Unhošť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Unhošť
Letecký pohled na Unhošť
Letecký pohled na Unhošť
Znak města UnhošťVlajka města Unhošť
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0203 533017
Pověřená obec Unhošť
Obec s rozšířenou působností Kladno
Okres (LAU 1) Kladno (CZ0203)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 824 (2020)[1]
Rozloha 17,4 km²
Katastrální území Unhošť
Nadmořská výška 387 m n. m.
PSČ 273 51
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 7
Kontakt
Adresa městského úřadu Václavské nám. 44
podatelna@muunhost.cz
Starostka Ing. Iveta Koulová (TOP 09)
Oficiální web: www.muunhost.cz
Unhošť na mapě
Unhošť
Unhošť
Další údaje
Kód části obce 174491
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Unhošť je město v okrese Kladno. Rozkládá se při rozhraní Křivoklátské vrchoviny s Pražskou plošinou zhruba 7,5 kilometru jižně od Kladna a 21 km západně od centra hlavního města Prahy. Žije zde přibližně 4 800[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území osídleno již v mladší době kamenné, archeologickými nálezy prokázáno i keltské osídlení. Poblíž dnešního kostela objeveno slovanské pohřebiště z 9.-11. stol.

Název Unhošť je odvozen patrně z osobního jména Uněhost, snad jednoho z držitelů zdejšího statku. V historii obec nazývána též Únošť.

Nejstarší písemná zpráva o Unhošti je z roku 1284, tehdy v držení malostranských měšťanů. V roce 1329 Unhošť zmiňována jako městečko náležící ke hradu Křivoklátu a již v tomto století odtud plynuly četné platy různým pražským kostelům. V roce 1489 udělil král Vladislav II. Jagellonský městu vlastní znak s jelenem, dovolení pečetit zeleným voskem a různá městská práva. V té době měla Unhošť vlastní samosprávu, byla hospodářským a kulturním střediskem širokého okolí. Stávala zde škola, písemně poprvé uváděná v roce 1379. Roku 1557 dostal Unhošť právo ohradit se hradbami – k jejich stavbě však nedošlo, a tak Unhošť nedosáhl plně městských práv.

Během třicetileté války Unhošť poničena Sasy (1631) a Švédy (1639), obyvatelé byli nuceni se ukrývat v křivoklátských lesích. V roce 1742 za válek o rakouské dědictví došlo severně od města na vrchu Šibenec k bitvě mezi francouzským vojskem a rakouskými pandury. Mezi lety 1783-1790 byla Unhošť povýšena na město.

Od roku 1850 byla Unhošť okresním městem, soudní okres zde byl až do roku 1949.

Ve 2. pol. 19. a na počátku 20. stol. bylo v městě a nejbližším okolí založeno několik průmyslových podniků (parní mlýn, Urbanův pivovar, olejna, likérka FASTO).

V roce 1898 byl založen spolek Lidová knihovna. V roce 1920 se knihovna stěhovala do budovy Živnostenské banky. V roce 1969 se knihovna stává střediskovou a v roce 1969 knihovnou městskou. Od roku 1989 sídlí Městská knihovna v prostorách bývalého zdravotnického střediska. V roce 2000 byl provoz knihovny automatizován (systém Lanius) a knihovna byla připojena na síť internet.

Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

3 km západně od města byl v lokalitě Čeperka ze zřídla léčivé minerální vody stáčena voda do roku 1976, v letech 1930-1932 byl vybudován hotel s koupalištěm, později zrušen. Do roku 1989 byla zde vojenská kasárna.

Díky vhodné pozici na hlavní trase z Prahy do Karlových Varů se město rychle rozrůstalo. Rozvoj pokračuje i v současné době; vzhledem k dobré dopravní dostupnosti do Prahy a poloze na okraji Křivoklátských lesů je velmi atraktivní lokalitou pro rodinné bydlení.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
2184 2095 2464 2562 2724 2633 2886 3181 3209 3531 3590 3521 3566 4247

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V budově bývalé radnice (čp. 1) je umístěno Melicharovo vlastivědné muzeum.

K památkám města patří na náměstí jednolodní farní kostel sv. Petra a Pavla z 13. století. Původně gotická stavba, posléze barokně přestavěná, s věží postavenou v boku presbytáře v letech 1655–57. Fara zde byla zřízena již počátkem 14. století a farář tehdy odváděl 45 grošů papežského desátku.

Před kostelem se nachází socha sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, fara (čp. 7), bývalá škola (čp. 8) s barokními štíty a bývalá lékárna (čp. 3) s renesančním portálem.

Na hřbitově je kaple sv. Barbory (z roku 1702) a hrob faráře Jana Jungmanna (bratra českého jazykovědce a obrozence Josefa Jungmanna).

