Přelíc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přelíc

Letecký pohled na Přelíc od jihovýchodu.
Znak obce PřelícVlajka obce Přelíc
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0203 532771
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kladno (CZ0203)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Slaný
Historická země Čechy
Katastrální území Přelíc
Katastrální výměra 3,79 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 389 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 288 m n. m.
PSČ 273 05
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Přelíc 119
27305 Smečno
Starosta Milan Klíma
Oficiální web: www.ouprelic.cz
Email: ouprelic@volny.cz
Přelíc v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Přelíc
Přelíc
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Přelíc se nachází v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Rozkládá se nad soutokem potoků Drneckého a Šternberského na západním okraji Pražské plošiny, zhruba 9 kilometrů severozápadně od Kladna a 4 kilometry jihozápadně od Slaného. Žije zde 389[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prehistorické osídlení území dnešní obce Přelíc, zvané dříve také Přelice, potvrzuje pohanské pohřebiště odkryté poblíž obce roku 1894. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, ale některé architektonické prvky zdejšího kostela svědčí o tom, že tu kostel i ves byly již ve 13. století, ne-li koncem 12. století. Prvním známým zemanem nebo vladykou je Onřej z Přelíce. Jeho pečetidlo má ve štítě tři rolničky a opis kolem znaku: „S. andree de przielicz“. Bylo zhotoveno při jeho jmenování v roce 1352. Později byl znám také Štěpán z Přelíce, ten je jmenovaný k roku 1361. Zřejmě poslední z tohoto rodu byl Lukáš z Přelíce, který jako poslední převzal žezlo vladyky v Přelíci roku 1380.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[2]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[7]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Přelíc (přísl.Studeněves, 893 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] autodrožka, 2 cihelny, cukrovar, holič, 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, mlýn, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 2 rolníci, 3 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, trafika, 2 velkostatky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zvonice v roce 1905, fotografie: František Duras
Zvonice
  • Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla z roku 1361, přestavován v 2. polovině 16. století, oltář a zařízení rokokové z 2. poloviny 18. století[9]
  • Dřevěná hřbitovní zvonice ze 17. století. Na zvonici se nachází zvon z roku 1486 a doložen je zde zvon z roku 1679 od Fridricha Michala Schönfelda a zvon z roku 1734.
    • Zvon z roku 1486, zavěšený na zvonici. Ve starší literatuře se za rok vzniku nesprávně uvádí roku 1386, a proto je považován za zvon s nejstarším českým nápisem. Srovnáním s jinými zvony je však nade vší pochybnost, že zvon pochází až z konce 15. století.[10]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Lakotný pán ze Smečna chtěl nechat ulít zvon do kostela sv. Petra a Pavla. Aby ušetřil na kovu, nechal roztavit kovovou rakev zakladatele Smečna, ač jej před tím mnozí varovali. Při odlévání se smečenská paní se synem nahnuli nad nádobu s rozžhavenou zvonovinou a oba tam nedopatřením spadli a uhořeli. Smečenský pán pak zakázal zvonit zvonem až do své smrti, protože mu jeho hlas připomínal nářek a sténání.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obec Přelíc od jihovýchodu
  • Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km lze najet na silnici I/7 Praha - Chomutov.
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Slaný ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Mšec, Nové Strašecí, Slaný, Smečno, Stochov (dopravci ČSAD Slaný, a.s. a ČSAD MHD Kladno, a.s.).[11]

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Zákon č. 36/1960 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1430. (česky a německy)
  9. Umělecké památky Čech 3, Academia, Praha 1980
  10. HEJNIC, Josef. Nápisy na českých zvonech ve 14. – 16. století. IN: Časopis Národního muzea 129/1960, Praha, str. 1 – 33.
  11. Portál CIS o jízdních řádech
  12. http://svk7.svkkl.cz/aRLreports/redo/redo202.htm, http://kvsonline.slansko.cz/opacsql/zaznam.php?detail_num=39376&vers=1&lang=cze, http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=5246
  13. http://www.soudobedejiny.wz.cz/data/Pala.pdf , http://www.kosmas.cz/knihy/138168/prokleti-tovarnika-paly/ , http://www.radiojournal.cz/rj1/rj1-2.htm
  14. http://karelvasatko.cz/zivotopisy-legionaru/ruske-legie-/cecrdle-vaclav
  15. ŠÍMA, Jiří. Vzpomínka na paní Ernu Červenou, rozenou Luhanovou. [[1]]. 2015-03-20, roč. 2, čís. 1, s. 1. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HEJNIC, Josef. Nápisy na českých zvonech ve 14. - 16. století. IN: Časopis Národního muzea 129/1960, Praha, str. 1 – 33.
  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]