Přeskočit na obsah

Vraný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Vraný (rozcestník).
Vraný
Slánská (Dolejší) brána, symbolický vjezd do městečka od východu
Slánská (Dolejší) brána, symbolický vjezd do městečka od východu
Znak městyse VranýVlajka městyse Vraný
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecSlaný
Obec s rozšířenou působnostíSlaný
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°19′38″ s. š., 14°1′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel803 (2025)[1]
Rozloha17,01 km²[2]
Nadmořská výška290 m n. m.
PSČ273 72 až 273 73
Počet domů287 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa úřadu městyseVraný 9
273 73 Vraný u Slaného
ouvrany@volny.cz
StarostaMiroslav Zázvorka
Oficiální webwww.mestysvrany.cz
Vraný na mapě
Vraný
Vraný
Další údaje
Kód obce533068
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vraný je městys v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi 23 kilometrů severně od Kladna a třináct kilometrů severozápadně od města Slaný. Žije zde 803[1] obyvatel. V roce 2015 obec získala zlatou v krajském kole v soutěži Vesnice roku.[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

K roku 1341 se na Vraném připomíná první známý držitel, vladyka Bedřich z Vraného (Friderico de Wraneho), jehož rod (vladykové z Vraného, potomci pánů z nedalekého Žerotína) držel část vsi podle první zmínky už určitě roku 1228 a ještě v následujících desetiletích až do začátku patnáctého století.[5] Od roku 1434 bylo Vraný v majetku Zajíců z Házmburka. Na žádost Jana Zajíce z Házmburka byla vesnice povýšena na městečko králem Vladislavem II. 4. dubna 1513. Dne 14. května 1538 udělil král Ferdinand I. Vranému podnes užívaný znak. Poslední feudálním vlastníkem Vraného byla od roku 1706 Metropolitní kapitula u svatého Víta na Pražském hradě.

Památník obětem první světové války

V městysi Vraný u Peruce (965 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, chudobinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] lékař, bednář, biograf Sokol, 2 obchody s dobytkem, hodinář, 2 holiči, 5 hostinců, kolář, kominík, konsum Včela, 3 kováři, 4 krejčí, lakýrník, mlýn, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, 2 porodní asistentky, provazník, 4 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Vrané, obchod se stroji, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 3 trafiky, 2 truhláři, velkostatek metropolitní kapituly u svatého Víta, zahradnictví, 3 zámečníci, zednický mistr, železářství.

Horní Kamenice a Lukov byly připojeny na počátku roku 1980. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 223 1 327 1 385 1 440 1 346 1 348 1 304 925 1 005 819 756 741 723 728 756
Počet domů 191 220 230 241 245 256 280 289 264 246 212 262 269 276 287

Správa městyse

[editovat | editovat zdroj]

Části městyse

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městysi patřil i Páleč.[10]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[11]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[11]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[11]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[12]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[13]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[14]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[15]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[16]

Symboly městyse

[editovat | editovat zdroj]

Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2013.[17]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Pozemní komunikace

[editovat | editovat zdroj]

Městysem prochází silnice II/239 Černčice – Peruc – Vraný – Černuc.

Železnice

[editovat | editovat zdroj]

Podle městyse Vraný bývala nazývána železniční zastávka na železniční trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla v úseku Podlešín – Louny zahájena v roce 1873. Zastávka ležící na území obce Vrbičany byla roku 2011 přejmenována na Vrbičany.

2013

[editovat | editovat zdroj]

V zastávce Vrbičany, jež je nejbližší městysi Vraný, staví 9 párů osobních vlaků (údaj pro pracovní den).

Veřejná doprava

[editovat | editovat zdroj]

2011

[editovat | editovat zdroj]

V městysi zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Praha, Slaný, Velvary, Zlonice. O víkendu byl městys bez dopravní obsluhy.

2019

[editovat | editovat zdroj]

V tomto roce proběhlo rozšíření systému Pražské integrované dopravy do oblasti Slánska[18]

2021

[editovat | editovat zdroj]

