Klobuky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Klobouky.
Klobuky

Pohled na Klobuky ze severozápadní strany, od menhiru.
Znak obce KlobukyVlajka obce Klobuky
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0203 532461
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kladno (CZ0203)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Slaný
Historická země Čechy
Katastrální výměra 15,88 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 021 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 262 m n. m.
PSČ 273 74
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 5
Katastrální území 5
Adresa obecního úřadu 9. května 62
Klobuky
27374 Klobuky v Čechách
Starosta Soňa Ottová
Oficiální web: www.klobuky.slansko.cz
Email: klobuky.obec@tiscali.cz
Klobuky v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Klobuky
Red pog.svg
Klobuky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Klobuky se nachází 10 km severozápadně od Slaného v okrese Kladno, kraj Středočeský. Administrativními součástmi obce Klobuky jsou vsi Čeradice, Kobylníky, Kokovice a Páleček. Žije zde přes tisíc obyvatel. Do obce je autobusové a vlakové spojení.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Výraz klobuk či klobouk značil ve staré češtině původně vysoký, špičatý vrch, homoli nebo i jakýkoliv jiný výškově orientovaný útvar. Oblast Klobucka byla zřejmě osídlena od starší doby bronzové (přelom 3. a 2. tis před Kr.), což dokládají archeologické nálezy zejména z přelomu 19. a 20. století – mladší doba kamenná, doba železná, období slovanské. V prostoru obce byla nalezena volutová, únětická a laténská keramika a odkryly se hroby s výbavou z doby keltské: bronzové náramky a zbraně.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kdy se připomíná v majetku doksanského kláštera. Později stávala v obci v místech současného domu č.p. 1 tvrz. V době, kdy město Slaný přijímalo podobojí, se také Klobuky staly kališnickými. Obrátit Klobucké k víře katolické se podařilo až roku 1669. Intenzivní hospodářský a kulturní rozvoj zaznamenala obec v druhé polovině 19. století díky ekonomické dominantě oblasti, cukrovaru, který byl založen jako akciová společnost místních podílníků.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[2]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[7]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Klobuky v Čechách (817 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] lékař, zubní lékař, biograf Zdar, výroba cementového zboží, 3 cihelny, cukrovar, drogerie, obchod s dřívím, družstvo pro rozvod elektrické energie v Klobukách, 2 holiči, 5 hostinců, klempíř, knihař, kolář, konsum Včela, kovář, 3 krejčí, malíř pokojů, 2 mlýny, 4 obuvníci, 2 pekaři, pokrývač, předtiskárna, 5 rolníků, 3 řezníci, sadař, sladovna, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Klobuky, obchod se střižním zbožím, tesařský mistr, 4 trafiky, 3 truhláři, 2 zahradníci, 2 zámečníci, zednický mistr, 2 obchody se zemskými plodinami.

V obci Čeradice (230 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klobuk) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] 2 hostince, krejčí, 3 rolníci, mlýn, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

V obci Kokovice (270 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klobuk) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 2 hostince, kolář, kovář, mlýn, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek Metropolitní kapituly sv. Víta.

V obci Páleček (259 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klobuk) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] družstvo pro rozvod elektrické energie v  Pálečku, 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, obuvník, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Pálečku, trafika.

Památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Vypráví se, že pokaždé, když vyzvánějí v kostele sv. Vavřince v Klobukách (někdy se mluví o jednom roce), Zkamenělý pastýř postoupí o krok (případně „o špendlíkovou hlavičku“) směrem ke kostelu. Až k němu dojde, má nastat konec světa. Podle jedné z variant pověsti se však při vyzvánění v protějších Kokovicích kámen zase o krok vrací. Zajímavé je, že v době slunovratu byla prováděna měření, podle kterých byly v tento den údajně zaznamenány výkyvy geomagnetického pole. I v současnuti se objevují novodobé pověsti o magickém působení menhiru (strhavajícím volant, ovlivňujícím zdraví, např. počet tepů, vábícím mimozemšťany atd.). Dle pověsti se pod menhirem také nachází "podzemní jezero", tedy zřejmě zdroj pro nedaleký pramen v obci.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Dům Jana Malypetra v Klobukách

