Unhošť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Unhošť
Letecký pohled na Unhošť
Znak obce UnhošťVlajka obce Unhošť
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0203 533017
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kladno (CZ0203)
Obec s rozšířenou působností Kladno
Pověřená obec Unhošť
Historická země Čechy
Katastrální území Unhošť
Katastrální výměra 17,4 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 711 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 387 m n. m.
PSČ 273 51
Zákl. sídelní jednotky 7
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Václavské nám. 44
Starosta Ing. Iveta Koulová (TOP 09)
Oficiální web: www.muunhost.cz
Email: podatelna@muunhost.cz
Unhošť v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Unhošť
Unhošť
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Unhošť je město v okrese Kladno. Rozkládá se při rozhraní Křivoklátské vrchoviny s Pražskou plošinou zhruba 7,5 kilometru jižně od Kladna a 21 km západně od centra hlavního města Prahy. Žije zde přibližně 4 700[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Unhošti pochází z roku 1250. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Díky vhodné pozici na hlavní trase z Prahy do Karlových Varů a nedaleko poměrně velkého Kladna se městu dařilo získávat na významu a rozrůstat se. Ještě koncem osmdesátých let 20. století se v lokalitě, nazývané Čeperka, nedaleko rozcestí Amerika, nacházela vojenská kasárna. Město se rozvíjí i v současné době, vzhledem k dobré dopravní dostupnosti do Prahy a poloze na okraji Křivoklátských lesů je velmi atraktivní lokalitou pro rodinné bydlení.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
2184 2095 2464 2562 2724 2633 2886 3181 3209 3531 3590 3521 3566 4247

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[3]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[3]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[9]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Unhošť (2889 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[10]

  • Instituce: okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, berní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo řezníků, uzenářů, obchodníků masem a dobytkem.
  • Průmysl a živnosti: cihelna, výroba čerpadel, výroba dřevité vlny, geometr, 2 hodináři, hospodářské družstvo, výroba likérů, zasilatelství minerální vody Čeperka, 5 mlýnů, výroba nábytku z ohýbaného dřeva, továrna na rostlinné oleje, 3 pily, pivovar, továrna na pletené zboží, sladovna, stavební a bytové družstvo, státní velkostatek, velkoobchod s vínem.
  • Služby: 3 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, autobusová doprava, 5 autodopravců, biograf Sokol, 2 cukráři, fotoateliér, hotely Na Čeperce, Obecnice, 22 hostinců, 2 kapelníci, 2 knihaři, lékárna U zlaté hvězdy, restaurace, Městská spořitelna, Okresní hospodářská záložna, Okresní záložna, Živnostenská záložna, zubní ateliér.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Město jako celek představuje jedno katastrální území a jednu místní část. V jeho rámci se vyčleňuje 7 základních sídelních jednotek rozmanité velikosti:

  • Amerika (8 domů, 8 obyvatel) – osada při křižovatce silnic II/118 (Kladno – Beroun) a II/201 (Unhošť – Zbečno), asi 2¼ km zzj.
  • Dědkův mlýn (1 dům, 6 obyvatel) – samota v údolí potoka Loděnice, po proudu od mostku silnice II/118, asi 4¼ km jz.
  • Fialka (9 domů, 15 obyvatel) – osada při mimoúrovňové křižovatce dálnice D6 a silnic I/61 a II/101 (poblíž žst. Unhošť), asi 1¾ km severně
  • Hřebenka (17 domů, 23 obyvatel) – osada v lesích nad levým břehem Loděnice, na opačné (východní) straně silnice II/118 než obec Malé Kyšice, asi 4 km jz.
  • Na Štokách (23 domů, 72 obyvatel) – chatová osada na okraji lesů nad levým břehem Černého potoka u Suchého mlýna, asi 2¼ km jz.
  • Nouzov (126 domů, 303 obyvatel) – rozlehlá vilová osada na okraji lesů po obou stranách silnice II/118, asi 3 km jz. V lese západně od Nouzova a Ameriky se, zčásti též na katastru sousední obce Horní Bezděkov, rozkládá bývalý vojenský areál Čeperka.
  • Unhošť (779 domů, 3203 obyvatel)

(údaje ze sčítání lidu 2001; zachyceny jsou pouze domy k trvalénu bydlení – v oblasti údolí potoka Loděnice, např. u Markova mlýna, je nadto soustředěn velký počet rekreačních chat; poloha udána vzhledem k jádru města)

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatých Petra a Pavla

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází silnice II/101 v úseku Kladno - Unhošť - Rudná. Městem prochází silnice II/201 v úseku Křivoklát - Zbečno - Unhošť - Jeneč. Místní částí Nouzov prochází silnice II/118 v úseku Beroun - Kladno. Okrajem území města vede dálnice D6 s exitem 12 (Unhošť).

Poblíž města vede železniční Trať 120 Praha–Kladno–Rakovník. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava na ní byla v úseku z Prahy do Kladna zahájena roku 1863. Mezilehlá železniční stanice Unhošť leží na území obce Malé Přítočno, něco přes 2 km severně od města.

Veřejná doprava 2011[editovat | editovat zdroj]

Po železniční trati 120 vede linka S5 (Praha - Kladno) a R5 (Praha - Kladno - Rakovník) v rámci pražského systému Esko. Ve stanici Unhošť staví 21 osobních vlaků, rychlíky a spěšné vlaky zde nestaví. Stanice je vzdálena 2,7 km chůze od centra města po silnici, v polích.

Ve městě měly zastávku autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Beroun, Kladno, Křivoklát, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Rudná, Řevničov, Středokluky, Žatec.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online. 
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1760-1761. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MELICHAR, František. Monografie města Unhoště. Praha: F. Melichar, 1888. 242 s. 
  • MELICHAR, František. Paměti okresu Unhošťského. Praha: F. Melichar, 1890. 285 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Kyšice Malé Přítočno, Pletený Újezd Pavlov, Hostouň Růžice kompasu
Horní Bezděkov Sever Jeneč
Západ   Unhošť   Východ
Jih
Malé Kyšice Svárov Červený Újezd