Otvovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Otvovice

Otvovice z Otvovické skály
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0203 532681
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kladno (CZ0203)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kladno
Historická země Čechy
Katastrální území Otvovice
Katastrální výměra 6,16 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 803 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 220 m n. m.
PSČ 273 27
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Otvovice 34
27327 Otvovice
Starosta Ing. Josef Purkrt
Oficiální web: www.otvovice.cz
Email: obec@otvovice.cz
Otvovice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Otvovice
Red pog.svg
Otvovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Otvovice se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský, necelých 5 km jihozápadně od Kralup nad Vltavou a 15 km severovýchodně od Kladna; železniční stanice na trati 093, spojující tato dvě města, je situována téměř uprostřed vsi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Otvovice, původně Otvojice nebo Utvojice (z předpokládaného, ale jinak nedoloženého, osobního jména *Otvoj), je z nejstarších a největších osad na Kralupsku. Od pradávna se nalézá v údolí Zákolanského potoka. Původ jména je odvozen od základu rodu Otvoviců. Narodila se zde Lucie Bílá, která zde žije se synem.

První písemná zmínka o Otvovicích pochází z roku 1228, kdy Anežka Přemyslovna, abatyše pražského kláštera, potvrdila, že Otvovice mají platit desátek klášteru sv. Jiří na Hradčanech. Ve středověku patřily Otvovice převážně církevním držitelům. V roce 1420 měli obec husitští vladykové. V 15. století náležely k panství Buštěhrad, v 16. století ke Zvoleněvsi, v 17. století k Mikovicům a od roku 1669 opět ke Zvoleněvsi, a to až do zrušení poddanství.

Otvovští zaměstnávali se především rolnictvím a dále se zde usazovali řemeslníci potřební pro zemědělství. Dále se zde usadili tesař, truhlář, zámečník, zednický mistr. Vše co místní obyvatelé potřebovali ke své existenci. Koncem 17. století se začalo s otvíráním kamenouhelných dolů a do obce se přistěhovali nejen horníci, ale také skláři a charakter obce se začal měnit na zemědělsko-průmyslový. Dostatek uhlí, vycházejícího k povrchu ve svahu údolí, zapříčinil otevření sklářské huti v roce 1802 nad hájem, u cesty k Trněnému Újezdu – Mariin domov. Aby se nemuselo uhlí transportovat nahoru na kopec, zřídila se v roku 1815 huť u dolů v údolí a nazvána Dubodol. Sklářská výroba v nové huti se rozvíjela a sice v útlumu, existuje dodnes.

Obec si postavila v roce 1859 svoji školu, kterou rozšířila v letech 1888 a 1889. Tato svému účelu, po modernizacích, slouží dodnes. Ke dni 1. 1. 2016 zde žilo 803 obyvatel.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Velvary[2]
  • 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[2]
  • 1913 země česká, kraj Praha, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[5]
  • 1945 země česká, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[8]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Otvovice (1219 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] lékař, autodoprava, cihelna, důl Jan, 2 holiči, 6 hostinců, 2 kapelníci, kolář, konsum Svépomoc, 2 kováři, krejčí, 2 mlýny, 2 obuvníci, pekař, porodní asistentka, 9 rolníků, 2 řezníci, sedlář, sklárna Morawetz Söhne, 8 obchodů se smíšeným zbožím, 4 švadleny, 3 trafiky, 3 vápenky, zahradnictví.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple sv. Prokopa nad průjezdní silnicí uprostřed obce, pseudogotická obdélná stavba ze 30. let 19. století. Původní kaple sv. Prokopa byla postavena roku 1716 a rozbořena byla v roce 1832, kdy řádila v Otvovicích cholera. Na stejném místě byla následovně postavena nová kaple v pseudogotickém slohu jako unikát v širokém okolí.
  • Přírodní park Otvovická skála, břidlicová skalnatá vyvýšenina s teplomilným stepním rostlinstvem severovýchodně od Otvovic, na pravé straně údolí Zákolanského potoka.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční doprava – Obcí prochází silnice II/101 v úseku Kladno - Kralupy nad Vltavou. V této obci není autobusová doprava.
  • Železniční doprava – Obec Otvovice leží na železniční trati 093 Kralupy nad Vltavou - Kladno. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1856. Přepravní zatížení tratě 093 mezi Kralupy nad Vltavou a zastávkou Kladno-Vrapice v roce 2011 činilo obousměrně 15 osobních vlaků.[10] Na území obce leží mezilehlá železniční stanice Otvovice.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 226/1913 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 973. (česky a německy)
  10. Knižní jízdní řády

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]