V Klobukách sídlil rod Malypetrů, jehož proslavily dvě významné osobnosti, jež bývají někdy zaměňovány: Jan Malypetr, v dobových dokumentech uváděný zpravidla jako Jan Malýpetr, a jeho synovec Jan Malypetr. První jmenovaný byl jedním ze zakladatelů tělovýchovy v Čechách. Jeho synovec, také Jan Malypetr, byl významným prvorepublikovým politikem, který se začal aktivně o věci veřejné starat jako člen zastupitelstva obce Klobuky. Za čas se stal starostou obce a posléze přijal funkci okresního starosty ve Slaném. Se vznikem Československa se Malypetr stal poslancem revolučního Národního shromáždění, po volbách v roce 1920 svůj poslanecký mandát obhájil a poslancem Národního shromáždění za agrární stranu byl pak až do roku 1939. Působil jako ministr vnitra v první Švehlově vládě. V parlamentních volbách v roce 1925 pak byl Jan Malypetr jmenován do funkce předsedy poslanecké sněmovny Národního shromáždění a roku 1932 převzal úřad předsedy vlády, který spravoval do 5. listopadu 1935, kdy jej vystřídal M. Hodža.

Po deset let (18991909) v Klobukách jako farář působil a o výstavbu zdejší fary se zasloužil spisovatel Jindřich Šimon Baar. Ve zdejším cukrovaru též jako chemik pracoval slovenský básník Ivan Krasko. Z nedalekých Kokovic pochází Antonín Bernášek, který psal pod pseudonymem Karel Toman. Jeho notoricky známou básní (z Měsíců) je Září:

Můj bratr dooral a vypřáh' koně.
A jak se stmívá,
věrnému druhu hlavu do hřívy
položil tiše, pohladil mu šíji
a zaposlouchal se, co mluví kraj.

Zní zvony z dálky tichým svatvečerem;
modlitba vesnic stoupá chladným šerem.
Duch země zpívá: úzkost, víra, bolest
v jediný chorál slily se a letí
k věčnému nebi.

Svatý Václave,
nedej zahynouti
nám ni budoucím.

S obcí byl také srdcem spojen český básník, spisovatel a prozaik Svatopluk Čech, který se proslavil fantastickými příběhy pana Broučka. V Klobukách totiž nalezel svoji první velkou lásku. Říká se, že na svoji milou čekával po lipou, jež se stala inspirací pro jeho skladbu Ve stínu lípy.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční doprava – Obcí vede silnice II/237 v úseku Rakovník - Nové Strašecí - Mšec - Klobuky - Peruc - Libochovice - Třebenice. Ve vzdálenosti 2,5 km vede silnice I/7 Praha - Chomutov.
  • Železniční doprava – Obec Klobuky leží na železniční trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla v úseku Podlešín - Louny zahájena v roce 1873. Přepravní zatížení trati mezi Slaným a Louny v pracovních dnech roku 2011 bylo obousměrně 1 spěšný a 10 osobních vlaků.[12] Na území obce leží mezilehlá železniční stanice Klobuky v Čechách a mezilehlá železniční zastávka Páleček.
  • Autobusová doprava – V obci měly v červnu 2011 zastávky autobusové linky Slaný-Klobuky-Panenský Týnec (4 spoje tam i zpět) a Slaný-Klobuky-Vraný (5 spojů tam, 4 spoje zpět) (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).[13]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Zákon č. 36/1960 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 577-578. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 126. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 587. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. . (česky a německy)
  12. Knižní jízdní řády
  13. Portál CIS o jízdních řádech

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PÍČ, J. L. Menhir u Klobuk. IN: Památky archeologické a místopisné 1893, str. 329.
  • WOLDŘICH, J. N. Předhistorické výzkumy v jihovýchodních Čechách z r. 1895. IN: Památky archeologické a místopisné 1896, str. 159 – 176.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]