Olovnice (okres Mělník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Olovnice
Křižovatka cest u železničního přejezdu
Křižovatka cest u železničního přejezdu
Znak obce OlovniceVlajka obce Olovnice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0206 532673
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Mělník (CZ0206)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kralupy nad Vltavou
Historická země Čechy
Katastrální území Olovnice
Katastrální výměra 5,87 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 540 (2019)[1]
Nadmořská výška 193 m n. m.
PSČ 273 26
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu U Rybníka 45
273 26 Olovnice
Starosta Ing. Zdeněk Kinter
Oficiální web: www.olovnice.cz
E-mail: obec@olovnice.cz
Olovnice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Olovnice
Olovnice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Olovnice (název v jednotném čísle) se nachází v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi dvacet tři kilometrů jihozápadně od Mělníka a pět kilometrů západně od města Kralupy nad Vltavou. Žije zde 540[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1285, kdy byla rozdělena mezi vladyky Zbraslava, Martina, Beneše a Matěje (vladyka Olov psán „de Olovitz“, v roce 1318 psáno „de Olouicze“), ve 14. století patřila konventu Matky Boží Jana Jeruzalemského. Roku 1436 byla v Zemských deskách zapsána jako ves Olovnice. V 15. století se objevují zápisy Olovice a Volovice, od roku 1669 již jen Volovice, v 18. století též Wolowitz. 21. března 1925 byl název na základě návrhu z večírku vojenských rekrutů z předchozího roku změněn na Olovnice.[2]

V době Karla IV. se v okolí obce pěstovala vinná réva. Z té doby pochází název Vinopalna, který nese dům ve středu vsi s poštou, obecním úřadem a hostincem. V roce 1840 byly na katastru obce otevřeny dva uhelné doly, Eufrosie a Fastus, ale těžba byla brzy zastavena.

Od roku 1850 patřila obec Volovice do okresu Velvary, v letech 1869–1900 patřila do okresu Slaný, v letech 1910–1921 do okresu Kralupy nad Vltavou. Obec Olovnice patřila v letech 1930–1950 do okresu Kralupy nad Vltavou, v letech 1951–2006 do okresu Kladno. Od 1. ledna 2007 patří obec do okresu Mělník.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Velvary
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary
  • 1912 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Kralupy nad Vltavou[4]
  • 1913 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Kralupy nad Vltavou[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Kralupy nad Vltavou[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Roudnice nad Labem, soudní okres Kralupy nad Vltavou[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kralupy nad Vltavou[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno
  • 2003 Středočeský kraj, okres Kladno, obec s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou
  • 2007 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou[10]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Olovnice (663 obyvatel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 obchodníci s dobytkem, 2 holiči, 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, parní mlýn, 2 obuvníci, palivo, Státní pivovar Olovnice, porodní asistentka, pokrývač, 14 rolníků, 2 řezníci, sladovna Státního pivovaru, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Olovnici, 2 švadleny, trafika, zednický mistr, velkoobchod se zeleninou.

Území, budovy a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V centru vsi stojí tzv. Zámeček neboli Vinopalna, kde dnes sídlí pošta, obecní úřad a hospoda. V minulosti stávala pravděpodobně v těchto místech tvrz Maltézských rytířů. Za Zámečkem je rybník. Na návsi poblíž zámečku se nachází kaple z druhé poloviny 20. století, nahrazují původní kapličku, která zde stála od 19. století a byla zničena v 60. letech 20. století. Nad rybníkem stojí zbytky pozdně barokní budovy pivovaru, který fungoval v letech 1640 až 1950.

Na Knovízském potoce při Velvarské ulici stojí mlýn s letopočtem 1561 a znaky Zejdliců ze Šenfeldu, někdejších držitelů obce. Mlýn je označen pamětní deskou jako místo narození Erazima Vlasáka (8. dubna 1864), zakladatele Ústřední jednoty českých lékařů a primáře Vinohradské nemocnice. Nad branou je označen jako parní mlýn Jaroslava Brejníka.