V městysi zastavovaly v  2021 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Slaný, Nové Strašení, Klobuky, Velvary, Poštovice, Peruc. O víkendu byl městys bez dopravní obsluhy.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vraném (okres Kladno).
Detail výzdoby kostela Narození svatého Jana Křtitele
  • Kostel Narození svatého Jana Křtitele ve vyvýšené, zdaleka viditelné poloze na západním okraji Vraného. Významná pozdně barokní jednolodní stavba z let 1751 až 1761 má hranolovou věž s mansardovou bání s lucenou. Stojí na místě staršího kostela, původně románského, později gotického. Interiér chrámu je členěn pilastry s plasticky vyloženými římsami a kasulovými okny. Na klenbách vymaloval Jan Václav Spitzer roku 1760 scény z legendy o životě svatého Jana Křtitele. Zařízení je jednotné, stylově rokokové. Obraz Kristova křtu na hlavním oltáři namaloval Ignác Raab. Kazatelnu, zpovědnice a průčelí varhan vytvořil řezbář z okruhu žáků I. F. Platzera. Bronzový epitaf z roku 1571 odlil pražský zvonař Brikcí z Cimperka. Mramorový náhrobní kámen je datován letopočtem 1570. Kostel je obklopen ohrazeným hřbitovem, zrušeným roku 1882; ohradní zeď areálu je proložena řadou čtrnácti kaplí křížové cesty ze druhé poloviny 18. století. Po stranách vchodu na hřbitov stojí dvě márnice.
  • Zámek Vraný, na samém západním okraji obce v sousedství kostela. Barokní zámek byl zbudován náhradou za starší tvrz v letech 1764 až 1769 jako rezidence metropolitní kapituly, jejíž plastický znak v kartuši je umístěn nad oknem v průčelí. Zámek je v současnosti dobře udržován a využit jakou ústav sociální péče. Je to patrová budova s průčelím orientovaným k východu a dvojicí kratších křídel, ubíhajících k západu, spojených hospodářským křídlem, které půdorys zámku uzavírá ze západní strany. Zámek obklopuje ohrazený park, založený roku 1860 tehdejším ředitelem kapitulního velkostatku Františkem Jaroslavem Čechem, otcem spisovatele a básníka Svatopluka Čecha.
  • Pomník Svatopluka Čecha s poprsím podle návrhu V. H. Máchy z roku 1926 v kameni provedl J. Bílek roku 1939, ale osazený byl teprve roku 1945, stojí před zámkem.
  • Slánská neboli Dolejší brána na průjezdní silnici při východním okraji městečka. Jde o jedinou dochovanou ze dvojice někdejších symbolických městských bran, které si Vranští zřídili po povýšení na městys (ke stavbě skutečného opevnění nikdy nedošlo). Zatímco Slánská brána se v barokní podobě dochovala podnes, brána Žatecká byla snesena v roce 1840.
  • Radnice, původem ze 16. století, přestavovaná po opakovaných požárech, nynější podoba pochází z roku 1865. Dnes sídlo úřadu městyse, pošty a knihovny.
  • Kašna na náměstí
  • Sochy světců tamtéž: svatého Jana Nepomuckého na návsi a Panny Marie Svatohorské ze druhé poloviny 18. století; socha svatého Václava je signovaná J. Vendlík Slaný a pochází z 19. století
  • Pomník stého výročí války proti Napoleonovi v polích západně od obce, při silnici do Peruce. Zbudován roku 1913 v upomínku na přehlídku shromážděných spojeneckých vojsk, kterou z tohoto místa dne 17. srpna 1813 provedli rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.
  • Kaple svaté Rozálie na severním okraji obce při silnici do Černochova. Okrouhlá barokní stavbička s vížkou na střeše byla postavena roku 1816 nákladem manželů Kašpara a Rozálie Liškových z Vraného.
  • Kaple Nejsvětější Trojice jihovýchodně od obce pod lesem Hřeblo poblíž silnice do Pálče. Barokní trojboká výklenková kaplička z počátku 19. století.
  • Boží muka na rozcestí silnic do Pálče a Horní Kamenice. Původně až do padesátých let 20. století stávala na opačné straně vranského katastru při cestě do Peruce. Poté, co desetiletí rozebraná ležela u zámecké zdi, byla po roce 1998 znovu sestavena a osazena v nynější lokalitě.
  • Pomník padlým v první světové válce v parčíku u školy, z roku 1921
  • Pomník obětem druhé světové války v parčíku pod kostelem, z roku 1998
  • Smírčí kříž u někdejšího městského popraviště v lokalitě Pod šibenicí východně od Vraného, postaven na památku všech popravených a umučených v roce 2003
  • Východně od vesnice se nachází eneolitické hradiště na Čertovce osídlené v době řivnáčské kultury.[19]

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Shrnutí ročníku 2015. www.vesniceroku.cz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-19.
  5. ↑ Historie obce [online]. Městys Vraný [cit. 2013-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.
  6. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1865-1866. (česky a německy)
  7. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  9. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 411.
  11. 1 2 3 Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  12. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  13. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  14. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  15. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  16. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  17. ↑ Udělené symboly – Vraný [online]. 2013-04-12 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  18. ↑ INTEGRACE VEŘEJNÉ DOPRAVY NA SLÁNSKU OD 24. 8. 2019, 1. 08. 2019
  19. ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Vraný, s. 346–347.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ferdinand VELC, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, XX., politický okres Slaný. Praha 1904.
  • Emanuel POCHE a kolektiv, Umělecké památky Čech IV., (T-Ž). Academia Praha 1982, s.269 – 270.
  • Rudolf ANDĚL a kolektiv, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III Severní Čechy. Svoboda Praha 1984, s. 520.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vraný&oldid=25904242“