Přelíc
| Přelíc | |
|---|---|
 Letecký pohled na Přelíc od jihovýchodu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0203 532771 |
| Pověřená obec | Slaný |
| Obec s rozšířenou působností | Slaný (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Kladno (CZ0203) |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′21″ s. š., 14°2′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 380 (2022)[1] |
| Rozloha | 3,80 km² |
| Katastrální území | Přelíc |
| Nadmořská výška | 288 m n. m. |
| PSČ | 273 05 |
| Počet domů | 161 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Přelíc 119 273 05 Smečno ouprelic@volny.cz |
| Starostka | Miroslava Grígerová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Přelíc | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 532771 |
| Kód části obce | 134554 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Přelíc se nachází v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Rozkládá se nad soutokem potoků Drneckého a Šternberského na západním okraji Pražské plošiny, zhruba 9 kilometrů severozápadně od Kladna a 4 kilometry jihozápadně od Slaného. Žije zde 380[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Prehistorické osídlení území dnešní obce Přelíc, zvané dříve také Přelice, potvrzuje pohanské pohřebiště odkryté poblíž obce roku 1894. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, ale některé architektonické prvky zdejšího kostela svědčí o tom, že tu kostel i ves byly již ve 13. století, ne-li koncem 12. století. Prvním známým zemanem nebo vladykou je Onřej z Přelíce. Jeho pečetidlo má ve štítě tři rolničky a opis kolem znaku: „S. andree de przielicz“. V roce 1928 bylo ve sbírkách muzea v Klatovech.[3] Bylo zhotoveno při jeho jmenování v roce 1352. Později byl znám také Štěpán z Přelíce, ten je jmenovaný k roku 1361. Zřejmě poslední z tohoto rodu byl Lukáš z Přelíce, který jako poslední převzal žezlo vladyky v Přelíci roku 1380.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[4]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[4]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[4]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[5]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[6]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[7]
- 1949 Pražský kraj, okres Slaný[8]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[9]
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V obci Přelíc (přísl.Studeněves, 893 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] autodrožka, 2 cihelny, cukrovar, holič, 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, mlýn, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 2 rolníci, 3 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, trafika, 2 velkostatky.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
- Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla poprvé zmiňován roku 1361, přestavován v 2. polovině 16. století, oltář a zařízení rokokové z 2. poloviny 18. století[11]
- Dřevěná hřbitovní zvonice ze 17. století. Na zvonici se nachází zvon z roku 1486 a doložen je zde zvon z roku 1679 od Fridricha Michala Schönfelda a zvon z roku 1734.
- Zvon z roku 1486, zavěšený na zvonici. Ve starší literatuře se za rok vzniku nesprávně uvádí roku 1386, a proto byl považován za zvon s nejstarším českým nápisem. Srovnáním s jinými zvony je však nade vší pochybnost, že zvon pochází až z konce 15. století.[12]
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Lakotný pán ze Smečna chtěl nechat ulít zvon do kostela sv. Petra a Pavla. Aby ušetřil na kovu, nechal roztavit kovovou rakev zakladatele Smečna, ač jej před tím mnozí varovali. Při odlévání se smečenská paní se synem nahnuli nad nádobu s rozžhavenou zvonovinou a oba tam nedopatřením spadli a uhořeli. Smečenský pán pak zakázal zvonit zvonem až do své smrti, protože mu jeho hlas připomínal nářek a sténání.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
- Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km lze najet na silnici I/7 Praha - Chomutov.
- Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Slaný ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun.
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Mšec, Nové Strašecí, Slaný, Smečno, Stochov (dopravci ČSAD Slaný, a.s. a ČSAD MHD Kladno, a.s.).[13]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jiří Koula (1908–1983), pracovník ve Slánském divadle[14]
- Jaroslav Jan Pála (1882–1963) starosta města Slaný[15]
- Václav Čečrdle (1892–?), voják[16]
- Erna Červená (1900–1985), herečka[17]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HULINSKÝ, Jindřich. Město Slaný, jeho kraj a památnosti. Slaný: Filiálka "Typografia" za spoluúčasti Místního osvětového sboru v Slaném, 1928. 184 s. S. 164.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1430. (česky a německy)
- ↑ kolektiv vědeckých a odborných pracovníků Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze za vedení a redakce Emanuela Pocheho. Umělecké památky Čech. Svazek 3. P-Š. Praha: Academia, 1980. 538 s. Kapitola Přelíc, kostel sv. Petra a Pavla, s. 169–170.
- ↑ HEJNIC, Josef. Nápisy na českých zvonech ve 14. – 16. století. IN: Časopis Národního muzea 129/1960, Praha, str. 1 – 33.
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
- ↑ http://svk7.svkkl.cz/aRLreports/redo/redo202.htm Archivováno 17. 7. 2020 na Wayback Machine., http://kvsonline.slansko.cz/opacsql/zaznam.php?detail_num=39376&vers=1&lang=cze[nedostupný zdroj], http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=5246
- ↑ http://www.soudobedejiny.wz.cz/data/Pala.pdf Archivováno 9. 2. 2015 na Wayback Machine. , http://www.radiojournal.cz/rj1/rj1-2.htm
- ↑ http://karelvasatko.cz/zivotopisy-legionaru/ruske-legie-/cecrdle-vaclav
- ↑ ŠÍMA, Jiří. Vzpomínka na paní Ernu Červenou, rozenou Luhanovou. [[1]]. 2015-03-20, roč. 2, čís. 1, s. 1. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HEJNIC, Josef. Nápisy na českých zvonech ve 14. - 16. století. IN: Časopis Národního muzea 129/1960, Praha, str. 1 – 33.
- KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přelíc na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Přelice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Přelíc v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