Pomník Josefa Jungmanna od sochaře Františka Kdýra z roku 1874 v Jungmannově ulici je vůbec první Jungmannův pomník v Čechách, je vyroben z pískovce. Nedaleko stojí pomník padlým z druhé světové války s kamennou plastikou českého lva.

Ve vsi jsou pojmenovány hlavní silnice (ulice) podle směru (Kladenská, Velvarská, Kralupská). Výše položená ulička souběžná s Kralupskou nese název Brčkov, pod Kralupskou při nivě Knovízkého potoka poblíž nádraží se nacházejí ulice V Zahradách a Jungmannova. V oblasti rybníka a pivovaru se nacházejí ulice U Hřiště, U Rybníka, Kopanina a Za Kovárnou. Z Velvarské ulice odbočuje proti toku Knovízského potoka bezejmenná silnice do Neuměřic. Při Velvarské ulici stojí zemědělský areál, k Olovnici patří oblast polí až k Malé Bučině, která však již patří k Velvarům.

K Olovnici měli vztah houslisté Ferdinand Laub (zajížděl sem, pocházela odtud jeho manželka),[12] Josef Šrogl (strávil zde dětství)[13] a Josef Kratina (r. 1864 se zde narodil).[14] Známým rodákem byl i Jan Malýpetr (1815–1899), učitel a propagátor tělesné výchovy,[15] jinak spíše spojovaný s obcí Klobuky.[16]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Okrajem území obce prochází silnice II/240 Praha - Horoměřice - Kralupy nad Vltavou - Velvary - Roudnice nad Labem.
  • Železnice – Území obce Olovnice protínají dvě tratě, a to trať 110 Kralupy nad Vltavou - Slaný - Louny a trať 111 Kralupy nad Vltavou - Velvary. Železniční Trať 110 Kralupy nad Vltavou - Slaný - Louny je jednokolejná celostátní trať, doprava byla v úseku Kralupy - Zvoleněves zahájena roku 1884. Na trati 110 leží železniční stanice Olovnice. Železniční trať 111 Kralupy nad Vltavou - Velvary je jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena roku 1882. Na trati 111 leží železniční zastávka Olovnice zastávka.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V obci měla zastávky příměstská autobusová linka Kladno-Blevice-Kralupy nad Vltavou (v pracovních dnech 14 spojů) (dopravce ČSAD MHD Kladno, a. s.).
  • Železniční doprava – Na trati 110 v železniční stanici Olovnice zastavovalo v pracovních dnech 17 osobních vlaků a 1 spěšný vlak, o víkendech 11 osobních vlaků. Na trati 111 v železniční zastávce zastavovalo v pracovních dnech 16 osobních vlaků, o víkendech 13 osobních vlaků.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 15/1926 Sb. ze dne 26. ledna 1926, o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad povolených v roce 1925: „Výnosem ze dne 21. března 1925, č. 1536 byla k žádosti obce Volovic, pol. okres Kralupy n. Vltavou, povolena změna názvu této obce a osady na Olovnice (j. č.).“
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Nařízení ministeria práv č. 48/1911 Sb.
  5. Vyhláška ministerstva vnitra č. 226/1913 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Vyhláška č. 513/2006 Sb.[nedostupný zdroj]
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 957. (česky a německy)
  12. Po stopách našich předků — Ferdinand Laub (www.olovnice.cz)
  13. Po stopách našich předků — Josef Šrogl (www.olovnice.cz)
  14. Po stopách našich předků — Josef Kratina (www.olovnice.cz)
  15. SOA Praha, Matrika narozených Zěměchy 03, s. 53. Dostupné online. Viz též doklad ke sňatku jeho rodičů, vložený mezi strany 14 a 15 téže matriční knihy.
  16. Jan Malýpetr. In: RANK, Josef; VICHTERLE, František. Sokol. Národní kalendář českoslovanský na obyčejný rok 1863. Praha: Alexandr Štorch, 1862. Dostupné online. S. 182–183.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]