Kvílice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kvílice
Celkový pohled od jihu
Celkový pohled od jihu
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0203 532517
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíSlaný
Okres (LAU 1)Kladno (CZ0203)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel84 (2021)[1]
Rozloha1,95 km²
Katastrální územíKvílice
Nadmořská výška278 m n. m.
PSČ273 75
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKvílice 38
27375 Třebíz
oukvilice@iol.cz
StarostkaIng. Lenka Zamrazilová
Oficiální web: www.kvilice.cz
Kvílice na mapě
Kvílice
Kvílice
Další údaje
Kód části obce78379
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kvílice se nachází v údolí Bakovského potoka 7 km severozápadně od Slanéhookrese Kladno, kraj Středočeský. Žije zde 84[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zvonice u kostela sv. Víta na historické fotografii Františka Durase

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[2]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[7]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Kvílice (180 obyvatel, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] cihelna, 2 hostince, kovář, 2 krejčí, mlýn, obuvník, porodní asistentka, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, řezník, trafika, truhlář.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Dřevěná zvonice na šestiboké podezdívce, ze 16. století, upravená roku 1663. Zvonice podobného typu se dochovaly ještě v Neprobylicích[9] a Rakovníku.[10]
  • Novorománský hřbitovní kostel sv. Víta z konce 19. století, v místě staršího kostela, jehož existenci také dokládá starší zvonice.
  • Hřbitov s řadou starobylých hrobů včetně hrobu rodičů spisovatele Václava Beneše Třebízského
  • Fara čp. 1 s hodnotnou sýpkou
  • Kříž na návsi před čp. 11
  • Kamenné torzo na východním okraji vsi, někdy označované jako boží muka
  • Mlýn čp. 15 s hodnotnými hospodářskými objekty a studnou s plastikou sv. Jana Nepomuckého a holubníkem
  • Historická školní budova
  • Několik pozoruhodných stavení převážně z 19. a počátku 20. století
  • Buk v Kvílicích, památný strom na dvoře školy a obecního úřadu
  • Studánka U paní Lídy v mokřinách v nivě Bakovského potoka jižně od vsi
  • Dívčí skála v lese Kejkol jižně od vsi (již na katastru Libovic)
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého a pomník Eduarda Bayera v lokalitě U Jána (již na katastru Libovic)

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Místní pán Odolen starší Pětipeský z Chýš a Egerberka se dlouhá léta věnoval alchymii, ale nakonec této činnosti zanechal a z alchymistické slitiny nechal vyrobit zvon pro kostel sv. Víta.[11] Zvon prý dodnes při zvonění připomíná svého původce, když volá: „Pětipejsek, Pětipejsek!“

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1 km vede silnice I/7 Praha - Chomutov.
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Klobuky v Čechách ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v červnu 2011 autobusové linky Slaný-Líský (5 spojů tam i zpět), Slaný-Srbeč-Mšec (7 spojů tam, 8 spojů zpět) a Pozdeň-Slaný-Praha (1 spoj tam i zpět) (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. 
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  7. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. . (česky a německy)
  9. http://www.neprobylice.cz/neprobylicka-tvrz-hradek/historicka-zvonice/[nedostupný zdroj]
  10. http://www.hrady.cz/index.php?OID=7428
  11. http://www.aristokracie.cz/news/slechticky-rod-petipeskych/
  12. Portál CIS o jízdních řádech

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
  • TOMAN, Hugo. Archaeologické procházky po severních Čechách. IN: Památky archeologické a místopisné 1865, str. 108 – 114.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]