Přeskočit na obsah

Sazená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sazená
Náves
Náves
Znak obce SazenáVlajka obce Sazená
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVelvary
Obec s rozšířenou působnostíSlaný
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel358 (2025)[1]
Rozloha6,78 km²[2]
Katastrální územíSazená
Nadmořská výška176 m n. m.
PSČ273 24
Počet domů143 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSazená 1
273 24 Velvary
ou.sazena@seznam.cz
StarostaPetr Knoflíček
Oficiální webwww.sazena.cz
Sazená na mapě
Sazená
Sazená
Další údaje
Kód obce532801
Kód části obce146293
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sazená je obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Nachází se 7,5 kilometru severně od Kralup nad Vltavou a 4,5 kilometru severovýchodně od Velvar. Žije zde 358[1] obyvatel. Vsí protéká Bakovský potok.

V našich zemích se vyskytuje jediná obec jménem Sazená. Určitý výklad tohoto názvu přitom předpokládá, že ves vznikla zřejmě v rámci kolonizace někdy ve 12. století, kdy v neobydlené krajině byli „vysazeni“ odjinud převedení obyvatelé. Přitom území Sazené a jejího okolí bylo osídleno už od pravěku, ovšem nikoliv nepřetržitě, jak lze odvozovat z dosavadních archeologických nálezů. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Sazené pak pochází z roku 1295, kdy zde sídlili vladykové Theodorik a Držkraj.

Ve 14. století náležela ves drobným šlechticům, avšak další konkrétní zprávy pocházejí až z roku 1396. V době husitských válek zapsal tuto ves komusi roku 1420 král Zikmund Lucemburský, snad bratrům z Dvěníkova. V následujícím roce se zdejšího majetku zmocnili Pražané a drželi i pronajímali ho až do roku 1432.

Od druhé poloviny 15. století byla Sazená zřejmě opět v rukou drobných rytířů, avšak roku 1467 zde měl platy od nějakých lidí zároveň i augustiniánský klášter v Pšovce pod Mělníkem. Rovněž další zprávy ukazují, že v minulosti Sazená dlouho sestávala ze dvou až tří dílů, které náležely různým majitelům. Roku 1513 byla Sazená vypálena.

V první polovině 16. století patřila Sazená Starému Městu pražskému. Roku 1547 musela jeho obec postoupit své sazenské díly královské komoře a následně byly králem Ferdinandem I. roku 1548 prodány Floriánovi Gryspekovi z Gryspachu. Tento pán připojil Sazenou k panství Nelahozeves, které v dolním Povltaví budoval od roku 1544. Za vlády Gryspeků byl roku 1606 dostavěn sazenský zámek.

V dalších letech se obec stále rozvíjela a vznikl statek Sazená. Ten byl roku 1757 prodán klášteru premonstrátek v Doksanech. V době jejich hospodaření zde pomalu zanikl pivovar, ale byly postaveny velké stodoly, sýpka a ovčín. Starý sazenský most, ozdobený sochami, byl rekonstruován. Opraven byl zámek, mlýn i další objekty. Celkově lze říci, že kolem roku 1773 dosáhl statek Sazená strukturálně svého vrcholu. Roku 1782 byl klášter v Doksanech zrušen císařem Josefem II. Statek Sazená byl prodán Oldřichu Kinskému a ten jej připojil k velkému panství Zlonice.

Roku 1810 došlo k největšímu požáru Sazené v její historii. Shořelo 30 stavení, tj. více než polovina, a to na pravém břehu potoka. Za pomoci Ferdinanda Kinského se však ves rychle zotavila. Jedním z nejrušnějších roků v historii sazenského statku se stal rok 1813, neboť zde pochodovaly nekonečné proudy vojsk, přemísťujících se k bitvám u Drážďan, u Chlumce a u Lipska. Po napoleonských válkách pak nastal poměrný klid.

Když v revolučním roce 1848 došlo ke zrušení roboty, zanikl i statek Sazená, neboť se v rámci zlonického panství rozdělil na dva samostatné dvory. Kinští tu však jako vlastníci půdy vystupovali ještě až do zániku Rakouska-Uherska. Úplný rozpad bývalého panského statku Sazená přivodila teprve pozemková reforma, provedená novou Československou republikou. Veškerá půda tu byla rozparcelována v červnu 1921, zároveň převzala obec Sazená zámek a většinu lesa.

Ve vsi Sazená (640 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[4] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie, 3 hostince, kolář, 2 kováři, mlýn, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pokrývači, 13 rolníků, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Sazené, 2 trafiky.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 594 611 635 664 627 587 565 410 391 366 300 269 248 332 363
Počet domů 80 92 97 100 102 107 127 133 121 118 100 130 130 131 143

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[7]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Velvary[7]
  • 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[7]
  • 1913 země česká, kraj Praha, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[8]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[10]
  • 1945 země česká, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[13]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 16. července 2014.[14]

  • Dopravní síť – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 kilometru vede dálnice D8 Praha – Ústí nad Labem, na exitu 18 (Nová Ves) ji kříží silnice I/16 v úseku Slaný–Mělník.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území města nejsou. Nejblíže obci je železniční zastávka Nové Ouholice ve vzdálenosti tři kilometry ležící na trati 091 z Prahy a Kralup nad Vltavou do Vraňan. Ve vzdálenosti čtyři kilometry leží koncová železniční dopravna Velvary ležící na trati 111 z Kralup nad Vltavou do Velvar.
  • Veřejná doprava 2024 – Obcí projížděla autobusová linka Slaný – Velvary – Kralupy nad Vltavou (v pracovních dnech 12 spojů, o víkendu 4 spoje) (dopravce ČSAD Slaný).

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Renesanční zámek
Socha na mostě přes místní potok
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v okrese Kladno#Sazená.
  • Vodní mlýn, po přestavbách nyní v barokním slohu.
  • Zámek Sazená z doby okolo roku 1606 s dochovaným renesančním malovaným stropem[15]
  • Řopík Sazená, atypický lehký objekt vzor 37 předválečného československého opevnění tzv. Pražské čáry, situovaný přímo uprostřed vsi. Po rekonstrukci, provedené v letech 2007 až 2008, bývá pravidelně zpřístupňován veřejnosti.[16]
  • Zvonička
  • Silniční most se sochami
  • V katastrálním území obce se nacházejí dva zeměpisné extrémy okresu Kladno:
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1524. (česky a německy)
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. 1 2 3 Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Vyhláška ministerstva vnitra č. 226/1913 Sb.
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  13. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  14. Udělené symboly – Sazená [online]. 2014-07-16 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  15. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Sazená – zámek, s. 415.
  16. Pevnostní muzeum v Sazené [online]. ropiksazena.cz [cit. 2018-12-06]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Špecinger, Otakar; Fencl, Václav; Votruba, Rudolf. Sazená : velká historie malé obce. Brno: Tribun EU, 2009. 120 s. ISBN 978-80-7399-880-6. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]