Kvílice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kvílice
Celkový pohled od jihu
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0203 532517
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kladno (CZ0203)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Slaný
Historická země Čechy
Katastrální území Kvílice
Katastrální výměra 1,95 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 78 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 278 m n. m.
PSČ 273 75
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Kvílice 38
27375 Třebíz
Starosta František Štanc
Oficiální web: www.kvilice.cz
Email: oukvilice@iol.cz
Kvílice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Kvílice
Kvílice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kvílice se nachází v údolí Bakovského potoka 7 km severozápadně od Slanéhookrese Kladno, kraj Středočeský. Žije zde 78[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zvonice u kostela sv. Víta na historické fotografii Františka Durase

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[2]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[7]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Kvílice (180 obyvatel, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] cihelna, 2 hostince, kovář, 2 krejčí, mlýn, obuvník, porodní asistentka, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, řezník, trafika, truhlář.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Dřevěná zvonice na šestiboké podezdívce, ze 16. století, upravená roku 1663. Zvonice podobného typu se dochovaly ještě v Neprobylicích[9] a Rakovníku.[10]
  • Novorománský hřbitovní kostel sv. Víta z konce 19. století, v místě staršího kostela, jehož existenci také dokládá starší zvonice.
  • Hřbitov s řadou starobylých hrobů včetně hrobu rodičů spisovatele Václava Beneše Třebízského
  • Fara čp. 1 s hodnotnou sýpkou
  • Kříž na návsi před čp. 11
  • Kamenné torzo na východním okraji vsi, někdy označované jako boží muka
  • Mlýn čp. 15 s hodnotnými hospodářskými objekty a studnou s plastikou sv. Jana Nepomuckého a holubníkem
  • Historická školní budova
  • Několik pozoruhodných stavení převážně z 19. a počátku 20. století
  • Buk v Kvílicích, památný strom na dvoře školy a obecního úřadu
  • Studánka U paní Lídy v mokřinách v nivě Bakovského potoka jižně od vsi
  • Dívčí skála v lese Kejkol jižně od vsi (již na katastru Libovic)
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého a pomník Eduarda Bayera v lokalitě U Jána (již na katastru Libovic)

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Místní pán Odolen starší Pětipeský z Chýš a Egerberka se dlouhá léta věnoval alchymii, ale nakonec této činnosti zanechal a z alchymistické slitiny nechal vyrobit zvon pro kostel sv. Víta.[11] Zvon prý dodnes při zvonění připomíná svého původce, když volá: „Pětipejsek, Pětipejsek!“

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1 km vede silnice I/7 Praha - Chomutov.
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Klobuky v Čechách ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v červnu 2011 autobusové linky Slaný-Líský (5 spojů tam i zpět), Slaný-Srbeč-Mšec (7 spojů tam, 8 spojů zpět) a Pozdeň-Slaný-Praha (1 spoj tam i zpět) (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  7. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. . (česky a německy)
  9. http://www.neprobylice.cz/neprobylicka-tvrz-hradek/historicka-zvonice/
  10. http://www.hrady.cz/index.php?OID=7428
  11. http://www.aristokracie.cz/news/slechticky-rod-petipeskych/
  12. Portál CIS o jízdních řádech

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
  • TOMAN, Hugo. Archaeologické procházky po severních Čechách. IN: Památky archeologické a místopisné 1865, str. 108 – 114.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]