Kvílice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kvílice

Zvonice v Kvílicích
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0203 532517
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kladno (CZ0203)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Slaný
Historická země Čechy
Katastrální území Kvílice
Katastrální výměra 1,95 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 80 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 278 m n. m.
PSČ 273 75
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Kvílice 38
27375 Třebíz
Starosta František Štanc
Oficiální web: www.kvilice.cz
Email: oukvilice@iol.cz
Kvílice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Kvílice
Kvílice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kvílice se nachází v údolí Bakovského potoka 7 km severozápadně od Slanéhookrese Kladno, kraj Středočeský. Žije zde 80[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[2]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[7]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Kvílice (180 obyvatel, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] cihelna, 2 hostince, kovář, 2 krejčí, mlýn, obuvník, porodní asistentka, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, řezník, trafika, truhlář.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Zvonice u kostela sv. Víta na historické fotografii Františka Durase

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Místní pán Odolen starší Pětipeský z Chýš a Egerberka se dlouhá léta věnoval alchymii, ale nakonec této činnosti zanechal a z alchymistické slitiny nechal vyrobit zvon pro kostel sv. Víta.[11] Zvon prý dodnes při zvonění připomíná svého původce, když volá: „Pětipejsek, Pětipejsek!“

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1 km vede silnice I/7 Praha - Chomutov.
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Klobuky v Čechách ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v červnu 2011 autobusové linky Slaný-Líský (5 spojů tam i zpět), Slaný-Srbeč-Mšec (7 spojů tam, 8 spojů zpět) a Pozdeň-Slaný-Praha (1 spoj tam i zpět) (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Zákon č. 36/1960 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. . (česky a německy)
  9. http://www.neprobylice.cz/neprobylicka-tvrz-hradek/historicka-zvonice/
  10. http://www.hrady.cz/index.php?OID=7428
  11. http://www.aristokracie.cz/news/slechticky-rod-petipeskych/
  12. Portál CIS o jízdních řádech

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
  • TOMAN, Hugo. Archaeologické procházky po severních Čechách. IN: Památky archeologické a místopisné 1865, str. 108 – 114.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]