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[3]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[3]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[9]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Unhošť (2889 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[10]

  • Instituce: okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, berní úřad, četnická stanice, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo řezníků, uzenářů, obchodníků masem a dobytkem.
  • Průmysl a živnosti: cihelna, výroba čerpadel, výroba dřevité vlny, geometr, 2 hodináři, hospodářské družstvo, výroba likérů, zasilatelství minerální vody Čeperka, 5 mlýnů, výroba nábytku z ohýbaného dřeva, továrna na rostlinné oleje, 3 pily, pivovar, továrna na pletené zboží, sladovna, stavební a bytové družstvo, státní velkostatek, velkoobchod s vínem.
  • Služby: 3 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, autobusová doprava, 5 autodopravců, biograf Sokol, 2 cukráři, fotoateliér, hotely Na Čeperce, Obecnice, 22 hostinců, 2 kapelníci, 2 knihaři, lékárna U zlaté hvězdy, restaurace, Městská spořitelna, Okresní hospodářská záložna, Okresní záložna, Živnostenská záložna, zubní ateliér.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Město jako celek představuje jedno katastrální území a jednu místní část. V jeho rámci se vyčleňuje 7 základních sídelních jednotek rozmanité velikosti:

  • Amerika (8 domů, 8 obyvatel) – osada při křižovatce silnic II/118 (Kladno – Beroun) a II/201 (Unhošť – Zbečno), asi 2¼ km zzj.
  • Dědkův mlýn (1 dům, 6 obyvatel) – samota v údolí potoka Loděnice, po proudu od mostku silnice II/118, asi 4¼ km jz.
  • Fialka (9 domů, 15 obyvatel) – osada při mimoúrovňové křižovatce dálnice D6 a silnic I/61 a II/101 (poblíž žst. Unhošť), asi 1¾ km severně
  • Hřebenka (17 domů, 23 obyvatel) – osada v lesích nad levým břehem Loděnice, na opačné (východní) straně silnice II/118 než obec Malé Kyšice, asi 4 km jz.
  • Na Štokách (23 domů, 72 obyvatel) – chatová osada na okraji lesů nad levým břehem Černého potoka u Suchého mlýna, asi 2¼ km jz.
  • Nouzov (126 domů, 303 obyvatel) – rozlehlá vilová osada na okraji lesů po obou stranách silnice II/118, asi 3 km jz. V lese západně od Nouzova a Ameriky se, zčásti též na katastru sousední obce Horní Bezděkov, rozkládá bývalý vojenský areál Čeperka.
  • Unhošť (779 domů, 3203 obyvatel)

(údaje ze sčítání lidu 2001; zachyceny jsou pouze domy k trvalému bydlení – v oblasti údolí potoka Loděnice, např. u Markova mlýna, je nadto soustředěn velký počet rekreačních chat; poloha udána vzhledem k jádru města)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází silnice II/101 v úseku Kladno - Unhošť - Rudná. Městem prochází silnice II/201 v úseku Křivoklát - Zbečno - Unhošť - Jeneč. Místní částí Nouzov prochází silnice II/118 v úseku Beroun - Kladno. Okrajem území města vede dálnice D6 s exitem 12 (Unhošť).

Poblíž města vede železniční Trať 120 Praha–Kladno–Rakovník. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava na ní byla v úseku z Prahy do Kladna zahájena roku 1863. Mezilehlá železniční stanice Unhošť leží na území obce Malé Přítočno, něco přes 2 km severně od města.

Veřejná doprava 2011[editovat | editovat zdroj]

Po železniční trati 120 vede linka S5 (Praha - Kladno) a R5 (Praha - Kladno - Rakovník) v rámci pražského systému Esko. Ve stanici Unhošť staví 21 osobních vlaků, rychlíky a spěšné vlaky zde nestaví. Stanice je vzdálena 2,7 km chůze od centra města po silnici, v polích.

Ve městě měly zastávku autobusové linky v rámci SID jedoucí do těchto cílů: Beroun, Kladno, Křivoklát, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Rudná, Řevničov, Středokluky, Žatec. Do města zajíždí autobusová linka PID 307 a 319.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatých Petra a Pavla

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online. 
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1760-1761. (česky a německy)
  11. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Unhošť – zámek, s. 486–487. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MELICHAR, František. Monografie města Unhoště. Praha: F. Melichar, 1888. 242 s. 
  • MELICHAR, František. Paměti okresu Unhošťského. Praha: F. Melichar, 1890. 285 s. 
  • ANDERLOVÁ, Jiřina a Miroslav SANYTRÁK, VEVERKOVÁ Irena. 200 let města Unhoště: 1786-1986. Ilustroval Jan EISENKOLB. V Unhošťi: Městské kulturní středisko, 1986.
  • VEVERKA, Karel. Hudební život v Unhošti v druhé polovině 17. století a v první polovině 18. století. Slánský obzor. 2016, 24, 21-29. ISBN 978-80-905169-7-7. ISSN 1214-3847.
  • STEJSKALOVÁ, Naďa. Procházka po Unhošti: Křivoklátská ulice. Listy z Unhošťska. 2010, (48), 24-29.
  • STEJSKALOVÁ, Naďa. Václavské náměstí v Unhošti. Listy z Unhošťska. 2006, (40), 50-55.
  • STEJSKALOVÁ, Naďa. Řemesla a obchod v Unhošti ve 2. polovině 20. století. Listy z Unhošťska. 2006, (40), 82-87.
  • VENCLÍK, David. Národně probuzená Unhošť, aneb, Dva články o životě města v 60. letech 19. století. Listy z Unhošťska. 2005, (39), 29-36.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Kyšice Malé Přítočno, Pletený Újezd Pavlov, Hostouň Růžice kompasu
Horní Bezděkov Sever Jeneč
Západ   Unhošť   Východ
Jih
Malé Kyšice Svárov Červený Újezd