do Prahy
od UL hl.n., od Vaňova
1,945 Ústí nad Labem západ

Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem západ (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 072) vede z Lysé nad Labem přes Všetaty, Mělník, Štětí, Litoměřice a Velké Žernoseky do Ústí nad Labem. Trať je součástí celostátní dráhy, je dvojkolejná a elektrizovaná.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Trať postavila v roce 1874 Rakouská severozápadní dráha jako součást své magistrály mezi Vídní a německými hranicemi v Děčíně.

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 25. června 1870 udělil koncesionářům právo ke stavbě a užívání železnice lokomotivní (kromě jiných drah) z Nymburka k hranicím říšským u Děčína. Koncesionáři zavazují se, že počnou stavěti v šesti měsících a dokonají stavbu i zavedou veřejnou jízdu po ní ve čtyřech létech.[1]

Dráhu vlastnila a provozovala společnost Rakouská severozápadní dráha od ledna 1874 až do svého zestátnění 1.1.1908.

Trať byla zdvoukolejněna v úseku (Velký Osek) - Lysá nad Labem - Mělník k roku 1909 a dále došlo v průběhu 1. světové války v souvislosti se zvyšující se dopravou ke zdvoukolejnění zbývajícího úseku z Mělníka do Ústí nad Labem (a dále do Děčína). Zásadní přestavby se trať dočkala v 50. letech 20. století, kdy došlo k elektrifikaci stejnosměrnou trakční soustavou 3000 V (zahájení provozu 29.12.1958).[2] Současně s tím byl v mezistaničních úsecích zřízen automatický blok a dva krátké úseky byly též nahrazeny přeložkami. Jedná se o spojnici mezi stanicemi Ústí nad Labem západ a Ústí nad Labem-Střekov a část trati v Litoměřicích, kde byl opuštěn tunel přímo ve městě a byla postavena zastávka Litoměřice město v současné podobě (vlaky osobní dopravy pak přestaly zastavovat ve stanici Litoměřice dolní nádraží). Tunel dnes slouží jako umělecká galerie.[3]

Provoz na trati[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Lysá, Stará Boleslav, Dřísy, Všetaty-Přívory, Mělník, Mlazice, Liběchov, Štětí, Hoštka, Polepy, Křešice, Litoměřice, Litoměřice město, Žalhostice-Žernoseky, Libochovany, Zebuzín, Brná, Střekov

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu číslo tratě a celkový rozsah tratě počet vlaků (v části tratě)
1900 42 Vídeň – Praha – Děčín 1 R + 4 Os Lysá – Střekov
47 Střekov – Ústí n. L. (Teplické nádr.) 10 Os
1921 léto 121b Lysá nad Labem – Všetaty–Přívory 5 Os
121a Praha – Mělník 10 Os Všetaty-Přívory - Mělník
121 Praha – Všetaty-Přívory – Děčín 1 R + 5 Os Mělník - Střekov
122 Střekov – Ústí nad Labem 11 Os
1928/29 zima 16 Lysá n. L. – Všetaty 6 Os
74a Praha – Mělník 2 R + 9 0s Všetaty - Mělník
74 Praha – Děčín 2 R + 7 Os Mělník - Litoměřice,
2 R + 9 Os Litoměřice - Střekov
94 Střekov – Ústí n. Labem 12 Os
1937/38 zima 148 Lysá nad Labem – Všetaty 7 Os
110 Praha – Děčín 13 Os Všetaty - Mělník,
7 Os Mělník – Litoměřice,
10 Os Litoměřice - Střekov
109 Střekov – Ústí nad Labem 22 Os
1944/45 505m Lysá nad Labem – Mělník – Liboch 5 Os Lysá nad Labem – Všetaty,
11 Os Všetaty - Mělník,
5 Os Mělník – Liboch
162g Liboch – Tetschen 6 Os Liboch – Aussig-Schreckenstein
162h Aussig-Schreckenstein – Aussig 10 Os
1945/46 6e Lysá nad Labem – Všetaty 9 Os
6b (Praha -) Všetaty - Mělník – Děčín 1 R + 12 Os Všetaty - Mělník,
1 R + 7 Os Mělník –Střekov
6c Střekov – Ústí nad Labem 11 Os
1959/60 7b Lysá nad Labem – Všetaty – Děčín 1 R + 11 Os Lysá nad Labem – Všetaty,
1 R + 12 Os Všetaty – Mělník,
1 R + 9 Os Mělník - Ústí n. L.-Střekov
7c Ústí n. L.-Střekov – Ústí n. L.-záp. n. 2 Os
1988/89 072 Lysá nad Labem – Všetaty – Děčín 10 Os Lysá nad Labem – Všetaty,
13 Os Všetaty – Mělník,
8 Os Mělník - Ústí n. L.-Střekov
073 Ústí n. L.-Střekov – Ústí n. L.-západ 4 Os
2002/03 072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem-západ 6 R + 2 Sp + 11 Os
2012/13 072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem 8 R + 10 Os Lysá nad Labem - Všetaty,
8 R + 15 Os Všetaty - Mělník,
8 R + 11 Os Mělník - Štětí,
8 R + 14 Os Štětí – Ústí n. L.-západ
Vysvětlivky

R – rychlík, Sp - spěšný vlak, Os – osobní vlak

budova železniční stanice Liběchov
železniční stanice Štětí

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Lysá nad Labem[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 231 Kolín – Velký Osek – Nymburk hl. n. – Lysá nad Labem – Čelákovice – Praha-Vysočany
  • Trať 232 Lysá nad Labem – Milovice

Všetaty[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 070 Praha hl. n. – Praha-Vysočany – Neratovice – Všetaty – Mladá Boleslav hl. n. – Bakov nad Jizerou – Odbočka Zálučí – Turnov

Mělník[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 076 Mělník – Mladá Boleslav hl. n.

Velké Žernoseky[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 087 Lovosice – Žalhostice – Česká Lípa hl. n.

Ústí nad Labem-Střekov[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 073 Ústí nad Labem-Střekov – Děčín východ

Ústí nad Labem západ[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 130 Ústí nad Labem hl. n. – Ústí nad Labem západ – Řetenice – Oldřichov u Duchcova – Bílina – Odbočka České Zlatníky – Most – Třebušice – Odbočka Dolní Rybník – Chomutov

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. List povolení č.109/1870 Sb. ze dne 25. června 1870
  2. JIŘÍ., Kacetl,. 140 let Severozápadní dráhy : Wien - Hollabrunn - Znojmo - Jihlava - Kolín - Litoměřice - Ústí nad Labem - Děčín ; minulost a budoucnost nejkratšího dopravního spojení Vídně a Berlína = 140 Jahre der Nordwestbahn : Wien - Hollabrunn - Znojmo - Jihlava - Kolín - Litoměřice - Ústí nad Labem - Děčín ; Vergangenheit und Zukunft der kürzesten Verkehrsverbindung Wien - Berlin. Vyd. 1. vyd. Znojmo: Jihomoravské Muzeum 52 Seiten s. Dostupné online. ISBN 9788086974118. 
  3. -RED-. V Litoměřicích je železniční tunel, který se změnil ve výstavní síň. Internetový zpravodaj Komunikace a doprava [online]. 2006-09-17. Dostupné online. ISSN 1214-5688. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]